Búrková sezóna
Andrzej Sapkowski
Zaklínač série
Vydajte sa opäť do sveta zaklínača Geralta v samostatnom príbehu z pera Andrzeja Sapkowského. Vydajte sa opäť do sveta zaklínača Geralta v samostatnom príbehu z pera Andrzeja Sapkowského. Zaklínač Geralt z Rivie netuší, čo ho čaká, keď prichádza do Keracku. Najprv je neprávom obvinený z podvodu, potom je z väzenia záhadne prepustený a nakoniec zistí, že jeho vzácne zaklínačské meče, ktoré po vstupe do mesta zostali v zbrojnici, zmizli. Má s tým niečo spoločné atraktívna čarodejka zvaná Coral? Geralt sa opäť zapletá do rafinovaných intríg čarodejov. Po boku mu stojí verný, no občas otravný trubadúr Blyskáč. A aj keď sa neustále snaží zabudnúť na čarodejku Yennefer, ich osudy sú pevne prepojené. Nad svetom zaklínača sa sťahujú temné mračná – prichádza búrková sezóna. Andrzej Sapkowski, držiteľ ceny World Fantasy Award za celoživotný prínos, vytvoril svojimi poviedkami o tajomnom zaklínačovi celosvetový fenomén, ktorý okrem knižných pultov a herných konzol dobyl aj televízne obrazovky fanúšikov po celom svete. Sedemnásť rokov po napísaní posledného románu zo ságy o zaklínačovi sa vrátil do fascinujúceho a nebezpečného sveta Geralta z Rivie, aby vrhol lúč svetla na minulosť zaklínača. ktorý si získal milióny fanúšikov po celom svete.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Sezon burz, 2013
více info...
Přidat komentář
Plakal jsem, husina po těle a při psaní tohoto komentáře mám opět na krajíčku. Loučení s Geraltem bolí, obzvlášť když si vzpomenu na epilog. Zbytek bylo dobrodružství zaklínače, tak jak jsme byli zvyklí z prvních knih, nikdo jiný než zaklínač. Mně se to líbilo a jdu číst celou sérii zase od začátku. Děkuji pane Sapkowski
Ze začátku jsem knize moc nefandila, přeci jen to nebyl ten klasický Zaklínač. Ale zhruba od poloviny mě příběh začal bavit a místy i rozesmál. A když nastoupily do děje příšery opravdové i lidské, byla jsem knihou pohlcena. Takže 5 * dostává oprávněně.
Jelikož jsem velice nemotorný člověk, co se nákupů knih týče, objednala jsem si místo 1. dílu, doplňující příběh.Ve výsledku to však nevadilo, protože jsem si knihu užila i přes mou menší chybu.
Jak jsem již říkala, knihu jsem si náramně užila.U překvapivě velkého množství pasáží jsem se dost nasmála a někdy i kdybych se ani smát neměla. Líbilo se mi, že celý příběh byl seskládán z jednotlivých menších "povídek" které na sebe měli minimální návaznost, ale ve výsledku dávalo vše smysl.
Jelikož je to moje první sektání s knihou pana Sapkowského, tak si nemůžu stěžovat na určitá neporozumění, které se mi vyskytli jak u píběhu tak u jeho světa samotného. Knihu však doporučuji všem, co si již přečetli předchozí díly a nemohou se dostatečně nabažit tého skvělé fantasy ságy. ;)
Bolo to krásne zakončenie úžasnej fantasy serie ktorú som si užil asi najviac zo všetkých kníh ktoré som kedy čítal, ako u nemnohých kníh, viem že k tejto sérii sa ešte určite par krát vrátim. Bol to nádherní zážitok a doporučujem to každému kto váha.
Závěrečný díl jedné z nejlepších fantasy knižních sérií na světě. Sapkowskiho svět je dokonale promyšlen, je plný nestvůr, příšer a nepřátel. Já bych řekl že Bouřková sezóna je hodně dobrá na zakončení celé série. K sérii se určitě vrátím a pokaždé co ji dočtu to pro mě bude stejně úžasný zážitek jako teď. Děkuji Sapkowskimu za super chvíle se zaklínačem Geraltem, půvabnou čarodějkou Yennefer, nenapravitelným trubadúrem a nejlepším přítelem Geralta - Marigoldem, a naší malou zaklínačkou - Ciri. Přeji všem co se chystají Zaklínače číst hodně štěstí!
Návrat k Zaklínači jak pro autora tak pro čtenáře. Děj poněkud spletitý, ale důležité je, že Geralt zůstal svůj, stejně tak jako jeho přítel Marigold. Souhlasím, že jako povídková kniha by to asi dávalo větší smysl. Ale i tak milé čtení.
(SPOILER)
Jako povídková kniha by to asi dopadlo líp. Takhle je to poněkud nesourodá hromádka vedlejších epizodek jako zametených z pod stolu. Chybí nějaká smysluplná provázanost a někdy i smysl sám.
Honba za ukradenými meči je linie dobrá tak akorát pro druhořadé stolní RPGčko na dvě hodiny hraní.
Palácový převrat by byla zajímavá povídka. Aguara by byla zajímavá povídka. Výroba mutantů by byla nejspíš vynikající povídka. Ale všechno napleskané páté přes deváté do jednoho dějového rámce to prostě nemá šanci. Pejsek a kočička vařili dort. A ta tsunami, no tak ta je tam snad jenom proto, aby měla kniha podle čeho mít chytlavý název, ne? Jiný smysl v ní nevidím.
Taky mám výhrady k nehorázné výslovnosti Martina Fingera, jehož RiviJEEE a Jen-fer mi trhají žíly od chvíle, kdy to v druhém díle převzal po kolezích s lepším jazykovým vzděláním. O těch úchylných hudebních vložkách nemluvě. Ale to samozřejmě do hodnocení knihy samotné nezahrnuji.
Audiokniha
"Pověst pokračuje, příběh nikdy nekončí"
Po těchto slovech se asi nesluší prohlásit: Jsem na konci série, hurá ;)
Ve skutečnosti cítím, že je čas se posunout. Tato kniha byla sice příjemným rozšířením příběhu, ale už mě tolik nepřitahovala, na rozdíl od prvních příběhů o Zaklínači.
Hold v této části příběhu mě už nic nedokázalo překvapit, už jsem se nedokázala bát. Co mě však opravdu rozesmálo, byla kletba ala Šípková Růženka :)
Báječný návrat do světa Zaklínače. Nabízí více informací, víc lokací a mnoho nových postav. Z poutavého vyprávění, které Sapkowski obohacuje jakousi intelektuální svěžestí se nic nevytratilo, jen mu tentokrát možná trochu ujela ruka s latinskými výrazy. Ale to mi radost z nového Zaklínače rozhodně nezkazí.
Dodatečné dobrodružství o bělovlasém zaklínači, které Sapkowski zasadil do období povídkových knih, nám představuje další střípek Geraltova života. Jako jde z knihy částečně cítit, že jí autor vydal, aby si přilepšil na herní trilogii, ale knížka pořád funguje. Z nových postav určitě zaujme čmuchající vlkodlak a musím Sapkowského pochválit i za rozvedení charakteru čarodějky Korál, kdy tak noví čtenáři, kteří by to četli chronologicky, můžou oplakávat smrt postavy na Soddenském pahorku, kde jinak postava funguje vlastně jenom jako kulisa. Co si však autor mohl odpustit jsou prdící strážkyně, to vážně nebyla zábava ani při jednom čtení.
Bylo skvělé se zase vrátit do světa Zaklínače. Když jsem si sérii kupovala, nemohla jsem vynechat ani tento díl. Moc mě to bavilo, jak intriky, souboje na krev a monstra. I když v knize je plno odboček, děj i přesto zůstával plynulý, čtivý, napínavý a nenudila jsem se, protože se tam pořád něco zajímavého objevovalo. Za mě je kniha velmi slušné zpestření celé série.
Nemasné neslané. Hon za MacGuffinem v podobě dvou mečů vyznívá tak nějak naprázdno. Výsledek je směs různorodých příhod, které u sebe drží jen silou vůle. Některé jsou tematicky zajímavé a dobré, i když spíš mi to připomíná hru Zaklínač, než jeho dvě povídkové knížky nebo knižní ságu. Humoru (trpaslického) je pomálu, stejně tak pohledů do světa nebo hrátek se stylem vyprávění. Je tam zaklínání, podivuhodné obludy, zase je tam nová čarodějka na "vztah", Marigold i nové království, četba/poslech člověka baví, ale tak nějak to není ono.
Geralt neváha do žiadnej obludy vraziť svoj meč a do žiadnej krásnej čarodejky svoj... no to je jedno...
Skvelé dialógy a perfektne vyrozprávané poviedky, ktoré sa tentoraz navzájom spájajú do jedného príbehu...
veľmi podarená sonda do zaklínačskej duše a sveta v ktorom žije... k tejto knihe od Sapiho sa vraciam najradšej...
Bouřková sezóna je příjemnou jednohubkou na závěr bez většího přesahu. Děj plyne přiměřeným tempem a vše se vrací ke známému schématu. Čarodějky smilní a intrikují, běžní zločinci kují prosté pikle leckdy dostatečně absurdní, aby pobavili a netvoři, jak se v Zaklínači ukazuje, jsou občas lidštější, než lidé, kteří je pronásledují.
A Geralt?
Zabíjí netvory ve všech podobách, hláškuje, smilní a jako obvykle se naivně snaží spasit svět. Nic nového pod sluncem.
Pokud jste velkými příznivci „zaklínačské klasiky“ kniha se vám jistě bude líbit, pokud však až takovými nadšenci stejně jako já nejste, zjistíte, že Bouřková sezóna je příjemná stereotypní jednohubka, která potěší, ale nenadchne. Nic víc, nic míň.
Stejně jako ostatní díly Zaklínače, i tuto knihu jsem četl několikrát. A pokaždé jsem přemýšlel, proč je kolem ní tolik rozruchu a tolik kontroverzí. Zaklínače miluji a je to jedno z nejlépe napsaných fantasy vůbec. A tento díl podle mě není výjimkou. Sapkowski je nejenom skvělý vypravěč, ale především nesmírně vzdělaný člověk. Kniha, stejně jako ty ostatní (včetně třeba Husitské trilogie), je proložena spoustou rafinovaných vtípků a odkazů, je to čtivé a zábavné. A že to psal pro peníze, aby využil úspěch počítačových her? No a co. Především, kdyby šlo jen o to vydělat peníze, asi by ta kniha vypadala jinak. Byla by šitá horkou jehlou, což Bouřková sezóna není. Podle mě je to zcela plnohodnotný díl série a nemám s ním sebemenší problém. Možná jedinou výtkou by mohlo být to, že děj je až příliš složitý.
Ach jo… Připouštím, že by nebylo vhodné kritizovat tuto knihu jen proto, že jsem na pana Sapkowského trošičku naštvaný za to, že ji vydal. Pokusím se být hodný, ale nevím…
Asi je nutno podotknout, že kniha vůbec není špatně napsaná. Přese všechno je Sapkowski opravdu dobrý vypravěč a rozhodně mu nelze upřít, že sakra umí psát. Ovšem, pokud ji jako já čtete po Paní jezera (Což nejen že není nutné, ale asi to ani nelze doporučit, tato kniha by se nejspíše měla číst hned jako úplně první, nebo mezi oběma povídkovými knihami.) nemůže vám neujít jistá primitivizace stylu. Jistě, děj není úplně přímočarý, události knihy se štěpí a prolínají, ale vypravěč je jednoduchý, neměnný, jediné co se mění je časové zasazení a fokalizace.
Upřímně se mi zdá, a proto tu knihu nemám kdovíjak rád, že ji autor v předzvěsti vydání Zaklínače 3, tedy velkých zisků, napsal pro co možná nejširší publikum. Pohleďte, kniha jakoby byla nasáklá krví a akcí, scény v ní jsou přehnaně brutální, nikoliv tím slizkým vilgefortzovským způsobem, ale takovým tím způsobem alá Pátek třináctého. Prostě to rychle omrzí a stanete se netečnými, takže by vás nemohla vyvést z míry ani… co já vím… něco naprosto absurdního, třeba hromada mrtvol stažených z kůže. Dále se c knize vyskytuje mnohokrát spíše videoherní technika, prostě a jednoduše tam lítá jedno znamení za druhým. Dochází tam k nepříjemně rychlým příběhovým zvratům a celkově je to takové… jiné. Ano, to mi na knize nejspíše upřímně vadí nejvíc. Je jiná, než její předchůdkyně.
Některé věci mne překvapily, autor, jako by občas pozapomněl na svůj vytvořený svět. Když například Geralt přemýšlí nad mistrem Ortolanem, říká, že je Ortolan dost dobře možná nejstarší žijící čaroděj. Problém je, že svět Zaklínače už nejstaršího čaroděje má. Je to samozřejmě Hen Gedymdeith. Za daných okolností, které nebudu příliš vyzrazovat by se dalo argumentovat, že děj románu se odehrává o několik let později, což může mít jistý vliv. A já oponuji, že nikoliv, protože nám do značné míry v Času opovržení bylo popsáno mládí Hena Gedymdeitha a Ortolan by se nám tam upřímně dost těžko schoval. A podobných podivností je v knize více.
Autor se snaží potěšit čtenáře odkazy na jednotlivé povídky, do očí bijící je ten poslední, který se snaží Sezónu navázat přímo na povídku Zaklínač. Podle mne opět nikterak povedeně. A obecně se mi ty odkazy kolikrát nezdají úplně chytře udělané, ale dost už. Být hodný se mi moc nepodařilo, že?
Tak asi takhle. Jsem samozřejmě v zásadě rád, že jsem si mohl přečíst další Geraltův příběh. A upřímně, v druhé polovině mne kniha i celkem začala bavit, takže přes všechnu mou kritiku stejně knize dávám celkem vysoké hodnocení. Jak říkám, jsem na knihu asi jen maličko naštvaný, protože je jiná… To ale asi a priori neznačí, že je špatná
Kdyby tahle kniha už napsaná nebyla, nic by se nestalo. Bylo tak trošičku mlácení skoro prázdné slámy. (On to Sapkowski psal i s letitým odstupem a je to na tom znát)... Ale líbil se mi ten závěr (setkání s liščicí a pak epilog s Nimue), ten závěr to trochu vyšvihl.
Štítky knihy
polská literatura zaklínači fantasy
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Skvěle napsaná a velmi čtivá kniha.