Čarodějnice
Camilla Läckberg
Erika Falcková & Patrik Hedström série
< 10. díl >
Má zmizení malé holčičky spojitost s dávným zločinem?
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2023
,
Saga Egmont
Originální název:
Häxan, 2017
Interpreti: Dana Černá
více info...
Přidat komentář
Autorka nás opět zavedla do svého fiktivního světa, kde se mj. důležitě vyskytují zlí fašisté, rozmazlení puberťáci, hodní přistěhovalci a homosexuálové také nesmějí chybět. Postavila vedle sebe dvě linie, historickou událost z doby pálení čarodějnic a z dnešní doby pronásledování dobrosrdečných uprchlíků, zachraňujících nevinné, vyhrávající závody a umírajících v zapálených domech. Detektivní příběh má své kouzlo, závěr je složitý a docela pravděpodobný, nepřehnaný, logický. Kvůli tomu ho mohou číst i ti, kterým autorčiny preference nepřipadají příliš okouzlující. Pro ženské publikum je zde navíc také přichystány hluboké lásky, těhotenství, svatba i porod.
Po těžším rozjezdu, kdy mi kniha prisla strašně rozsekana a rozkouskovana, jakože kapitola na stránku, stranku a půl, což mě úplně znervoznovalo a už jsem chtěla knihu odložit, jsem se zacetla. A bavilo mě to, cte se to rychle a lehce. Nic moc na přemýšlení. Postavy taky nijak zvlášť propracovane, ale sympatické, příběh napínavý. Za politickou korektnost rozhodne dávám pět hvězd, jinak knihu hodnotím tři až čtyři hvězdy.
Mirne zklamani, kdyz na posledni strance byla shrnuta spojitost historie a postav z pritomnosti. Cekala bych lepsi propojeni jako tomu bylo v jinych knihach autorky.
Opět jedna z knih, u které jsem se trefila do mé čtenářské chutě. Moc dobře se četla, byla napínavá a překvapivá. Neměla jsem problém s postavami, i když těch rovin tady bylo víc. Určitě si přečtu i další knihy autorky.
Nezačala jsem šťastně, číst od konce série není nejlepší, vztahové záležitostí v policejním týmu jsem si hodně domýšlela, některé narážky jsem zřejmě ani nepochopila, ale jako celek se mi to líbilo. Pointa promyšlená, hezký spojila všechny příběhové linky, dobře se to četlo, takže dávám plný počet:)
Dvě dějové časové linie už nestačí? V této knize pracuje autorka rovnou se třemi. Drží si styl, který mě moc baví číst. Příběh je velmi napínavý, osudy hlavních postav dokážou zaujmout. Ale pozor, navazují na sebe v jednotlivých dílech série. Takže určitě doporučuji číst pěkně postupně.
Moje první setkání s autorkou a asi to nebyla nejšťastnější volba, netušila jsem, že se jedná o provázanou sérii.
Na můj vkus až příliš rozsáhlá kniha (a to mám tlusté knihy ráda), která se věnuje až příliš velkému množství témat. Tím vzniká nepřehledná všehochuť, hlavní linka v ní ztrácí na důležitosti a některé vedlejší linky opravdu postrádají pro knihu smysl. Přeskakování do dvou různých minulostí, historická linka s čarodějnicí, případ starý 30 let a do toho současný, opravdu velké množství postav, to vše na pochopitelnosti skutečně nepřidá.
Knihu jsem dočetla, ale některé pasáže jsem jen přelétla. Závěrečné drama mi přišlo přitažené za vlasy.
Je možné, že se mi na doporučení knihovnice dostal do ruky nejslabší díl série, ale pod tímto dojmem další knihy autorky vyhledávat nebudu.
Ústřední námět dobrý, odkazy na události 17. století také zajímavé, ale v lince ze současnosti příliš mnoho postav a odboček z hlavní dějové linie, až to občas nutí přeskakovat v textu. Kniha by mohla být o třetinu kratší. Podobně jako u Bryndzy, dvě jsou málo, tři už moc, ale dvě a půl dát nejde. Když už jsem ale to srovnání použila, tak Camilla Läckberg je těm třem reálně blíž než Robert Bryndza.
Moc hezká knížka, jako všechny od Camilly i když tahle byla trochu slabší. Zločin v současnosti, zločin z doby před 30 lety a příběh Elin z dob čarodějnictví a k tomu ještě uprchlická problematika. Bylo to zbytečně překombinované. spíš bych to viděla na dvě samostatné knížky, ale i tak mě to bavilo.
Začala jsem posledním dílem série, což nebyl záměr, ale náhoda. Zpočátku jsem si v průběhu čtení jména postav vypisovala, poznamenávala si jednotlivá propojení a příbuzenské vztahy, abych se lépe orientovala. Ještě nikdy jsem snad nečetla knihu, kde by bylo tolik postav a dějových linií. Příběh Elin z let 1671-1672 mě zaujal, stejně tak jako Stellin případ a nejnovější vyšetřování smrti malé Nei. Vzhledem k tomu, že kniha byla bichle o 650 stranách, jsem ale čekala něco víc. Některé věci byly celkem předvídatelné, prostředek knihy se táhl, největší spád mělo posledních zhruba sto stran. Ale i tak to bylo pořád čtivé a oceňovala jsem krátké kapitoly. Konec mohl být propracovanější a očekávala jsem i větší propojení současných případů s Elininým příběhem. Více než rozuzlení vražd dvou holčiček, mi přišel zajímavější, a překvapil mě, konec dějové linky Sama a Jessie. Řekla bych, že se autorce celkem pěkně podařilo vykreslit psychologii postav, všechny byly uvěřitelné: Preben a Britta – podrazák a mrcha roku, Elin – naivní, ale dobrá a pobožná duše, Marie – povrchní a cílevědomá filmová hvězda, „matka roku“, Helen – uzlíček nervů, neschopná prosadit si svůj názor, James – arogantní zelený mozek a „otec roku“, Vendela, Nils a Basse – jak dokážou být některé děti zlé a kruté… Nebavila mě Billova dějová linka, jeho snaha naučit uprchlíky plachtit, přišlo mi to v příběhu navíc, nepodstatné. Stejně tak dějová linka s uprchlíky, tu mohla kniha klidně postrádat. Všichni kolem Patrika Hedströma z policejní stanice mi byli sympatičtí (Gösta, Paula, Martin, Annika), až na Bertila Melberga, který mi často lezl na nervy tím, jak mařil vyšetřování jeho neschopností. Knížka se mi docela líbila, ale pravděpodobně si už od této autorky další knihy nepřečtu.
Příběh byl opět plný postav, děj byl napínavý a měl spád, ale oproti předchozím dílům byla kniha slabší. Přesto se dobře četla.
První polovina byla táhlejší, ale druhá už měla spád a napětí.
Je tam moc.postav, které se nakomec spojí, ale podle me vyprávění z dob čarodějnických procesů tam je zbytečně.
Opět nadšená,paní spisovatelka prostě umí skloubit detektivní příběh,osobní životy policistů,popsat městečko a zajít do historického příběhu.
Prva kniha od tejto spisovatelky a myslim,ze urcie nebude posledna. Som uplne nadsena. Zo zaciatku sa mi trosku motali postavy,ale postupne sa vsetko otvaralo. Kniha ma tri dejove linky a je napinava az do konca.
Těšila jsem se na poslední díl této série a když jsem knihu uviděla, byla jsem překvapená, jak je obsáhlá. Více než 650 stran jsem nakonec přečetla docela rychle, ale musím se přiznat, že některé pasáže bych klidně oželela. Jak už psalo více čtenářů přede mnou, uprchlická linie mi také připadala zbytečná a tentokrát mě vůbec nezaujala ani historická linie. Samotný příběh byl jako obvykle plný postav, které se mi občas pletly a příběh byl až moc překombinovaný, ale nakonec do sebe všechno zapadlo. Uvítala bych ještě další pokračování.
Štítky knihy
čarodějnice severská krimi švédské detektivky Fjällbacka (Švédsko)
Autorovy další knížky
| 2009 |  Ledová princezna |
| 2014 | Andělíčkářka |
| 2019 |  Zlatá klec |
| 2018 | Čarodějnice |
| 2010 | Kazatel |
Průměrná, zbytečně obsáhlá detektivka.