Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2817
2817
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Hlava mi nebere, jak někdo dokáže udržet tak vysokou úroveň všech svých knih. Přijde mi, že každá další, po které šáhnu, je snad ještě lepší než předchozí. Chirurg samozřejmě není výjimkou. Ač tu někdo popsal Hynka jako antihrdinu, pro mě to je veskrze sympaťák, který se i v tom největším hnoji dokáže aspoň v nějakém ohledu zachovat čestně. A především je to člověk, který chybuje a za svoje chyby platí. A to mě hodně vábí ke knihám Petry Dvořákové, protože v nich se sakra platí a to i cenou nejvyšší. Navíc jsou svým typickým českým stylem velmi čtivé a těžko se od nich odchází. Tahle kniha je přesně to, co v české literatuře vyhledávám a co mě neuvěřitelně baví číst.
Naskočila jsem do TGV a uháněla! Nebylo nad čím přemýšlet. Vlastně jsem to hnala vědomě, ať už jsem v cílové stanici. Přišlo mi to nijaké, ale není to špatné napsané! Jen jsem asi byla zfamfrněná z knihy předešlé, což byl mistr Remarque! Eso se špatně přebíjí...
(SPOILER) No. Je to čtivé, to se tomu upřít nedá, a absence kapitol tu tím pádem vůbec nevadí. Jazyk díla skvělý, líbilo se mi, jak autenticky to působilo. Přesto si nemůžu pomoct s tím, že bych od toho asi potřebovala nějaké zastřešení? Hra s lidskou povahou tu byla skvělá a postupný sestup či jiné krůčky hlavního hrdiny byly provedené dobře, byť samozřejmě nesouhlasím se vším (vlastně asi vůbec s ničím, hlavní hrdina je v tomto případě spíš anti-hrdina, ale to lze čekat už od začátku), ale... Asi tuším, o co mohlo autorce jít; tohle je ostatně určitá etapa Hynkova života, prostě náhled do pár měsíců lidské existence, to se nestává, že by přišly ohromné zvraty a rozhřešení s jasnou konečnou. Takže na jednu stranu chápu, že se nevyřešil alkoholismus, vztah s milenkou a manželkou, skoro ani práce. Přesto mi to tam trochu chybí a nějaký závěr k tomu všemu by přišel jedině vhod.
Moc pěkně napsané. Zajímavý vhled do života jednoho "padlého" doktora, jeho kolegů i rodiny. V některých momentech mě přemáhaly emoce (zejména pokud šlo o vztah a situaci s otcem), líbila se mi nejednoznačnost charakteru hlavní postavy.
Chtěla jsem vědět, jak paní Dvořáková píše, ale mnoho jejích knih jsem číst nechtěla kvůli tomu tématu, co v nich má.
Ale tady byla jasná volba, protože lékařské téma opravdu můžu.
A konstatuji, že paní Dvořáková píše velmi dobře. Působí na mě jako Hartl v sukni protože zatímco umí Hartl popsat ženské myšlení, tak paní Dvořáková umí popsat mužské myšlení a to je prosím dle mne velký kumšt.
Některé věci byly až tak upřímné a tak pravdivé, až mi z toho bylo i chvilkami smutno. Ale nebylo tam nic, co by život běžně nenesl, nebylo tam nic, co by se nemohlo stát a co by si člověk nemohl myslet. Ale bylo to napsáno bravurně.
Takže tu knížku mám pro jistotu doma, protože moc ráda podporuju české autory.
Tyhle knihy ze života a o starostech v běžném životě mě prostě baví. Navíc s příjemnou změnou, kdy je hlavní postava muž. Za mě dobrý.
Docela mě překvapilo, že to napsala žena, že píše o sexistickém chlapovi. Nezajímavý příběh o nezajímavém muži, který se svojí vinou řítí ke dnu a stahuje tam i lidi kolem sebe. Kdybych knihu neměla do čtenářské výzvy, tak se k ní nejspíše nikdy ani nedostanu nebo ji rozhodně nedočtu. Je to napsané dost jednoduše, takže se to čte dobře a rychle, ale vadí mi v knihách i nespisovné a hovorové výrazy. Nebudu tedy fanoušek autorky, i když jsem obdivovala lékařské popisy.
Povedená kniha, oceňuji znalost autorky zdravotnického prostředí i psychiky zdravotníků.
Starší chirurg a k tomu závislý na alkoholu. Co vše může přinést práce v nemocnici na jednom z oddělení? Jaký život si takový člověk "nese" domů?
Z knihy mám trochu zvláštní pocity... celkově se pár věcí nevyřešilo včetně alkoholismu a vztahu chirurga s manželkou. Jinak fajn příběh k zamyšlení.
Zatímco knížka Vrány od P.Dvořákové mě vtáhla tak, že jsem ji přečetla na jedno nadechnutí a pak jsem autorce pomyslně zatleskala, u Chirurga se trápím. Je to rozvleklé a vlastně nic objevného - "sexy" profese (představte si, že by hlavní hrdina byl účetní či prodavač v Lidlu - četli byste se stejným nadšením?), pubertální děti, "okoukaná" manželka, prudící šéf, a úniky z reality v podobě alkoholu či milenky. Ti šťastnější čtenáři 50+, kteří se v tom ani trochu nenajdou, jen smutně pokývají hlavami - a ti ostatní se možná budou na chvíli cítit na jedné lodi s některou z postav, ale co z toho? A ani nevím, zda se autorce natolik povedlo vcítit se do chlapa - že by byl chlap tak ukecaný na 350 stránek? Ani už nejsem zvědavá, jak příběh skončí.
Dodatek: Docetla jsem. Konec potesil, finalni sebereflexe Hynka byla docela trefna...
Chirurg se mi dostal pod kůži. V příběhu je hodně věcí,které čtenáře pobouří. Hlavní postava je přeci doktor a ti by měli být tak nějak "nadlidi". Ale on není...je to jen člověk...chybuje. Můžeme si říkat,že pro něj máme pochopení...do chvíle než si představíme, že někdo jemu podobný ohrozí třeba naše dítě, že...V autorčině tvorbě je hodně o lidskosti a musím si ty emoce z knížky pěkně sama v sobě probrat. Kdo umí, ten umí. Jen jedna nepříjemnost.... jak tu už někdo psal. Slovo 'kompl"= počítač mě hrozně štvalo. Asi je to z nějakého nářečí, ale vadilo mi prostě. Když už tak "komp" bych snesla líp. Buď psát celé v nářečí (jako Dědinu) nebo se takových divných výrazu vyvarovat :) A skloňování jména Andrea bylo taky nějaké divné.
Líbí se mi, jak autorka (nejen v této knize) píše o veskrze neveselých životech s takovou přirozeností a lehkostí, že to nepůsobí moc depresivně. Děj sice není nabitý, ale i přesto knížka až neuvěřitelně rychle ubíhá. Pro mě je to příběh o krizi - osobní i manželské. Věřím, že ji hlavní hrdina jednou aspoň částečně překoná. Přiznám se, že mě oba manželé rozčilovali neschopností komunikovat a vzájemnou neempatií. Moc bych si přála pokračování, ten stejný příběh, ale Markétinýma očima.
(SPOILER)
Udělala jsem rozhodně dobře, že jsem zvolila audio. Pavel Batěk se na to hodil jak nikdo a vystřihl to excelentně! Být to film, musel by ho hrát jedině on. Ona mu to snad napsala na míru.
Jen těžko se v knize hledala postava,která by byla sympatická. Ale něco do sebe to opravdu mělo. Nakonec mě vlastně těšilo, že se zase ožral, že tu protivnou manželku podvádí. A zase na druhou stranu mi jí bylo hrozně líto, přece si to nezasloužila. Byla protivná, protože žila s deb**em. Kdo by se na to vše mohl pěkně vys.... byla hlavně ona. Utéct od něj, měla by klid! Ale to mu neudělala a on to stejně ten sobecký kretén neocenil. A tohle ve mně bojovalo celou knihu. A to bylo fantastický. Happy end jsem mu nepřála ani náhodou. Úplně jsem v něm viděla srábka, co si to nakonec hodí na půdě. Škoda, že ne...
Příběh o tom, jak jeden nešťastný člověk dělá svým chováním další lidi nešťastné. Četlo se to snadno, příběh utíká. Mám pocit, že autorka docela vystihla myšlení hlavní mužské postavy, ale zajímal by mě na to názor muže-čtenáře.
Čteno ušima jako audiokniha a naprostá spokojenost. Dobře napsaný příběh z lékařského prostředí.
Průměrná kniha, která je napsána hovorovým nespisovným jazykem. Autorka se nebojí používat vulgarismy. Kniha mě moc nebavila, protože mi v četbě překážel použity jazyk.
(SPOILER)
sonda do života člověka v chronické krizi, odehrávající se v kulisách maloměstské nemocnice. zajímavě navržená situace se ale stálým opakováním všeho postupně otupí, na vyjádření téhož by stačilo o 200 stran méně. strávit 350 stran s postavou, která nemá sebereflexi, neumí komunikovat a nijak se v tom neposune, byla řehole; držela mě ale naděje, že se nakonec něco přihodí a i se trochu přihodilo.
některé postavy či situace jsou poněkud stereotypní, zbohatlický tchán je učebnicově jednostranný, u největší jedubaby z práce se dalo čekat, že se vytasí s něčím ve výsledku dobrým a tatínek po operaci, co chtěl pečlivě oholit, měl i pro nelékaře jasně čitelnou prognózu policajtů z filmů, co se těsně před odchodem do penze neochotně ujmou posledního případu... aby už nikdy nedošlo na plánované důchodové rybaření.
scéna z pohřbu je ale dojemná a kočka ze hřbitova musela koukat!
Velice čtivá kniha ze života, děj má spád. Je to pro mě druhá přečtená kniha od autorky a fakt dobrý.
Skvělá česká kniha. A to i přes hlavní postavu, jež u mě rozhodně nebudila velké sympatie a které jsem mnohokrát chtěla uštědřit pár výchovných. Což ale do příběhu perfektně zapadá. Petra Dvořáková navíc píše brilantně, takže nemůžu jinak než doporučit.
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus operace (lékařství) střední věk lékaři
Hynek Grábl je chlap, kterej si celkem zpackal život. Nachází se v krizi středního věku, není spokojenej ani doma ani v práci a vlastně neví kudy kam.
Na jednu stranu je vám ho až líto, na druhou vlastně ne, protože se chová hrozně.
Co ale Petra Dvořáková dokázala je to, že ať si o Hynkovi myslíte cokoli, tak ho vlastně tak nějak chápete.
Autorka skvěle vykreslila nemocniční prostředí, a i když byste řekli, že je u nás po všech Ordinacích a Modrejch kódech vytěžený až na dno, tak se mi to zpracování moc líbilo. Zároveň jsou tu zaznamenány pocity bezmoci ze zpackaného života, dobře vykreslené charaktery a prostě mě to bavilo.
Na druhou stranu je otázka, jestli vás baví číst o každodennosti, kterou znáte nebo jestli spíš v literatuře jdete po nových tématech. Pokud vás víc láká to druhé, tak to tu nenajdete. Já to ráda střídám, takže jsem spokojená.