Složka 64
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 4. díl >
Zneužívání, nátlak a týrání patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogø. Některým z nich nabídl tamější život neomezenou moc, ale většině způsobil utrpení. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž se z ostrova podařilo dostat pryč.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Journal 64, 2010
více info...
Přidat komentář
Luxus .. Carla a Asada zbožňuju. Velice povedený případ. Byla jsem příjemně šokovaná a nemohla jsem přestat číst. Dobré znamení po přečtení knihy je, když je Vám líto, že je konec. Chystám se na další případy oddělení Q :)
Ten konec... Něco jsem čekala, ale tohle úplně ne. Vážně je mám ráda a jsem zvědavá jak si povedou v dalším boji.
Božská kniha, dostala jsem od švagrové k Vánocům třetí díl, který jsem měla přečtený za dva dny. Potom jsem sháněla předchozí a přitom jsem se zamilovala do autora a s nedočkavostí čekám na každou novou knihu.
Líbil se mi víc autorův Vzkaz v lahvi. Tato krimi je také super, jen ta zápletka je už taková "divná" - no po světě chodí plno bláznů a úchyláků a tak fanatik, lpící na čistotě rasy, se mezi nimi hravě skryje. Byla jsem překvapená zvratem ke konci příběhu.
Kdyby tam nebyla známá vyšetřovací trojka, asi bych byla hodně nervózní.
A hlavně jsem čímdálvíc napjatá protože nevím, co je vlastně ten Asad zač ......
Carl Morck mě baví.
Baví mě i záporáci.
Asad je tajemnej a nezničitelnej jak Semir Gerkhan.
Na knihách pana Olsena se mi líbí, že mají propracovanou zápletku, člověk se do knihy dokáže ponořit - a přitom se dá snadno číst i cestou tramvají do práce.
Jen občas dojedeš až na konečnou.
Líbí se mi, jak naše trojice ignoruje zákony a zásady, nerespektuje pravidla a kašle na nadřízené, ale z dobrého důvodu. Porušují pravidla v zájmu bezpečnosti občanů, napravení starých křivd, odhalení křiváků a potrestání zla. Tento díl na mě velmi zapůsobil. Dvě časové linky, které se na konci skvěle prolnuly a vysvětlily. Ani jsem nebyla zmatená z velkého množství postav. To, co se dělo na ostrově, je zkrátka strašné, ale je to realita, která probíhala a v některých místech stále probíhá. Jen mi Carl s Asadem ke konci už trochu připomínali superhrdiny. Málokdo by to přežil...
Knihu jsem dostala a nečetla jsem předchozí díly, takže možná proto je moje hodnocení tak nízké...
Samotný námět by byl sice za plných pět hvězdiček, ale bohužel dialogy - jednání postav - postavy samotné: divné - divnější - nejdivnější.
Posloucháno jako kompletní audiokniha.
Mám dojem, že při poslechu jsem benevolentnější než při čtení knih. Protože jsem za svůj život narazila snad na dva thrillery, které se mi líbily. Složka 64 je moje první kniha od Adlera-Olsena, ačkoliv jsem viděla všechny filmy o oddělení Q, a líbila se mi. Líbila se mi hodně.
S překombinovaností problém nemám, ačkoliv na konci bych se bez jednoho (ne)čekaného odhalení obešla.
Kniha je čtivá, tři časové linie fungovaly a dopomohly komplexnosti příběhu a budovaly napětí hned 3x.
U Složky 64 jsem měla dojem, že postavy dobře znám a záleželo mi na nich, což se mi často u podobných knih nestává. To je vykoupeno rozvleklejším tempem, ale jsem ochotná tuto cena kvůli prokreslení charakterů zaplatit.
Pokud ale porovnám schéma minulých příběhů (jen co znám z filmů), už tady cítím trochu schématičnost, co se týká záporáků.
Kniha má ale několik logických lapsů a je špetku přitažená za vlasy - hlavně co se jedné konkrétní postavy týká. Trochu se obávám, že příště už tak benevolentní u hodnocení nebudu. Budu ráda, když mě autor u další knihy vyvede z omylu.
Cca první pětinu knihu jsem se dost těžko začítala, pak už se příběh krásně rozjel a mohla jsem sledovat se zatajeným dechem, jak to vlastně všechno dopadne. Ani se mi nechce věřit, že v minulosti docházelo k takovému ohavnému jednání se ženami, jejichž život a potenciální potomci byli v rukou bandy despotů a extremistů.
Deportace žen kdysi před 40 lety na dánský ostrov Sprogo. Tak to potkalo i Nete Hermansenovou, které se nakonec podařilo utéct. Ale proč se tak dělo? Tak to by zajímalo i Carla Morcka, který spolu se svými asistenty Asadem a Rosem otvírají 40 let starý případ doslova šíleného zneužívání moci a brzy se ukáže, že případ Nete spustí obrovskou lavinu toho, co se vlastně na ostrově Sprogo tehdy dělo. Napínavé, tajemné, děsivé a šokující. Doporučuji.
Celou trojku Carl-Asad-Rose mám ráda a stejně jako Carla mě zajímá, co je ten Asad vlastně zač. Tahle čtvrtá detektivka ze série opět nezklamala. Je čtivá, má spád, o dramatičnost není nouze, konec překvapivý, i když už trošku překombinovaný. Hodně zajímavé bylo politické pozadí se stranou, která má našlápnuto do parlamentu s programem (neveřejným) jak opsaným od NSDAP. Stejně dobrá byla i zápletka sahající do velmi neslavné dánské minulosti.
Chvíli jsem se bála, co to bude, ale nakonec jsem se krásně začetla. Takhle bych si představila správný příběh odložených případů. Něco bylo malinko přitaženější za vlasy, ale na čtivosti to neubralo a nějak mi to ke knize i patřilo. Příběhy Carla i Asada mám ráda, tak to byla další z povedenějších. Provedení celým životním příběhem Nete a hlavně zakončení bylo luxusní. Velmi dobrý nápad.
Po dvou případech Carla Morcka, které jsem četla (Žena v kleci, Vzkaz v lahvi), dávám prvně v této sérii pět hvězd. Dobrá zápletka, slušně napínavé, lehká překombinovanost mě tentokrát nerušila, sociálně politické pozadí bylo hodně zajímavé. I Asad a hlavně Rose byli tentokrát celkem uvěřitelní, bez přehnaných excesů, a toho humoru tam bylo tak akorát. (90%)
No, tentokráte se mi nečetlo moc dobře. Adler – Olsen používá i v tomto románu stejnou kompozici jako v předchozích třech dílech série o Carlu Morcovi: střídavě sledujeme (v retrospektivě) důvody a okolnosti zločinu a vedle toho (v současnosti probíhající) Morcovo vyšetřování. Napínavý děj autor zpomaluje – na můj vkus nadměrně, myslím, že samoúčelně – odbočkami k jiným případům a rádoby vtipnými popisy zvláštností detektivových asistentů. Knihu zbytečně natahuje a mně jako čtenáři to nepřináší žádné potěšení.
Hlavní zápletka Složky 64 je hodně temná. A tak pro mne byly nejsilnější ty epizody, které s tou temnotou kontrastovaly: Norvigovy pozdní výčitky svědomí, a Netino překvapení, když se poprvé setkala s lidským zacházením (Hanstholmových). Jen to jejich „Dokážu to“ vzhledem k celému kontextu románu vyznívá vlastně ironicky.
toto je prostě parádní díl, je pravda než jsem přečetl Marca zdal se mi jako nejlepší.. :)) prostě co kus od Olsena to originál :)
Toto je čtvrtý případ komisaře Carla Morcka z oddělení Q.
V příběhu se střídají 3 časové linky, roku 1955, 1987 a současnost. Řeší se zde týrání a zneužívání méněhodnotných žen pře čtyřiceti lety.
Příběh je tentokrát trochu těžší a složitější, čtenář se musí víc soustředit aby byl stále v obraze, ve kterém časovém období se zrovna děj pohybuje.
Knížka je torochu jiná než předchozí díly není to jen jednoduchá vražda jsou zde i politické cíle. Knížka je napínavá a konec mě hodně překvapil.
Štítky knihy
ženy zfilmováno dánská literatura potraty pomsta severské krimi zmizení lidí dánské detektivky podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Knížka se mi fakt líbila, téma zajímavé, psáno napínavě a s překvapením na konci (mě to teda vážně nenapadlo). Ale některé nelogičnosti mě trochu vadí, občas jsem se zarazila, ale pak si řekla "nešťourej do toho" a hltala řádky dál, abych věděla jak to dopadne.