Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541385/bmid_cajova-divka-z-kolibrikove-ulice.png
4
325
325
Audiokniha Čajová dívka z Kolibříkové ulice obsahuje příběh o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkami a dcerami od autorky Lisy See. Překlad Petra Andělová. Čte Ivana Jirešová, režie Helena Rytířová. Zanikající svět tradičního života horského etnika Akhů v drsné a odlehlé části jihozápadní Číny při hranicích s Barmou vytváří barvitou kulisu románového příběhu Lisy See. Jen stěží si lze představit, že ještě na sklonku minulého století tamní obyvatelé neznali elektřinu, auta ani telefon. Život na čajových horách byl a je pevně svázaný s výjimečným druhem čaje, který v bouřlivých letech po vzniku rudé Číny téměř upadl v zapomnění. Zelené zlato se ale v 21. století dočkalo opětovné pozornosti a zájem o pchu-er dramaticky změnil životy všech, kteří s ním přicházejí do styku. Pchu-er je také klíčem k osudu hlavní hrdinky Li-jen a její rodiny. Nezničitelné pouto mateřské lásky jako červená nit protkává celý příběh, v němž se střetávají naprosto odlišné světy izolovaných hor a globalizovaných velkoměst.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2024
,
Audioteka
, Jota
Originální název:
The Tea Girl of Hummingbird Lane, 2017
Interpreti: Ivana Jirešová
více info...
Přidat komentář
Velmi čtivě napsaný román ze zajímavého prostředí s atraktivní tematikou sběru a zpracování čaje - a nejen o tom. Autorka nám za pomoci chytlavého příběhu zprostředkovává postupný zánik jednoho uzavřeného společenství, k němuž paradoxně přispělo i jeho otevření se světu.
Děj začíná v 80. letech 20. století v zapadlé horské vesnici kmene Akhů, kde všichni žijí skromně a chudobně, pečlivě dodržují prastaré zvyky, věří dávným pověrám, provozují staré rituály a živí se sběrem čaje. Zde vyrůstá 12iletá dívka Li-jen: připravuje se na svou budoucí roli porodní báby a své babičce poprvé asistuje u porodu. Když pochopí, co s sebou tato funkce přináší, rozhodne se pro jediný únik, který se jí nabízí: získat vzdělání. Plány jí však hodně zkříží láska k San-pchuovi, chlapci z jiné vesnice, což je v rámci dogmat jejich kmene vztah naprosto nepřípustný, a tak jí nezbývá, než odejít do vyhnanství nehostinného a zcela cizího světa... a navíc se musí postarat i o své novorozené dítě, které nakonec svěří do péče nejbližšího sirotčince: utěšuje se vírou, že se s dcerou brzy setká, a jako památku jí dala tzv. "čajový koláč", vytvořený z jedinečných lístků čajovníku, o němž ví jen ona sama.
Kniha má pět částí, v nichž se pravidelně střídají pasáže ze života Li-jen a její dcery Hailey. Linie jejího relativně šťastného života vyvažuje tragičnost osudu její matky. Zdá se mi však až příliš přeslazená: dívce se daří vše, na co sáhne, a touží po jediném: najít své kořeny. Celý román je vlastně o jejich postupném přibližování... a samozřejmě hlavně o čaji: skrze postavy se o něm a jeho původu dozvídáme spoustu zajímavých a překvapivých informací, převážně ohledně jeho chuti, vůně a toho, jak jej vůbec vnímat.
Autorka se dotýká palčivých témat modernizující se Číny od 80. let až po současnost: problém negramotnosti mnohých menšin, úpadek tradic s přicházejícím pokrokem, nárůst drogové kriminality, dopad politiky jednoho dítěte na populaci, nelegální adopce do ciziny... Zároveň upozorňuje i na katastrofální stav ústavní péče o odložené děti a na problematiku prudkého rozvoje masové turistiky, kdy dochází k plundrování cenných lokalit.
Zdá se mi, že do svého románu toho chtěla natěsnat až příliš, což se odráží ve slabší charakteristice postav. Kniha je sice psaná v ich-formě, ale o nejhlubších pocitech a vnímání hlavní hrdinky se toho příliš nedozvíme. Její líčení působí až příliš dokumentárně, hlavně když popisuje zvyky a rituály, které absolvuje. Samozřejmě nechybí dramatické zvraty a momenty, ale děj se velmi brzy přiblíží žánru červené knihovny. Bohužel jsem v textu nalezla mnoho zásadních chyb a překlepů, např. namísto názvu díla "Sen v Červeném domě" název "Sen v Rudé věži". Kvůli tomu ubírám počet hvězd na svém hodnocení, jinak mohu knihu doporučit všem, kteří se o dění v Číně zajímají a mají rádi silné příběhy.
"Dvojčata jsou největší tabu našeho lidu, protože jen zvířata, démoni a duchové rodí vícerčata," říká mi a-ma. "Zvířecí odpad je také proti přírodě. Pokud svině vrhne jen jedno sele, tak se oba musí hned zabít. Pokud má čuba jen jedno štěně, tak se také oba musí hned zabít. Narození dvojčat, což se ve Studničním prameni nikdy nestalo, je neštěstí nejen pro matku, otce a příbuzné dětí, ale pro celou vesnici."
"Váš čaj není jen uspokojivý, je mnohem lepší," prohlásí čajový mistr Sun. "Je v něm trocha svíravosti a dávka hořkosti na úvod, ale celkově mi chutná ryzí čistota jeho chutě. Sběratelé si cení čaje z Lao-pan-čangu, nazývají ho králem čajů, protože má pižmovou, maskulinní chuť a směle útočí na na chuťové pohárky. Čaj z I-wi označují za královnu mezi čaji, protože jeho chuť je svůdná, lákavá a zářivá jako žena očekávající milence, ale na čaj z Nan-nua můžete být hrdá, je hebký a něžný. Jednoho dne si ho lidé budou cenit stejně, pokud ne víc, jako krále a královny čajů."
"Vyrůstala jsem s vírou, že rýže je pro výživu a čaj je lék. Teď jsem pochopila, že čaj je i pojítko a cesta ke snům. Že svůdná přitažlivost je hlubší a silnější, než by mohl vyvolat jakýkoli člověk."
"Všechno kolem se změnilo. Většinu bambusových domů nahradily kostky z šedých cihel. Všude jsou plastová umývadla, růžová, oranžová a zelená. Jsou plná mokrého prádla, zeleniny, kterou je třeba omýt na večerní jídlo, nebo žrádla pro zvířata. Na jedné verandě stojí pečlivě vyrovnané prázdné plastové láhve. A stejně jako v Bambusovém lese je většina vesničanů oblečená v západním stylu, i když všechny ženy si stále zakrývají vlasy šátkem nebo tak něčím. Nikoho nepoznávám a nikdo nepoznává mě."
(SPOILER) Opravdu skvělá kniha, která hory v Číně, tamější lidi i čaj čtenáři hodně přiblíží. Ze začátku to pro mě bylo těžké čtení. Ne snad, že by kniha nebyla čtivá, naopak. Napsaná je výborně. Ale bylo pro mě velmi těžké se srovnat s tradicemi a myšlením kmene Akhů, horského kmene v Číně. Teď budu prozrazovat děj, takže komu to vadí, ať dál nečte. Bylo strašné číst o dvojčatech, nemanželských dětech nebo dětech s postižením jako o lidském odpadu, který se musí zabít. Představa, že otec dvojčat svoje krásné sotva narozené děti hned po porodu zabije jen proto, že jsou dvojčata a tedy lidský odpad... Fakt mi z toho nebylo dobře. A to se stalo nedávno, nemluvím o hluboké historii. V knize je popsáno, kolik se toho od té doby změnilo i díky ne vždy kladnému tlaku čínské politiky. I tahle krutá tradice je už pryč. Ale stejně si horské kmeny zachovaly hodně svých zvyků a víru, kterými se liší od ostatních Číňanů. A kniha hezky popisuje, jak je těžké se s takovou odlišností srovnat. Jak je těžké uspět mimo svojí vesnici, protože svoje kořeny si nesete sebou. Kromě výše zmíněného mi vadí přílišná, až hollywoodská náhoda na konci knihy.
Mé čtenářské srdce zaplesalo, tuto knihu jsem si opravdu užila. Nádherný exotický příběh plný zajímavých informací o pro nás tak vzdáleném (ať už geograficky nebo i kulturně) místě planety. Čína je sama o sobě od Evropy naprosto odlišným koutem světa a horský kmen Akhů, který se po celé generace zabývá pěstováním čaje, je exotický i pro Číňany (i když pro ně ne v tak pozitivním slova smyslu).
Tato kniha Vás přenese do nedotčených hor Číny, dozvíte se hodně o tradicích, kterými jsou horské kmeny svázány, o pěstování čaje e jejich sepjetí s přírodou. Život je pro Akhy těžký a malá Li-jen už od mala nechápe, proč jsou tak kruté. Jako jedna z mála ve vesnici se dostane ke vzdělání a to jí změní život.
Tento příběh je opravdu krásný, od přirozeného vztahu k přírodě, k pěstování čaje a obchodu s ním, přes magii a zvyky horských kmenů, po ženskou sílu a vztah mezi matkou a dcerou. Dozvíte se o nesmyslné politice Číny, netoleranci menšin, problémy s drogami a adopcích do Ameriky. Možná se na čaj začnete dívat trochu jinak a dostanete chuť ochutnat pchu-er, tajemný čaj z nejstarších divokých stromů.
Doporučuji.
Poslechnuto jako audioknížka, bravurně načteno Ivankou Jirešovou... to bylo moc krásné...
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, dozvěděla jsem se z ní o kmeni Akhů a jejich zvycích a tradicích, nahlédnutí do kulturního prostředí Číny a tajemství čaje Pu-erh (za to přidávám hvězdičku, jinak bych asi knihu hodnotila spíš na 3*). V knize byla spousta náhod, ale vlastně to bylo celkem fajn čtení. Jen styl psaní mi příliš nesedl a v e-knize byla spousta chyb.
Určitě doporučuju k přečtení - tohle je jedna z knih, které kromě netradičního příběhu nabízejí také spoustu zajímavých informací, v tomto případě o Číně, o tamních horských kmenech a jejich tradicích, ale taky o americkém způsobu adopce dětí z jiných světadílů (a o problémech s tím spojených), a samozřejmě především o čaji a o stromech čajovnících.
Naše rodina patří k dlouhodobým pravidelným konzumentům sypaného čaje, v oblibě máme nejen klasické černé a zelené čaje, ale i vzácnější bílé čaje anebo třeba rooibos. Ochutnali jsme také pu-erh (tak je označován v prodejně Oxalisu) a zjistili jsme, že jeho chuť i vůně jsou výrazně odlišné a že je potřeba si na něj zvyknout. Takže já jsem velmi přivítala údaje o tomto zvláštním čaji servírované románovou formou (a podobně jako vandalka jsem pochopila, že jsem zřejmě pila jen pu-erh velmi podřadné kvality).
Exotické prostředí Číny (a ty čepce, ty mě braly), její zrychlený vývoj (Třicetiletá politika beze změn) a překvapivá, nebo spíš překvapivě veřejně hlásaná nová teze: být bohatý je krásné! Odkazy na Maovu kulturní revoluci a na změny, které přinesla celé zemi. A jako kontrast - jiným písmem - se rozehrává americký příběh "lidského odpadu"; zejména školní práce mi připadaly velmi zajímavé a podnětné.
Takže navzdory tiskovým chybám a redakčním nedostatkům je to výborná kniha.
"Vyrůstala jsem s vírou, že rýže je pro výživu a čaj je lék. Teď jsem pochopila, že čaj je i pojítko a cesta ke snům. Že svůdná přitažlivost je hlubší a silnější, než by mohl vyvolat jakýkoli člověk."
Moc hezký příběh. První polovina knihy se mi ale líbila víc, i když byla místy docela krutá. Staré kmeny a jejich zvyklosti jsou pro nás prostě jiné. Druhá polovina už byla trochu "červená knihovna" s koncem, který se dal předvídat. Ale i tak to bylo fajn čtení.
Kniha mě velmi bavila, především do chvíle, než se objevil Ťin. Zajímavé prostředí, člověk se něco dozví, přiučí a přitom příběh krásně běží a ani chvilku nenudí.
Právě jdu hledat na internetu pchu-er. Musím ho ochutnat. Tohle je knížka, která mě naprosto dostala. Asi jedna z nejlepších za posledních pár let. Mám ráda náhled do čínské společnosti. Pro nás Evropany je to jako úplně jiný svět. Příběh popsaný v této knize je úžasně zpracovaný a popsaný. Bylo to pro mě obrovské překvapení. Knížku jsem si vybrala kvůli letošní čtenářské výzvě a tématu "příběh odehrávající se na horách", ale něco takového jsem opravdu nečekala. Po přečtení prvních pár řádek jsem si dokonce myslela, že to asi bude jedna z knížek, kdy se budu kvůli splnění výzvy nutit ke čtení. O to víc jsem překvapená, co z počáteční kapitoly o snu malého bezvýznamného děvčátka vzniklo.
Naprosto boží knížka. Neskutečný živý popis, náhled do historie o které jsem neměla vůbec páru. Krásně a velmi čtivě napsané. Dlouho mě nějaká knížka takto nedostala.
Kombinace atraktivního neokoukaného prostředí a nelehkého osudu chudé hrdinky. Doufala jsem v dobrý konec, fandila jsem Li-jen na její cestě a hltala každou novou informaci o kultuře Akhů a pěstování čaje. Krásná kniha, trošku moc náhod, ale autorce to odpouštím. Nenechte se odradit začátkem a přečtěte ji až do konce. Doporučuji. Varování! Hrozí riziko, že po přečtení budete mít nutkavou potřebu ochutnat všechny varianty čínského čaje pchuer a investovat do čajových koláčů!
Úžasná knížka. Dala bych 6 hvězdiček.Líbily se mi všechny knihy od této autorky a všem doporučuju. Spousty informací. A zase těžký úděl žen.
Kniha plná zajímavých informací jak o čaji, tak o různých žijících menšinách v Číně. Je poznat, jak sama autorka uvádí, že napsání knihy věnovala mnoho času. První část byla dokonalá. Čínská politika mě vždy dostane na kolena a zde uváděné tradice, duchovno a rituály kmene Akhů byly občas až šokující. Pro mě jako čajomilce byla kniha opravdu zajímavá.
Téměř stejně zajímavé jako Tajemství hedvábného vějíře, i když tenhle příběh tolik nestrhoval, možná i kvůli náhledu na americkou část prostřednictvím trochu nesourodých dokumentů. Čajové téma jsem ocenila, i z takového příběhu pár zajímavých informací vyplynulo, takže rozhodně to nebyl ztracený čas - potěšení z příběhu, poučení z reálií - a navíc závěr, který krásně vyplnil úvodní motto Žádná náhoda, žádný příběh...
Opět výborná kniha této autorky. Nejen že jsem se dozvěděla zajímavé informace o menšině Akhů, ale také jsem byla nucena koupit si onen slavný čaj Pu-erh.
Další z knih, kterou jsem přečetla za necelé dva dny. Příběh vás nenechá přestat číst.
Kniha naprosto napěchovaná informacemi a úžasným dějem, mám potřebu ochutnat pchu-er a dovědět se víc o menšinách v Číně. Autorku jsem dosud neznala, ale určitě si přečtu i další její knihy.
Trochu rušivě působila změna písma, která mě ale své opodstatnění, a překlepy, kterých jsem si všimla.
Úžasná kniha o čaji, jednom národnostním etniku pěstitelů čaje, ženském údělu, adopcích čínských děvčátek a změně Číny před olympiádou 2008. Tajemství hedvábného vějíře se mi líbilo, Čajová dívka mě oslovila ještě víc. Musím si pořídit další knížku.
Autorku jsem si oblíbila už při čtení Tajemství hedvábného vějíře. Ale s další její knihou jí mám ještě radši. Obdivuji, kolik času věnuje nastudování tématům, které ve svých románech rozebírá. Líbí se mi, že při psaní je originální a její náměty jsou neotřelé.
Štítky knihy
Čína tradice čaj adopce vesnice matky a dcery
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
| 2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Pečlivě jsem zvažovala, jakou knihu si zvolím na dovolenou. Chtěla jsem číst o něčem "jiném" a vybrala jsem si velmi zajímavou knihu o horském kmenu Akhů v Číně, jehož živobytím je sběr čaje. V drsném úvodu to vypadalo, že čtu o době dávno minulé, nikoli nedávné, byla jsem zděšená. Chcete-li si užít neotřelý příběh z odlišného prostředí, doporučuji nečíst předem anotaci a komentáře, které odhalují příliš informací a některé by měly mít označení +spoiler.