Cesta
Cormac McCarthy
Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.... celý text
Přidat komentář
Jsou knížky, které si přečtete ale za chvíli ani nevíte o čem to přesně bylo. A pak se Vám do ruky dostane tato malinká knížka a úplně Vás zasáhne. A toto je ten případ. Dokonalé!!!
Bůh neexistuje a my jsme jeho proroci.
Knížku jsem přečetl už tak před půl rokem, ale tenhle si pořád pamatuju. Dokonale vystihuje to, čím si musel procházet otec. Po celém těle hořkost. Hořkost z toho, že na světě už není naděje. Není pro co žít. To jediné, co mu zůstalo je jeho syn. To jediné, co ho drží při životě. To jediné, co mu brání, aby zešílel. To jediné, kvůli čemu má v bubínku revolveru sedm a ne šest nábojů. O to je to těžší, že kdysi jich bylo osm.
Takový je svět, kde zítra je abstraktní pojem a kde otec se synem představují poslední ostrůvek lidství na moři toho, co lidstvím kdysi bylo. Takový je svět, který jsme stvořili.
Muž-otec. Chlapec-syn. Láska. Naděj. Beznaděj. Strach. Smrt. Cesta. Strach. Smrt. Cesta. Strach. Smrt. Strach. Cesta... Smrt. Naděje.
Cestu jsem četla po letech znovu. Znovu silný zážitek. Snad ani netušíme, čeho všeho je člověk schopen, aby přežil. A čeho všeho je člověk schopen pro milovaného člověka. Nebo právě jenom pro něj. Jména nejsou důležitá. Bůh není. Nebo ano? Tato cesta (Cesta) není pro každého.
"Máte děti? Ano. A nesnědli jste je? Ne. Vy děti nejíte?..."
V této knize je naprosto nádherná vylíčena otcovská láska, která přetrvá navzdory všem útrapám. Dva hlavní hrdinové jsou nuceni přežít v nelítostném drsném světě a to, že jsou spolu je v podstatě jediné, co je drží nad vodou. Také je tato kniha dost děsivá, protože kdo ví jestli se to nemůže skutečně stát?
I tato kniha na mne chvíli čekala
Cesta - víra - naděje - budoucnost?
Apokalypsa?
Opět se člověku podařilo zničit, co se tvořilo tolik let?
Otec a syn - na cestě odnikud nikam...Strastiplná a bezútěšná oddysea..
"Na téhle silnici nejsou Bohem oslovení lidé. Ti jsou pryč a já tu zůstal a oni si s sebou odnesli svět..."
Ale je tu pozitivum - mají jeden druhého..
"Kdo toho kluka najde?"
Najde si ho dobro. Jako vždycky. Jako navždycky".
Kam vede cesta? I cesta může být cíl...
Velmi působivé, docela to mnou otřáslo.
A v závěru svítí světlo- ejhle, člověk...
Z této knihy mě běhal mráz po zádech. Postapokalyptický svět, odosobnění - žádná jména, jen otec a syn, kteří se v "novém světě" snaží přežít a zůstat přitom lidmi. A hlavní je pokračovat v cestě ....
Čistá esence post-apo žánru. Vynikající a silný příběh otce a syna na cestě. Kam vlastně? Přežít další den? Do tepla? Za jídlem? K hodným lidem? Příběh vás chytne a už nepustí, budete cítit strach, budete se radovat nad každým zrnkem obilí a hlavně ve vás dlouho zůstane.
Nádherně zpracované skvělé téma. Atmosféra post apokalypsního světa z této knihy úplně sálala. Svět je tvrdý, děj je tvrdý. Krásná je láska mezi otcem a synem. Nádherná knížka. Moc doporučuji.
Tak konečně dočteno! Tuhle knihu jsem četla rok. Opravdu jsem se do ní nemohla ponořit. Nápad určitě dobrý. Nevím jestli za to, že se mu tak špatně četla nemohla absence uvozovek u přímé řeči. Dialogů tam bylo celkem dost. Hlavní postavy otec a syn byly celkem ploché. Na to, že spolu pořád mluvili tak to bylo celkem o ničem. Vlastně ani jsem nepostřehla, že by měli nějaké jména. Celý příběh mi připadal jako by ho vyprávěl dyslektik. Autor skákal od jednoho k druhému.
Dusivá atmosféra světa po apokalypse je vylíčená tak sugestivně, že jsem někdy neměla ani chuť si ke knize sednout. Ale ani mistrné vykreslení atmosféry „neutáhne“ 180 stránek. Příběh je nevýrazný, situace a obrazy se dokola opakují. Dvojice hlavních protagonistů je na hranici citového vydírání čtenáře. Hlavně kluk působí až rušivě a hlavně nepravděpodobně. Do tvrdého světa, kde je třeba denně bojovat o holý život, se už narodil. Nějak se mi tedy nechce věřit, že by takové dítě bylo tak čisté a altruistické, chtělo zachraňovat jiné děti, psy, zraněné lidi… Myslím, že autor chtěl své čtenáře omráčit svou obrazotvorností a naservíroval nám tolik nechutností, kolik jen dokázal vymyslet a pro jejich zvýraznění nám je ukazuje očima nevinného dítěte.
Kniha, kde hlavnú úlohu zohráva atmosféra... tajomne temná... desivo mrazivá... skľúčujúca, ktorá sa cez riadky prenáša na čitateľa a vyvoláva v ňom beznádej alebo smútok spojený s depresiou...
Uprostred toho všetkého sa však dokázalo zrodiť niečo krásne, čisté a veľmi krehké, vyžarujúce nekonečnú dobrotu, ktorá žiari veľmi jasným svetlom, a preto ho musí ochranca dobra pre ich vlastnú záchranu tlmiť.
Otec a syn uveznený na ceste, v akomsi desivom medzipriestore medzi životom a smrťou, do ktorého ich uvrhla bližšie nešpecifikovaná katastrofa. Jedinou ich prioritou je prežiť a ísť cestou na juh k moru...
Aj mňa pri čítaní mrazilo a celý ten kontrast dobra a zla na mňa obrovský zapôsobil.
Autorovi sa podarilo prostredníctvom extrémne katastrofickej situácii ukázať, koľko zla je okolo nás, ktoré zatieňuje čoraz vzácnejšie dobro.
Pozor, aby sme nedopadli podobne...
Jakmile kniha zavání dystopii ihned zbystřím, postapokalyptický svět je totiž pro mě velké lákadlo. A Cesta byla rozhodně dobrá volba.
Nejedná se sice o knihu, která by byla nějak závratně nabitá akcí, ale spíš o hodně působivou komorní lahůdku. Co se McCarthymu nedá upřít je skvělá schopnost vtáhnout čtenáře do ponuré neutěšené atmosféry. Putování otce a syna je spíš takový beznadějný pochod smrti pustinou.
Někdy až sterilní mrazivé rozvory otce s dítětem, ponurost, beznaděj, prázdnota - vše na jedničku. Rozhodně stojí za to přečíst.
Neuvěřitelně krásné vyprávění o rodičovské lásce, co všechno je schopný udělat pro své dítě i v těch nejhorších podmínkách. Tuto knihu jsem četla jenom díky výzvě, ale rozhodně toho nelituji. Rozhodně doporučuji přečíst.
Před přečtením knížky jsem tady četl komentáře a nevěřil jsem. Teď po přečtení potvrzuji vše o smutku, depresích a slzách. Perfektně vylíčen konec světa.
Strasne smutny a depresivni pribeh, ktery me ale dokonale vtahnul a ja jsem proste musela cist a cist...prestoze jsem chvilema pres slzy nevidela a od zacatku je jasne, ze tohle happyendem neskonci. Ta beznadej je silena...
Strašně hutná a těžká knížka na čtení. Přesto důkaz, že není třeba psát bichli, aby na vás dolehla únava a tíha z neskutečně dlouhého putování. Beznaděj, bezcílnost. Jedna z nejvíc depresivních a emotivních knih, co jsem kdy četla. Rozhodně není na škodu přečíst víckrát. Poklad.
,,Pamatujeme si co chceme zapomenout a zapomínáme, co si chceme zapamatovat."
Najednou stranu tak utla knížka, na druhou tak dlouhý a silný příběh. Kolik emocí a myšlenek se da vmestnat do vlastně jednoduchého popisu každodenních činnosti, opeprenych tím, ze jsou vykonavany ve zničeném světě. Dokonce ani není třeba vědět přesně proč, jak a kdy k této zemi zničující události došlo. Proč? Protože na přežití dvou bezejmennych hlavních hrdinu to nemá žádný vliv. Je zajímavé popřemýšlet ve světle této knihy nad tím jak je pro většinu z nás složité přežít v případě totálního kolapsu, jak strastiplné je zajistit si základní lidské potřeby a to nejen vlivem neznalosti, nepripravenosti a nepříznivých podmínek, ale také bohuzel kvuli některým rysům lidské povahy a chovani, se kterym se hrdinove potkavaji.
Ale netřeba soudit. Kdoví.
Zakončim pozitivní notou, lásku kterou otec k synovi a syn k otci ukazuji je tak přirozená a silna a krásná i se všemi jejími uskalimi, ze je pochopitelne proč otec každé ráno vstal a sel dal, aniž by věděl kam a proč. Snad jen proto, ze dokud je život, je i naděje na neco dalsiho.
Drsné, leč pekne dílo, snad se nestane realitou.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2008 | Cesta |
2007 | Tahle země není pro starý |
2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
2009 | Dítě boží |
1995 | Všichni krásní koně |
Musím se přiznat, že kdybych neviděla film, měla bych problém se na začátku chytit. Kniha mě donutila přemýšlet nejen o tom, jak pomíjivé je vše, co máme, ale také o tom, proč žít? Během četby jsem se neustále musela ptát, proč se vlastně muž a chlapec pokoušejí přežít? Proč existovat ve světe plného hladu, zimy a strachu? Konec knihy mi přišel úplně nesmyslný... Chápu, že autor asi chtěl pochmurnou atmosféru odlehčit "šťastným koncem", ale tohle se mi k tomu prostě nehodilo. Bylo to velmi zvláštní čtení, ovšem průměrné.