Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2813
2813
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Petra Dvořáková krásně vystihla Hynka v roli lékaře, manžela, otce .... a ukazuje, že vztahy není jednoduché napravit. Kniha se mi líbila.
U téhle knihy se musí bavit hlavně zdravotníci, určitě v ní každý z nich najde něco z toho svého špitálu a nějakého doktora Hynka. Skvěle popsané prostředí nemocnice, včetně personálu. Co mě mrzí, že chyběl nějaký spád, jen plácání se od nikud nikam. Uvítala bych radikální řešení Hynkova života, které dříve nebo později přijít musí. Je to tak na 3,5 *.
Na to, že je Petra Dvořáková Petra a ne Petr, vystihla podle mě myšlení muže dost dobře....i když hodnocení v tomto směru náleží spíše mužům....
Nicméně Dědina a Sítě mě dostaly mnohem víc...
Z této knihy jsem nadšená. Je skvělá, čtivá, jsou zde úžasně vykreslené postavy a prostě je opravdu dobrá. Od autorky Petry Dvořákové jsem již četla knihu Dědina. Moc se mi líbila, ale Chirurg je ještě o stupínek nad ní. V jejích knihách jsou velmi dobře a hlavně opravdově charakterizovány postavy tak, že jsem se s nimi při čtení žila.
Tohle je kniha o životě - veselá - smutná - sarkastická - vtipná - cynická - empatická - depresivní - ironická - hysterická - dojemná ... a přesto nadějná...
,, A Jediný, co v tom všem potřebuju, je ta úplně obyčejná a směšná útěcha. Ta, která mi dá možnost vydržet, něž se zase dostanu nad hladinu a budu se moct nadechnout. Protože udržet se v životě nad hladinou trvale je pro člověka nemožný."
P:S: Tohle je život sám... Možná právě ten můj ... A možná právě ten váš...
Autorku Petru Dvořákovou mám moc ráda, ale tahle kniha je pro mě od ní zatím nejslabší. Hlavní mužská postava se chová místy těžko uvěřitelně, vše působí trochu černobíle - on doktor se škraloupem, který ještě dál prohlubuje, ona - hysterická věčně nespokojená manželka (ani dva náznaky její starostlivosti a něhy tento dojem nezvrátily). Konec předvídatelný a možná až přehnaně poučný.
Jo mě se líbila. Byla napínavá, děj plynul. Dokonce mi ani nevadilo, že je v hlavní roli mužská postava. Většinou mám radši ženské hrdinky, protože se asi líp vcítím do postavy.
Myslím si, že to autorka docela trefně popsala. I to jaká to je rána, když člověk přijde o milované rodiče. Do té doby ví, že má za kým jít. Že dokud má mámu i tátu, tak se dá všechno vyřešit. I když to tak někdy není, ten pocit jistoty a bezpečí nikdo jiný nenahradí.
Za mě knihu mohu doporučit. Četla se skvěle..
Jednodechovka, knížka se četla sama. Taková lidsky napsaná. Prostě i doktoři jsou lidi. Doporučuji.
Výborně se čte, velmi uvěřitelný příběh lékaře, který se ve svém životě propadl na dno, ze kterého se zase snaží vyhrabat. Sedl mi autorčin styl, líbí se mi věrně podaný obraz nemocničního prostředí, děj má spád a navíc je v něm hodně situací, které řeší v životě spousta z nás.
Příběh doktora, který se vypořádává se svou minulostí i přítomností, prošpikovaný mini příběhy jeho pacientů, skvěle vykreslená atmosféra společnosti okolo malé české nemocnice, šeď, nemoce, starý chyby. Strašně dobře se to navzdory šílenýmu tématu četlo. Konec byl takový jasný, jakože poučení pro všechny, že nic a nikdo není černobílý, ale za mě v pořádku.
Přestože se to četlo dobře, bylo to takové nemastné neslané, nedotažené. Jak už psal někdo níže, trošku Ordinace v růžové zahradě.
Kniha se mi moc líbila, přesně takové potřebuju k proložení těch drastických, severských detektivek co čtu.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda české autory, kteří píší o osudech jednoho člověka, takový vhled. Dědina mi sedla více - byly tam niternější vhledy do osudů lidí. Ale toto bylo čtivé, poutavé, lékařské prostředí až děsivě opravdové...ráda bych viděla, jak to vlastně bude dál?
Za mě naprostá spokojenost. Zezačátku mi byla postava Hynka vyloženě nesympatická, ale to se postupně změnilo. Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak málo někdy stačí, aby se věci vyvijely úplně jinak. Stačí jedno špatné rozhodnuti, chyba a neni cesty zpět. Nebo je? Tahle zásadní otázka se vine celým příběhem a je na každém, jak si na ni odpoví. Hynek není zlý, jen je svým způsobem slaboch. A v neposlední řadě pěkný cynik, ale mě ty jeho postřehy přišly trefné a místy i vtipné. Tahle kniha se autorce velmi vydařila. Jen tak dále...
Když pominu povolání, je hlavní hrdina člověk,který teda ve svých letech absolutně neví co chce. Manželka je prudérní a tak se není čemu divit,že chlastá a najde milenku, kde jinde než v nemocnici.... Jak prvoplánové! Ale i když něco podělal,tak mám pocit,že místo toho aby se sebral,tak se v tom vlastním zmaru rád nimrá, nechce něco změnit,dupnout si.... prostě jak mu během jeho hádek řekla jeho žena a měla pravdu,špatný jsou vždycky jen ti okolo.
Dědina byla zajímavější, tam byl alespoň nějaký vývoj a ty osudy,i když nebyly jednoduché, byly opravdu zajímavější.
Čtivá kniha..pro mě hlavně kvůli lékařskému prostředí které mě baví :-). Musím ale říct,že jsem podle recenzí čekala něco víc, něco z čeho si sednu na zadek...za mě pořád vede Patrik Hartl a Radka Třeštíková s romány ze života, i tak to byla ale pěkná kniha.
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus operace (lékařství) střední věk lékaři
Kniha je super.Moc se mi líbí,jak autorka popisuje mezilidské vztahy. Nejlepší ze všeho jsou situace ve špitálu, tam to doslova takhle chodí,ale málokdo to dokáže takhle vystihnout,jak ona.Za mě plný počet bodů i za ten závěr,který se nemusí všem líbit,ale život není žádná lovestory ,bohužel.