Čaroděj a sklo
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/272/bmid_carodej-a-sklo-t68-272.jpg
4
1366
1366
Temná věž / Temná veža série
< 4. díl >
Docela nezvyklý příběh Rolanda a jeho skupiny. Po tom co porazí Blaina, přichází skupina do Topeky v Kansasu. Tento Kansas je však jiný než ten, který každý ze skupiny znal, ale matka Abagail a Temný muž jsou stále zde. Roland vypráví skupině o své minulosti, o ztrátě té, kterou miloval a jejich nenarozeném dítěti. Pokračují dál z Kansasu, dokud nedojdou k jakémusi křišťálovému paláci. Ten nyní vypadá, jako kdyby se ocitli v zemi čaroděje Oz, a tváří v tvář se setkají s Randallem Flaggem a Blainem, jenže stejně jako všechno v této zemi, nic není takové, jak se na první pohled zdá...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2001 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Wizard and Glass, 1997
více info...
Přidat komentář
Tak tento díl byl pro mě utrpením, romantický příběh plný vzdechů, toužení a soužení a blábláblá... Vlastně já už delší dobu říkám, že Dračí oči jsou od Kinga velká slabota a tohle bylo vlastně stejné. Taková pohádka nepohádka, nemastná neslaná...
Aneb jak slibně rozjetou sérii zastavit trhnutím ruční brzdy a čtenář musí čekat neskutečně dlouho než se vychladí chladič a může jet dál. Snad, snad....
Dávám 3/6
Temnou Věž čtu již podruhé a opět jsem se 4. dílem musel prokousávat. Tedy přesněji řečeno Rolandovou minulostí (začátek a konec knihy mě bavil). Já na romantické knihy moc nejsem, takže tahle část byla pro mě utrpením. Na druhou stranu musím říct, když už jsem se knihou prokousal, cítím zpětně potenciál, kvalitu příběhu a jakési puzzle, které zapadly na místo kam měly a pomáhají tak dotvářet obraz celého příběhu. Takže za mě 5*.
(SPOILER)
60% - Popravdě, kdybych dočetla třetí díl Temné věže Pustiny v době, kdy ho Stephen King teprve napsal, a musela bych čekat několik let, než se dozvím, jak to s Rolandovým ka-tet dopadlo, když za sebou po osvobození Jakea ze spárů Tikytáka nechali polorozpadlé město Lud plné mrtvol a nasedli do psychopatického vlaku Blaine Mono s nejasnou vidinou, zda z něj ještě někdy vystoupí a kde, tak bych asi autora docela proklínala. Naštěstí sérii čtu po letech už podruhé a teď stejně jako tenkrát jsem měla hned po ruce pokračování Čaroděj a sklo. A tak jsem si okamžitě znovu vychutnala nervydrásající hádankářskou soutěž, stejně jako postpandemický Kansas (pokud to byl vůbec Kansas, protože jak známo z prvního dílu "jsou i jiné světy než tento").
Bohužel pak se příběh uprostřed řidiny na dálnici přeruší a následuje jakýsi spin-off v podobě Rolandova vyprávění o jeho putování s přáteli do Mejisu a městečka Hamry, kam ho otec měl v úmyslu uklidit poté, co Roland přistihl svou matku s čarodějem Martenem a byl tak vyprovokován předčasně složit zkoušku dospělosti popsanou v předchozích dílech knihy. Vypadá to, že v zapadákově, kam oficiálně přijíždějí na jakousi obdobu sčítání lidu a majetku, který by se dal případně využít v konfliktu s "Dobrým mužem" Farsonem, dávají ledatak brumláci dobrou noc. Jenže tenhle dojem končí, když Rolandovo tehdejší ka-tet kromě vesničanů narazí i na pěkně ostré hochy, zdejší naleziště nafty zdaleka nevypadá tak opuštěně, jak by mělo s ohledem na to, že už prakticky neexistují stroje, do nichž by se dala použít, a taky je tu jedna pěkně nechutná čarodějnice, která má pro Dobrého muže v úschově jistou cennou věc, která může ovlivnit vše a všechny. A Roland tu navíc potkává Susan Delgadovou - a láska k ní mu změní život.
Když jsem před lety četla Temnou věž poprvé, docela mě tenhle příběh působící trochu jak z Divokého západu bavil. Teď napodruhé to ale bylo čiré trápení. Jeho vypovídací schopnost pro celou ságu zkrátka není natolik podstatná, aby bylo nutné s ním zaplácnout 450 stran. S výjimkou akčního závěru navíc probíhá úporně pomalu, popisy a rozhovory se vlečou, děj (i sám Roland s hlavou v oblacích) často dlouze přešlapují na místě, a jelikož Rolandovým nynějším přátelům je hned zpočátku jasné, že tohle vyprávění nemá dobrý konec, nedokážu se jako čtenář dostatečně nadchnout ani pro milostné vzplanutí mezi Rolandem a půvabnou Susan. Taky už po těch letech příliš nemusím ten Kingův oblíbený typ postavy schopné zfanatizovat dav a přimět ho k hrůzným činům, kteréžto postavy a zápletky už podle mého názoru píše málem jak přes kopírák. Je ale pravda, že se toho hodně dozvíme o Rolandovi, jeho mládí, kamarádech a povětšinou smutných zkušenostech, jež formovaly celý jeho následný život, a můžeme tak lépe pochopit jeho občas podivné reakce, neschopnost navázat přátelství i to, proč tak neústupně putuje k Temné věži.
Za mě trochu škobrtnutí
Samozřejmě jsem se těšil na Rolandovu minulost, ale bohužel nám byla naservírována takovým způsobem, že jsem u toho nejednou málem usnul.
Když vypustím neuvěřitelně natahovanou část z Rolandovy minulosti, která mi opravdu velmi připomínala western oproti předchozím událostem, tak je Čaroděj a sklo další příjemný (jen pro čtenáře) krok k Temné Věži, ve kterém budu s Rolandem a jeho ka-tet rád pokračovat..
Oh môj Bože, toto bolo tak skvelé. Myslel som si, že príbeh v príbehu mi nesadne ale veľmi som sa mýlil. Bože ja som si tak obľúbil Susan, Alaina a celý tento starý ka-tet, že by som chcel ešte ďalších 300 strán. Na konci samozrejme slzy v očiach, niekedy mi to pripadá až nesmierne kruté to čo King robí svojím postavám a ako ich necháva trpieť. Keby som Rolandom tak asi by som si to hodil... Teším sa na pokračovanie, škoda len, že na Slovensku ešte nemáme preložené "Závan klíčovou dírkou" čo by som si veľmi rád prečítal pred Vlkmi z Cally.
Na čtvrtý díl Temné věže jsem se těšila snad už od chvíle, kdy jsem začala číst Pistolníka, a musím říct, že mě ani v nejmenším nezklamal. Rolandova minulost je stejnou měrou zajímavá jako tragická. A jak se dalo čekat je čtenáři předkládaná v malých dávkách, takže pokud se těšíte, že se dozvíte více o pistolnících či Martenovi, budete pravděpodobně zklamaní. Místo toho vám autor předloží fascinující příběh o jedné lásce, zradě a vzpouře.
Na sérii kromě dokonalého řemeslného zpracování obdivuji i to, jak v sobě spojuje jednotlivé prvky z Kingových knih. Odkazy na jiné Kingova díla se to v textu jen hemží, takže si jeho fanoušci jistě přijdou na své (propojení Temné věže se Svědectvím se mi obzvlášť líbilo). Snad jen závěrečnou část „Všechna boží děťátka dostala boty“, bych asi pojala trošku jinak, protože mám pocit, že si autor s motivem „ Čaroděje ze země Oz“ mohl vyhrát trošku více.
Když začínal celý Rolandův "flashback", tak jsem kroutil očima, protože málokdy takové dějové odbočky za něco stojí. Ale... Neskutečně jsem se mýlil. Čaroděj a sklo je pro mě jednoznačně nejlepší kniha z celé série. A právě tady najdeme největší důvody a svědectví o tom, proč je Roland takový, jaký je. Proč se z něj stal pragmatik a člověk, který zdánlivě nemá žádné city. Většinu jich ztratil společně se Susan Delgadovou, které mi bylo líto snad jako žádné jiné postavy před ní (a asi ani po ní). Neskutečně smutný příběh, který dává celému putování za Temnou věží nový rozměr...
Čaroděj a sklo je podle mě zatím nejlepší kniha Temné věže. Opravdu jsem si to užila.
Miluji příběh čtrnáctiletého Rolanda a jeho lásky Susan.
Bylo to krásné i srdcervoucí.
Celou tuhle sérii jsem četla celkem dlouho. Bylo to pro mě něco úplně jiného, než na co jsem byla u Kinga zvyklá. A také vím, že se k ní nikdy nevrátím. Ale to neznamená, že by o bylo špatné.
Keď som začal túto knihu čítať, hovorím si. Koho zaujíma Rolandova minulosť, to radšej nech ide družina stále ďalej k zámku, ktorý svieti na obzore. Neskôr som sa troška do deja začítal a stále si hovorím. King a romantika? To akože vážne? To sa mi nechce čítať. ALE. Musím priznať, že ma King úplne dostal a zasa si so mnou zahral svoju hru.
Z romantického príbehu na začiatku sa pod vplyvom okolností stáva neskutočne pútavý príbeh a dráma, ktorá na mňa neskutočne zapôsobila. Celý zvláštny post apo westernový svet, kde sa dejú veci, ktoré by som nečakal. A stále fungujú niektoré starobylé stroje z minulosti... Dúfam sa nájde odvážny režisér, ktorý túto knihu sfilmuje.
Za mňa zasa top kniha a King sa asi postupne stáva mojím obľúbeným autorom :-)
Skvělé a strhující. Příběh v příběhu se mi opravdu líbil a to nejsem vůbec fanda westernu. Musím říct, že touto knihou mě Temná věž jaksi pohltila, předchozí díly začaly dávat smysl.
No já jsem tenhle díl louskal přes 2 měsíce... ne že by mě vyloženě nebavil, začátek byl dost zajímavý. Ale poté mi to přišlo moc filosofické a zdlouhavé. Nic moc akce cca až ve 3/4 knihy. No ale nevadí, protože přesto je to Temná Věž a to je prostě srdcovka. Těším se na další díly.
Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem a opět mi sem tam něco přišlo odfláknuté - např. výslovnost některých názvů a jmen (párkrát je řekne jinak, než předtím/potom), sem tam přeřeknutí a opět neexistují předěly mezi různými scénami. Ale na druhou stranu, když se tam třeba mluví sprostě nebo drsně, tak to je paráda, to mu jde! V podstatě jsem si na něj zvykl, i když vím, že by to mohlo být lepší. A teď k obsahu knihy: řidina, to už je skoro stejně blbej název a do určité chvíle i taková jakási abstraktnost, jak paběrky z předchozího dílu. Vypořádání s Blainem nám taky bylo dluženo z předchozího dílu a pak začne to, co mě zatím bavilo asi nejvíc - něco z Rolandovy minulosti: konečně první větší příběh jeho ka-tet, příběh lásky se Susan a různé lapálie v pistolnických začátcích. Ka se s nimi nemazlilo, ale můžu říct, že kluci se s tím nesrali a zvládli to ve velkém stylu, wow! Takže nejen, že nám to odkrylo tajemství Rolandovy minulosti, ale taky už to mělo hlavu a patu. Tím pádem je to zatím nejpovedenější díl série a navnadilo mě to i na ty další. Baže. Zajímavé bylo, že styl Rolandova vyprávění byl, jak kdyby z pera vypadl Stephenu Kingovi, ha. Jo a ta paralela s Čarodějem ze země Oz mi tam vůbec neseděla (za prvé proto, že to moc neznám a za druhé proto, že je to určitě blbost).
Tenhle díl by dost dobrej, v cestě za věží jsme se vůbec neposunuli, zato ale Roland vyprávěl jak poznal Susan Delgado. A příběh to byl nádherný.
Tenhle díl mě zatím z celé série bavil snad nejvíc, a to i přesto, že se z velké části zvrhne spíše v červenou knihovnu. Největší dojem ve mně zanechal asi příběh Susan, které mi bylo celou dobu hrozně líto - zvlášť když jsem věděla, jak dopadne. Cuthbert s Alainem byli sympatičtí - opravdu doufám, že se v pozdějších knihách s Rolandovým starým ka-tet ještě setkám, klidně bych brala celou sérii věnovanou jen jejich dobrodružstvím. Ale věřím, že se do příběhu současného ka-tet zase začtu. Navíc, kluci neměli Ocha :)
Doposud byla pro mě nejlepší část temné věže, když se Roland vydal do prvních dveří za Eddiem. Tento Flashback ho ale překonal na celé čáře, prostě knížka v knížce...Roland jako Roland, Eddie jako Cuthbert, Susannah jako Susan, Jake jako Alain, Ochu jako Sheemie.Tento díl se mi líbil to tedy ano. Musím říct že by mě asi víc zajímaly osudy prvního Rolandova Ka-tet než toho aktuálního (co se stalo s Cuthbertem a Alainem?). King je s každým dílem lepší a lepší.
Ptáku a medvěde, zajíci, rybo. Splň mému milé co mu jest milo.
Ubírám jednu hvězdu, protože se mi kniha četla hůře. Nějak jsem se nemohla začíst a vlastně asi tak trochu souhlasím s komentářem Dannyho pode mnou.
Čtvrté pokračování Rolandova putování za tajemstvím Temné Věže mě příliš nepotěšilo. Kromě částí, které se potýkají s finální rozuzlením Blainova svízele a Kansaského dobrodrúža se starým známým poutníkem mezi světy R. F. ( odbočení do mého nejoblíbenějšího dílka moooc potěšilo ), se velká část totiž věnuje pistolníkově románku s lepou děvou v náctiletém období a růžová knihovna prostě není to, co danny od Steva čeká. Když už minulost, tak si dokážu představit zajímavější příběhy z Rolandovy dospělosti než tento, který až na drobné náznaky nic zásadního v otázkách střelcovy posedlosti, odpovědi nedodal. Tak snad příště lépe - Hromu strom - 65 %
Čaroděj a sklo je velmi dlouhý a náročný díl série o Temné věži. Obsahuje ale hodně důležitých informací a stop, ke kterým se později vrátíme. Je to kompaktní příběh o Rolandově minulosti a osudových událostech, které ho formovaly. Vystupuje tu taky několik postav, k nimž se pistolník stále v myšlenkách vrací a my tady konečně uslyšíme jejich příběhy.