Búrlivé výšiny
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351762/bmid_burlive-vysiny-IOl-351762.jpg
4
4797
4797
Životný príbeh súrodencov Bronteových, ktorý už vstúpil do kolektívneho vedomia čitateľov na celom svete, bol smutný, ba až tragický, ich umelecký vývin živelný a dosť nezvyčajný. Ako deti chudobného dedinského duchovného vyrastali v kruhu výnimočne nadanej rodiny. Ale zo šiestich detí pána Bronteho, ktorý veľmi skoro ovdovel, sa dospelého veku dožili len štyri najmladšie a všetky štyri začali prejavovať literárny talent už v detstve, hoci ich schopnosti neboli rovnomerne rozdelené: od priemerného Anninho talentu cez potenciálne Branwellovo nadanie a veľký tvorivý dar Charlottin až k nepopierateľnej Emilinej genialite. Sestry Bronteové stáli pri zrode realizmu. Bol reakciou na romantizmus, ktorý zas tvoril protiklad ku klasicizmu a racionalizmu 18. storočia. Literárne dielo sestier Bronteových zaujíma v ranoviktoriánskej literatúre zvláštne a výnimočné postavenie nielen tým, že zákonite tvorí most - v istom zmysle syntézu medzi romantizmom a realizmom, pričom ich syntéza je posunutá k realistickému pólu, ale aj tým, že sestry nepociťovali povrchné uspokojenie ako ich súčasníci a nepodľahli ani falošnému optimizmu a samoľúbosti doby. Naopak, vo svojej tvorbe opisovali prudké náruživosti, s akými sa vo viktoriánskej literatúre vôbec nestretávame, dožadovali sa emancipácie ženy a dosiahli v nej aj určitý stupeň spoločenskej kritiky. Keď v minulom storočí vyšiel román Búrlivé výšiny, v Anglicku vládol sladkastý, naparfumovaný a neprirodzený sloh -vymyslené city romantických hrdinov sa prifarbovali cukríkovým kolorom a takzvané ženské romány - podľa G. Romieua — boli „ctihodným rumančekovým čajom a sentimentálnosťou ozdobenou belasými stužkami“. A tu zrazu dielo Emily Bronteovej ukázalo smelým umením rozpitvané srdcia, lásku nazvanú jej pravým menom, vibrujúcu, obnaženú náruživosť, neresti, nenávisť, zúfalstvo! Niet sa preto čo čudovať, že v prvej chvíli pokrytecká časť verejnosti vyhlasovala romány sestier Bronteových za „nemravné“. Až po Emilinej smrti pochopili všetci veľkoleposť tohto strašného a mohutného diela. Shorter ho nazval „najznamenitejším pomníkom ženskej geniality v devätnástom storočí“. Dobell vyhlásil Búrlivé výšiny za román celkom výnimočný a napísal: „Jeho moc je absolútna, titanská; od prvej do poslednej strany je hrozný a pravdivý... A ukrutný k čitateľovi. Sme ohromení, keď sa dozvedáme, že ho napísalo skromné, neskúsené dievča.“ Maeterlinck sa o autorke vyjadril: „Emily Bronteová nikdy nemilovala, nikdy nepočula na ceste krásny zvuk krokov milého, a jednako ona, ktorá umrela v dvadsiatom deviatom roku svojho života ako panna, lásku poznala, o láske hovorila, prenikla do jej najneuveriteľnejších tajov, takže tí, čo najväčšmi milovali, zavše sa spytujú, ako pomenovať svoj cit, keď sa od nej dozvedia o cestách a mystériách lásky, pri ktorej všetko je vedľajšie a bledé ... Usmievame sa nevinnosti, s akou krúži okolo vonkajších skutočností lásky, ale odkiaľ vie o skutočnostiach vnútorných, o všetkom, čo má náruživosť najhlbšie, najnelogickejšie, najneočakávanejšie, naj nepravdepodobnejšie a največnejšie pravdivé? Emily mala smelosť, náruživosť, voľnosť sveta vo svojej duši.“ Román Búrlivé výšiny možno chápať ako prorockú víziu sveta, rozčesnutého do obrovského chaosu, víziu založenú na protikladných požiadavkách srdca a rozumu, na silných ľudských vášňach na jednej strane a na všetkom, čo obmedzuje slobodu a dôstojnosť človeka na strane druhej.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Na větrné hůrce??? prostě klasika, kterou by si měl každý milovník knih přečíst. Už při přečtení prvních stránkách má člověk chuť si uvařit čaj a zahrabat se do peřin aby utekl tomu nepříjemnému počasí a atmosféře, která je úžasně popisovaná v knížce :) ideální podzimní knížka :)
byla mi doporučená, asi jsem moc velká ciťa ale tolika bezpráví a křivd a zbytečných smrtí nemám v knihách ráda.Myslím že snad ten konec stál za to :(
Nesedla mi, čistě můj názor.
Nikdy jsem tento druh literatury nečetl. Snad je to historie, snad psychologická sonda do podhoubí jedné britské rodiny. Od počátku knihy je zde až s neskutečným zanícením líčen příběh několika lidí, kteří vyrůstají v prostředí psychického teroru a následně na něj záhy umírají. Výjimkou je hospodyně Nelly, která celé roky přežívá a je vypravěčem i glosátorem.
Literární styl není až tak špatný, ale předlouhé dialogy jsou obrovským mínusem knihy. Nesdílím nadšení kritiků a s klidným srdcem dávám nízké hodnocení.
Klasické romantické drama, plné vášně a chorobné lásky až za hrob. Nezapomenutelné kulisy vřesovišť a mokřin, pahorků a skal bičovaných větrem a sněhem. Jsou věci, které se nemění - za vším je láska nebo majetek. Lze změnit člověka výchovou?
Jedna z knih, o které jsem přemýšlela dlouho po dočtení.. Výborně vykreslená atmosféra, drsné prostředí blat a rašelinišť, zoufalství.. Kde je hranice mezi láskou, nenávistí, posedlostí? I téměř 170 let po napsání knihy jsou postavy a jejch boj o štěstí a lásku stále živé... Neuvěřitelné.
Kdo tuto knihu ohodnotil odpadem, ten ji prostě nepochopil. Nic jiného v tom není.
Nešťastní lidé dokáží být opravdu krutí. Moc se mi líbilo, jakou formou je kniha napsána.
Určitě doporučuji.
Knihu jsem si kupovala ze zvědavosti, přiznám se, že jsem o ní poprvé slyšela při čtení knihy Pravidla moštárny. I přesto jsem se jí nějakou dobu vyhýbala obloukem, já ten studený anglický venkov nedávám ani při horkém čaji a praskajících polenech v krbu!!! Každopádně. Bylo to propletené, bylo to napínavé, bylo to občas úsměvné, bylo to posedlé, vzdorovité, nespravedlivé ..... Tato kniha je jednou z mých TOP pro můj soukromý čtenářský deník za rok 2015.
Ta kniha je pro mě nesmírně hodnotná. Nikdy předtím jsem nečetla jí podobnou. Pokud si dobře pamatuji, autorka se nejspíš záměrně vyhýbala k naznačení fyzického kontaktu mezi hlavními postavami. Já tam ale přímo bytostně postrádala sex. Živočišný, vášnivý a sobecký sex. Kateřina s Heatclifem nejsou červená knihovna, oni nejsou romantika, oni jsou surové a nestydaté zobrazení ošklivé lásky. Knihy si hodně cením pro její dokonalé vykreslení zrady, zbabělosti, zloby, naivity, ponížení, křívdy a žádného zadostiučinění.
Na této knize se mi líbilo to, jak se v ní postupně odhaluje ukryté tajemství. Chtěla jsem se to dozvědět všechno hned, takže člověk se někdy nedokáže pomalu ani od ní odtrhnout.
Knihu jsem si přečetla ze zvědavosti, protože jsem o ní hodněkrát slyšela...bohužel mě zklamala, nebavila mě.... pro mě nudný příběh, docela jsem se musela přemáhat, abych jí vůbec dočetla.
Upřímně, hned ze začátku, "na férovku"...Konečně jsem ji dočetla! :o)
Bylo to pro mě čtení na hoodně, hoodně dlouhou dobu, a protože nemám ráda, když něco nedočtu, po několika měsících jsem konečně došla do konce. Pořádně jsem se začetla až několik kapitol ke konci knihy.
Když jsem s knihou začínala, vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ne, že bych čekala podobu s mojí nejoblíbenější Pýchou a předsudkem, ale myslela jsem, že kniha bude patřit k mým oblíbeným z anglického romantismu. Vždyť z tohoto období patří k nejznámějším.
Kniha na mě působila opravdu velmi depresivně. Krutý příběh se snad ještě krutějším hlavním hrdinou. Všichni odpouští, ..až na něj. Možná právě proto hodnotím tak, jak hodnotím. Teď napíši větu, kterou si budu odporovat, vzápětí ale vysvětlím. Kniha je celkem "čtivá" (výborně napsaná..opravdu ;)), avšak pro toho, koho ten příběh nijak nedeprimuje.
Opravdu obdivuji ty, kteří v knize našli to, co hledali a patří k jejich oblíbeným, ba nejoblíběnějším. A upřímně lituji, že já jsem to v ní nenašla. Opravdu jsem chtěla a snažila se.
Možná s odstupem času se k ní vrátím a zkusím jí alespoň trochu "přijít na chuť". :)
Úžasná kniha. Celý děj je neskutečně reálný a pokřivenost postav je skvěle vyobrazená. Děj mě celou dobu bavil. Sice Emilyina Větrná hůrka stále nemá na Charlottinu Janu Eyrovou, ale pořád je to moc dobré dílo.
Kniha jsem četla občas s obtížemi, ale je pravda že jsem se k ní asi po 5 letech vrátila znovu a ráda ji přečetla znovu, je to velmi silný příběh s krásně popsaným prostředím.
Je velmi málo knih, o kterých mohu říct, že jsem je nedočetla .. ale tahle patří mezi ně. Bojovala jsem do posledních sil, ale dál než za polovinu jsem se nedostala. Nesympatické postavy jedna vedle druhé, hrubé jednání, vztahy, do kterých se nedá vžít .. vůbec nechápu, proč to číst a nečím tak negativním si zatemňovat mozek. Je mi líto, že to musím hodnotit jako ztrátu času a to nejnudnější, co jsem z povinné četby kdy četla :/ Zároveň gratuluji všem, kteří si knihu oblíbili. Pravděpodobně jste v ní byli schopni najít něco, co mně úplně uniklo...
Nemám moc ráda romantické knižní příběhy, ale musím uznat, že tato kniha mě překvapila a patří mezi mé nejoblíbenější knihy.
Není to typ knihy, která by mě strhla tak, že bych nemohla dělat nic jiného než jen myslet na to, až si k ní zase sednu. Občas byl děj pomalý, jako kdyby se jedna věta opakovala stále dokola, což nebyla pravda, jazyk je složitější ale velmi bohatý. Při prvním čtení jsem trochu bojovala se jmény. Měla jsem z knihy pocit jako když se díváte na nudný film, ale hudba v pozadí Vás očaruje-tedy občasné pasáže knihy nudné, ale v pozadí děj, který stojí za to číst.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Skrýt reklamy
Upřímně, chování postav mi místy přišlo neskutečně nelogické. Hlavně služka mi přišla neskutečně otravná a necitelná, jako naprostý robot s minimem emocí. Začátek ale ujde, příchod hlavního hrdiny do chátrající chalupy jak z hororu. Bohužel tohle nepsal King. Ke knize mám respekt, ale na víc než tři hvězdy to prostě není. 6/10