Budoucnost
Dmitry Glukhovsky
Evropa v budoucnosti roku 2400. Od doby, co byla technickými prostředky poražena smrt, je celý kontinent přelidněný a změnil se v gigantickou megapolis tvořenou obytnými věžemi vypínajícími se vysoko do nebe. V těchto věžích panuje brutální řád: Rozmnožování je přísně reglementováno, za dítě se platí ztrátou vlastního života. Ale kdo ještě potřebuje děti, když může být věčně mladý a zdravý? Jan Nachtigall je příslušník zvláštní jednotky ministerstva bezpečnosti, která přísně bdí nad dodržováním zákonů o rozmnožování. Jejím úkolem je pátrat po ilegálních dětech a odhalovat nenahlášená těhotenství. Jednoho dne má Jan odstranit teroristu a jeho těhotnou přítelkyni. Naskytne se mu tak velká šance, aby prokázal svou věrnost a postoupil na kariérním žebříčku. Když ale se svou jednotkou vpadne do konspiračního bytu, proběhne všechno jinak, než původně zamýšlel. Terorista unikne – a zanedlouho je na útěku i Jan po boku mladé ženy. Je to počátek boje, ve kterém jde o budoucnost lidstva.... celý text
Přidat komentář
Kniha psaná opravdu čtivě, napínavě a popisně (co se týče budoucnosti). Postapokaliptcká vize toho, jak se svět přelidní lidmi a každý bojuje o místo nutí k zamyšlení nad myšlenkou "smrtelnosti a nesmrtelnosti". Doporučuji všem, kdo mají rádi postapo :)
Na začátku knihy jsem hlavního hrdinu nenáviděla a musím říci, že mi vůbec nesedl. Postupem času, když jsem se hlouběji začetla, jsem změnila názor. Bylo mi ho nejprve líto a pak jsem ho možná začala mít i ráda :)
krakonos.kraken: Myslím, že je prakticky vyloučené, aby někdo s minulostí a výchovou jakou se dostalo hlavnímu hrdinovi, byl "emočně vyrovnaný". Člověk je dělaný na to, aby vyrostl v rodině. Ústav vždycky způsobí deprivaci :-)
U hlavniho hrdiny mi vadilo, ze na to, jakou mel vychovu a vubec ze to bych chlap, se choval dost zmatene a i emocne pusobil dost nevyrovnane...nekomu tak nespolehlivymu by jeho praci sverit nikdy nemohli...ale jinak se mi to libilo, je to sice hrozne depresivni, ale objevujou se tam i pozitivni chvile a tech se clovek musi drzet, jinak by si to moh jit rovnou hodit :D
Vyloženě špatná kniha to není, ale hrozně natáhnutá. Zároveň na mě působila, že obsah není konzistentní, začátek se stylem lišil od konce (můj osobní pocit). Myšlenka knihy je dobrá. Vzhledem k tomu, že nejsem věřící, mě lehce otravovaly pasáže s biblickými motivy, ale žádná vymejvárna, spíše jsem to chápal tak, že se snaží autor ukázat, že naboženství se přeneslo ve své původní podobě i do "Budoucnosti".
Výborna knizka, ani chvili jsem se nenudila a i tech skoro 700 stran mi ted po docteni prijde malo. Prala bych si jiny konec, ale co nadelam. Cetla jsem i cele Metro a autor se co knihou zlepšuje a zraje. Jen tak dal ;)
Knihu jsem četla velmi pomalu a rozkouskovaně. Námět mě hrozně navnadil, když jsem si přečetla obálku, nemohla jsem se dočkat čtení. Jenže samotný příběh mě hrozně zklamal, chvílema jsem si myslela, že knihu ani nedočtu. Některé části se mi líbily (například scény v internátě), ale pak nastávaly převážně ty nudné pasáže. Určitě se ke knize již nevratím.
Je to jedna z nejlepších knih co jsem četla. Líbila se mi od začátku do konce. A ten závěr je nečekaný a úžasný. Všem doporučuji.
Autor má nejspíš klaustrofobii jak hrom a umí to na čtenáře pěkně přenést. Začala jsem si to říkat už v případě Metra, ale tady je to přímo do očí bijící - stísněnost světa z věží, ze kterého není uniku, maličký životní prostor a všude davy lidí. Do toho neuvěřitelné brutality schovávané za maskou lidskosti. Kniha je to skvělá, ale jen pro otrlé. I když jsem z toho byla místy dost znechucená, prostě jsem se od toho nedokázala odtrhnout.
Jo a ještě něco: jestli zrovna čekáte nebo už máte malé děcko, nechte si to raději na jindy. Já to četla ve čtvrtém měsíci a fakt to nebyl dobrý nápad :-D
Milí přátelé knihomolci, v první řadě jsem nečetl Metro v druhé řadě jsem četl toto... Vím že nálepka vydavatele(bes-celer a pod.) muže byt i reklama na slabší dila ale toto... Málokdy se stane že bych nedočetl knihu ( tanec s andělem, vzpoura oceánů) tahle málem patřila mezi ně a měla patřit! Nejde ani tak o obsah ( to by bylo na odstavec). Ten pán je velmi špatný spisovatel. Nadále by se psaní neměl věnovat ( já to o 'svém'pochopil naštěstí pro všechny knihomolce včas:)) a pokud ano ať je rychle zapomenut! Nevadí mi že jsem dal za toto...čtyři stovky. Vadí mi že taková prestižní firma vydá toto... Pryč jsou doby kdy jsem věřil , že když už někdo vydá něco na papíře, v nějakém počtu výtisků, že to čte ,než to vydá, ale toto...vydávat cečkovou literaturu za áčkovou cenu..... No toto... Opravdu zklamání ...... NEDOPORUčUJI ahoj ahoj u dalších knih .... A za A :)))
O kvalitách spisovatele není pochyb, popsal krásně depresivní dystopii. Kniha mě bavila na začátku a na konci, pak ještě scény v internátě. Ale... Hrdina mi přišel nesympatický a většinu příběhu se nechal unášet událostmi, bez cíle, stejně jako čtenář bez možnosti se na něco těšit, bez důvodu obracet další stránky. Myšlenka dobrá, čtení nezáživné.
Neuvěřitelná kniha. Absolutně bych nechtěla žít v roce 2400, jsem rada že se toho nedožiju... Nicméně si myslím, že by mohlo byt v budoucnu dost reálné... Knihu jsem četla poměrně dlouho, nedalo mi to číst rychle musela jsem vše pomalu vstřebat, pochopit myšlenku a city... Místy dost brutální ...
Tuto knihu jsem začal číst, protože mi jí doporučili a slyšel jsem o ní převážně jen samé kladné recenze. Prý je to kniha s úžasným příběhem, která je velmi napínavá a přečte se jedním dechem. No já si s tímto tvrzením dovolím lehce nesouhlasit. Uznávám, že je to kniha s výborným příběhem, který mě neskutečně zaujal a taky díky tomu jsem tu knihu nakonec dočetl. Ale absolutně nesouhlasím s tvrzením, že je tato kniha napínavá a přečte se jedním dechem. Jako důkaz bych použil čas, který jsem pro přečtení této knihy potřeboval ( 8 měsíců). Největší problém totiž zde byl ten, že záživné a napínavé pasáže střídali absolutně nudné a rozvleklé části, které jsem prostě nedokázal číst. Díky tomu se pro mě tato kniha stala šíleným utrpením, které jsem prožíval s každou stránkou. A že jich je požehnaně. Kdyby autor nekladl takový důraz na zdlouhavé a útrpné popisy absolutně všeho (od míst, přes obličeje, šaty až k politice a k víře) a předal nám jen příběh, hodnotil bych tuto knihu asi mnohem lépe, ale....
Napínavá knížka, která vás přenese do šedivé budoucnosti. Knížka, která vám málem způsobí klaustrofobii. Když jdu se psem ven a koukám na louky a na oblohu, jsem za to vděčná. Tak takový mám dojem. :-)
Syrová. Přesně tímto slovem bych knihu popsala. Není to nic pro slabší povahy. Už jednou jsem se setkala s řešením "přemnožení lidí" a to v Infernu od Dana Browna - tam ale byla současná situace. Zde potkáme něco, co třeba nemusí být až tak nereálné (i když upřímně doufám, že takhle to nikdy neskončí). V některých místech jsem přeskakovala řádky, jindy jsem hltala každé slovo. Když autor chtěl, dokázal nás napnout a tak jsem posledních 150 stran dočítala uprostřed noci. Jiný konec jsem si ale představovala ještě do posledních stran. Takže na co se můžete těšit? Na zvláštní představu budoucnosti, většinou nesympatické postavy, drsné scény a spoustu zvratů.
Perfektní námět, hlavní hrdina není hrdina, je snad jeho pravý opak. Přesto je poutavou a zajímavou postavou a při čtení to pro mě byl hlavní důvod pokračovat až do konce. To co mě už moc nebavilo bylo tempo odvíjení děje, na mě až moc pomalé a prokládané úvahami. Rád bych hodnotil lépe, na knihu jsem se těšil, ale bohužel to není moje top kniha.
Dlouho jsem přemýšlela, co vlastně mám k této knize napsat. Autora považuji za mimořádný talent současné literatury a jsem přesvědčená, že ho čeká velká budoucnost. Vize budoucnosti, kterou zde vykreslil, byla skvělá. Hlavní hrdina byl výborně charakterizován. Pasáže z internátu byly mrazivé, závěr knihy úžasný. Přesto... Budoucnosti něco chybí. Během celého čtení jsem přemýšlela, co to je, a nepřišla jsem na to. To "něco" by z této dobré knihy udělalo nezapomenutelnou knihu...
Obrovské zklamání! Tak velký potenciál mohla tato kniha, respektive toto zajímavé téma mít a místo toho jsem v půlce myslel, že to ani nedočtu. Prakticky nic se tam neděje, převažují nudné popisné pasáže. Nenajdete tam moc hlubokých myšlenek, kterých si umím na toto téma představit spoustu. Konec řekněme byl lepší a mohl být i zajímavý, ale to nejdůležitější bylo napsáno tak nějak nezřetelně a byla tomu věnována malá pozornost, až se to někam ztratilo, škoda. Nelze hodnotit víc jak 3 hvězdy. Nejvíc mě štve, že to mělo přes 600 stránek, kterými jsem se musel prokousat, abych na konci zjistil, že se to nezlepšilo a nestálo to za nic.
Se začátkem jsem měla trochu problém ale když jsem se přes něj přehoupla nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Parádní a překvapující děj mě naprosto uchvátil, někdy to určitě ráda přečtu zas.
Vůbec ta kniha není taková katastrofa, jak se zde v komentářích níže píše.
Jde o to, že si autor připravuje velice dobře živnou půdu pro velice epesní závěr, který zažijete v málo knihách s takovými převraty. Nejvíce se závěr podobá knize Já, robot od Asimova.
Pravdou je, že některé pasáže jsou dlouhé vleklé a místy i nudné tím jak barvitě popisuje místa, což v sci-fi žánru jde vždy velmi obtížně a kvality Tolkiena v popisu destinací to bezesporu nedosahuje. To je však na úkor toho, že dějovou linku vypráví částečně v retrospektivě, kdy hlavní hrdina knihy vzpomíná na internátní tábor, což jsou paradoxně jedny z nejlépe čtených pasáží knihy.
Pokud knihu dočtete do konce určitě nezklame. Ostatně nemohu pochopit, jak někdo může hodnotit knihu, kterou nikdy nedočetl. Je to jako nedokoukat film a vytvořit si o něm ucelený názor.
Kvality tituly METRA od stejného autora to také nedosahuje, ale určitě kniha neurazí. Naopak si myslím, že může závěrem jenom překvapit. Autor si určitě připravil takové popisy pro případ zfilmování knihy, které mě osobně by velice i ke studiu na filmové škole zajímalo.
Jedinou výtku mám, která už byla zmiňována - žádná postava vám vyloženě nepřiroste k srdci, i když Nachtigal je hlavním hrdinou, jde o spíš o komplexní příběh lidstva a co s ním bude dál, než zaměření se na jednu konkrétní osobu, nebo hlavního hrdinu tak, jak tomu bylo například v trilogii METRO.
Poslední díl Metra byl výtečný, mnohem vyzrálejší než předchozí dva díly trilogie, takže mi to nedalo a zkusil jsem od Glukhovského jednu z jeho pozdějších knih. Velká chyba! V Budoucnosti se stanice metra transformovaly do obrovských několik kilometrů vysokých věží, v nichž se odehrává veškerý život v lidmi přeplněné Evropě 25. století. Věže, věže kam se podíváš, jedna vedle druhé, spojené vysokorychlostními tunely a protkané výtahy, každá trochu jiná, ale přece svým způsobem stejné a fádní jako stanice metra. Hlavní hrdina Jan mi zase tak trochu připomínal Arťoma, i jeho si z neznámých důvodů vybrala mocná postava, dala mu úkol a tím odstartovala jakýsi řetězec událostí, kterými se hlavní hrdina nechává unášet, aniž by to jemu samotnému nebo čtenáři dávalo nějaký smysl, tedy stejné schéma jako v prvním Metru. Od poloviny knihy jsem se do čtení musel doslova nutit, Janovy nekonečné úvahy a neustále se opakující výjevy z jeho dětství mne od dalšího čtení odrazovaly čím dál víc. Glukhovsky zkrátka vytvořil další neobyčejně nezajmavý svět, do kterého zasadil naprosto podprůměrný příběh. Pokud to mělo sloužit jako varování před populační explozí a neřízenou imigrací, tak se to vůbec nepovedlo. Myslel jsem, že nejhorší kniha, kterou jsem letos četl, bylo druhé Metro, Budoucnost je ještě horší a posledních padesát stránek, byť se četly jedním dechem, to nezachránilo. Glukhovského knihám se odteď budu vyhýbat velkým obloukem.