Vlci z Cally
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/274/bmid_vlci-z-cally-Nkl-274.jpg
5
1171
1171
Temná věž / Temná veža série
< 5. díl >
Rolain Deschain a jeho ka-tet pokračují na jihovýchod lesy Středosvěta a dostanou se ke Calla Bryn Sturgis, poklidné údolní komunitě farmářů a rančerů na hranicích Středosvěta. Za městem se zvedá skalnatá země až k mohutné temnotě Hřmění, zdroji děsivého utrpení, které pomalu uchvacuje jednotlivé členy komunity. Jedním z obyvatel města je i Pere Callahan, někdejší kněz, který stejně jako Susannah, Eddie a Jake, prošel jedním z portálů, které vedou do i z Rolandova světa. Když otec Callahan vypráví ka-tet svůj úžasný příběh o tom, co se stalo po jeho hanebném odchodu z Maine v roce 1977, vyjasňuje se jeho spojení s Temnou věží, i nebezpečí číhající na růži na prázdné parcele u Second Avenue uprostřed Manhattanu. Na východ od Calla Bryn Sturgis se kupí nebezpečí jako bouřkové mraky. Přicházejí Vlci Hřmění a jejich nepopsatelné pustošení. Vzdorovat jim znamená riskovat vše, ale to je něco, na co jsou pistolníci zvyklí a tak dokáží lidem z Calla dát jak odvahu tak mazanost. Avšak, jenom pistole stačit nebudou.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2004 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Wolves of the Calla, 2003
více info...
Přidat komentář
Jo ! Tahle série má pro mě rozhodně stoupající tendenci. Pistolník byl celkem fajn, Tři Vyvolení ani Pustiny mě příliš nezaujaly. Nicméně u čtvrtého dílu jsem se už rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdičkami. Tenkrát jsem dal čtyři. Teď jsem měl stejné dilema, ale nyní jsem se rozhodl pro pět. Zatím nejlepší román z Temné Věže a s chutí se vrhám na Zpěv Sussanah.
Sním či bdím ? Je to sen. Totéž ráno, tentýž den, ale ted už jsme jinde, je to jiná vesnice ...
Provázanost s celou ságou a nejenom ,ale i s celým knižním vesmírem. Světem autorovým i s nevyhnutelností osudu svého života. Tenké červené linie napasované s westernem jako takovým, stejně tak s knižními poctami či filmovými narážkami. Každý ovlivněný každým. Kurosawa Leone Sturges King ...
Vrstevnatý styl a zase jakoby něco jiného. Nostalgie a celková košatost z toho jenom číší. Tak proč z toho nejsem paf a nestavím pomyslný pomník. Popisnost rozvláčnost. Jak si k tomu sedne ,tak píše. Jasně ! Vím. To je to co děla Kinga :) Za všechno může mé porouchané Ka. Jsme hloupý a umřeme.Chtěl jsem zvolat : boží. Takhle jenom smekám imaginární rádiovku,ten kdo umí,kaju ,kaju se mistře :) Zatím jen porovnávám,asi chyba. Předešlými díly nastavena latka vysoko. Asi hold ta povídkovost v první pětce mi sedla více. Až vše uvidím z odstupu a v souvislostech, snad pochopím. Nezanevřel jsem a i právě proto ,ihned sahám po dalším dílu. Pořád mě to bere,jednoduše to žeru. Vo tom žádná.
Ustupte, jen ustupte nebut prašná cestičko. Dobrý junák ted ted tebou jde chce poznat svět maličko ...
Paráda, všechna čest celé sérii, absolutní magnum opus.
Spíš mě trápí český překlad, který po čtvrtém díle dále upadá. V pátém díle byla Margaret dcerou toho starého mnicha, v šestém je to už vnučka. Stejně jako Šroubové oko ze čtvrtého dílu se tady jmenuje jinak..
Hvězdu samozřejmě neubírám kvůli překladu.
Paráda. Rychlost děje tak akorát, pěkně houstnoucí atmosféra techno-westernu, budování pastičky a velmi povedený finální boj. Takhle se to dělá. K tomu prostřihy do New Yorku, které nezdržují a celému ději přinášejí další a další díly skládačky. Já jsem spokojen. Teda skoro spokojen, klidně bych uvítal delší pasáže s techno tématikou.
Tato sága je naprosto jiná než vše ostatní, co jsem od autora zatím četla. Po velmi pomalém rozjezdu u Pistolníka to teď už sviští a příběh vás dostává do kolen rozsáhlostí, propracovaností a gejzírem nápadů.
Vlci z Cally je Sedm statečných a la King, což znamená hlavně čtivý příběh a výborné popisy. King opravdu umí. V tomto dílu nejsou žádná hluchá místa, příběh se odvíjí naprosto samozřejmě, je tu spousta nečekaných odkazů na knihy a filmy nejrůznějších žánrů a potěší také výrazný vývoj postav.
Moc mě to bavilo a stále mě nepřestává udivovat autorova fantazie.
Nikdy bych nečekal, že se zrovna v Temné věži dočkám odkazů na úplně jiné knihy či filmy z diametrálně odlišného žánru a období nebo dokonce zmínky děl samotného autora. Ale vlastně u Stephena Kinga by mě to nemělo vůbec překvapovat. Vlci z Cally jsou si v mnohém podobní s předchozím Čarodějem a sklem, jen jsou méně rozvláční a namísto vyprávění jsem se dočkal dalšího vývoje hlavních postav. Chvílemi je to opět totální mindfuck (jakože Zlá Tonka, Salem...), na což si už asi začínám i zvykat. Jen si říkám, čeho se dočkám v dalším dílu, Hobbitů, Darth Vadera nebo Kleopatry?
Já už vlastně nevím co psát, abych se pořád neopakovala. Jasné je, že tato sága je něco unikátního a mně velmi blízkého. Naše skupina se opět vydala na cestu, ale moc daleko nedošli, protože byli požádáni o pomoc lidí z městečka Calla Bryn Sturgis, kterým Vlci unášejí děti a vrací je jako skoro nepoužitelné šmejdy. To je rámec tohoto dílu, ale během něj si stihneme párkrát odskočit do New Yorku roku 1977, přečíst si o osudech otce Callahana poté co opustil Jerusalem's Lot a strachovat se Susannah. Poznáme městečko, ve kterém si naši poutníci na malou chvíli užijí "obyčejného" života - spánek v posteli, klučičí přátelství, ale i strach a napětí z toho, co budou muset vykonat a obětovat na jejich další cestě k Temné věži. Moc se mi líbí, jaký muž se stal z Eddieho ve srovnání s tím jaký byl, když se dostal do Středosvěta.. Tato kniha se četla úplně sama, žádná hluchá místa, děj ubíhal závratnou rychlostí a to, že dlouho připravovaná bitva s Vlky zabrala jenom pár stránek mi nevadí. Tak nějak jsem to i čekala.. Moc se těším na další díl, protože jsem zvědavá jak se děje, místa, události a osudy všech možných postav budou proplétat dál. Protože to, co tady pan King vymýšlí mi chvílemi hlava nebere, ale strašně mě to baví a proto říkám díky.. :-)
Přestože poněkud předvídatelné, musím uznat, že opět naskočil děj, který souvisí se zápletkou celé ságy. Celé pátrání se opět posunulo, přestože se celá kniha v podstatě odehrává na jednom místě. Kéž by nastolený směr pokračoval.
Moc nechápu, jak se to někomu mohlo líbit míň než Čaroděj a sklo, ale každý máme své chutě a moji to uspokojilo opravdu moc.
King se snažil hrát tajemného. Identitu vlků, kdo je zrádce nebo obětování jedné z postav by však uhádl dozajista každý, kdo kromě Dášenky v životě přečetl alespoň jednu knihu. Nemastně bohužel dopadla i závěrečná bitva. Místo hutné česnečky s bramborem, sýrem a krutóny jsem dostal slabý slepičí vývar, do kterého někdo omylem nasypal grilovací koření (světelné meče, Zlé Tonky, Orizyny talířky).
I přes řadu výhrad jsou Vlci z Cally atmosférickým pokračováním, u kterého se rozhodně nebudete nudit. Opakovaně jsem žasl, jakým způsobem King propojuje jednotlivé dějové linky, rozvíjí hlavní postavy a otevírá řadu nových odboček. Říkám díky, sai.
(SPOILER)
Vlci z Cally patří k těm částem ságy, které do značné míry nejvíce těží z westernového jádra, okolo nějž je příběh Rolanda Deschaina z Gileadu vystavěn, zároveň však v sobě nese i notnou dávku sci-fi a zárodky aspektů, které jsou na autorově magnum opus kritizovány nejvíce (k těm se ještě dostaneme). Dochází zde také k prohlubování fikčního universa.
Stephen King je spisovatelem, který často a rád prokládá své knihy odkazy na jiná díla. Dokonce by se dalo říci, že se prakticky všechny jeho knihy odehrávají v jednom universu, v jehož středu se (nepřekvapivě) tyčí právě Temná věž. Najdeme zde ale i úsměvné narážky třeba na Harryho Pottera. Ve Vlcích z Cally jsme toho svědky v podobě příchodu jedné velmi zásadní postavy z upířího románu Prokletí Salemu (a sice prokletého otce Callahana), jehož příběhová linka v něm zůstala neuzavřená. A ukončena bude právě v průběhu Rolandovy cesty k věži (a nejen to Callahan zde odvypráví vše, co se mu od událostí v Prokletí Salemu až po jeho setkání s Rolandem, Eddiem, Jakem a Susannah stalo). Bývalý kněz bojující s upíry se totiž stává součástí pistolníkova ka-tet (osudem svázaného společenství).
Pátá část je především velkou poctou klasickému westernu (zejména pak legendárnímu snímku Sedm statečných), zároveň však v sobě nese varování před vlivem technologie (roboti) a je jedním z nejdůležitějších románů ságy. Stane se zde toho opravdu mnoho zásadního. Je tu rovněž poprvé v rámci série zmíněn Stephen King. Zároveň tu dojde na scénu, v níž si jedna z postav uvědomí, že je jen postavou v něčím literárním díle, což je dosti zajímavý motiv
Po Osudovej trojke druhá najlepšia knižka série. Aj keď sa jedna o pomerne hrubú knihu, dej ma slušne tempo a mini príbeh otca Callahana je taktiež pútavý.
Další skvělá výprava s Rolandem a jeho ka-tet! Tolik nezodpovězených otázek, tolik záhad a jedno skvělé městečko. Callahanův příběh a to, co se s ním dělo po odjezdu z Jerusalem's Lot byl už jen třešničkou na dortu. Jak jsem si tak pročítala reakce, většina čtenářů slintala blahem nad Čaroděj a sklo a tady se nudili k smrti. Tak já to mám tedy přesně naopak.
Na rozdíl od většiny se mi Vlci z Cally líbili opravdu hodně. Bavila mě celá zápletka s vesnicí a přípravami na bitvu, jako vystřižená z klasického westernu. A celkové rozuzlení problému s dětmi, šmejdy a Vlky bylo pro mě hodně znepokojivé a zajímavé. Navíc se na scéně objevuje otec Callahan, další známá Kingova postava a taky nějaké ty popkulturní odkazy z jiných světů. Tenhle díl jsem si prostě užila.
(SPOILER)
90% - Když se člověk pomalu pouští do čtení Vlků z Cally poté, co přelouskal pro mě ne až tak zajímavý předlouhý příběh mladého Rolanda a Susan Delgadové a prošel skleněným palácem, tak se to nezdá, ale kniha se brzy vyvíjí v jedno z nejzajímavějších pokračování série. Zápletka na první dojem působí trochu jak ze starého dobrého westernu ve stylu Sedmi statečných, neboť Rolandovo ka-tet příchází do městečka Calla Bryn Sturgis a je požádáno o pomoc v boji s Vlky, kteří z tajemné a děsivé oblasti Hromová tišina přicházejí jednou za generaci, aby si odvedli vždy jedno z dětských dvojčat (přičemž unesené děti se o něco později vrací jako nepoužitelní šmejdi s vymytým mozkem) a zdánlivě to vypadá, že se děj bude točit jenom kolem psychologického sporu vesničanů, kteří nechtějí přijít o své děti, a těch, kteří v zájmu zachování života, majetku a poklidu v jinak idylické vesničce dané status quo přijímají (koneckonců Vlci nikdy nevezmou všechny děti, slyšte mě velmi dobře a říkám díky).
Jenže se z toho brzy stává psychologická bitva na úplně jiné úrovni - jednak kvůli sílícímu rozvratu Rolandovy skupiny, jejíž jednotu ohrožují nevyřčená tajemství nejen o Rolandově zhoršujícím se stavu, ale i o podivně "jiném" stavu Susannah, kterou dohnala oběť, již podstoupila, když přiváděli Jakea z New Yorku. A pak je tu otec Callahan pocházející ze stejné Ameriky. A hrozivá věc, kterou skrývá ve svém kostele a která má na svědomí občasné ne úplně snové výlety Rolanda, Eddieho, Susannah, Jakea i Ocha zpět do New Yorku roku 1977. Zpět do knihkupectví Calvina Věže i na parcelu s růží, v jejímž středu se skví všechny světy. A třebaže je nám autorem trochu záludně předkládán jako ústřední zápletka, je boj za vesničany a jejich děti vlastně nakonec jen takové líbivé pozadí. Pro Eddieho, který konečně definitivně dospěl v muže a přejímá svůj díl odpovědnosti za dění v Calle i v New Yorku. Pro Susannah, která možná v bitvě s Vlky vybojuje svůj poslední boj. Pro Jakea, který nachází opravdové dětské přátelství a zažívá bolest, když pochopí, že o něj dřív nebo později musí přijít. A pro Rolanda, který zas a znovu zjišťuje, že ačkoli čím dál víc věří ve svá nová přátelství, Věž je pro něj nade vše. Ze série se tak definitivně stává jedna z nejúplnějších studií přátelství, jeho síly a (ne úplné) bezvýhradnosti, s jakou se lze v literatuře setkat.
A tak se místa a časy začínají proplétat, příčiny i následky kroutit (a kniha se zároveň stává jakýmsi sequelem autorova hororového románu Prokletí Salemu, neboť nejen že otec Callahan skupině podrobně vypravuje svůj příběh alkoholika lovícího a loveného upíry poté, co opustil městečko Jerusalem´s Lot, ale krátce se dozvíme dokonce i to, jak dopadly další postavy Ben Mears a Mark Petrie a ostatně se s tímhle Kingovým románem nesetkáme naposledy) a mě k tomu ještě nesmírně baví, jak King pracuje s popkulturními odkazy (světelné meče ve stylu Hvězdných válek nebo hrozivá zbraň Zlá Tonka model HP JKR:-)). A konec vysloveně vybízí k tomu skočit po dalším dílu.
Prvně musím říct, že Vlci z Cally byla pro mě zatím letošní nejdéle čtená kniha, protáhlo se mi to skoro na měsíc, ano, ano.. shame on me:) Ale určitě to nebylo tím, že by mě kniha nebavila, právě naopak, po čtvrtém dílu a vsuvce v podobě Závanu, tu máme pořádně pokračování v putování k Věži, takže se většina příběhu opět odehrává, ne v našem světě a ani v minulosti a to mě baví.
Vlci jsou dle mého asi nejwesternovějším dílem Temné věže a to díky zápletce, za každou generaci do malého městečka přijede tlupa zloduchů, kteří kradou děti, ale ne ledajaké, vždy berou jedno dvojčat a to právě ten problém, protože v Calle se rodí převážně dvojčata. Příběh příjemně plyne, hluchých míst je minimum, i když jak tu píšou téměř všichni pode mnou, je to spíš čekání na Vlky z Cally, protože pořádnou akci dostanete asi až 70-50 stran před koncem a sotva začne tak hned skončí. Vzhledem k tomu, že se celou knihu těšíte na řádnou akci a hned skončí, tak ke konci příjde zklamání a proto nemohu ani tentokrát dát Temné věži plný počet, i když tentokrát do toho neměla daleko
(SPOILER) Název Čekání na Vlky by byl možná trefnější, protože zase trvá 500 stran, než se tam ukážou. To mi samozřejmě nevadí a od Kinga bych nečekal nic jiného, snad ještě delší předehru. Děj se vůbec netáhne a postavy mají více prostoru. Jake si najde kámoše. Roland nám trochu chátrá, ale pořád za něj mluví olovo. Susannah/Mia otěhotní a co s tím udělá Eddie. Do toho se dozvídáme více o Věži a poznáme nového (spíše starého) člena ka-tet. Nic nechybí!
Ďalší podarený diel Temnej Veže. Ja proste ľúbim Kingov štýl písania. Myslím, že mnohým tento príbeh príde slabší, kvôli pomalšiemu tempu a tvoreniu backstorička pre Callahana, ale mne to tak nepripadá. Znova som si užíval každú stránku a teším sa na ďalší diel. Som zvedavý ako to dopadne so Susannah.
I přesto, že hodnotím Vlky stejnými čtyřmi hvězdičkami jako Čaroděje a sklo, je pátý díl Temné věže mnohem slabší. A ačkoliv kniha nezačíná vůbec špatně, popis života na malém městečku, kam Vlci každou generaci jezdí „sklidit“ jedno z dvojčat, je velmi zábavný a zajímavý, zbytek už tak podařený není.
A i když chápu Kingovu snahu o všeobecnou propojenost nejen v rámci knihy, ale i v „Kingovského“ vesmíru, jsem tím spíše znechucená, než potěšená. Navazujícím problémem je recyklace postav a scén z přechozích dílů, která je sice v rámci konceptu mnoha propojených světů možná, leč z mého pohledu poněkud otravná. A to nemluvím o lince Suzannah, která už mě prostě jen štve.
Shrnuto a podtrženo jsou Vlci z Cally knihou, která má zajímavý námět a potenciál, který však nebyl naplněn. Je mi líto.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Poznáte ten pocit, keď vás kniha neustále rozčuľuje, s každou prečítanou stránkou pocit rozčarovania rastie, ale napriek tomu pokračujete v čítaní? Nuž, presne tak som to mal s Vlkmi z Cally. Príbeh sa neposunie ani o centimeter bližšie k Temnej veži, len s časom to pekne máva, posun raz sem, raz tam. Jednoducho, pán King po automobilovej nehode potreboval naplácať na stránky knihy všetko, čo ho ťažilo, lenže je to presne ako s Jamesom Hetfieldom, keď sa potreboval vykecať z alkoholovej závislosti a Metallica vydala album St. Anger, ktorý sa nedá počúvať, len rozčuľuje. Okrem toho má kniha 770 strán a to čakanie na niečo, čo sa odohrá na 30tich stranách, to je necelých 5% z celkového nákladu, ktorý je však pomerne riedky. Škoda, ako celok sklamanie, ako samostatný western, celkom v pohode.