Búrlivé výšiny
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351762/bmid_burlive-vysiny-IOl-351762.jpg
4
4797
4797
Životný príbeh súrodencov Bronteových, ktorý už vstúpil do kolektívneho vedomia čitateľov na celom svete, bol smutný, ba až tragický, ich umelecký vývin živelný a dosť nezvyčajný. Ako deti chudobného dedinského duchovného vyrastali v kruhu výnimočne nadanej rodiny. Ale zo šiestich detí pána Bronteho, ktorý veľmi skoro ovdovel, sa dospelého veku dožili len štyri najmladšie a všetky štyri začali prejavovať literárny talent už v detstve, hoci ich schopnosti neboli rovnomerne rozdelené: od priemerného Anninho talentu cez potenciálne Branwellovo nadanie a veľký tvorivý dar Charlottin až k nepopierateľnej Emilinej genialite. Sestry Bronteové stáli pri zrode realizmu. Bol reakciou na romantizmus, ktorý zas tvoril protiklad ku klasicizmu a racionalizmu 18. storočia. Literárne dielo sestier Bronteových zaujíma v ranoviktoriánskej literatúre zvláštne a výnimočné postavenie nielen tým, že zákonite tvorí most - v istom zmysle syntézu medzi romantizmom a realizmom, pričom ich syntéza je posunutá k realistickému pólu, ale aj tým, že sestry nepociťovali povrchné uspokojenie ako ich súčasníci a nepodľahli ani falošnému optimizmu a samoľúbosti doby. Naopak, vo svojej tvorbe opisovali prudké náruživosti, s akými sa vo viktoriánskej literatúre vôbec nestretávame, dožadovali sa emancipácie ženy a dosiahli v nej aj určitý stupeň spoločenskej kritiky. Keď v minulom storočí vyšiel román Búrlivé výšiny, v Anglicku vládol sladkastý, naparfumovaný a neprirodzený sloh -vymyslené city romantických hrdinov sa prifarbovali cukríkovým kolorom a takzvané ženské romány - podľa G. Romieua — boli „ctihodným rumančekovým čajom a sentimentálnosťou ozdobenou belasými stužkami“. A tu zrazu dielo Emily Bronteovej ukázalo smelým umením rozpitvané srdcia, lásku nazvanú jej pravým menom, vibrujúcu, obnaženú náruživosť, neresti, nenávisť, zúfalstvo! Niet sa preto čo čudovať, že v prvej chvíli pokrytecká časť verejnosti vyhlasovala romány sestier Bronteových za „nemravné“. Až po Emilinej smrti pochopili všetci veľkoleposť tohto strašného a mohutného diela. Shorter ho nazval „najznamenitejším pomníkom ženskej geniality v devätnástom storočí“. Dobell vyhlásil Búrlivé výšiny za román celkom výnimočný a napísal: „Jeho moc je absolútna, titanská; od prvej do poslednej strany je hrozný a pravdivý... A ukrutný k čitateľovi. Sme ohromení, keď sa dozvedáme, že ho napísalo skromné, neskúsené dievča.“ Maeterlinck sa o autorke vyjadril: „Emily Bronteová nikdy nemilovala, nikdy nepočula na ceste krásny zvuk krokov milého, a jednako ona, ktorá umrela v dvadsiatom deviatom roku svojho života ako panna, lásku poznala, o láske hovorila, prenikla do jej najneuveriteľnejších tajov, takže tí, čo najväčšmi milovali, zavše sa spytujú, ako pomenovať svoj cit, keď sa od nej dozvedia o cestách a mystériách lásky, pri ktorej všetko je vedľajšie a bledé ... Usmievame sa nevinnosti, s akou krúži okolo vonkajších skutočností lásky, ale odkiaľ vie o skutočnostiach vnútorných, o všetkom, čo má náruživosť najhlbšie, najnelogickejšie, najneočakávanejšie, naj nepravdepodobnejšie a največnejšie pravdivé? Emily mala smelosť, náruživosť, voľnosť sveta vo svojej duši.“ Román Búrlivé výšiny možno chápať ako prorockú víziu sveta, rozčesnutého do obrovského chaosu, víziu založenú na protikladných požiadavkách srdca a rozumu, na silných ľudských vášňach na jednej strane a na všetkom, čo obmedzuje slobodu a dôstojnosť človeka na strane druhej.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Jsem naprosto uchvácena. Velmi dobře napsaná kniha, krásný příběh!
Jestli chcete vědět co je to láska k zešílení, přečtěte si tuto knihu. Autorka se detailně rozepisuje o jednotlivých postavách a jejich charakterech, způsobu myšlení a chování a barvitě líčí prostředí a přírodu, kde se vše odehrává.Celý příběh je temný a z hlediska dnešní doby naprosto nepochopitelný a přesto si troufám tvrdit, že některé myšlenky jsou nadčasové.
Silný příběh osudové lásky stále aktuální. Tuto knihu mám doma a čtu opětovně. Láska tak silná, že až zabíjí. Doporučím!
Sestry Brontëovy ve mně od mládí svými texty a osudy, také díky rozličným filmovým zpracováním, vyvolávají tíseň a chmury. Blata, mlhy, chlad a hlad a tím vším kalené postavy. Četba Jany Eyrové mě spolehlivě vyděsila a odradila od dalších kontaktů s Brontëovic famílií na celá desetiletí. Mezeru ve vzdělání jsem se odhodlala zalepit až v odolném vêku a zdolat Bouřlivé výšiny už proto, že v anglické literatuře je na ně řada odkazů. Po Charlotte nezklamala ani Emily. Hotové psycho! Na Větrné hůrce se mře, šílí a trpí a není se čemu divit. Churavá matka a puritánsky upjatý otec, který na své děti mluví jen ve vzácných chvilkách, kdy jim něco vyčítá, spílá a důrazně doporučuje studium Bible. Výsledky výchovy na sebe nedají dlouho čekat a zkázu je třeba rozšířit i na vedlejší usedlost Drozdov, kde žijí spokojeně, zatím, byť osaměle, jiní churavějící. Než se otočí jedna generace, je ideová diverze dokonána a zmar a hnus rozeset po všem a všech kolem. Hotový cvokhaus, kam se vrtneš! Vítr a vrzání dveří, pekelný chlast a svinec, kousaví psi a samozřejmě blata a náhlá úmrtí. Ubohé sestry Brontëovy! Tohle měly v hlavách a srdcích! Snad na ně psaní mělo terapeutický účinek a přineslo jim úlevu. Já jsem ráda, že to mám z krku a žádné další čajové dýchánky s Brontëovic holkama mě už nečekají.
Opravdu dobrá kniha! Možná někoho vyděsí ponurá atmosféra... to je ale podle mě to, co tu knihu dělá tak dobrou. Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Romantika a láska trochu jinak. Uznávám, že některé postavy můžou být pro mnohého čtenáře nepochopitelné a otravné, ale to je (podle mne) onen symbolismus. Co není řečeno o postavě přímo, odráží popis tamních blat, která jsou svůdně krásná, přitom životu nebezpečná. Jako láska sama. Jako ti, které milujeme. Vzpomínám si, že když jsem knihu šla prvně číst, očekávala jsem červenou knihovnu jak vyšitou, a dostalo se mi neskutečně ponurého příběhu, který jsem si zamilovala.
Mám ráda klasické knihy, ale od Větrné hůrky jsem asi čekala víc..nejen, že jsem se nemohla začíst, ale pak jsem se občas ztrácela v ději a prostě mi tento příběh nějak nesedl. Možná je to i tím, jak negativně kniha působí, chybí radost, občas nějaké pozitivum..někomu se to čte dobře, ale já bych tuto knihu nedoporučila.
krásná kniha, a ač se častěji vracím k Charlottině Jane Eyre, tak tato patří též k mým oblíbeným
Túto knihu som čítala najmä kvôli Čitateľskej výzve 2017 a popravde sa mi do nej veľmi nechcelo. Dnes môžem povedať, že neľutujem. Kniha je tak krásne temná a napriek tomu, že v nej takmer nie sú kladné postavy, zamilujete si ju. A možno aj pochopíte, že niektorí ľudia sú krutí a zlí jednoducho preto, lebo sú neskutočne nešťastní.
Původně jsem knihu musela číst jako povinnou četbu. Po prvním přečtení mi. Přišla zmatená, neucelená. Poté jsem ji ale četla podruhé a zamilovala jsem se. Geniálně vykreslené postavy, především Heathcliff. Žádné růžové brýle, každá postava má svou chybu, což je dobře. Aspoň je to mnohem více reálné.
Jednou jsem si tuto knihu půjčila v knihovně. Vyhrabali ji někde ve skladu celou zaprášenou a já si řekla, že to asi nebude tak skvělá kniha, když ležela zaprášená a zapomenutá ve skladu. Opak byl ale pravdou, příběh plný lásky a překážek mě naprosto uhranul! Knihu jsem měla přečtenou téměř hned, doporučuji přečíst :)
Člověk si říká, co za lidi kolem sebe Emily musela mít, aby napsala takovou knihu. Ponurost, nešťastné povahy a smutné osudy. Ale nic není jen černé nebo bílé, když se dobře podíváme, každý má i své světlé stránky, ač jsou někdy schované hodně hluboko a vykukují jen maličko (až tedy na Josefa, u kterého jsem zatím vždy našla jen zlo a pokrytectví, a stále uvažuju, do čeho u něj to dobro ukryla).
Jde krásně vidět, jak špatná společnost a výchova ovlivní charakter člověka. Zároveň to však není pevně dané, protože dobrá společnost v něm může probudit dobré vlastnosti.
Zkrátka vše je v pohybu, nic není pevně dané a to se mi líbí.
Pořád vlastně nevím, zda se mi to líbilo či nikoliv. Příběh byl super, rozhodně to je něco nového a ani trochu se to nepodobá knihám Jane Austenové, či jak já jsem čekala, že to bude na styl Jane Eyrové. Není to žádný romantický příběh. Romantické tam není vůbec nic, a už vůbec ne ponuré a vlhké vřesoviště. Kniha je to plná msty, zášti a nenávisti. Neměla jsem tam ráda vůbec nikoho. Když ta postava nebyla zlá, tak byla vypočítavá nebo hloupá. U čtení mi z toho bylo akorát smutno. Na druhou stranu musím říct, že mě to bavilo číst a nevyskytují se tam nijak nudné pasáže, které byste měli tendence přeskakovat. Nejsem si ale teda jistá, jestli něco tak depresivního, kde není světlého vůbec nic, budu ještě někdy číst.
Všemi vychvalovaná kniha, pro mě však naprosté zklamání. Příběh mi přišel zmatený a poměrně nezajímavá, díky tomu jsem ji mnohokrát odložila. Nesedl mi ani styl psaní. Možná jsem zkrátka zarytá "Austeňačka". Na její čtení jsem se velmi těšila, nadšení se však změnilo ve zklamání. . Takže: "Už nikdy znovu!"
Rozhodně klobouk dolů za takový příběh napsaný v té době a ještě ženou a stále je to zajímavé čtení i v současnosti, něco jako Shakespeare. Ale rozhodně to nedoporučuji číst v nějakém špatném období čtenáře, protože vás to dostane ještě do větší deprese. Ponuré prostředí, hodně záporných postav a hodně lidské hlouposti a nenávisti. Jsem ráda že jsem si to přečetla, ale určitě se k tomu nevrátím.
Depresivní a pochmurné čtivo, v depresivním a pochmurném prostředí plném negativních vlastností.. Dojem na postavy se mi zde často střídal. Hlavní aktér byl skutečně velmi nesympatický a hnusil se mi ,..nemuselo to tak být, samozřejmě co by kdyby..ale stalo se, proto se na chviličku názor změnil na pochopení a souhlas, zatímco ostatní se báli a dál nenáviděli to, co vlastně stvořili svým odtaživým přístupem (oběť společenských poměrů). Ve finále jsem už ani neměla moc chuť někomu fandit. A přesto se pro každého místo během čtení našlo, snad s výjimkou toho pobožného blázna, který odevzdal svůj život bohu ,,Ať se bůh postará,,
S touto knihou je ta potíž, že si příběh nemůžete doopravdy oblíbit. Je totiž nečekaně temný a plný bolesti a lidské krutosti a jeho aktéři jsou vesměs sobečtí, sebestřední a plní nenávisti. Na druhou stranu ho ale ani nemůžete nesnášet, protože je plný pravdivých myšlenek, skutečných lidských slabostí a nešťastných osudů...
Autorka knihou vykreslila svět takový jaký byl a je, a mnoho jejích myšlenek je stále překvapivě aktuálních. Pro mě vcelku příjemné překvapení.
Temny, depresivni pribeh vryvajici se pod kuzi .. Ctu ho porad dookola ... Tolik emoci, citu, vasni...vetsinu knihy se zmitate v poloseru, jak pocasi, tak osudy hlavnich hrdinu jsou posmourne.. Laska az za hrob, verny Heatcliff, nestala Katerina, sourozenci Lintonovi odpovidajici smetance a vychove deti v slechtickych rodinach - adekvatne uknourani a koledujici si o svuj osud... Laska a vernost zustava, prekryta zasti a nenavisti, ale ten happyend, to jaro, znovuzrozeni muselo prijit.. Katka a Hareton snad lamou prokleti a jdou vstric spolecne budoucnosti ..,
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Skrýt reklamy
Dobre napsany pribeh o vlivu vychovy i prostredi na cloveka. Prilis nezapada do soucasne doby, ale i tak se velmi dobre cte a da hodne k zamysleni o tom, jak jeden clovek dokaze nesmazatelne ovlivnit zivot ostatnich.