Čekání na spoušť
Lidmila Kábrtová
Jsme v tom všichni spolu, ale nakonec každý sám za sebe… Na dovolené u moře, v autě uprostřed kolony nebo třeba na půdě pohřebního ústavu se odehrává děj románu Čekání na spoušť, rafinovaně spletený z osmi příběhů, mezi nimiž se klene několik desítek let. Osm mužů a žen spojuje tu řidší, tu hustší předivo vztahů, o kterých oni sami často nemají ani ponětí. Patří k sobě, jsou svým způsobem rodina, přesto se míjejí. Jejich slova a činy ovšem mnohdy zásadně ovlivňují životy těch druhých. Každý vypráví svůj příběh z vlastní perspektivy, všichni se snaží dodat svému životu smysl, někteří si však při tom lžou do kapsy anebo jim leccos uniká. Konečný verdikt nad jednotlivými výpověďmi i jejich celkový výklad je tak v našich rukou, přičemž jisté je pouze jedno – že nudit se při poslechu tohoto mnohohlasého vyprávění věru nebudeme… V pořadí třetí autorčina próza opět nabízí příběh, který je stejně tak poutavý jako důmyslně vystavěný.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2021 , OneHotBookInterpreti: Martin Zahálka , Johanna Tesařová , Tereza Vítů , Robert Mikluš , Petr Pochop , Kristýna Podzimková
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha je jasným důkazem, že skvělý román nemusí mít 600 stran.Tyhle propojené příběhy ve mně rozezněly nějakou hluboko zasutou stranu.. Je to smutný, melancholický a upřímně lidský..Určitě stojí za přečtení.
Tento typ knih mám moc ráda. Prolínání jednotlivých životních příběhů, náhodná setkání a lidé nic netušící o životech těch druhých. Jak je ten život křehký...
Už už jsem knížku odložila,povídky -nic pro mě,ale naštěstí jsem četla dál a bylo to výborný.Nádherně to do sebe zapadlo.Skvělý.
Chytře rozbitý kaleidoskop, jehož skládání je rázné, bezohledné a neklidné. Smířlivost a zjemnění většiny linek vytane jen čtenáři; postavy zalité ve svém barevném sklíčku netuší. Je vzácné slepit si takto beze snahy pocit nadhledu:).
"Kdyby nebyla tak paličatá, měla by teď někde hrob, kam by Hana mohla zajít, zapálit svíčku a říct jí: "Promiň, já to nevěděla.""
Krásný jazyk, napínavá atmosféra povídek, které do sebe tak krásně zapadnou. Radost číst.
Tato povídková kniha byla velmi velmi smutná, příběhy se mě opravdu dotkly. Nicméně toto truchlivé čtení se mi líbilo, příběhy byly zajímavé a napínavé, kniha nešla odložit
Osm krátkých povídek, osm zdánlivě nesourodých výsečí, které se protnout v jednom průsečíku pochopení. Záleží pouze na úhlu pohledu čtenáře, zda tím průsečíkem na sítnici jeho oka bude papilla nervi optici nebo macula lutea.
Minimalismus s maximálním výsledkem. Slepá skvrna zapomnění, ozářená bleskem jediného okamžiku propojení - pochopení - odpuštění - smíření.
Osm negativů, které na konci splynou v jednom pozitivu: vše souvisí se vším.
Z určitého úhlu pohledu však se zdá být i úhloměr pokřivený.
Tedy čtěte, vážení. Možná, že ještě není vše ztracené.
Pro mě však smutné, deprese.
P.S.: ,,Život je posraný karneval s hovnem v tombole." Thank you, Mr. King...
Audiokniha: útrpně smířlivě sladěný oktet
Ze vsech tri knizek, ktere jsem od Kabrtove precetl mi prisla nejvic depkoidni. Precteno na jeden zatah v parnem odpoledni. Knizka, co by sla cist i o dovolene na plazi, jen by pak clovek nemel chut si jit zaplavat. A nebo jo, ale proc se jeste vracet zpatky na deku?
Vlastně ani nevím, zda se mi od spisovatelky více líbila tahle kniha nebo kniha Místa ve tmě. Asi tak nějak stejně. Nebylo to špatné, hlavně to byly opět povídky a ty já miluju. Ale jestli bych potřebovala číst další knihu od spisovatelky? To ještě uvidím..
Kniha mne neskutečně zasáhla. Bylo mi do breku z osudu většiny postav. Jak se životní cesty dokážou třeba jen maličkostí zamotat.. fikce, ale přece tak reálná. Smekám před schopností autorky absolutně vtáhnout čtenáře do příběhu.
A la Bábovky od Radky Třeštíkové, čtivé, závěr knihy, respektive poslední 2 věty jsem bohužel nepochopila.
Kniha zajímavá, pěkně se četla. Postavy uvěřitelné. Jen mi trošku neseděla Iveta, nějak mě s tou mladou drzou ranařkou nejde dohromady ta uťáplá šatnářka.
Moje první kniha autorky,,a jsem mile překvapena,ráda zkouším české autory,a jsem ráda,že jsem do audio šla,,vícehlasná četba mě bavila,,no a ten příběh,smutný,místy k zamyšlení,i takový život muže být.Za mě spokojenost a doporučuji...
Knihu jsem přečetla ze jeden večer, neboť jsem nemohla přestat číst, aniž bych zjistila, jak to s kterou postavou dopadlo. Čtivé, poutavé a často i dojemné. Výborný povídkový román, který si za pár let s chutí přečtu ještě jednou.
Příběhy různých lidí, které se v určitém bodě spíš letmo dotknou, než proplétají. Klidně by mohly stát samostatně, což zřejmě původně stály, některé souvislosti mezi postavami působí jako uměle naroubované („Zuzana“). Příběhy mužů jsou výrazně slabší, „Josef“ je zbytečně natahovaný, ačkoli rozuzlení je nasnadě, „Pavel“ je jen něco o ničem. Celkově je kniha velmi smutná, kdybych měla vyjádřit, jaký je život pohledem autorky, řekla bych – šedý.
Čím jsem starší, tím víc mě baví povídky. A povídky paní Kábrtové mě baví moc. Líbilo se mi prolnutí všech osmi příběhů.
Osm vzájemně propojených povídek nebo třeba román v osmi kapitolách. Napsané úsporně, výstižně, uvěřitelně. Ze života. Leitmotiv - míjení.
Štítky knihy
česká literatura mezilidské vztahy povídkové romány
Krásný román psaný v krátkých povídkách - příbězích. Takové knihy chci číst. Je to život, je to příběh několika desetiletí, pár lidí, příběh o různých úhlech pohledu.