Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2976
2976
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Líbilo se mi, že si Hynek na nic nehrál. Nesnažil se ukázat v lepším světle. Prostě to bral tak, tak to je.
Skvělá čtivá knížka od českého autora. Jednohubka na jedno deštivé odpoledne. Toto byla moje prvotina od této autorky a jsem spokojená. Autorka dokáže velice lehce psát o nelehkých životních situacích. CO mě velmi překvapilo, jak dokázala popsat mužské přemýšlení, ženský prvek tam vůbec nebyl cítit a za to klobouk dolů).
Z knihy mám mám smíšené pocity. Na jednu stranu se mi líbily vnitřní monology, co si skutečně hlavní postava myslí. Do jisté míry to ukázalo, jak chlapi mohou reagovat na situaci, která se nám ženám, zdá podivná. Na druhou stranu nemohu říci, že by se v knize objevila jediná postava, která by mi byla sympatická. A budu zcela upřímná Hynek se rozhodně (alespoň pro mě) nechoval jako chlap a ani jako otec (reakce na chování syna, reakce na manželčiny výbuchy (naprostá neschopnost spolu komunikovat či se aspoň pokusit být k tomu druhému empatický - tady jsem si několikrát říkala, proč jsou vlastně spolu),chování tchána, šéfa, kolegů. Pro mě nejsilnější moment byla operace dítěte (do tohoto momentu jsem Hynka trochu omlouvala, že i přes problémy bojuje, ale to co udělal? Jedno velké NE!
Úžasná zábava, nemohl jsem se odtrhnout - velmi doporučuji :)
Peprnost a přesnost myšlení chirurga chlapa a tak celkově - nechápu jak tohle mohla napsat s takovou přesností žena - skvělé , doporučuji
Nedočteno, tedy nedoposloucháno. Naprosto obyčejný příběh obyčejného života nějakého obyčejného doktora. Proč to číst? Moc jsem se na knížku těšila, po Vranách opravdu hodně, ale tohle je zcela jiný, banální šálek kávy. Jediné plus, líbil se mi doktorův na nic si nehrající projev. Ale naštěstí je spousta výborných knih o doktorech.
Úžasná knížka, styl psaní mi trochu připomíná knihy od Petry Soukupové. Je to takové syrové čtení. Tenhle styl mě moc baví. Přečteno během dvou dnů, moc doporučuji.
Precetla jsem celkem rychle, cte se to moc dobre. Je to takovy vysek kousicku zivota chirurga. Ale skonci to otevrenym koncem a nakonec mam pocit, ze mi to moc nedalo.
Líbil se mi styl psaní. Tak nějak celou knihu čekáte, že se hlavní (anti)hrdina řítí do průšvihu. Děj se odehrává jen během pár týdnů a konec je vlastně otevřený....
Nějak Mi to nesedlo
Bylo mi úplně jedno jak to dopadne, a to je vždy špatně, když vám k srdci nepřiroste ani jedna postava. Takže jsem trochu přeskočila, abych se dostala na konec, který jsem přesto chtěla znát.
Hmmm. Zklamaní od začátku do konce.
Autorka má velmi čtivý styl psaní, její knihy proto pořádně odsýpají. I tato kniha se četla jedním dechem a to i přes to, že s hlavním hrdinou se člověk jen těžko sžije a marně k němu hledá sympatie. Navíc přes mírně optimistický konec nevěřím v dlouhodobé zlepšení jeho situace. Kniha by si klidně zasloužila pokračování, opravdu nutí k zamyšlení.
V první polovině knížky jsem se bavila hláškami a komentáři hlavního hrdiny. Druhá polovina nabrala jiný spád, kdy jsem se nemohla odpoutat od Hynkova životního posunu a vývoje. Kniha je nesmírně čtivá, poutavá, někdy až mrazí! Za mě letos zatím nejlepší, co jsem četla.
Moje třetí kniha od autorky a musím přiznat, že po Dědině se mi do ní moc nechtělo. Ale byla jsem příjemně překvapená. Příběh hladce plynul a byla jsem zvědavá, co bude dál. Teď se už na nemocnici a doktory budu dívat jinak než předtím. Akorát konec mi připadal docela useknutý, otáčela jsem stránku, jestli už je to vážně všechno?
Autorka prostě umí psát ponuré knihy plné naštvaných lidí, kteří spolu ze zásady odmítají komunikovat.
Kniha v podstatě o ničem. Ze štítků je jasné, o co půjde, a víc se děj nerozvine. Kniha mě nezaujala.
(SPOILER)
Dobře vykreslená hlavní postava. Líbilo se mi, jak Hynek pečoval o některé pacienty, na rozdíl od jiných doktorů, kterým šlo jen o prachy. Ale pak šel ožralej operovat, začal se litovat a všechny sympatie šly do kopru. To že chrápal s Andreou jsem chápala, Markéta byla taky na facku.
A vůbec, nepochopila jsem, proč se s ním nerozvedla. Protože chtěla mít pořád společenský status Paní Doktorové?? I když se jedná o ožralu, který pohnojil život celé rodině??
Do knihy jsem se nemohla začíst, ale to není nic nového u knihy s hlavním hrdinou mužem, který je nesympatický. Hynek si za spoustu věcí může sám, ale život s Markétou dle mého taky není úplný med.
Ve výsledku se kniha četla lehce hlavně díky velkému množství dialogů. Dvořáková je prostě stále lepší a lepší.
Knizka byla skvela, precetla jsem jednim dechem za dva dny - na obalce je napsano, ze autorka je s kazdou novou knizkou lepsi a lepsi a musim tomu dat za pravdu. Diky cetnym dialogum se opravdu cte sama.
Uf, jestli tohle je reálný pohled na oddělení chirurgie, tak jsem ráda, že mě nečeká žádná operace. Mám k lékařům respekt, ale tahle knížka ho trochu kazí. Doporučuji přečíst.
Autorce se podařilo posat prostředí v nemocnici s takovou důvěrností, včetně pocitů hlavních postav. Obstojný román. Moc mě bavil.
Stránky plynuly jedna za druhou, příjemné čtení a ten konec je opravdu takový otevřený...