Budoucnost
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403800/bmid_budoucnost-gVo-403800.jpg
4
823
823
Evropa v budoucnosti roku 2400. Od doby, co byla technickými prostředky poražena smrt, je celý kontinent přelidněný a změnil se v gigantickou megapolis tvořenou obytnými věžemi vypínajícími se vysoko do nebe. V těchto věžích panuje brutální řád: Rozmnožování je přísně reglementováno, za dítě se platí ztrátou vlastního života. Ale kdo ještě potřebuje děti, když může být věčně mladý a zdravý? Jan Nachtigall je příslušník zvláštní jednotky ministerstva bezpečnosti, která přísně bdí nad dodržováním zákonů o rozmnožování. Jejím úkolem je pátrat po ilegálních dětech a odhalovat nenahlášená těhotenství. Jednoho dne má Jan odstranit teroristu a jeho těhotnou přítelkyni. Naskytne se mu tak velká šance, aby prokázal svou věrnost a postoupil na kariérním žebříčku. Když ale se svou jednotkou vpadne do konspiračního bytu, proběhne všechno jinak, než původně zamýšlel. Terorista unikne – a zanedlouho je na útěku i Jan po boku mladé ženy. Je to počátek boje, ve kterém jde o budoucnost lidstva.... celý text
Přidat komentář
Já se omlouvám, ale pro mě byla kniha nezajímavá. Respektive, začátek bych hodnotila kladně, protože prvních 200 stránek jsem přečetla skoro až jedním dechem, ale pak jsem se zasekla a dál to prostě nešlo. Dokonce mi některé pasáže vadily a nutily mě v knize přeskakovat, až jsem ji nakonec dočetla opravdu velkými skoky.
Byla to má první scifi kniha, tak je to možná tím, že nejsem ten typ pro scifi tématiku. Mně se ale bohužel opravdu nelíbila.
Určitě velmi zajímavé postapokalyptické drama s jemným, ale syrovým nádechem romantiky. Už u Metra mě Glukhovsky svým stylem psaní velmi zaujal , a tak jsem si řekl, že by nebylo na škodu zkusit další jeho(žánrově velmi podobnou) chuťovku. Výsledné hodnocení je vesměs pozitivní. Kniha člověka minimálně donutí se zamyslet nad tím, zdali něco takového může v nedaleké budoucnosti nastat i u nás. Menší problém vidím v někdy až moc zbytečném natahování děje(kniha mohla mít i o cca 200 stran méně) a různým kombinováním minulosti s přítomností. Flashbacky rozhodně nejsou špatné, jen hlavně v začátcích, kdy se člověk s příběhem seznamuje působí poněkud matoucím dojmem. Důležité je však vydržet a postupem času uvidíte, jak do sebe jednotlivé části skládačky pěkně zapadají a vygradují perfektním finále. Nedivil bych se tedy, kdyby se této knihy v budoucnu chopil třeba Hollywood. 80%
Děsivé. Představa nekonečného života v prostředí, o jakém autor píše mně přímo děsí. Popsal jej bravurně i hlavního hrdinu vytvořil velmi lidského. Zamilovala jsem si ho a fandila mu. Můžu jen doporučit.
Po třech knihách Metro, jimž jsem tak úplně nepropadala, jsem náhodou narazila na Budoucnost a rozhodla se ji vyzkoušet a rozhodně toho nelituji. Narozdíl od některých hodnocení mi na knize vlastně nevadily ani pasáže, které mají být nepodstatné, nudné nebo zdlouhavé, takových jsem si ani nevšimla. Svět Evropy v době nesmrtelnosti mě naprosto pohltil, surovost, se kterou je čtenář nucen se vyrovnat, byla chvílemi opravdu znepokojivá a můj pocit při čtení knihy se skládal z kombinace úžasu nad celým tím smyšleným světem, znechucení nad jeho zvráceností a intenzivního pocitu strachu z toho, že pro tuhle knihu nemůže existovat pozitivní rozuzlení. A navíc se k tomu přidalo mrazení z toho, že jsem si uměla představit, že lidé jsou klidně schopni se přesně do takové společenské situace popsané v knize vyvinout a takhle smýšlet o druhých a chovat se tak. A jenom doufám, že nakonec skončíme jinak, než v téhle "Budoucnosti". Knihu bych doporučila všem, kdo mají rádi dystopické příběhy a kdo přemýšlí o tom, jak by bylo skvělé, kdyby se prostě vymyslel lék na všechny choroby a lidé by přestali stárnout. Myslím, že nakonec zjistíme, že by vůbec nebylo.
(Jinak si myslím, že obecně by si kniha zasloužila možná ještě jednu korekturu, občas mě překlepy a chyby v textu rušily. Ale u série Metra to bylo o dost horší.)
nečekaný a absolutně brilantní konec knihy. Svět byl dokonale popsán a to dodalo ději ještě větší reálnost. A taky je kniha prostoupeny filosofickými myslenkami, cehož si u autora velice vážím a jeho knihy nejsou jen omezené na dějovou linii, ale nutí aby se člověk zamýšlel.
Kniha zpočátku poukazuje na jednoduchý příběh, který se ovšem (jak nečekané) zaplete. Je poměrně dost popisná, v některých částech, ovšem je to nutné k dokreslení představy o tomto světě, v druhé polovině knihy začíná děj nabírat poměrně rychlý spád, ve kterém nás čeká několik překvapivých zvratů s ještě překvapivějším koncem.
Kniha si mě získala během pár stránek. Velmi zajímavý pohled na vizi budoucnosti. Nechtěl bych vidět na světe tolik miliard lidí a ani tisíci podlažní budovy, natož v takové době žit.
Hlavní hrdina poměrně sympaťák, dost mě bavili jeho flashbackové kapitoly, kde o něm postupně zjišťujeme více a více.
Závěr knihy poměrně k zamyšlení.
Bravo Dmitry!
Celkové hodnocení 90%
Jedna z nejlepších knih z budoucnosti o tom "co by ,kdyby" jakou jsem četl. Tentokrát na téma věčný život.
Začátek celkem místy zdlouhavý a některé pasáže jsou místy zase až moc osekané.
Ale celkově je to zajímavá kniha s originálním tématem a hlavně super koncem.
Po soumraku jsem se obával do jakých vod tentokrát Dmitry zamíří a musím uznat že oproti soumraku se tentokrát trefil do černého.Super ! Za mě 4,5 z 5
No, zajímavý to bylo. Pokud nás čeká taková budoucnost, s radostí se ji nedožiju. :-)
Vztahové části příběhu jsou ale hodně ploché a poměrně laciné. Zkuste si to přenést do prostředí ženského románu... :-) Jan od prvního setkání fatálně miluje milenku svého nepřítele a ani neví proč, spí s manželkou svého šéfa a ani neví proč, nakonec se dojemně sám stará o své dítě, které ani nechtěl a ani mít nesmí a přišel k němu ani neví jak.... ach bože, čtenář není úplný tydýt co "sežere" všechno.
Hodně se mi líbil internát, Barcelona a úvahy o tom, jak to s tou nesmrtelností vlastně je. Jestli ona to náhodou není výhra, být v takovém světě smrtelný.
Jako spoustu dalších, i mě nadchla obálka a chtěl jsem si knihu co nejdříve přečíst. Nicmeně co mi v ději dost vadilo, byly homofobní narážky, které se ale daly ignorovat, vzhledem k určité labilitě hlavní postavy (což je díky jeho dětství logické), nicméně to šlo napsat i lépe.
Prakticky jsem si více užil Metro 2033, které jsem přečetl během čtenářské krize, kdy jsem celkem dost uvažoval nad tím, že knihu odložím.
I když bych moc rád, více než 3* dát nemůžu.
Zajímavé :) občas jsem měla čtecí krizi, ale nakonec jsem ráda, že jsem se tím prokousala. Bylo by to lepší, kdyby si autor odpustil těch pár homofobních a xenofobních vsuvek, ale jako celek byl příběh dobrý... Hlavně ta smršť na konci ;)
Bohužel mě kniha zklamala a zcela výjimečně jsem ji po přelouskání první třetiny nedočetl. Od Glukhovského bych očekával víc - pestřejší děj, větší spád a ne se utápět v rozvláčnosti a plochém příběhu.
Myslím, že kniha má moc stránek, některé pasáže by se mohly klidně vyšrtnout, protože jsou plné přemítání hlavní postavy. Nejvíc se mi líbilo, když se popisovalo prostředí a pasáže s Internátem a hlavně Barcelona. Budoucnost mě určitě bavila více než Soumrak, ale je to hlavně tím že mám rád sci-fi a fantasy a to hlavně o budoucnosti a tak podobně. Dmitry patří mezi mé nejoblíbenější spisovatele a to hlavně díky sérii Metro ale Budoucnost i Soumrak si určitě rád přečtu znovu.
Takže, kde začít. Knížka je to hezká, pěkně se čte. Mě zaujala natolik ,že jsem se od ní nemohl odpoutat, jak byl příběh hezky svižný. Mělo to určitý spád a jak jsem šel stránku po stránce chtěl jsem vědět jak to dopadne. :) u mě 9.5 z 10.
Nemůžu upřít, že snaha byla... To je asi tak všechno. Celkem brilantní nápad se změnil v detektivku z TV Nova. Kniha by si zasloužila minimálně dva díly, protože to jediné zajímavé by bylo v první knize o internátu, kde mě to fakt bavilo. Škoda, že internátům je tam věnován jen okraj knihy. No co k tomu dodat. Napětí je asi jen ve třech pasážích knihy. Zbytek je omáčka většinou bordelu co nám absolutně nic neříká a míchá příběh jako omáčku od Zdeňka Pohlreicha. Po přečtění téhle knihy, tak nějak začínám chápat, proč je Metro 2035 takový odpad. Jednoduše se autor díl od dílu zhoršuje. Jdu si tedy přečíst Soumrak, jelikož ten by mohl být někde za úrovní Metra 2034, což čitelné ještě bylo.
Luxusný nápad, príjemný príbeh a tak katastrofálna realizácia. Ak chcete scifi tak sa vyhnite oblúkom. Je to filozofická sračka z 90%, z 10% luxusný nápad a príbeh. Proste furt a furt len emócie a myšlienky v hlave hlavného hrdinu, a pomedzi to kde tu nejaký dej.
Chápem, že niekto má rád filozofické scifi, ale toto je slabé. Keď už filozofiu v scifi tak potom CJ Cherryh, to je tak o 3 rády lepšie.
Proste pre mňa veľké sklamanie:(
Ako by vyzeral svet o 300 rokov neskôr? Detailne a pomerne desivo vykreslená budúcnosť v Európe, kde sa kvôli preľudneniu reguluje pôrodnosť - a rodičia, čo si vyberú možnosť mať dieťa, sa musia rozhodnúť - jeden z nich musí podstúpiť akceleračnú liečbu (injekciu), vďaka ktorej prudko zostarne a príde o svoju nesmrteľnosť a do desiatich rokov zomrie. Niektorí tehotenstvo a deti taja, a práve po nich pátrajú jednotky maskovaných, deti im odoberajú do sirotincov a rodičia, samozrejme, prichádzajú o nesmrteľnosť.
Hlavný hrdina spomína aj na svoje drsné detstvo v sirotinci, kde musel zabudnúť na rodinu, aby prežil.
Autor sa nevyhol svojmu typickému premýšľaniu: nad starobou a mladosťou, nad kultom tela, nad rozdielmi v kultúrach, nad narodením a smrťou, a ako inak, nad Bohom a vierou. Perfektne však vystihol, akým smerom by sa mohol uberať vývoj a ako by na vynález nesmrteľnosti reagovali jednotlivé časti sveta (Európa, Rusko, Ázia, Amerika), kde by bola nárazníková zóna pre prisťahovalcov a pod.