Chirurg
Petra Dvořáková
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Dvořáková se i ve své novince Chirurg upíná na téma, které je jí velmi blízké. Jako bývalá zdravotní sestřička prostředí nemocnice, a sálu specificky, dobře zná, čehož umně využila. Hlavním hrdinou románu je zhrzený čtyřicátník, kolem jehož pocitů se motá prakticky celá kniha. Docela mě překvapilo, že si autorka vybrala mužskou perspektivu a nejsem úplně schopná posoudit, do jak velké míry se jí podařilo postihnout mužské smýšlení a chování. Hynek oplývá mnoha stereotypy, přesto ale působí dost plasticky. Domnívám se, že čtenářům (ženám pod pětadvacet specificky) budou jeho charakterové rysy hodně proti srsti, i já měla s jeho morálkou často problém, na druhou stranu jsem upomínala samu sebe, že takoví lidé prostě existují a nemá smysl pokoušet se vše nahlížet skrz růžové brýle. Autorka zvolila přiléhavý hovorový jazyk, spisovnost by dle mého v tomto případě rušila a snižovala autentičnost. Celkově je Chirurg knihou dobrou, zůstává ale rozhodně ve škatulce oddechovka a bohužel žádným komponentem příliš neohromí. Zaujme zejména lékařského prostředí znalé čtenáře a možná by se mohl zalíbit právě chlapům?