Cesta
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/18/bmid_cesta-kG4-18.jpg
4
2989
2989
Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.... celý text
Přidat komentář
Dusivá atmosféra světa po apokalypse je vylíčená tak sugestivně, že jsem někdy neměla ani chuť si ke knize sednout. Ale ani mistrné vykreslení atmosféry „neutáhne“ 180 stránek. Příběh je nevýrazný, situace a obrazy se dokola opakují. Dvojice hlavních protagonistů je na hranici citového vydírání čtenáře. Hlavně kluk působí až rušivě a hlavně nepravděpodobně. Do tvrdého světa, kde je třeba denně bojovat o holý život, se už narodil. Nějak se mi tedy nechce věřit, že by takové dítě bylo tak čisté a altruistické, chtělo zachraňovat jiné děti, psy, zraněné lidi… Myslím, že autor chtěl své čtenáře omráčit svou obrazotvorností a naservíroval nám tolik nechutností, kolik jen dokázal vymyslet a pro jejich zvýraznění nám je ukazuje očima nevinného dítěte.
Kniha, kde hlavnú úlohu zohráva atmosféra... tajomne temná... desivo mrazivá... skľúčujúca, ktorá sa cez riadky prenáša na čitateľa a vyvoláva v ňom beznádej alebo smútok spojený s depresiou...
Uprostred toho všetkého sa však dokázalo zrodiť niečo krásne, čisté a veľmi krehké, vyžarujúce nekonečnú dobrotu, ktorá žiari veľmi jasným svetlom, a preto ho musí ochranca dobra pre ich vlastnú záchranu tlmiť.
Otec a syn uveznený na ceste, v akomsi desivom medzipriestore medzi životom a smrťou, do ktorého ich uvrhla bližšie nešpecifikovaná katastrofa. Jedinou ich prioritou je prežiť a ísť cestou na juh k moru...
Aj mňa pri čítaní mrazilo a celý ten kontrast dobra a zla na mňa obrovský zapôsobil.
Autorovi sa podarilo prostredníctvom extrémne katastrofickej situácii ukázať, koľko zla je okolo nás, ktoré zatieňuje čoraz vzácnejšie dobro.
Pozor, aby sme nedopadli podobne...
Jakmile kniha zavání dystopii ihned zbystřím, postapokalyptický svět je totiž pro mě velké lákadlo. A Cesta byla rozhodně dobrá volba.
Nejedná se sice o knihu, která by byla nějak závratně nabitá akcí, ale spíš o hodně působivou komorní lahůdku. Co se McCarthymu nedá upřít je skvělá schopnost vtáhnout čtenáře do ponuré neutěšené atmosféry. Putování otce a syna je spíš takový beznadějný pochod smrti pustinou.
Někdy až sterilní mrazivé rozvory otce s dítětem, ponurost, beznaděj, prázdnota - vše na jedničku. Rozhodně stojí za to přečíst.
Neuvěřitelně krásné vyprávění o rodičovské lásce, co všechno je schopný udělat pro své dítě i v těch nejhorších podmínkách. Tuto knihu jsem četla jenom díky výzvě, ale rozhodně toho nelituji. Rozhodně doporučuji přečíst.
Před přečtením knížky jsem tady četl komentáře a nevěřil jsem. Teď po přečtení potvrzuji vše o smutku, depresích a slzách. Perfektně vylíčen konec světa.
Takovou úzkost u čtení jsem dlouho nezažil. Při tom nejde se od toho odtrhnout.
Strasne smutny a depresivni pribeh, ktery me ale dokonale vtahnul a ja jsem proste musela cist a cist...prestoze jsem chvilema pres slzy nevidela a od zacatku je jasne, ze tohle happyendem neskonci. Ta beznadej je silena...
Strašně hutná a těžká knížka na čtení. Přesto důkaz, že není třeba psát bichli, aby na vás dolehla únava a tíha z neskutečně dlouhého putování. Beznaděj, bezcílnost. Jedna z nejvíc depresivních a emotivních knih, co jsem kdy četla. Rozhodně není na škodu přečíst víckrát. Poklad.
,,Pamatujeme si co chceme zapomenout a zapomínáme, co si chceme zapamatovat."
Najednou stranu tak utla knížka, na druhou tak dlouhý a silný příběh. Kolik emocí a myšlenek se da vmestnat do vlastně jednoduchého popisu každodenních činnosti, opeprenych tím, ze jsou vykonavany ve zničeném světě. Dokonce ani není třeba vědět přesně proč, jak a kdy k této zemi zničující události došlo. Proč? Protože na přežití dvou bezejmennych hlavních hrdinu to nemá žádný vliv. Je zajímavé popřemýšlet ve světle této knihy nad tím jak je pro většinu z nás složité přežít v případě totálního kolapsu, jak strastiplné je zajistit si základní lidské potřeby a to nejen vlivem neznalosti, nepripravenosti a nepříznivých podmínek, ale také bohuzel kvuli některým rysům lidské povahy a chovani, se kterym se hrdinove potkavaji.
Ale netřeba soudit. Kdoví.
Zakončim pozitivní notou, lásku kterou otec k synovi a syn k otci ukazuji je tak přirozená a silna a krásná i se všemi jejími uskalimi, ze je pochopitelne proč otec každé ráno vstal a sel dal, aniž by věděl kam a proč. Snad jen proto, ze dokud je život, je i naděje na neco dalsiho.
Drsné, leč pekne dílo, snad se nestane realitou.
Celkově bych to viděla na 3,5 *
Do této knihy jsem se pustila jen díky výzvě na Databázi knih a abych pravdu řekla, tak po dočtení vím, že z jiného důvodu bych se do ní nikdy nedala. Nevím, čím to je (asi jsem divná nebo třeba ne tolik inteligentní), ale knihy ověnčené cenami se mi jen zřídkakdy líbily.
Autorovi tohoto příběhu nelze upřít vypsanost a skvělou slovní zásobu, která se díky českému překladu jistojistě neztratila + skvělé slovní obraty a některé neotřelé popisy. Příběh celkově mě docela zaujal, ale působil TAK depresivně, že nebýt toho, že jsem se ho snažila přečíst co nejrychleji, asi bych skončila sklíčená někde v koutě. Chápu, že dějiště příběhu se odehrává v postapokalyptické budoucnosti (a tam toho pozitivního nalézt moc nelze), ale toto zkrátka není můj šálek kávy. Navíc mi určité pasáže přišly vážně nechutné, obzvláště jedna... Pár myšlenek mě zaujalo, ale to bylo tak nějak... všechno.
Knihu tudíž doporučuji těm z vás, kteří máte rádi (nebo vám spíše nevadí) opravdu smutné a DEPRESIVNÍ příběhy.
Z každé stránky na vás dýchá prázdnota a tíživá atmosféra zdevastovaného světa.
A i když je příběh opravdu skličující, depresivní a strašidelný, je v něm ukryta síla a odhodlání vydržet, že i v tomto beznaděje ponurém světě lze hledat alespoň kapku světla na lepší život.
Kniha je kraťounká, ale zanechá ve vás velkou stopu. Knihu jsem si chtěla přečíst jako první, než si pustím film. Podle kladných recenzí se film drží knižní předlohy a Viggo Mortensen hraje hlavní postavu...tak vzhůru na něj :)
Desive. Boj o zivot,ktery se ani zivotem nazvat neda. Ale kdo vi,jak to se Zemí jednou dopadne...
Knihu jsem dočetla jen kvůli knižní výzvě a zároveň jí nemůžu dát méně než 4 hvězdy. Je to paradox, ale to proto, že se mi kniha líbila - stylem, jakým je psaná, odosobněním postav (táta a chlapec, muž a žena aj.), prostorem k zamyšlení... Ale zároveň tam nebylo moc děje a situace se více méně opakovaly, tak mi kniha přišla zbytečně roztahaná. Nemůžu najít lepší slovo. Zkrátka kdyby skončila v polovině, asi by to pro mě ničemu nevadilo a zanechalo by stejnou stopu.
Kniha ve mne zanechala spoustu dojmů. Strach, naději, odpor nebo štěstí. Nevím, ke kterému se přiklonit více. Tuto knihu by si měl přečíst každý. Neb si myslím, že přijde chvíle, kdy budeme bojovat o holý život a i my budeme hledat cestu ven.
Tohle bylo na mě sakra přespříliš!! Nejen že jsem nedočetla, ale ani na film se nedodívala! Ta síla zmaru je příliš nebezpečná. Až budu chtít vypadnout z tohoto světa, dám si možná předtím malý úryvek, abych náhodou v poslední chvíli necukla. Zatím ale radši ne. Zatím ještě mám pro co žít.
Výjimečně bez hodnocení.
Drsná kniha, drsný příběh o tom jak to dopadne , když se svět posere. Putování otce a syna odnikud , nikam. O hledání naděje , o beznaději, s téhle knihy kape deprese. Když jsem to dočetl byl jsem z toho na prášky. Viděl jsem i film a doopravdy nevím co bylo depresivnější. Plný počet hvězd. McCarthy napsal příběh, který mi zůstane dlouho v hlavě.
Je to síla! Před několika lety jsem viděla film, už ten mě nadchnul, hlavně Viggo tam sehrál svou roli opravdu dokonale. Když jsem zjistila, že film je natočený podle knížky, věděla jsem, že si ji budu muset přečíst - konečně se na nic dostalo.
Ten příběh, ačkoli je poměrně krátký, v sobě má hrozně moc, je plný naděje i zoufalství, síly i slabosti, strachu i statečnosti... Nejvíc ale ukazuje bídu a hnus světa i lidskosti. Zajímavé je i to, že neznáme jméno otce a syna, stejně jako nevíme, co se se světem událo, že je tak pustý.
Až zase budu hrát hru Fallout, myslím, že na Cestu po jejím přečtení budu myslet mnohem více, než jen po shlédnutí filmu.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Tak konečně dočteno! Tuhle knihu jsem četla rok. Opravdu jsem se do ní nemohla ponořit. Nápad určitě dobrý. Nevím jestli za to, že se mu tak špatně četla nemohla absence uvozovek u přímé řeči. Dialogů tam bylo celkem dost. Hlavní postavy otec a syn byly celkem ploché. Na to, že spolu pořád mluvili tak to bylo celkem o ničem. Vlastně ani jsem nepostřehla, že by měli nějaké jména. Celý příběh mi připadal jako by ho vyprávěl dyslektik. Autor skákal od jednoho k druhému.