Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2976
2976
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
sonda do života člověka v chronické krizi, odehrávající se v kulisách maloměstské nemocnice. zajímavě navržená situace se ale stálým opakováním všeho postupně otupí, na vyjádření téhož by stačilo o 200 stran méně. strávit 350 stran s postavou, která nemá sebereflexi, neumí komunikovat a nijak se v tom neposune, byla řehole; držela mě ale naděje, že se nakonec něco přihodí a i se trochu přihodilo.
některé postavy či situace jsou poněkud stereotypní, zbohatlický tchán je učebnicově jednostranný, u největší jedubaby z práce se dalo čekat, že se vytasí s něčím ve výsledku dobrým a tatínek po operaci, co chtěl pečlivě oholit, měl i pro nelékaře jasně čitelnou prognózu policajtů z filmů, co se těsně před odchodem do penze neochotně ujmou posledního případu... aby už nikdy nedošlo na plánované důchodové rybaření.
scéna z pohřbu je ale dojemná a kočka ze hřbitova musela koukat!
Velice čtivá kniha ze života, děj má spád. Je to pro mě druhá přečtená kniha od autorky a fakt dobrý.
Skvělá česká kniha. A to i přes hlavní postavu, jež u mě rozhodně nebudila velké sympatie a které jsem mnohokrát chtěla uštědřit pár výchovných. Což ale do příběhu perfektně zapadá. Petra Dvořáková navíc píše brilantně, takže nemůžu jinak než doporučit.
Autorka jako vždy perfektně vykreslila postavy, dala nám nahlédnout do jejich vědomi.
Moc mě tato kniha nebavila. Chod chirurgického oddělení a ambulance je popsán vcelku věrohodně, ale osobní život hlavní postavy mě nebavil, jeho manželka byla krajně nesympatická, z jejich rodiny mi přišly normální jenom ty jejich děti. Navíc je kniha psaná nespisovnou češtinou, to fakt nemusím. Ale kamarádka mi půjčila ještě další knihy této spisovatelky, tak jí ještě dám šanci.
Nič prekombinované, podla mňa celkom reálny príbeh zo života. Kniha splnila moje očakávanie, bola to nenáročná, ale čtivá oddychovka do metra. Dej odsýpal, bez žiadnych extrémnych zvratov. Hlavná postava bola napriek všetkému sympaťák, s ktorým by som aj ja zašla na dvojku :)
Moje první a asi i poslední knížka od této autorky. Nenadchla, jen lehce pobavila, vlastně se tam ani nic moc nedělo. Celý příběh a vyjadřovací prostředky autorky mi tady prostě nesedly.
(SPOILER) Knizka se mi libila vic nez autorciny Vrany, ale jak sel opily operovat dite, tak jsem musela preskakovat.
Já jsem nadšená, nemocniční prostředí, to je moje. Jediné, co mi opravdu drásalo nervy bylo slovo "kompl" :D to jsem vždycky málem vybuchla. Kniha rychle ubývala, happy end byl jen z jedné části, opravdu za mě super.
Kniha velmi čtivá. Děj odsýpal hladce. Děj byl pro mě celkem předvídatelný, ale i přes to jsem si čtení užila.
Autorka píše velmi čtivě, zajímavě a ze života, o tom jsem se již přesvědčila v její knize Sítě. I tady jsem si to opět užila a při čtení zažívala všechny možné pocity k doktoru Hynkovi. Většinou jsem ho odsuzovala, ale chvílemi zase chápala až skoro obdivovala. Tato spisovatelka dokáže čtenáře naplno zaujmout a hluboce vtáhnout do svého příběhu. Jedno tedy vím jistě: že od takového doktora bych nechtěla být operována nebo mu dokonce svěřit svoje dítě. Na druhou stranu, i když byl vlastně slaboch, svoje problémy nakonec dokázal zvládnout a postavit se k nim čelem. Jen ten otevřený konec... tak ráda bych poprosila paní Dvořákovou o pokračování! Jak se vyvinula jeho pracovní kariéra, manželství a vztah s Andreou - bylo by velmi zajímavé sledovat dál Hynkův život, tentokrát už zcela určitě bez berličky alkoholu.
Knížka je napsána velice čtivě. Příběh o doktorovi,který se potácí mezi opilostí a střízlivosti. Místama mě Hynek fakt rozčiloval místo,aby problémy řešil radši vše řešil alkoholem. Bohužel to tak dělá spousta lidí a neuvědomují si následky. Já knížku určitě doporučuji mě zaujala a četla se mi velice dobře. Je to příběh hodně ze života.
Syrový a nepřikrášlený příběh doktora na maloměstě, kterého stíhá minulost, potácí se na hraně střízlivosti a žije manželským stereotypem. Stejně syrový je i jazyk a styl psaní a k této knize mi to neuvěřitelně páslo. Lékařské prostředí tvoří vděčný základ pro příběh, postavy jsou vykresleny věrohodně, nicméně je to takové panoptikum a celkově mi to přišlo jako město ztracených duší. Je to prostě depresivní knížka, která mě ale velmi mile překvapila.
Moje první setkání s touto autorkou mě úplně nenadchlo. Kniha je sice napsaná velmi poutavě, s přesvědčivou znalostí nemocničního prostředí, ale chyběla mi zřetelnější katarze příběhu. Hlavní postava je excelentní lékař, ale jinak neukotvený slaboch, který se s pocitem ukřivděnosti a věčné podezíravosti potácí v pracovních i rodinných vztazích. Vadilo mi nadužívání vulgarit, které mohu tolerovat jen ve vypjatých scénách.
Jujkymane, psycho bříza! Tak skutečné, tak děsivé! Po přečtení jít pod kudlu, asi jako si potřást rukou se střihorukým Edwardem...
Nemocniční verze reklamy: "Pohlídáte nám Bobíka?" A donesou:"Bóbika!"
Naposloucháno - P.Batěk výborný. Příběh uvěřitelný, srozumitelný, žádné černobílé postavy. Jenom trochu moc medicíny - je poznat, že je to prostředí dobře známé paní spisovatelce.
Kniha je naprosto skvělá. Příběh čtivý od začátku až do konce, moc mě to bavilo.
Celkově se mi knížka líbila. Autorka píše čtivě, příběh se odehrává v zajímavém prostředí a konečná zápletka je celkem neotřelá. Trochu jsem se zasekla jen v první části knihy, kdy se mi zdálo, že se vlastně nic neděje a příběh se točí v kruhu a popisuje jen denní rutinu lékaře. Řekla bych, že je to takový pohled do reality, kdy se každý snaží najít to své. Je vidět, že i lékaři a sestry jsou jen obyčejní lidé s běžnými starostmi a chybami. Musím říct, že hlavnímu hrdinovi jsem celkem držela palce, i když někdy jeho přešlapy byly tak daleko přes čáru, že už ji snad ani nemohl vidět. Ale ono ustát některá životní období, kdy už jste jediný, kdo ve vás ještě vidí toho "spravedlivého sympaťáka", ať se snažíte sebevíc, je někdy nadlidský výkon. A přiznat si, že jste zklamali i ty, na kterých vám záleží a snažit se to nějak zvládnout a napravit, si druhou šanci snad zaslouží. I když je otázkou, jestli k tomu mají ještě sílu i ti okolo..... Za mě 85%.
(9/21)
Kniha se mi četla velmi dobře, někdy mě pan doktor bavil, chvílemi štval, ale čas strávený s těmito hrdiny byl příjemný, člověka nutí přemýšlet nad vlastními slabostmi
Průměrná kniha, která je napsána hovorovým nespisovným jazykem. Autorka se nebojí používat vulgarismy. Kniha mě moc nebavila, protože mi v četbě překážel použity jazyk.