Pět sekyr poručíka Hamáčka
Miloslav Švandrlík
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103351/pet-sekyr-porucika-hamacka-cerni-baroni-iii-103351.jpg
4
105
105
Černí baroni série
< 3. díl >
Humoristický román pokračuje v líčení osudů jednoho z protagonistů slavných Černých baronů. Autor líčí vojenskou kariéru desátníka Hamáčka, který svou politickou aktivitou a vzorným plněním i těch nejnesmyslnějších úkolů získá hodnost poručíka. Použitím hantýrky, nadsázky a parodií socialistických hesel se Švandrlík snaží dát humoristický náboj hrdinově vojenské anabázi od služby v různých posádkách, přes PTP na Zelené hoře až po konečný odchod z armády. Teprve jako prodavač v Masně objeví poručík své skutečné schopnosti, které úročí nejen před listopadovou revolucí, ale zejména po ní. (www.mlp.cz)... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo co? Tohle bylo hodně dobrý čtení. Zvlášť pro nás, kteří jsme to co? Kteří jsme to období zažili. A možná ještě něco podobného znovu zažijeme, neboť kdo seje fazole, sklízí větry.
Za mě takové zdlouhavé, popisné. Nějak mi tam chyběl větší spád. Asi to bylo tím, že tam byla ta komická figura jen jedna a zabírala hodně místa. Po čase se mi její komičnost omrzela. Chybí tam nahrávač/i na vtipné situace.
Tak ani nevím, jestli jsem se víc smál, nebo přemýšlel... Lidi jsou prazvláštním druhem a Češi zvlášť. Bez ohledu na režim. Po dočtení pociťuji zvláštní hořkost...
Ale humoru bylo asi víc :-)
Ačkoliv byl ryšavý poručík Hamáček výraznou postavou Černých baronů, v jeho vlastní publikaci tahá za kratší konec a nestíhá ani ve srovnání s Terazkyho sólem. Dalo by se říci, že tu vidíme něco podobného jako u dvojice Kopyto-Mňouk. Naštěstí se autor nepustil do osudů Mazurkových, Troníkových, Ořechových, Domkářových, Honcových či dalších oficírů - Hamáček se dle mého názoru kymácí na hraně a asi vyslal jasné poselství.
Baroni jsou nejlepší. Podobně jako Švejk. Lidé se tomu smějí, ale je v tom pravda a životní moudrost. Jsou tam popsány typy a charaktery lidí, jak je tomu všude v životě. Je jedno, jestli v armádě nebo třeba ve zdravotnictví. V 50. létech nebo dnes. Smějte se nebo mračte, když se tam praví, že lidí je na světě jako...To už říkal filozof Malthus dávno předtím, jen trochu jinak, atd.
Přibližně stejně kvalitní jako Říkali mu Terazky, akorát po tomhle díle už nemám chuť se v Baronech jakkoliv angažovat. Sice je mi jasný, že autor mohl vymyslet (a vymyslel) dalších X-set setkání Kefalína s kýmkoliv z útvaru, ale v nejlepším se má přestat. No ne?
Knihu jsem četla proto, že jsem byla nadšená z "Černých baronů", a "dalo" se číst i druhé pokračování, ale tento díl se mi už nelíbil a další jsem ani nečetla-to se raději vracím k 1. dílu série :-).
Četl jsem kdysi, možná deset let dozadu, nekompletní sérii Černých baronů. Do dnes si pamatuji především tuto knihu a postavu poručíka Hamáčka. Za mě jedna z nejzajímavějších a nejzdařilejších prací. Což svědčí i o tom, že mi jako jediná utkvěla v paměti. Doporučuji.
Zdařilá karikatura pokřivené doby. Směle řadím po bok "Černých baronů" a rovněž směle bych zařadil do kategorie literatury naučné. Želbohu, těm kdož vědí, ponaučení netřeba, ti kdož nevědí, buď nečtou, zapomněli (nechtějí si pamatovat) nebo nevěří. Přitom je to krátké (nezdrží to příliš od Facebooku ) a dobře se to čte (vytištěno poměrně velkými písmeny). Za mě plný počet a doporučení.
Tahle knížka je prostě jiná než Černí baroni, nebo Říkali mu Terazky - u těch se člověk smíchy za břicho popadá. Tahle je jen úsměvná, zato je to dokonalý průvodce totalitním systémem strachu a teroru, z pohledu běžného malého člověka - a přitom stále psaný zlehka a nevážně. Tahle kniha výborně ukazuje fungování totalitních režimů založené na strachu, protekci, udavačství, aniž by k tomu potřebovala fiktivné či samozvané bezchybné superčisté hrdiny a mučedníky. Je to kniha o obyčejných lidech. Klidně by z toho mohli udělat povinnou četbu - bylo by to přínosnější, než třeba návštěva kina s Tmavomodrým světem plným patosu. Rozhodně je mnohem blíže realitě, a přitom veselejší.
Po delší době jsem si vzal knížky od Švandrlíka. Rozhodl se více se rozepsat o dalších osudech postav ze své nejznámější knihy. Tentokrát o poručíku Hamáčkovi.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
| 2009 | Draculův švagr |
| 1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
| 2004 | 100 nejlepších hororů |
| 1991 | Říkali mu Terazky |
Další díl ze série Černých baronů, kdy tentokrát je zaměřen na poručíka Hamáčka, jeho kariéru u armády, která ovšem navzdor jeho snahám a správnému politickému uvědomění byla u pomocných technických praporů až po nalezení té správné činnosti, ve které se skutečně našel. Vtipný pohled na dobu, která vůbec vtipná nebyla, ovšem Miroslav Švandrlík dokázal udělat legraci i z vážných situací.