Černé světlo / Svědek

13.06.2024

Mé první setkání s autorem... jsem nadšená skvělou psychologickou studií lidských charakterů a především postupným odkrýváním zla. Také oceňuji nevídanou slovní zásobu v popisu přírody. Ještě si chci přečíst román Rozhraní, na který upozorňuje doslov.

25.07.2021

(SPOILER) Černé světlo je lepším z této dvojice románů. Je sevřenější, má vyvíjející se děj, pointu a finále. Hlavního hrdinu je opravdu zajímavé objevovat. Nicméně mám jisté výhrady k té jeho neustále předkládané špatnosti, prohnilosti a červivosti. Možná se ve mně odráží nějaký úpadek mravů, ale - co udělal tak odpudivého, špatného, prohnilého? Nic v dětství nesmíte brát za směrodatné - bylo to dítě - a kromě nohy rybičkáře se toho zas tak moc nestalo. Dnes by se to označilo rozverně za "rošťárny chlapce". A v dospělosti? Občas zalhal, a to je tak nějak všechno. Dnešní hrdinové dělají horší věci a jsou označováni za "drsňáky".
No a Svědek, ten byl tak nějak o ničem. Přiznám se, že Kvise jsem nepochopil. Měl nadpřirozené schopnosti, nebo to byl jen psychopat? A co vlastně v Bytni udělal? Rozdmýchal pár starých sporů, které se zase hned uklidnily. Nic dramatického z toho nebylo. Psychologické to taky moc nebylo, protože osoby nejednaly z vlastních a v románu předestřených pohnutek, ale pod jakýmsi nejasným Kvisovým vlivem. Divné.