Buď jako řeka
Shelley Read
Sedmnáctiletá Victorie Nashová, jediná žena v rodině plné problematických mužů, vede domácnost na rodinném statku s broskvoňovým sadem v malém farmářském městečku Iola v Coloradu. Wilson Moon je mladý tulák se záhadnou minulostí, který opustil svůj kmen a je odhodlaný jít svou vlastní cestou. Victorie s Wilem se náhodou potkají na rohu ulice a toto setkání rozpoutá koloběh touhy a nebezpečí. Když jejich životy změní nečekaná tragédie, opustí Victorie jediný domov, který kdy poznala, a uteče do nedalekých hor, kde se snaží přežít v divočině bez jasné představy o tom, co jí přinese budoucnost. S měnícím se ročním obdobím sleduje i změny ve svém vlastním nitru a v krásné, ale drsné krajině nachází smysl a sílu jít dál. Znovu vybudovat vše, co ztratila, přestože její domov – statek i milovaný broskvový sad, který patří její rodině už po generace – má zmizet pod hladinou řeky Gunnison. Kniha Buď jako řeka, inspirovaná skutečnými událostmi, které provázely zkázu městečka Iola v 60. letech 20. století, je příběhem o hluboké lásce neochvějně čelící těžkostem a ztrátám, ale také o nalezení odvahy, nezlomnosti, přátelství a nakonec i domova – tam, kde bychom to nejméně čekali. Tento ohromující debut zkoumá, co znamená vést svůj život, jako by byl řekou – sbírat zkušenosti, plynout a hledat cestu vpřed, přestože je tok řeky přehrazen.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2023 , JotaOriginální název:
Go As A River, 2023
více info...
Přidat komentář
Skvělé, fascinující. Po delší době knížka, která mě uchvátila.
Nevyhnu se srovnání s Kde zpívají raci. Obě napsané krásným jazykem, obě jsou o osamělých, silných hrdinkách a příroda je tu jedním z hlavních aktérů. Kya z Kde zpívají raci byla v bažině osamělá, bažina ji ale zároveň ochraňovala. V Buď jako řeka je Victorie obklopená přírodou stejně nemilosrdnou jako jsou lidé okolo. Tenhle příběh je smutný, chmurný, tragický a většinu času při čtení mi bylo do breku. Jeden z mých letošních nejsilnějších čtenářských zážitků, jen nedoporučuji číst, pokud se sami zrovna potácíte v chmurách.
Tohle bylo tak krásně napsané!
I když se nejedná zrovna o veselé čtení, autorka má tak krásný styl psaní, že vás příběh i přes těžké téma pohladí po duši. Z autorčiných popisů okolí doslova dýchala láska k přírodě a i popisy pocitů hlavní hrdinky byly tak skvěle zpracované, že jsem nemohla jinak, než s hrdinkou od samého začátku soucítit.
Ano, občas jsem s některými rozhodnutími Victorie nesouhlasila a přišly mi neuvážené, ale když jsem si vzápětí uvědomila jak mladá v první polovině knihy byla, vlastně jsem ji chápala.
První polovina knihy se mi sice líbila o trochu víc, druhá na mě byla trochu moc předvídatelná, to však neznamená, že by nebyla dobrá.
Nejvíce na knize oceňuji, že je v ní skvěle vybalancován poměr deprese a šťastných momentů.
Pokud toužíte po knize, která vás vezme za srdce, tak tuto rozhodně doporučuji. Ale pozor! Hrozí, že budete mít během čtení neutuchající chuť na broskve.
Krásná kniha. Na základě skutečných událostí. Příběh na začátku sedmnáctileté Victorie, naivní a nesmělé dívky, která musí velmi rychle dospět. Utrpí velké ztráty, které ji nakonec posílí a ukážou jakou cestou se dát. Moc dobře se to četlo. A popisy přírody byly úchvatné.
Knížka se mi od prvních stránek vryla pod kůži a i ve chvílích, kdy jsem ji zrovna nečetla, jsem na ni myslela. Autorka má skvělý styl psaní, který vtáhne do děje, vše krásně popíše a člověk dokáže děj prožívat spolu s hlavní hrdinkou. Není to úplně veselý příběh, ale kniha je krásná.
Pokud autorka v budoucnu vydá další knížku, ráda si ji přečtu. A pokud by to bylo pokračování nebo pohled z druhé strany, nebude chybět na wishlistu.
Jak určitě správně tušíte, tuto knihu bych si nikdy nepřečetl úplně dobrovolně :), takže je jasné, že mi ji vnutila naše paní knihovnice :). No ale nakonec jsem vůbec nelitoval. Dobře se mi četla a musím uznat, že osud Victorie Nashové byl zajímavý a místy dokonce napínavý jak kšandy. I když život teda zrovna moc dobrý neměla. Kniha je to ale výborná, já jsem byl s její četbou spokojený, proto dávám pět stars a doporučuji.
Ač jsem od knihy mnoho nečekala, musím říct, že mě vzala za srdce. Ani nevím proč, příběh není až tak překvapivý, ale já přesto cítila mnoho pocitů, zvláště bezmoc, smutek. Se situaci v knize jsem se nějak nemohla smířit a pořád doufala, že to bude jinak. Celkově jsem s knihou spokojená, jen konec, bych chtěla trochu delší, více popisu toho závěru samotného.
Knihu mohu doporučit.
Trochu víc se mi líbila první půlka knihy, druhá půlka byla trochu rozvláčnější. Ale i tak hodnotím knihu pěti hvězdičkami. Neobvyklý příběh, psaný bohatým, lyrickým jazykem, nádherné popisy přírody (na ty broskve jsem měla při čtení neustále chuť).
I když na první pohled vypadá chování hlavní postavy, mladé dívky Viktorie, neuvážené a zkratkovité, v její situaci jí vlastně nic jiného nezbývalo.
Překrásná kniha. Příběh byl celkem smutný, ale i tak se velmi dobře četl a bylo to takové pohodové a příjemné čtení, na které jsem se vždy těšila. Víc takových knih!
(SPOILER)
Keby nebola kniha písaná takým krásnym poetickým jazykom, viem si predstaviť, že by mi pripadala ako totálna fraška. Predsa len, láska s divným otrhaným cudzincom na prvý pohľad, neprajná rodina, vášnivý románik, nečakané dieťa, útek do divočiny bez prípravy – a pritom mala byť hlavná hrdinka dievča z farmy…
Nelogickostí je tam naozaj plným priehrštím, no je to písané tak jemne lyricky, že mi všetky protesty niekam odplávali, ako lístie, ktoré zo stromu padá do rieky, bola som strom, kniha bola rieka.
A teraz mám v duši pokoj a v žalúdku strašnú chuť na sladkú broskyňu.
Znáte ten pocit, když čtete knihu, blížíte se ke konci a instinktivně zpomalujete, protože ji prostě nechcete dočíst?))
Nemohla jsem se od čtení této knihy odtrhnout. Je napsaná tak nádherným jazykem a slohem, že se okamžitě stanete její součástí .
Doporučuji všem a moc se těším na další autorčinu knihu!
Moc povedená knížka. Celou dobu jsem tedy čekala nějakou zradu, protože jsem také měla pocit, že to musí být depresivní nebo že to aspoň blbě skončí, a ono ne. :-) I když byl příběh tragický, tak to bylo tak hezky napsané, propojené s přírodou, že to tak vlastně ani nevyznělo. Hodně lidí to tu porovnává s Kde zpívají raci, ale ono je to úplně jiné, a za mne tedy mnohem lepší a uvěřitelnější.
Krásně smutný, dojemný příběh o mladé ženě, které osud naložil více, než by si zasloužila, a ona se přesto snaží žít svůj život, jak nejlépe dovede. Líbilo se mi nádherné spojení s přírodou, lyricky popsané pocity hlavní hrdinky, a byla jsem v napětí, jestli nakonec najde to nejcennější, o co kdysi přišla.
Po chvilce poslechu mi bylo jasné, že knihu hned nevypnu a zajistí mi několik příjemných hodin. Popisuje nádherný příběh podle skutečnosti a je plný bolesti, smutku, naděje a lásky. Název „Buď jako řeka“ je velmi výstižný. Vřele doporučuji.
Při čtení této knihy jsem si každou chvíli říkala, ano, toto je příběh přesně podle mého gusta! Podle anotace i komentářů zde jsem čekala ponurou depresi typu Mornštajnová, ale nakonec takový pocit vůbec nemám - je to sice zejména v první třetině smutný, ale zároveň dojemný a něžný příběh o lásce, přátelství, přírodě a především mateřství.
Jediné, co mě mrzí, je to, že autorka (zatím) nenapsala více knih.
K téhle knize mě přivedla jiná: Kde zpívají raci. A z Buď jako řeka bych byl asi nadšenější, kdybych je nečetl hned po sobě, jelikož Kde zpívají raci hodnotím jako jednoznačně lepší. Přesto je to výborná knížka a inspirativní příběh.
Konečně po delší době kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Bavila mě každá stránka, každá věta, každý řádek. Krásné, smutné, dojemné. I když, přiznám se, na závěr jsem čekala větší emoční bombu. Já, která brečím i u pohádek, jsem se tentokrát udržela.
Knihu jsem dočetla před týdnem a pořád na ni nemůžu přestat myslet! Je nádherně napsaná, s něžnými popisy přírody, s neuvěřitelně silnou a fascinující hlavní hrdinkou a strhujícím dějem. Kéž bych ji mohla celou zapomenout a přečíst si ji znovu poprvé.