Složka 64
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216519/mid_slozka-64-216519.jpg
5
2436
2436
Případy oddělení Q série
< 4. díl >
Zneužívání, nátlak a týrání patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogø. Některým z nich nabídl tamější život neomezenou moc, ale většině způsobil utrpení. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž se z ostrova podařilo dostat pryč.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2014
,
Host
Originální název:
Journal 64, 2010
více info...
Přidat komentář
Opět výborné. I přes drsný příběh má kniha momenty, které vám zvednou koutky a někdy i rozesmějí. Je pro mě samotnou překvapující, jak autor dokáže vkusně zkombinovat vtipné příběhy vyšetřovatelů s dějovou linkou, ze které se vám dělá chvílemi až nevolno a je vám do breku. Na druhou stranu posledních 100 stránek se už trochu táhlo, ale i tak to mají Asad s Carlem za 5.
Kniha pro mne byla ze začátku dost náročná a nepřehldná. Možná je to proto, že mé dosavadní zkušenosti s Olsenem byly pouze filmového charakteru. Bylo to svým způsobem drsné a zajímavé. Konec mě rovněž překvapil. Nečekejte ale divočinu ve stylu Larsona, nebo Keplerů - museli by jste pak zatlačit hvězdu jako já. Trochu mi teké přišlo, že Olsen občas zbytečně vynucuje humor. Já osobně bych si vystačil s jedním záchodovým dobrodružstvím Carla na stránku. :))
Lepší než předchozí - především překvapivým závěrem, postupným gradováním příběhu, hledáním spojitostí i tématem nenarozených dětí a ostrova, kde probíhaly tajné události, které se snaží být ukryty navždy. Velké překvapení při odhalení Nete / Gitty. A nadhled hlavních vyšetřovatelů k tomu - čtivá kniha.
Moje první kniha autora a byla jsem nadšená. Na detektivku/thriller měla trochu větší počet stran, ale přesto jsem si do týdne přečetla a to jsem měla čas jen při cestování do práce/z práce. Nebylo potřeba žádných krváků (trochu změna oproti mému oblíbenému Carterovi) a přesto byl děj strhující a napínavý. Doporučuji všemi deseti!!
Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Igorem Barešem a zejména v závěru jsem si pořád hledala práci, při které bych mohla poslouchat. Příběh se mi líbil, jen díky poslouchání jsem se občas ztrácela v popisech jednotlivých osob, zejména těch, které se příběhem jen párkrát mihly. Ale téma je to určitě silné a nutné, protože se netýká zdaleka jen fikce.
Adler Olsen prostě umí psát... Nebo mně se líbí tento styl, vtipné, napínavé příběhy, co mají hlavu a patu.
Mně se moc líbí a stále mě příjemně překvapuje, jak Adler-Olsen naprosto lehce píše. Navíc i tento díl je napínavý, čtivý a možná je tu i víc vtipných dialogů a poznámek, než v předešlém, ale ještě tu dává k zvážení, co je vlastně nadřazená rasa. A také mě moc baví, jakým svérázným způsobem Carl vyšetřuje a víc a víc fandím a těším se, co provede tvrdohlavý Asad a rozpolcená Rose. Těším se na další díl.
Otázka nadřazenosti rasy je stále aktuální a stále se najdou jedinci, kteří si myslí, že je potřeba ji vyřešit. Kde se berou lidé, kteří si myslí, že zrovna oni přicházejí s konečným řešením? Co je k tomu vede? Proč má někdo pocit, že si může hrát na Boha a rozhodovat o životu a smrti jiných lidi?
Kniha se mi líbila. Oddělení Q mě baví i když tohle téma bylo dost drsné. Co je to za lidi, kteří rozhodují o lidské rase, kdo má, nebo nemá nárok na život a rozhodují o lidském bytí v nelidských podmínkách. Dobře napsané, napínavé čtení a díky Asadovi chvílemi i humorné. Carla a Asada jsem si oblíbila a pokračuji knihou Zabijáci.
Skvělá detektivka, na konci jsem brečela ostošest. Mým hrdinou je zde hlavně stále tajemný Asad.
Každopádně mám vztek a zároveň obavu nad motivem dílu - nadřazenost řasy, kdo má právo určovat, kdo má žít a kdo ne?!!!! Mrzí mě, že se to děje i ve skutečnosti a vždy se najdou fanatici, co to zkouší, je mi z toho opravdu zle.
Jsem ráda, že v tomto dílu dopadlo vše tak, jak má.
Jsem zvědavá na další díl. Tento mohu jen doporučit. Pro silné nervy!
Knihu jsem přečetla a není špatná, ale s Adler Olsenem mám prostě problém. Jednak zbytečné protahování děje líčením dění na stanici,které mě nutí přeskakovat stránky, podstatné jsou cca 3/4 knihy. Dále styl psaní,který není tak elegantní jako u Kalenthofa, ale srovnávala bych se nesrovnatelné. Každému sedí něco jiného, tohle asi není autor úplně pro mě.
Za mě stále nejlepším dílem Žena v kleci. Trošku mě mrzí, že se vyšetřující trojice stává čím dál většími superhrdiny,ale i tak stojí za přečtení.
Nepěkné téma, nemohla jsem se úplně začíst, ale jak se blížil konec, tak se to opravdu rozjíždělo a závěr mě opravdu překvapil, protože tohle jsem tedy opravdu nečekala, ale takový je bohužel i opravdový život :-(
Další zajímavý příběh z Olsenova pera. Ze začátku mi trochu trvalo se začíst, ale postupně jsem příběh začala hltat kapitolu po kapitole, až jsem zjistila, že je konec. Nete mi bylo mnohdy opravdu líto, prošla si hotovým peklem. Celkově si nedokážu představit čím si chovanky z ostrova museli projít. Čekala jsem, že nám autor trochu víc osvětlí Asadovu minulost, což se nestalo, takže snad v dalším díle.
Další případ pro oddělení Q, který se opět vyrovnává předchozím knihám. Příběh Nete byl zajímavý, ale trochu mne mrzelo, že nebylo věnováno více řádků vyšetřování Carla, ačkoli i na něj bylo v průběhu několikrát vzpomenuto. Ve výsledku však hodnotím velmi pozitivně a těším se na další případ, kterého se oddělení Q ujme.
Lepší tři hvězdičky, ale pár věcí se mi tam úplně nelíbilo. Ke konci jsem už tušila jak to dopadne a byla jsem trochu zklamaná. Autor na pozadí rozjel další linky týkající se Mørcka, které tak úplně nedotáhl. Jsem zvědavá co z toho bude. A Asad je fakt borec, i když stále zatim nevim, kdo to vlastně je. Jako nejlepší knihou v sérii bych to nenazvala... i když určitě dokáže čtenáře vtáhnout a i kolikrát uronit slzu za osudy některých postav.
Tento příběh mě stejně jako Asada a Rose hodně vzal. Moje hlava občas nechápe, že se tohle děje. Jo, vím, je to kniha, ale přece jen - i příběhy občas na něčem stojí. A pokud jen připustím, že se tohle někdy někde dělo, tak se mi svírá srdce. To, že bych knihu nedočetla a nikdy se nedozvěděla, jak to dopadlo, nepřipadalo v úvahu. I když do některých pasáží se mi nechtělo. Kdo ví, co se honí hlavou lidem, které člověk potká. I ta slzička za Nete ukápla, když konečně potkala pár správných lidí. Tyhle detektivky umí chytit.
Štítky knihy
ženy zfilmováno dánská literatura potraty pomsta severské krimi zmizení lidí dánské detektivky podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Pokud jsou životní osudy chovanek z ostrova Sprogo pravdivé, pokud se toto všechno odehrávalo se souhlasem a pod taktovkou dánské vlády, více než 10 let po ukončení války, pak nemám slov. Vedle toho je vlastní detektivní příběh a záměr pobavit a zaujmout diváka jaksi přebytečný. Pro mě opravdu neuvěřitelná státní zvůle.