Složka 64
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 4. díl >
Zneužívání, nátlak a týrání patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogø. Některým z nich nabídl tamější život neomezenou moc, ale většině způsobil utrpení. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž se z ostrova podařilo dostat pryč.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Journal 64, 2010
více info...
Přidat komentář
Po přečtení každé další knihy Jussiho Adlera Olsena mám stejný problém. Chtěla bych dát vyšší hodnocení než u té předešlé, což ale nejde, protože už první kniha ze série Carla Morcka dostala zaslouženě plný počet. Samotný příběh i postavy jsou čím dál lépe psychologicky propracovanější. Líbí se mi střídání dějových linek, kdy na závěr do sebe všechno pěkně zapadne. I konec je s každým novým příběhem zajímavější. A to všechno je i tentokrát okořeněno příjemným humorem. Sérii čtu postupně a šetřím si ji. Dávám tím tak autorovi prostor k tvorbě dalších dílů. Nějak se mi totiž nelíbí představa, že už bych před sebou neměla žádné další pokračování se sympatickou partou z oddělení Q.
Nejlepší díl celé série. Velmi čtivé, skvělé vylíčení postav, skvělý příběh s neuvěřitelnou zápletkou a dech beroucím koncem. Při posledních stránkách jsem se pěkně zapotila jako bych tam byla s nimi.
(audiokniha) Na kolabující pražské dopravě člověk hledá těžko cosi pozitivního. A přesto se něco najde. Posledních čtrnáct dní se mnou cestoval Igor Bareš, Carl Morck a celá parta z Oddělení Q. A přinesli do kabiny naprostou pohodu, solidní příběh a překvapivé rozuzlení. Na konci jsem i litoval, že kniha skončila. Složka 64 určitě stojí za přečtení / poslech.
Tohle mě bavilo jiným způsobem. Bylo to spíš na hraně.. Prostě jsem se musel během čtení hodně smát, ale vůbec mi to nevadilo. Závěr mě překvapil. Nemyslím tamto, ale to druhé.
-Léčila? Jestli se léčila? Sežrala všechno z lékarničky a brala různé drogy, ale jestli tomu chcete říkat léčba- (takhle nějak to tam zhruba je, prostě úlet)
Viděla jsem tři filmová zpracování autorových knih a rozhodla se přečíst něco dalšího. Prostě pecka s nečekaným zvratem
Pro mě nejlepší kniha od Adlera Olsena. Překvapivý závěr, dobrý námět. Za mě tedy jedině 5*
Nějak nemůžu strávit popis akčních scén a zvratů v psané podobě. Ve filmu to sedí i když míň bývá někdy víc. Autor se trochu začíná opakovat, v každé knize je někdo z týmu oddělení Q zraněn, unesen ... některým z pachatelů a jakousi snůškou náhod to všechno dobře dopadne.
Knize nelze upřít nápad a originální závěr. Pokud by to byla první, kterou jsem od autora četl nebo viděl filmové zpracování, pak neváhám nad pěti hvězdama, ale takhle ...
Jedna z nejlepších knih co jsem za poslední rok četla.
A ten konec!! ...tuto knihu jen tak z hlavy nedostanu.
Miluju dialogy Asada a Carla! Při čtení prvních kapitol jsem se chvílemi tlemila nahlas a předčítala svému muži. Celé oddělení Q má geniální postavy, které mě baví a dokonale spolu fungují. S postupujícím čtením ubývalo humorných scén a přibývalo na temnotě a napětí. Musím říct, že jako na ženu na mě tahle kniha působila hodně... hodně drsně. V některých chvílích jsem četla tak, aby se mi děj nedostal pod určitou vnější bariéru, protože osud hlavní hrdinky mi nedělal vůbec dobře. Dívka, která je od velmi mladého věku ve vleku událostí, které nemůže nijak ovlivnit... obklopena lidmi, kteří ji vždycky spolehlivě potopí ještě hlouběji a postupně ubijí její víru v lepší budoucnost, naději, že existuje někdo, kdo uvidí skutečnou Nete a vytváří ženu bez sebevědomí i sebeúcty, která nevěří, že by ještě někdy mohla žít normální život. Naštěstí se děj střídá s kriminalistickými zápletkami, a to rovnou na více barikádách, takže se ta nálož na psychiku nechá nějak unést. K tomu úžasné dialogy, skvělé vypravěčské pasáže, dokonale plynoucí věty, kde nic nedrhne... Prostě brilantní severská krimi, které není co vytknout.
Zajímalo by mě, kolik z obsahu díla je čistá fikce a nakolik se autor inspiruje z reálných případů. Rozhodně jsem se u čtení nenudila a příběh mě neustále zvláštním způsobem nutil přemýšlet o hodnotách společnosti, o traumatech postav, o příčinách a následcích a o možných paralelách mezi příběhem a realitou současného světa. Konec byl rozhodně překvapivý a nezbývá, než knihu rozhodně doporučit.
Když už jsem si myslela, že mně nemůže moc překvapit, přijde autor s dílem, ve kterém vše, včetně svých vypravěčských schopností, posune zase o level. Jsem velkou fanynkou a zůstávám vděčná za tak vyjímečného vypravěče.
Další zajímavý případ Carla Morcka, příběh ženy, kterou společnost nespravedlivě odsoudila do role vyhnance a následky tohoto rozhodnutí, které se staly osudným pro několik dalších lidí.
Složka 64 je čtvrtou přečtenou knihou od Olsena a opět musím kroutit hlavou, kde ten chlápek bere inspiraci a jak je možné, že dokáže sepsat tak krásně komplikovanou detektivku, co se tak skvěle čte?
Rozhodně sahám po dalším dílu z oddělení Q.
Výborná detektivka se vším všudy s překvapivou pointou v samém závěru knihy. Nicméně kromě příjemného napětí a dobrého čtení v sobě skrývá reálné téma eugeniky a zrůdností, kterého se jsou schopni její fanatičtí zastánci dopustit.
Štítky knihy
ženy zfilmováno dánská literatura potraty pomsta severské krimi zmizení lidí dánské detektivky podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Knihu jsem vlastně téměř nedokázala odložit, což asi nepotřebuje další komentář. Strhující čtení!