Složka 64
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 4. díl >
Zneužívání, nátlak a týrání patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogø. Některým z nich nabídl tamější život neomezenou moc, ale většině způsobil utrpení. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž se z ostrova podařilo dostat pryč.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Journal 64, 2010
více info...
Přidat komentář
Opět skvěle napsáno. Pomalý začátek, přesně vystihující stav, ve kterém se nachází hlavní hrdina.Pomalu se zvyšující napětí, které vždy bylo zastaveno flaschbackem vysvětlujícím to co se děje nyní. A celkem překvapivý konec.
Nemůžu si pomoct ale Carl Morck už začíná být stejný otloukánek jako Harry Hole. Asi tam na severu jsou všichni detektivové stejní.
Musím, říct, že na prvních stranách mě kniha moc nezaujala... poté když jsem se začítala do děje a začalo se vysvětlovat několik věcí, mě to chytlo, ale vzápětí jsem si spoustu věcí domyslela a jen se mi to potvrdilo. Co mě překvapilo byl ten konec, takový konec jsem úplně nečekala, věděla jsem, že se stane něco podobného, ale ta "záměna" mě dostala. Jinak musím říct, že postavě hlavního detektiva, nijak zvlášť nefandím, ale možná je to tím, že je to zatím jediná a první kniha kterou jsem od autora četla.
Další kniha o oddělení Q. Nový případ, týkající se takových ohavností jako jsou nucené sterilizace, je stejně strhující jako předchozí případ Vzkazu v lahvi. Co jediné bylo slabší a napsal to už někdo pode mnou, tak to, že vše vyřešil Asad s Rose a Carl jen tak přicmrndával. Na druhou stranu mě dostal naprosto nečekaný závěr. Jsem zvědav na další kousky ze série.
Moje první kniha od autora a byla skvělá! Jediné co mi vadilo, bylo řešení až moc případů najednou - pohřešované osoby, mrtvý strýc a nalezená mrtvola při demolici baráku. Jinak ale super.
Podlé mého názoru zatím nejlepší díl, Olsen se opravdu stává můj velmi oblíbený autor. Tento příběh je opravdu úžasný a zároveň velmi, velmi "drsný". Rozhodně se bude lišit názor na knihu pokud jí čte muž, nebo žena a já si troufám říci, že pro ženu je to čtení opravdu drastické a měla jsem z toho chvílemi zmrazení. Doufám, že by dnešní společnost něco takového nedovolila. Pokud máte rádi autora i trochu drsnější čtení, rozhodně by jste tuto knihu měli mít ve své knihovně!
Sága Carla, Asada a Rose graduje. A je to stále čím dál větší drama. Navíc tentokrát hodně citlivé téma.
docela zajímavá kniha - první setkání s tímto autorem - přečteno na dovolené za dva dny :)
jméno Adler Olsen je samo o sobě zárukou ,že pokud vezmete jeho knihu do ruky,neprohloupíte
Tento díl mi přišel trošku slabší než předchozí. V rámci vyšetřování bych asi uvítala větší iniciativu hlavního hrdiny, a ne že veškerý posun zajišťují jeho asistenti... Ale jinak se mi kniha četla moc dobře a určitě se brzy pustím do dalšího dílu.
četla jsem ji jen kvůli čtenářské výzvě a musím říct, že to byla bomba. Rozhodně si přečtu i ty další............Ještě mi chybí kniha od Z......tak že by Zabijáci??? :) Rozhodně všem doporučuji......stojí to za to
Jussi Adler-Olsen je pro mě ze současných severských krimiautorů nejlepší. Líbí se mi jak vyšetřovací tým, tak i zápletky a pointy. Sice se ani on nevyhýbá zbytečně efektním, násilným a překombinovaným epizodám (Carl Morck už přežil skoro tolik atentátů jako inspektor Closeau), ale není jich zdaleka tolik jako u Keplera nabo Nesbö. Koncepce Složky 64 je díky několika časovým rovinám poměrně netradiční, kniha je velmi čtivá a odkládá se jen těžko. I když se závěr dal čekat, přiznávám, že mě tato možnost nenapadla. Důraz na sociální problematiku by mohl být menší, ale ještě se to dá, navíc nechybí několik vtipných odlehčení. Skvělá kniha, doporučuji.
Knihy tohoto autora jsou díl od dílu vždy o kapku lepší. Za mě byla Složka 64 jedna z nejlepších a nejpromyšlenějších knih, co jsem četla. Plný počet hvězd - doporučuji :-)
Jsem v půlce a nedočtu. Popravdě, po třech a půl románu (kdy Žena v kleci byla zjevením) mám už Adler-Olsena, jeho postav, stylu, psychického i fyzického násilí, přepálených finále a toporného humoru, plné zuby. Vnímám samozřejmě i pozitiva, ale raději si dám nějakou starší detektivku, kde svět není tak vyvrácený z pantů a postavy nejsou za každou cenu jednou nohou v nějaké deviaci.
Netvrdím, že svět kolem nás je jiný, ale detektivky čtu, abych si od něj odpočinul. Holt staromilec.
Opět skvělé čtení, jen mi trvalo nějak dýl se začíst a knížku dočíst, než u předchozích dílů. Ale i tak hodnotím pěti hvězdami :)
tento diel mi trochu pripomenul Zabijakov... pripady oddelenia Q ma velmi bavia, cela seria si udrzuje vybornu uroven, paci sa mi to spravne davkovanie humoru, akcie i napatia ...
Tentokrát jsem tak nadšená nebyla (což neznamená, že mě knížka hrozně nebavila!), ale pořád za mě jedna z nejlepších knižních sérií, se kterou jsem se kdy setkala. Co mi přijde mistrně popsaný je Carlův osobní život, líbí se mi, že se autor nesnažil nějak ho idealizovat a že ho klidně nechá doma soptit vzteky a bezmocí, s tím se v knihách zaměřených jiným směrem než na osobnost (což detektivní thriler rozhodně je :-) ) moc nesetkáme.
Štítky knihy
ženy zfilmováno dánská literatura potraty pomsta severské krimi zmizení lidí dánské detektivky podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Měl jsem trochu problém prokousat se přes první polovinu příběhu. Zdálo se mi to příliš zamotané a také to skákání mezi léty 1986 a 2010 bylo poměrně matoucí, do toho se pletlo ještě Nettino mládí. Ale později do sebe příběh začíná zapadat a je to o poznání lepší čtení.