Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2974
2974
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Když pominu povolání, je hlavní hrdina člověk,který teda ve svých letech absolutně neví co chce. Manželka je prudérní a tak se není čemu divit,že chlastá a najde milenku, kde jinde než v nemocnici.... Jak prvoplánové! Ale i když něco podělal,tak mám pocit,že místo toho aby se sebral,tak se v tom vlastním zmaru rád nimrá, nechce něco změnit,dupnout si.... prostě jak mu během jeho hádek řekla jeho žena a měla pravdu,špatný jsou vždycky jen ti okolo.
Dědina byla zajímavější, tam byl alespoň nějaký vývoj a ty osudy,i když nebyly jednoduché, byly opravdu zajímavější.
Čtivá kniha..pro mě hlavně kvůli lékařskému prostředí které mě baví :-). Musím ale říct,že jsem podle recenzí čekala něco víc, něco z čeho si sednu na zadek...za mě pořád vede Patrik Hartl a Radka Třeštíková s romány ze života, i tak to byla ale pěkná kniha.
Hodnocení přes 90%??? Tak to tedy ani omylem! Skoro bych řekl, že to ani není kniha, ale deník čtyřicátníka, který něco podělal, ale přitom není úplný hňup. Žije průměrný život se starostmi, které jsou blízké čtyřem z pěti čtenářů, vlastně čtenářek. Pracuje, chlastá, řeší své rodiče, dvě děti, své spolupracovníky, vydělává slušné peníze a splácí dluhy, doma mu to neklape, s milenkou je to super...
Kniha nemá žádný vrchol, hned na začátku najede na určitou úroveň, řekněme průměr, a té se drží až do konce. Čtenář stále čeká na něco, co ho obrazně řečeno zvedne že židle, ale žádné něco se nekoná..
Knížka má 300 stran, ale klidně by jich mohla mít 500. Nebo tisíc. Nebo deset tisíc. Proč ne? Ordinace v růžové zahradě v knižní podobě. A promiňte mi, na to já se nedívám... :-(
Je to čtivý.
Je to (podle mě) lepší než Dědina.
Je to ze života nás všech a každej se v tom najde.
Tak toto snad psal život sám, je to naprosto uvěřitelné. Dokonale je tu zachycená krize středního věku u muže - manželský stereotyp, odcizení, problémy s dospívajícími dětmi, problémy v práci, milenka, nedostatek peněz a k tomu boj se závislostí na alkoholu...
V příběhu není nějaká jedna větší zápletka, která graduje. Je to pohled do každodenních problémů chlapa, který se rve se životem, přesto se kniha výborně čte a je tak poutavá, že musíte číst pořád dál.
90 %
Teda, Petro, klobouk dolů. Už se mi dlouho nestalo, abych knížku přečetla za tři dny.
Lída
Tato kniha mě nadchla. Je ze života - vše je tam uvěřitelné, skutečné, člověk si uvědomí mnoho paralel se svým životem. Mám ráda, když se v knížkách řeší vztahy, znám, když člověk v některých situacích nic nezmůže.Já se začetla velmi a Petře děkuji za zdařilé dílo.
Skvělé, skvělé čtení !! Já nemám ráda nemocniční prostředí, ale tady mi nevadilo. Přiznám se, že jsem četla s úsměvem na tváři a s velkým zaujetím. Chirurg je nesmírně čtivá kniha, kterou nelze odložit. Autorka vynikajícím způsobem zachytila vnitřní svět chirurga Hynka a jeho problémy v rodině.
Bravo, paní Dvořáková ! Pište pro nás dál !! Doporučuji !!
Před sebou neutečeš! Výborně napsaná kniha. Dnešní nemocnice očima lékaře. Krize středního věku a problémy rodinného života. Moc se mi líbilo.
Hvězda za čtivost, další za (asi) věrohodně popsané prostředí současné nemocnice a ta třetí je za hrdinovu odhodlanost v závěru. Bude to určitě hodně půjčovaná kniha v knihovnách, z českého lékařského prostředí tu už dlouho nějaké to dobré čtení chybělo.
Tak pro mě to bylo za 5* - moc fajn počteníčko, tešila jsem se na každou další stránku -prostě příběh psaný přímo životem.
"Před sebou neutečeš!"
Prostřednictvím audioknihy jsem se nechala vtáhnout do obyčejně neobyčejného vyprávění. Příběh a myšlenky jednoho muže, syna, manžela, otce, milence, kolegy, chirurga. Pro mě věrohodně popsaný vnitřní svět, který je často v rozporu. Starosti i radosti, problémy (ne)všedního života, kdy není vše jen černé nebo bílé. Taktéž uvěřitelný pohled na nemocniční prostředí a doktory. Jsme jen lidi, bohužel děláme chyby a často peníze až na prvním místě. Petra Dvořáková u mě zabodovala už po čtvrté, jednoduše umí.
Slušný průměr, autorka se dokázala vyhnout zaužívaným klišé, která jsou tak častá v románech z lékařského prostředí. Hlavní hrdina tedy není primář Sova, ale člověk z masa a kostí s chybami a starostmi i radostmi, jaké máme všichni. Stojí za přečtení, i když hluboké myšlenky, které by člověku rezonovaly po přečtení v hlavě, se nekonají.
Jako audioknihu načetl Pavel Batěk, jehož hlas se moc dobře poslouchá, a tak poslech odsýpal jak písek v neúprosných přesýpacích hodinách. Předpokládám, že jako čtenář bych Chirurga slupla ještě rychleji. Čte/poslouchá se to vážně dobře. Ovšem celkově pro mě spíš takový předvídatelný průměr. Taková ta kniha, jak ji dočtete, odložíte, řeknete si, že dobrý a jedete dál. Nic, co by přikovalo k sedačce, ale zároveň to ani není špatné. Trochu příručka pro život při krizi středního věku, se všemi klišé, která k ní patří. 3 a půl.
Kniha se ke mě dostala v tu správnou chvíli. Spousta práce, únava, nemoc, současně neschopnost zastavit se a na všechno se vy.... Hynkův příběh byl po dlouhé době jeden z těch, který mě vytrhl z běžného života, zavřel bránu a nepustil mě zpět. To jsem potřebovala! Opět se mi potvrdilo, že správná kniha ve správnou dobu je nad všechny léky, pilule, čaje i sirupy. Jen číst a svět nevnímat...
Vlastně nejde o kdovíjak hluboký příběh, žádné překvapivé zvraty nebo strhující závěr, nene, tohle v knize nenajdete. Zato tam najdete výsek ze života jednoho obyčejného člověka, který je tak skvěle podán, že nedokážete přestat číst. Takové souvislé brodění se bahnem, které vás kdoví proč baví. Snad pro to světýlko naděje? Snad pro tu víru, že se to zlepší?
Neobyčejně dobrá kniha o obyčejných životech. Tohle umí jen dobří spisovatelé a spisovatelky. Chvála jim.
Otázka pod čarou: Až vám budou operovat slepák, budete v klidu?
Kniha je bezesporu čtivá, text jednoduchý. Nelíbí se mi, jak autorka vykresluje lékaře, sestry. Pacient užívá Warfarin a Godasal, zvláštní kombinace a lékař mu předepíše Brufen na bolest. Vždyť je to kontraindikace. Prostě mi ten příběh a vykreslení postav nesedlo.
Za mě naprostá spokojenost. Zezačátku mi byla postava Hynka vyloženě nesympatická, ale to se postupně změnilo. Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak málo někdy stačí, aby se věci vyvijely úplně jinak. Stačí jedno špatné rozhodnuti, chyba a neni cesty zpět. Nebo je? Tahle zásadní otázka se vine celým příběhem a je na každém, jak si na ni odpoví. Hynek není zlý, jen je svým způsobem slaboch. A v neposlední řadě pěkný cynik, ale mě ty jeho postřehy přišly trefné a místy i vtipné. Tahle kniha se autorce velmi vydařila. Jen tak dále...