Búrková sezóna
Andrzej Sapkowski
Zaklínač série
Vydajte sa opäť do sveta zaklínača Geralta v samostatnom príbehu z pera Andrzeja Sapkowského. Vydajte sa opäť do sveta zaklínača Geralta v samostatnom príbehu z pera Andrzeja Sapkowského. Zaklínač Geralt z Rivie netuší, čo ho čaká, keď prichádza do Keracku. Najprv je neprávom obvinený z podvodu, potom je z väzenia záhadne prepustený a nakoniec zistí, že jeho vzácne zaklínačské meče, ktoré po vstupe do mesta zostali v zbrojnici, zmizli. Má s tým niečo spoločné atraktívna čarodejka zvaná Coral? Geralt sa opäť zapletá do rafinovaných intríg čarodejov. Po boku mu stojí verný, no občas otravný trubadúr Blyskáč. A aj keď sa neustále snaží zabudnúť na čarodejku Yennefer, ich osudy sú pevne prepojené. Nad svetom zaklínača sa sťahujú temné mračná – prichádza búrková sezóna. Andrzej Sapkowski, držiteľ ceny World Fantasy Award za celoživotný prínos, vytvoril svojimi poviedkami o tajomnom zaklínačovi celosvetový fenomén, ktorý okrem knižných pultov a herných konzol dobyl aj televízne obrazovky fanúšikov po celom svete. Sedemnásť rokov po napísaní posledného románu zo ságy o zaklínačovi sa vrátil do fascinujúceho a nebezpečného sveta Geralta z Rivie, aby vrhol lúč svetla na minulosť zaklínača. ktorý si získal milióny fanúšikov po celom svete.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Sezon burz, 2013
více info...
Přidat komentář


Geralt neváha do žiadnej obludy vraziť svoj meč a do žiadnej krásnej čarodejky svoj... no to je jedno...
Skvelé dialógy a perfektne vyrozprávané poviedky, ktoré sa tentoraz navzájom spájajú do jedného príbehu...
veľmi podarená sonda do zaklínačskej duše a sveta v ktorom žije... k tejto knihe od Sapiho sa vraciam najradšej...


Bouřková sezóna je příjemnou jednohubkou na závěr bez většího přesahu. Děj plyne přiměřeným tempem a vše se vrací ke známému schématu. Čarodějky smilní a intrikují, běžní zločinci kují prosté pikle leckdy dostatečně absurdní, aby pobavili a netvoři, jak se v Zaklínači ukazuje, jsou občas lidštější, než lidé, kteří je pronásledují.
A Geralt?
Zabíjí netvory ve všech podobách, hláškuje, smilní a jako obvykle se naivně snaží spasit svět. Nic nového pod sluncem.
Pokud jste velkými příznivci „zaklínačské klasiky“ kniha se vám jistě bude líbit, pokud však až takovými nadšenci stejně jako já nejste, zjistíte, že Bouřková sezóna je příjemná stereotypní jednohubka, která potěší, ale nenadchne. Nic víc, nic míň.


Stejně jako ostatní díly Zaklínače, i tuto knihu jsem četl několikrát. A pokaždé jsem přemýšlel, proč je kolem ní tolik rozruchu a tolik kontroverzí. Zaklínače miluji a je to jedno z nejlépe napsaných fantasy vůbec. A tento díl podle mě není výjimkou. Sapkowski je nejenom skvělý vypravěč, ale především nesmírně vzdělaný člověk. Kniha, stejně jako ty ostatní (včetně třeba Husitské trilogie), je proložena spoustou rafinovaných vtípků a odkazů, je to čtivé a zábavné. A že to psal pro peníze, aby využil úspěch počítačových her? No a co. Především, kdyby šlo jen o to vydělat peníze, asi by ta kniha vypadala jinak. Byla by šitá horkou jehlou, což Bouřková sezóna není. Podle mě je to zcela plnohodnotný díl série a nemám s ním sebemenší problém. Možná jedinou výtkou by mohlo být to, že děj je až příliš složitý.

Ach jo… Připouštím, že by nebylo vhodné kritizovat tuto knihu jen proto, že jsem na pana Sapkowského trošičku naštvaný za to, že ji vydal. Pokusím se být hodný, ale nevím…
Asi je nutno podotknout, že kniha vůbec není špatně napsaná. Přese všechno je Sapkowski opravdu dobrý vypravěč a rozhodně mu nelze upřít, že sakra umí psát. Ovšem, pokud ji jako já čtete po Paní jezera (Což nejen že není nutné, ale asi to ani nelze doporučit, tato kniha by se nejspíše měla číst hned jako úplně první, nebo mezi oběma povídkovými knihami.) nemůže vám neujít jistá primitivizace stylu. Jistě, děj není úplně přímočarý, události knihy se štěpí a prolínají, ale vypravěč je jednoduchý, neměnný, jediné co se mění je časové zasazení a fokalizace.
Upřímně se mi zdá, a proto tu knihu nemám kdovíjak rád, že ji autor v předzvěsti vydání Zaklínače 3, tedy velkých zisků, napsal pro co možná nejširší publikum. Pohleďte, kniha jakoby byla nasáklá krví a akcí, scény v ní jsou přehnaně brutální, nikoliv tím slizkým vilgefortzovským způsobem, ale takovým tím způsobem alá Pátek třináctého. Prostě to rychle omrzí a stanete se netečnými, takže by vás nemohla vyvést z míry ani… co já vím… něco naprosto absurdního, třeba hromada mrtvol stažených z kůže. Dále se c knize vyskytuje mnohokrát spíše videoherní technika, prostě a jednoduše tam lítá jedno znamení za druhým. Dochází tam k nepříjemně rychlým příběhovým zvratům a celkově je to takové… jiné. Ano, to mi na knize nejspíše upřímně vadí nejvíc. Je jiná, než její předchůdkyně.
Některé věci mne překvapily, autor, jako by občas pozapomněl na svůj vytvořený svět. Když například Geralt přemýšlí nad mistrem Ortolanem, říká, že je Ortolan dost dobře možná nejstarší žijící čaroděj. Problém je, že svět Zaklínače už nejstaršího čaroděje má. Je to samozřejmě Hen Gedymdeith. Za daných okolností, které nebudu příliš vyzrazovat by se dalo argumentovat, že děj románu se odehrává o několik let později, což může mít jistý vliv. A já oponuji, že nikoliv, protože nám do značné míry v Času opovržení bylo popsáno mládí Hena Gedymdeitha a Ortolan by se nám tam upřímně dost těžko schoval. A podobných podivností je v knize více.
Autor se snaží potěšit čtenáře odkazy na jednotlivé povídky, do očí bijící je ten poslední, který se snaží Sezónu navázat přímo na povídku Zaklínač. Podle mne opět nikterak povedeně. A obecně se mi ty odkazy kolikrát nezdají úplně chytře udělané, ale dost už. Být hodný se mi moc nepodařilo, že?
Tak asi takhle. Jsem samozřejmě v zásadě rád, že jsem si mohl přečíst další Geraltův příběh. A upřímně, v druhé polovině mne kniha i celkem začala bavit, takže přes všechnu mou kritiku stejně knize dávám celkem vysoké hodnocení. Jak říkám, jsem na knihu asi jen maličko naštvaný, protože je jiná… To ale asi a priori neznačí, že je špatná


Kdyby tahle kniha už napsaná nebyla, nic by se nestalo. Bylo tak trošičku mlácení skoro prázdné slámy. (On to Sapkowski psal i s letitým odstupem a je to na tom znát)... Ale líbil se mi ten závěr (setkání s liščicí a pak epilog s Nimue), ten závěr to trochu vyšvihl.


Příběh se točí kolem ztracených mečů, které nepatří nikomu jinému než našemu Zaklínači. Geralt o ně přišel poté co byl na základě falešných obvinění zatčen. Během volné chvíle a před tím, než se vydá se společníkem Marigoldem meče nalézt, prožije románek s čarodějkou Littou Neyd. Geralta zastihnou během výpravy zajímavé události. Z počátku se dostane do křížku s mágy, což vyústilo až k tomu, že mohl být pokusným králíkem na zvrácené pokusy. Dále na lodní výpravě narazí na Vixen. Tato dobrodružná část s liščí ženou se mi líbila asi nejvíc. Narazíme na ničivou pohromu a v závěrečné části se Geraltovi meče vrátí, ale neví komu za to má vděčit. No komu asi ... "svojí" Yennefer
I když bych raději četl další Sapkowskiho povídku, musím říct, že i tato kniha byla výborná. Líbil se mi jeden komentář co jsem četl na databázi knih, a to, že Geraltovi to občas jde líp v posteli než s meči. Nemůžu nesouhlasit. :D
IG: next_fantasy_one


Další z klasických dobrodružství zaklínače Geralta, řekla bych, že laděním knihy se autor vrátil k prvním dvěma "povídkovým" počinům, takže se to četlo lépe (bylo to méně beznadějné a depresivní). Za mě osobně mu ale pořád nemůžu odpustit, jak ukončil Paní jezera, a tudíž jsem si to nějak nemohla naplno užít...


Všetky tie kecy okolo toho, ako Sapkowský napísal Búrkovú sezónu kôli peniazom sú strašná blbosť. Povedal by som, že to je len púha závisť. Veď pre čitateľa by mal byť dôležitý len výsledok. A keď je kvalitný, prečo by ma malo zaujímať za akých podmienok vznikal? A Búrková sezóna je výborná. Minimálne taká dobrá, ako niektoré diely ságy. Ba lepšia ako niektoré z nich. Na knihe si cením najmä to, že je to zasa viac územčistý dobrodružný príbeh, v ktorom nejde o záchranu sveta. A tým sa mi spája s poviedkovými knihami viac, než ktorýkoľvek diel ságy. Za mňa výborné.


Zaklínač patří k mým oblíbeným dílům. Bouřková sezóna mne sice neoslovila tak, jako předchozí díly, i tak ale hodnotím plným počtem hvězdiček.


Příběh o tom jak Geralt ztratí meče. Je to komická představa, obzvlášť, když člověk rád hraje Witchera jako hru. Teprve se chystám na hlavní knížky, tak se moc těším, protože toto mě navnadilo dokonale.


Po dočtení všech předchozích románů jsem očekával jednodušší příběh, něco jako DLC k hlavní hře, a přes veškeré nedostatky jsem dostal přesně to. Bylo fajn se vrátit do světa zaklínače. A Sapkowskeho hry zřemě donutili více používat znamení! (i když on by nic takového nepřiznal)


Zaklinac byl skvělý. Ale za mne spis mohlo zůstat u povidkovych knih.Sága s Ciri me nejdřív fascinovala, ale co další kniha, to větší rozčarování. Doufala jsem, ze Bourkova sezóna bude v duchu povidkovych knih, ale to podle mne úplně nevyšlo. Nejak se ztratil šarm Geralta a jeho kousavy humor. Taky jsem čekala, ze se něco dozvíme o čarodějkach, tak jak to bylo v seriálu. Povídky si možná jednou jeste někdy prectu.


Výzva 2021. Miluji svět zaklínače a až u téhle knížky jsem si uvědomil tu ohromnou spoustu obyčejné moudrosti napěchovanou v krásném příběhu. Mnozí tvrdí, že kniha nemusela vůbec vyjít, ale já jsem naprosto opačného názoru: kdyby vycházely příběhy z tohoto světa co půlrok, byl bych ten nejspokojenější čtenář. A navíc ty bombastické ilustrace!!
Snad jen pár malých výtek: člověk může těžko očekávat, že bude zdejší svět napěchován latinskými výrazy a hlavně za ono deus ex machina vyřešení situace ohledně mečů. Prostě mi tam cosi na konci chybělo...


Četla jsem dávno. Jednou a stačilo. Ne kvůli příběhu, ale bohužel kvůli kvalitě sazby- respektive její absenci. Paperbackové vydání z r. 2014 z nějakého důvodu obsahuje tolik chyb- ne asi v překladu samotném (nečetla jsem originál), ale překlepů, gramatických i slovosledných chyb, že se výsledek bohužel prakticky nedá číst.
Škoda.
Knihu si nechávám do sbírky, k textu se ale asi nikdy nevrátím.


Polski troll Sapkowski. Trvalo mi roky se k 'Zaklínači' dostat a pak jsem celou sérii, s výjimkou téhle knihy, sjel v roce 2019, pokud se nepletu. Během sledování interview na youtube pár dní zpátky jsem si říkal, jakej je ten Andrzej zase drzej a možná bych "to mohl dorazit a dát si Bouřkovou sezónu"... jeho psaní, stejně jako jeho osobnost konstantně balancuje na pomezí jakési parodie, se spoustou odkazů na aktuální dění světa, sarkasmem, až nasraností, nabubřelostí. 'Bouřková sezóna' pak v tomhle ohledu sama není o nic horší nebo lepší, než ostatní díly 'Zaklínače', možná o drobek vtipnější a méně akční, ale spíš se pořád nedokážu zbavit toho WTF, toho, jak zaražený jsem, když si u každé jeho knihy říkám: A já si celou tu dobu myslel, že tohle bude jako všechny ostatní seriózní epické fantasy ságy, ale ono to celé klame tělem, obalama a je to jen jedna velká komedie, co si utahuje ze spousty věcí a i přestože má skvělé postavy a je více než slušná, tak je to pořád jen komerční sranda, co sama sebe nebere vážně, což se, hádám, taky dá počítat jako unikum... takže jestli mě jedním elementem polski troll skutečně zaujal, pak je to tímhle.
Autorovy další knížky
1999 | ![]() |
2019 | ![]() |
2005 | ![]() |
2015 | ![]() |
2000 | ![]() |
Nemasné neslané. Hon za MacGuffinem v podobě dvou mečů vyznívá tak nějak naprázdno. Výsledek je směs různorodých příhod, které u sebe drží jen silou vůle. Některé jsou tematicky zajímavé a dobré, i když spíš mi to připomíná hru Zaklínač, než jeho dvě povídkové knížky nebo knižní ságu. Humoru (trpaslického) je pomálu, stejně tak pohledů do světa nebo hrátek se stylem vyprávění. Je tam zaklínání, podivuhodné obludy, zase je tam nová čarodějka na "vztah", Marigold i nové království, četba/poslech člověka baví, ale tak nějak to není ono.