Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2926
2926
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Pro mě opět výborná záležitost. Je to třetí knížka od autorky a čiré nadšení. Ač nemusím knihy z lékařského prostředí , tohle byla vážně jízda. Skvělé vykreslené charaktery postav a bravurně zvládnuté nemocniční prostředí. Hlavní postava , chirurg Hynek, je i přes spoustu nectností fajn chlap, kterému stojí za to držet palce. Doporučuji ...
Tak to snad jedině Flouk a Líla nebo tvorba pro TV. Humor je taky částečně v Dědině - ale v takovém případě doporučuji audioknihu. Je totiž skvěle namluvená asi 5 herci. Deprese je teprve v těch všech ostatních knihách, avšak je to zároveň cesta k zajímavému poznání.
Kniha se četla parádně. Bylo zajímavé nahlédnout do lékařského prostředí z té druhé strany. Autorčin styl mi vyhovuje, jen se těším, až si od ní přečtu něco méně depresivního.
Výborná kniha o tom, že i doktoři jsou jenom lidi, a že všichni nejsou svatosvatí jako byl primář Sova.
Uvedomuji si, že v knize Chirurg jde více než o prostředí nemocnice o samotného Hynka Grábla. Jeho vlastní myšlenky, zkušenosti, rodina, život, co prožívá. Z tohoto hlediska je vcelku dostatečně zřejmé, jak se do této situace dostal, včetně zásadního problému v podobě alkoholu. Dokonce vyhledává odbornou psychoterapeutickou pomoc. Částečně se zadaří, ale znovu se propadá. Prapůvodní příčiny, pocházející z jeho nezdařeného partnerského vztahu a rodiného prostředí (rodiče manželky) se mu nedaří řešit. Lze tedy očekávat, že východiskem by pro něj bylo ukončení manželství. V takovém případě by Chirurg mohl mít v knižní podobě i pokračování. Žánr vývojového románu je Petře Dvořákové blízký. Mohla by se tedy inspirovat u Václava Grubera, který se několikrát ubíral cestou dvou svazků. A bylo by zajímavé se dozvědět jakou cestou by se vydala. Osobně bych čekal, že by v takovém případě měla využít příležitosti podrobnějšího zpracování, blížeji k vážnějšímu žánru vývojového románu, než k populární literatuře, odehrávající se v až v thrillerově atraktivním nemocničním prostředí.
S rostoucím odstupem od přečtení Chirurga se začínám dívat na tuto knihu také kritičtěji. Pro srovnání jsem začal číst i jiné knihy z lékařského prostředí. Jde to pomalu - není jich zrovna málo. V ostatních knihách se Petře Dvořákové podařilo dostat hlouběji. Sama taky uvádí, že např. Vrány psala mnohem déle než Chirurga. V Chirurgovi se nechala unášet okruhem svých vlastních hodně krátkých zkušeností z lékařského/zdravotnického prostředí a moc přitom ani nepřemýšlela. Knihu Chirurg vnímám jako nejslabší z dosavadní produkce Petry Dvořákové. Upozorňuje na problém korupce ve zdravotnictví - to osobně na této knize považuji za společensky nejdůležitejší. Za zajímavějšího českého autora z lékařského prostředí považuji např. Václava Grubera (jeho knihy se teď snažím přečíst). O tomto prostředí napsal více knih, takže nabízí ucelenější pohled na lékařské prostředí před rokem 1990 i po něm. V některých knihách reaguje také na závažné problémy (např. eutanazie, kvalita péče, medicínská odpovědnost, problémy s léčitelstvím). Ale i v jeho případě jako kdyby se s postupujícím časem nutil do povrchnějšího přístupu. Kladu si otázku jaký je u obou autorů podíl vlivu ze strany nakladatelství směrem k více populární tvorbě. Z marketingového hlediska kniha Chirurg z pohledu nakladatele funguje, je o ní zájem. Množství komentářů se zde začíná blížit císlu 500. Tato kniha rozhodně nezapadne, neboť je platným a kritickým svědectvím o naší době. Z mnoha komentářů ke knize Chirurg je vidět, že pro čtenáře v očekávané roli pacienta je tato kniha znepokojivá a téma si proto zasluhuje hlubší pozornost, zaměřenou více na příčiny problémů současného českého zdravotnictví. Ve zdravotnictví je celá řada jiných oborů, které mají momentálně mnohem větší potíže než chirurgie. K základním příčinám tohoto stavu patří tržně orientované změny a rostoucí vliv peněz (medicína řízená penězi). A už vůbec zcela mimo se ocitla hygiena-epidemiologie (veřejné zdraví, public health) - to je thriller, který máme možnost sledovat v přímém přenosu a na "vlastní kůži".
Kniha je čtivá, prostředí chirurgie atraktivní. Autorka se sice velmi dobře vžila do způsobu uvažování hlavního hrdiny, mně to však příliš nešlo. Chyběl mi zde důvod jeho chování, příčina jejich problémů. Celou knihu jsem čekala, že se vysvětlí, jak to vše začalo, ale bohužel nic takového jsem nenašla. To pro mě dělalo příběh trochu plochým, Nicméně kniha určitě stojí za přečtení, i když Dědina je nepochybně lepší.
Obdivuji autorku, jak se skvěle vcitila do roli může. Knížka je čtivě napsaná a poučná. Myslím si, že knihu by si měla přečíst každá ženská, aby věděla, co chlap potřebuje od ženy potřebuje.
Obdivuji autorku, jak se dokázala vžít do mužské role lékaře - chirurga. Byl ve svém oboru odborník. Avšak v náročném povolání hledal zapomenutí na odpovědnou práci - v alkoholu, a na to doplatil. Byl přemístěn do jiné nemocnice. Snaží se i nadále dělat svou práci s láskou k lidem. Svůj osobní život žije po svém. Mezi spolupracovníky ale naráží na konkurenci, až mu hrozí ztráta místa... Více prozrazovat nechci. Kniha z nemocničního prostředí se velmi dobře čte, proto doporučuji.
Věrohodný příběh výborného chirurga s kaňkou ve své minulosti. Líbí se mi sledovat jeho schopnosti v profesním životě, o něco méně se mi líbí, jak žije svůj život osobní. Nicméně skrz naskrz je to reálná postava, ani ne úplně dobrá, ani ne špatná. Oceňuji, jak se autorka vcítila do mužského světa a tipuji, že tak nějak to opravdu bude.
Musím říci, že jsem u této knihy podlehla poměrně dobrému hodnocení. Knihu jsem dočetla poměrně rychle, protože nevyžaduje přílišné zamyšlení. S hlavním hrdinou procházíme díky ich-formě jednotlivými pracovními dny. Stále jsem čekala, kam se to vyvine - bude se příběh vyvíjet směrem k jeho alkoholovým excesům, bude se následovat jeho rodinný a milenecký život, bude z něj nakonec správňák, stane se i přes všechny úskalí primářem? Tak nějak se rozvíjely stále všechny dějové linie.
Co mě rozhodně zaujalo jsou na papír přenesené myšlenky úspěšného chirurga, to jak smýšlí o pacientech - jako o babách.... Všichni si nakonec za svoji nemoc asi mohou přeci sami. Pacienti jsou bráni jako housky na krámě. Zajímavé jsou některé popsané případy, tedy pokud se takto vyvíjí, řeší i ve skutečnosti. Za mě naprosto zbytná knížka.
Nevím co k tomu napsat... Na jednu stranu člověk hlavního hrdinu chápe, na druhou stranu jim pohrdá. Každopádně velmi čtivě napsané.
Knížku jsem měla přečtenou za jedno opoledne. Ale co o ní napsat, když má člověk pár dní před operací:) a tak si myslím, že se mi knížka do ruky dostala asi jen v dost blbou chvíli.
Z této knihy mám různé pocity. Na jedné straně je hlavni postava skvělým chirurgem, ale na druhé má velké problémy sám se sebou. Určitě čtivý příběh, ale co mi nejvíce vadilo styl psaní(mluvy) postav. Tato knížka je taková oddychovka na odpoledne.
Hodnotím průměrně, protože Dědina se mi líbila rozhodně více. V tomto případě mi vůbec neseděl způsob mluvy jednotlivých postav. Příběh jsem vnímala podobně jako sledování epizody Nemocnice na kraji města - hlavní hrdina, oblastní chirurg s vroubkem z minulosti, se vypořádává s problémy přicházejícími s krizí středního věku a přitom řeší různá morální dilemata. Autorka podobně jako v Dědině zkoumá, do jaké míry ovlivňuje osobnost člověka rodina a jaký význam má vůle a touha něco změnit.
Hynek, můžete jím pohrdat za jeho slabosti- kterých má nemálo, můžete ho uctívat jako skvělého chirurga, můžete smeknout za jeho odvahu a poctivost. Nevím jak by to napsal chlap, ale P. Dvořáková popsala rozervaný život chirurga ve středním věku tak, že jí věříte každé slovo.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Je to příběh o člověku, který se snaží bojovat se svými démony. Někdy se mu to daří a někdy zase ne. Normálně chodím nerada k lékaři, teď budu mít z nemocnice úplnou hrůzu. Je to dost hrozné, když život člověka může záviset na tak nevyrovnaném a unaveném člověku (a to vůbec neuvažuji o tom, že by mohl být pod vlivem alkoholu). Ještěže alespoň ten konec vyzněl docela optimisticky.
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus chirurgické operace lékaři
Skrýt reklamy
Opět neuvěřitelně čtivá kniha! Dědina mě svým prostředím a nářečím bavila o trochu víc, ale možná není až tak na místě tyhle knihy srovnávat. Každopádně bych čekala, že hlavní hrdina mi bude nesympatický, že ho budu dokonce nesnášet, ale překvapivě jsem celou dobu doufala, že to s ním dopadne dobře.