Čaroděj a sklo
Stephen King
Čtvrtý díl fantasy ságy Temná věž vypráví o tom, jak se skupina poutníků, známá z předchozích dílů Pistolník a Tři vyvolení, zachránila přechodem z jednoho světa do druhého. Zatímco pokračují v dlouhé cestě k Temné věži, vypráví vůdce skupiny Roland svým souputníkům o jedné výjimečné ženě. Na povrch tak vyplouvá téměř zapomenutý milostný příběh, okořeněný dobrodružstvím. Audiokniha Čaroděj a sklo přichystá posluchačům řadu překvapujících momentů.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:Originální název:
Wizard and Glass, 1997
Interpreti: Libor Terš
více info...
Přidat komentář


Tohle je taková kombinace románu pro ženy, westernu pro chlapy a magie pro děti. Kdyby to napsal někdo jinej, asi bych to měl za ubohý mix, uměle vytvořený jen proto, aby vysvětlil Rolandovu minulost a smutek. Protože to, ale napsal Král, který mi před očima roste (některé jeho knihy mě neosvítili), odpouštím mu veškerý patos a obdivuji propracovanost charakterů a vystavění děje. Tam zároveň musím trochu kritizovat, protože už to pan spisovatel trochu natahoval. Hlavně když víte jak to obecně dopadne. Nicméně to je jediná výtka v jinak úžasném a hlubokém příběhu, který od druhé poloviny značně gradoval.


A je to tady! Jedna z nejsilnějších knih vůbec, dokonce bych řekl ze všech, co jsem kdy četl. Jízda od začátku do konce. Jak mě ta Rhea štvala! Svině jedna. Na konci tohoto dílu jsem byl hodně naštvanej a rychle pokračoval dalším dílem. Jasných 100%!


Skvělá knížka! Dostala jsem s k ní až asi zhruba po roce, ale jakmile jsem začla číst dál, i když jsem se nepřesunula na začátek, okamžitě jsem věděla kde jsem přestala. Knížka je poutavá, dobře se čte (myslím, že líp než předchozí díl, který byl taky nabitý dějem), ale tato je ze série asi doposud nejoblíbenější. Když začal Roland vyprávět, oči mi po stránkách jezdili rychlostí světla :D. Občas mě naštval konec "podkapitoly" s číslem, když skončil před vyvrcholením děje, ale o to dychtivěji čtete další "podkapitolu". Jsem ráda, že jsem čtení u 3 dílu nevzdala, protože bych hořce litovala.


"Henry, koho bys chtěl, aby ti kryl záda, kdyby ses dostal do sraček?"
"Eddieho."
"Proč Eddieho? Neuměl by se vydrápat ani z papírovýho pytlíku. Tak proč sakra?"
"Protože když Eddie šumí v tý svý zasraný zóně, dokáže ukecat samotnýho ďábla, aby se podpálil."


Tak konečně...ufff...to mám dočteno, trvalo mi to několik měsíců, pak už jsem to vzala na jeden zátah. Já vím, že se to mnoha zarputilým kingovcům nebude líbít, ale znám jeho lepší(brilantnější) díla.
Ale čtu dál a dál, protože jsem zvědavá...cosi mě táhne k té Temné věži. Zatím mohu jen spekulovat, o co jde.
Tento díl je pro mne trochu zdlouhavý, místy trochu zmatený...
Ale těším se na pokračování, to ano.


Dávám 5*, Rolandův příběh je fascinující, jen jedno malé zklamání a to, že se Cuthbert čte Kjůtbert (já celou dobu četla Katbert, Kjůtbert mi prostě nesedí :D)


Série si zachovává vysokou laťku a ačkoliv už je toho celkem dost, příběh cesty za paprskem ještě pokračuje.


Jednu hvězdičku ubírám za zdlouhavost. Chvílemi jsem chtěl knihu odložit a občas jsem musel některé pasáže číst znovu, protože jsem nedokázal udržet pozornost. Proč jsem knihu neodložil? Proč jsem ji dočetl? Ten pocit nedovedu popsat, možná to byla jen zvědavost, která se nakonec vyplatila....Možná jen pro tyto pasáže jsem četl dál: "Kráčeli mlčky sladce vonící trávou, která chutnala kravám i koním, i když jim nadouvala břicha, pak je nafoukla a nakonec zabila. Byla vysoká - aspoň o stopu vyšší, než Roland - a stále zelená jako v létě. Někdy se ve Špatné trávě ztratily děti a zemřely tam, ale Susan se tu nikdy s Rolandem nebála, i když tu nebyly žádné nebeské značky, kterými by se řídili. Jeho orientační smysl byl absolutně dokonalý."............No není to dokonalá směsice romantiky a morbidna? :-)

Už se mi nechce číst dál, Pustiny jsem ještě dal, ale po asi 900 stranách nemít moc šajnu o co jde, to už mě lehce irituje a z toho důvodu nemám chuť číst dalších 100000000 stránek, aby se mi to ?možná? ozřejmilo, když už mě to natolik otrávilo, že už mě to snad ani nezajímá.
Tolik vynikajících knih na 200 stranách, není síla a vůle pokračovat. Sbohem Rolande.


Tesne uniká piata hviezda hlavne za rozťahanú strednú pasáž knihy odohrávajúca sa v Mejise, ktorá by sa kľudne dala o pár desiatok strán skrátiť. Mimo to opäť vynikajúci diel, ktorý trochu po zbesilých Pustinách pribrzdil a dodal Rolandovej ceste za vežou hlbší zmysel. Skvelý koniec - aj so starým známym Randallom - a na Vlkov nemôžem byť viacej nabudenejší.


S tímhle dílem jsem se trápila hodně dlouho. Rok a dva měsíce mi trvalo, než jsem se s dlouhými přestávkami prokousala první polovinou... a druhou jsem zvládla za pouhé tři dny. Nevím ani proč, asi jsem si potřebovala odskočit do jiného žánru. Nicméně, ta druhá polovina... od té doby, co se začala blížit Sklizeň... mně naprosto uchvátila - asi jako ta růžová záře Čarodějovy duhy. :-)


Po prvej časti Temnej veži ma Čaroděj a sklo zaujal najviac. Ani nie tak po pri čítaní ako po prečítaní celej knihy . Zaujímavý fenomén ktorý sa mi deje iba u Lovecrafta. Je to úplne iná liga... iný šport. No nechcel som si priznať že by nejaká "romantická slátanina" bavila. Tu som sa však musel pred svojou predpojatosťou Kingovi skloniť. Skoro celá kniha sa odkláňa od hlavného príbehu cesty k Temnej veži a zabýva sa mladým Rolandom tesne pred pádom jeho ríše. Plno zaujímavých rozvinutých charakterov ktoré ma zaujali oveľa viac ako hlavné postavy celej tejto knižnej série... Perfektná tragédia spájajúca scifi, western, mysteriózno a horror.


Bacha na spoilery.
Hromu strom! Ve čtvrtém díle téhle fucking amazing série se vyřeší jedno velké hádankářské klání, potkáme starého známého kapitána Tripse (jak se vede kapitáne?), poznáme Rolandovy milostné eskapády ze sladkou Susan z mládí, stejně jako jeho věrné přátele Alaina a Cuthberta (Kjůt-bert? Co je to za jméno. Kjůt-ber to je vtipné, baže), zjistíme že už za mlada byl náš Roland pěkné kvítko, podíváme se do bájné země Oz (nikoli kOz) a potkáme dalšího známého a to Randala Flagga (jak se vede Randale? To jste se stavil spolu s kapitánem?). Čaroděj a sklo, zatím nejdelší kniha ze série, občas sice možná jen trošku utahaná (přesto bych však nevymazal žádnou její stránku) ale především opět úžasné počtení s mým milovaným ka-tet ať už tím z minulosti a nebo z přítomnosti, baže. 90%


příjemné Roladnovo vyprávění a však pár stránek před koncem jsem myslela, že knihu odložím


Výborné pokračování Pustin které jsem si opravdu vychutnal. Rád jsem si přečetl o Rolandově minulosti (i když prozatím jen krátký časový úsek) a bral jsem to jako příjemnou oddechovku. Výborně napsaný díl, který Vás i přes svoji trochu zbytečnou délku chytne a nepustí. Váhal jsem docela dlouho jestli mám dát 4 nebo 5 hvězd. Měl jsem trochu pocit "konečně dočteno". Ale s odstupem zjišťuji, že mi tento díl sedl, kromě té mírné roztahanosti mu nemám po dějové stránce co vytknout. Takže plný počet.
Očekávání byla samozřejmě veliká - přeci jen, Temnou Věž jsem si zamiloval, Pustiny byly skvělé a spousta lidí se k Čarodějovi a sklu vyjadřovala jako k nejlepší knize série. Ale zas jsem ke knize přistupoval trochu skepticky a nevěřícně. Co když tohle bude znamenat stop cesty k Temné Věži? Co kdyby mě tahle kniha vůbec nebavila? Co kdyby byla zbytečně roztahaná a nudná?
O to víc se mi však tenhle díl líbil. Začátek byl famózní (ale čekat šest let na rozuzlení konce Pustin bych asi nedal), pak se tempo trochu snížilo a Roland začal vyprávět. V té chvíli jsem knihu na chvíli odložil. Ne že by nebavila, ale nějak se mi do toho nechtělo. Trochu mi vadilo, že se tu skoro nic nehne z místa. Přeci jen jediná kniha, ve které se pořádně někam došlo, byly Pustiny, a to ani tak nijak mimořádně. A tak jsem knihu odkládal a odkládal, až jsem si řekl, že jí prostě musím dočíst. Zbylých 600 stran jsem přečetl za víkend. To o té knize něco vypovídá, že? Je skvělá. Je nejlepší z celé série. Rozhodně. Některé otázky byly zodpovězeny, některé ne. Ale King mi však stále nechává v hlavě otázku, zdali se někdy dostaneme k Temné Věži. Nemůžu se dočkat, až to zjistím.