Červený smäd
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93976/cerveny-smad.jpg
4
288
288
Abner Marsh, mohutný riečny lodník s prešedivenými vlasmi, sa ocitne v dosť bezútešnej situácii: v roku 1857 mu totiž zima zničila schátranú flotilu. Aristokrat Joshua York mu navrhne, že od neho kúpi polovičný podiel v jeho spoločnosti a poskytne mu zlato potrebné na stavbu najrýchlejšieho parníka na Mississippi. Pre Abnera to znamená splnený sen. Až keď sa nový majestátny parník Fevre Dream vydá na prvú plavbu, Abner zisťuje, že jeho spoločník je v skutočnosti upír a že jeho plán dostať sa do dejín ako kapitán najrýchlejšieho riečneho parníka musí ustúpiť Yorkovej podivuhodnej misii. Yorkovým úmyslom je pribrať na palubu príslušníkov svojej prastarej a hanobenej rasy a zbaviť ich dedičstva krvilačného násilia. Najskôr však musí premôcť skazeného, no mocného pána krvi, ktorý naňho čaká na polorozpadnutej plantáži. Abner Marsh sa rozhodne pri svojom spoločníkovi vytrvať. Zrejme nie celkom si uvedomuje, čomu všetkému bude musieť počas tejto neobyčajnej plavby čeliť...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Za mě super. Začátek vůbec utikal strašně rychle.
Když uz se setkali s Julianem, tak dej pro me zvolnil, ale i tak moc dobré. Jen to šlo trochu jiným směrem než jsem myslela.
Na začátku jsem si myslela, že York ty ostatní loví.
Tahle kniha mi velmi připomíná upíry Anne Rice. I tam byl zlý a hodný upír, stejná elegance, dlouhé vlasy, vztah k otrokům. Říkám si, že pan autor trochu opisoval. Ale kniha se mi i tak přináší hodně nového a hodněse mi líbila.
Při čtení se mi vybavilo Interview s upírem a pak záblesky z Twilight…mělo to nápad, četlo se mi to dobře i s těmi kudrlinkami okolo a dovedla bych si to představit zpracované i jinak.
Napínavý příběh s nádechem tajemna, co by si možná zasloužil ještě díl o tom jak to bylo dál.
A negativní postavu ;-) a jeho osud bych (být ja tím zachráncem), ale řešila mnohem dřív.
Stránek tak akorát a konec utíkal jako ta Mississippi
O knížce jsem se dozvěděl na internetech na nějaké fejsbůkové skupině, že prý to je nějaká Martinova dávná knížka.
Nic jsem od něj zatím nečetl, kromě kousku patlaniny jménem Hon na lovce, kterou navíc psal asi milion let se dvěma dalšíma...
Byl jsem tíma pádem opatrný, páč mě Hon na lovce nepřesvědčil a Trůny jsem nepolíben.
O co větší překvapení přišlo, když jsem s Abnerem vyplul po Mississippi a vpodstatě jsem se neodtrhul až do úplného finále...
Plul jsem doma v posteli, plul jsem doma na lodžii, plul jsem v místním pivovaru na zahradě u piva, plul jsem kdekoliv to šlo.
A byla to setsakramentsky úžasná plavba s panem Yorkem a celou úžasnou posádkou Snu Ockerwee, s tím zmetkem Billym, kterýmu jsem přál hnusnou smrt už téměř od začátku, s Damonem Julianem, u kterého už od začátku člověk věděl, že je to ten nějšílenější "upír" v okolí a téměř všichni se jej bojí už jen z podstaty.
Po dlouhé době jsem četl knížku, kdy jsem byl protivnej, když mě někdo rušil a já potřeboval vědět, jak to sakra bude pokračovat.
Už mám vše za sebou, dívám se z kopce od hřbitova na řeku a nosím květiny na ten jeden hrob, na který nosí květiny i pan York.
Naprostá pecka, která vás vtáhne do toho místa, do toho období a do toho prokletého příběhu.
Ufff, ale že to trvalo! Spojení upířiny a světa paroplavby v druhé polovině devatenáctého století je super nápad... pokud člověk přistoupí na to, že tekoucí voda dětem noci nevadí - stejně jako to, že se mohou vytrénovat proti působení slunce či volání krve. Čtyřlístek Joshua York plus kapitán Abner plus Julian Damon plus Mrzout Billy vcelku funguje, konflikt mezi přirozeností a humanismem v několika rovinách také, román má atmosféru a strhující finále. Osobně mě hodně bavilo zachycení následků času na svět lidský přes loď a upírský přes vynořování se zvířete, souhlasím s uživatelkou nai.ivka, že český název je lepší než originální. Ale marná sláva - autorský styl je stejně chladný jako u Her o trůny a často jsem knihu odkládala, aniž bych cítila potřebu se k ní s chutí vracet. Opravdu by jí slušela tak poloviční délka...
"Dobro a zlo jsou hloupé lži, nesmysly, které se snaží postihnout poctivé rozumné lidi."
Úžasný příběh až do konce. Sem tam se narazí na malý zádrhel, který se děje o parnících, ale za to výborný pohled na upírskou mytologii a pár opravdu napínavých momentů. Není to horor, ale pořádně vzrušující jízda.
To prostredie parníkov z polovice devätnásteho storočia v spojení s upírskou tématikov je super. Za mňa to ťahalo celú knihu, ktorá sama o sebe tak úžasná bohužiaľ nebola. Taká až odľahčená atmosféra s groteskným kapitánom versus krutý krvný pán Julien, nešlo mi to vôbec dokopy. Po celý čas prevládal pocit nenaplneného potenciálu. Chápem, že autor to aj štýlovo chcel poňať ako dobový text, no myslím že zámer sa tak celkom nepodaril.
Je to napínavé, ale má to pro mou trpělivost zásadní nedoraz. Šlo by s tím hlavním "pánem" zatočit efektivně mnohem dřív, úplně to vidím od dvacáté kapitoly a vůbec by mi nevadilo, že by to bylo aspoň o třetinu kratší. Parádní název, líbí se mi víc než originál. Koupila jsem si audioknihu a vůbec nelituji.
Rozhodně se jedná o fajn upírskou knihu... ale že by to bylo něco extra přelomového, se říct nedá. V osmdesátých letech to možná byla rána z čistého nebe, ale dnes tu máme spoustu dobových příběhů a upíry loví například i takový Abraham Lincoln. Prostředí parníků je ale velmi příjemné a Martin ukazuje, že psací um měl ještě před svým fantasy opusem.
Nečakane dobrá kniha. Očakával som knihu ktorá mala byť svojím spôsobom úplne priemerná ale veľmi milo prekvapila. Získal si ma svojou Piesňou Ľadu a Ohňa a preto som mu dal šancu na tento skrytý klenot. Už v roku 1982 Martin dokázal ako krásne dokáže písať. Popis krajiny, rieky a hlavne parníkov bol dotiahnutý do dokonalosti. Veľký bonus mu mňa získal veľmi zaujímavím obdobím a miestom v ktorom sa dej odohráva pretože mi pripomenul moju prvú knižku čo som prečítal ako malý chlapec a kvôli nej som si zamiloval čítanie(Sever proti Juhu - Jules Verne). Martin taktiež velmi bravúrne zvládol hororový aspekt tohoto zasadenia (scéna s otcom a synom v Julianovom dome, večera na našom krásom parníku atď.). Ak ste už čítali niečo od Martina a páčil sa Vám, alebo ste fanúšikom horor tak neváhajte a prečítajte si aj toto. Je to skvelé.
George R. R. Martin umí nádherně psát o nesplněných snech, o zmařených nadějích, o nešťastné lásce a taky o dobru a zlu. Pokud vás tyhle věci baví, po téhle upířině ze staré Mississippi určitě sáhněte, všeho dostanete štědrou dávku. Atmosféra mi velmi připomínala Interview s upírem, postavy byly skvělé a příběh mě pohltil.
Dlouho jsem zvažoval, zda je kniha na plný počet, ale spíš jsou to čtyři a půl. A to kvůli několika desítkám stran navíc přibližně v půli knihy, kdy šlo příběh trochu seškrtat, aby děj plynul lépe a finále mohlo mít ještě větší náboj. Přesto jde o jednu z nejlepších upírských knih, kterou jsem kdy četl. Skvělé postavy, nápady, a především půvabné lokace Mississippi a parníků. Když jsem knihu dočetl, bylo mi to líto. I to je důkaz, že kniha stála za to.
Po hořkosladkém GoT zážitku jsem si chtěla spravit chuť. Nebylo tedy zbytí a sáhla jsem po parníkové upířině. Jasně, tenhle kousek napsal Martin ještě před samotnou GoT ságou, proto tady není ta šílená rozpracovanost jednotlivých rodů, činů a pohnutek (i když tady nechybí ono slavné detailní popisování jídla). Plavba Snem Ockerwee byla velice milou odpočinkovou knihou, která mě utvrdila, že Martin je skvělý spisovatel a o originální nápady nemá nouzi. Tak se uvelebte, otevřete si neoznačenou "lahev červeného" a nechte se unášet vlnami samotné Mississippi.
Skvělá atmosféra, skvělé postavy, skvělý příběh. Čili skvělá kniha. Moje první setkání s G. R. R. Martinem mimo Píseň ledu a ohně, a hned takový zážitek. Tak nějak tuším, že to nebude náhoda. Kam se nechám zavést příště?
Moc zajímavé prolnutí historie a fantasy. Prostředí povodí Mississippi, nóbl kolesových parníků a plantáží v okolí bažinatých bayou bylo vykresleno naprosto perfektně, stylově a neskutečně romanticky. Je to pro mě asi první kniha z tohoto prostředí, kterou mám za sebou a určitě nemusí být poslední.
Kapitán Abner Marsh i Joshua York jsou výborné postavy, skvěle napsané a zpracované. Bavili mě i "záporáci", zejména Billy. Možná by bylo fajn mít o něco více propracovaných postav. Vykreslení upírů není sice bůhví jak originální, ale je krásně syrové a romantické tím správným způsobem. Oceňuji i překlad, který se skvěle vypořádal se slovní hříčkou.
Na negativnější straně vah je poslední čtvrtina knihy. Úplný závěr je sice moc povedený, ale celou poslední část jsem měl pocit, že autor už jen zbytečně natahuju a recykluje témata. Kdyby se celý závěr přesunul o několik kapitol dřív, uvažoval bych asi i o plném skóre. Mimo to jsem párkrát zaregistroval nějaké nelogičnosti, ale nic, co by mi bránilo si příběh užít.
Dávám tentokrát silné 4/5 a moc rád jsem se seznámil i s jinou Martinovou tvorbou, než Písní ledu a ohně. Rozhodně tato kniha stojí za pozornost a zejména pokud máte rádi upíry, je to naprosto jednoznačný must read.
Tak tomu říkám brutální kniha. Brutálně nevyrovnaná. Martin skvěle nastiňuje atmosféru předválečného amerického Jihu. Ty parníky a otroky prakticky vidíte. Jenže pak toho začne být nějak moc. Příliš popisů, příliš brzdění, příliš opakování. Pokud ani upíři nedokáží dostat do vašeho románu akci, někde je chyba. Vždyť ti fešáci mezi sebou bojují intenzivním zíráním! Jako vážně, sakra fix? Jenže pak si postavy začnou povídat a je to zase ten Martin, kterého máme rádi. Je to chytré, vtipné, povedené. Celkově ale není Sen Ockerwee (body za pokus o překlad, ale tohle je lehce trapné) světoborným dílem. Na pár cest do práce zabaví, ale to bude tak vše.
Tento příběh o upírech na řece Mississippi se líbil zde opět bojovalo dobro se zlem
A to jsem téměř opustila myšlenku, že bych se k Martinovi ještě někdy vrátila po všech těch nekonečných a nedokončených Hrách o trůny. Ale tohle je něco úplně jiného, tak moc jiného, že mu chci znova dát šanci, protože Martin psát umí. Tady mi to připomněl.
Štítky knihy
upíři lodě horory parníky Mississippi plavba po řece
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Tohle začalo vlastně strašně skvěle. Upířina, parníky, Mississippi, podivno a temně táhnoucí atmoška. Pomalé, hutné … ale v momentě, kdy se jeden dostal k hlavní myšlence, měl zbytek tendenci vyšumět do ztracena.