Sklenené telá
Erik Axl Sund
Melancholie / Melanchólia série
1. díl >
Švédsko zaplavila vlna samovrážd. Zarážajúce je, že umierajú prevažne mladí ľudia. Pri ich telách sa našli volkmeny a staré kazety z osemdesiatych rokov s mixovanou hudbou. Ukáže sa, že všetky kazety patrili jednej žene. V súvislosti so samovraždami sa vynorí veľa ďalších podozrivých skutočností a vyšetrovateľ Jens Hurtig sa ich podujme objasniť. Čoskoro pribudnú nové prípady, tentoraz ide o brutálne vraždy vplyvných mužov. Čo ich spája so samovraždami tínedžerov a so záhadnou ženou? A ako súvisia so životnými osudmi Jensových priateľov? Sklenené telá je drsný triler o hudbe a umení, túžbe a rezignácii, náboženskom fanatizme, nenávisti, láske a pomste – zavedú čitateľov do najtemnejších kútov psychiky ľudí, ktorí sú pre svoje umenie schopní všetkého.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Glaskroppar
více info...
Přidat komentář
U me totalni propadak. Mam blbou vlastnost, sebevetsi kravinu docitam, a tentokrat to bylo ukrutne utrpeni. Nechapu, jak se kniha o nicem, o lidech, kteri jsou znudeni zivotem a nedelaji nic, jen prezivaji a rejpou se v ho..., vegetujou, muze byt bestleselrem???
Na druhou stranu uznavam, sloh dobry.
Ze začátku jsem se ztrácela v ději, nicméně po zorientování jsem se nemohla od četby odtrhnout. Námět považuji za originální (i když těžko říct, nejsem zrovna "žrout" severských detektivek), styl a forma rozložení je přehledný a srozumitelný, ale na můj vkus je zde až moc postav.
Výborná detektivka, rozjezd sice pomalejší, spousty postav, ale nakonec jsem se zorientovala a hltala každou stranu
Naprosto prázdná a umělohmotná kniha. Vše je jen na efekt, ve snaze co nejvíce šokovat čtenáře autoři vrší mrtvé - brutální vraždy a sebevraždy, včetně dětí, sebepoškozování. Tohle číst je jako se jít dívat na veřejnou popravu.
U knihy mi trochu na začátku trvalo než jsem se zorientovala. Jinak opět dost brutální,zvláštní kniha. Ale vzhledem, že jsem četla i předchozí trilogii, u této dvojíce autorů mne to nepřekvapilo. Četla se opět velmi dobře a zajímavé bylo i rozuzlení případu. Slabším povahám určitě nedoporučuji, jinak má ode mne opět jedničku.
Rekla bych, že po trilogii Vrani divka je to taková nastavovana kaše.Moc mě to nebavilo a jestli budou nějaké díly, tak je asi číst nebudu.Uz to bylo moc utazene za vlasy......
moje první kniha od autorů. Vůbec se mi nelíbila, nevím, zdá se mi, že navazuje na předchozí trilogii, protože jsem se neorientovala v postavách, nesedl mi styl vyprávění, zkrátka jsem během čtení necítila vůbec nic, postavy mi byly lhostejné, konec nijaký.
Tak nějak nevím...
Jsem dost velký čtenář, ale tato kniha mě ani neoslovila, nepřekvapila, nenadchla, prostě nic.
Byla zvláštní, je to autorů styl, neupírám jim to. Jen vím, že se k nim vracet nebudu.
Množství postav, do kterých se nedalo ani přes několikeré vracení vžít, pokaždé to bylo, jak když je mi ta konkrétní postava znovu představována a ne že bych se těšila na pokračování jejího příběhu.
Závěr byl nicméně překvapivý.
Divoká jízda s překvapivým závěrem. O sebevrazích se mi četlo lépe než o zneužívání dětí, šílené to napsat, ale tak to je..
Nevím pořádně, jaký dojem na mě knížka udělala. Jsem celkem velký čtenář, ale ty rychlé kapitoly plné filozofie o životě a smrti, mě docela mátly a nemohla jsem se do půlky srovnat s celkovým příběhem a návazností kapitol. Je to velmi smutný příběh, mrazí mě z něj a nedoporučuji slabším povahám.
Po všetkých tých nadšených komentároch som to čakal o niečo lepšie :) Ale nesklamalo. Každopádne knihu treba brať skôr ako taký výlet do duše samovrahov, než detektívku, v opačnom prípade sa začnete baviť až v trištvrte príbehu. Čo som však nepochopil, je, že niekto tu písal, že sa to neuzavrelo, či čosi také. Mne príde príbeh uzavretý až dosť a neviem si predstaviť o čom budú ďalšie časti (aj keď viem - o samovraždách). Sklenené telá sú totiž prvou časťou novej trilógie.
O řád lepší než předchozí trilogie - ani odtrhnout jsem se nemohla! Jak jsem u Slabosti Viktorie Bergmanové volala po trochu větším prožití, propracovanosti a uvěřitelnosti, tak jsem se dočkala. Působí to na mě, jako kdyby autor (autoři) konečně uzrál. Ano pořád to je místy nechutné, dosti brutální, jde to na hranu a vůbec se to nebojí skočit chvílemi i za hranu, ale rozhodně je to moc dobré. Brutalita a sonda do duší všemožných pomatenců mi nevadí, chci něco nového, něco odlišujícího se - a to jsem dostala :-)
Dlouho jsem váhala, zda do tohoto žánru zabrousit. A když už tedy ano, tak rovnýma nohama přímo do hlubin! A musím uznat že jsem nešlápla vedle. Tak trochu "Tarantinovský" styl psaní mě nadchl. Sice jsem chvilku rozdýchávala tu plejádu psychopatů, ale musím uznat, že se mi knížka moc líbila. Zajímavý námět, dobře zpracovaný, krátké kapitoly nenudily a měly spád. Za mne plný počet hvězd. Asi jsem pro sebe otevřela další vrátka......
Tak já nevím... Nechci být za věčného kritika, ale mě tohle nenadchlo.
Ano - je to pochmurné, je to někdy nechutné, je to chvílemi bolestivé.. Ale tak nějak mám pocit, že tihle dva autoři se snaží člověka zaujmout spíš nechuťárnami než svým spisovatelským nadáním.
Ale když to tak vezmu kolem a kolem - jako výlet do duší narušených lidí dobrý. I když já radši to napětí, no.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány thrillery
Autorovy další knížky
2014 | Vraní dívka |
2014 | Hladový oheň |
2016 | Skleněná těla |
2015 | Pýthiiny rady |
2021 | Dům panenek |
Netknut trilogií Vraní dívka nemůžu Skleněná těla srovnat. Nicméně se jedná o vcelku poutavý thriller, který si udržuje dobrou dynamiku díky častému střídání postav, z nichž každá do děje vnáší vlastní styl, formu i tempo. Ústřední zápletka je sice rovněž zajímavá, ale nestrhla mě vyloženě tak, jak by se dalo s jejím potenciálem předpokládat. Vyloženě napínavá jsou Skleněná těla jen někde ve střední části, kdy se záhady a nejasnosti začnou kumulovat a děj graduje. Kniha sice udrží pozornost i do konce, ale pravděpodobně se nezařadí mezi díla, na která bych si za pár měsíců vzpomněl.