Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2976
2976
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Nevím co k tomu napsat... Na jednu stranu člověk hlavního hrdinu chápe, na druhou stranu jim pohrdá. Každopádně velmi čtivě napsané.
Knížku jsem měla přečtenou za jedno opoledne. Ale co o ní napsat, když má člověk pár dní před operací:) a tak si myslím, že se mi knížka do ruky dostala asi jen v dost blbou chvíli.
Z této knihy mám různé pocity. Na jedné straně je hlavni postava skvělým chirurgem, ale na druhé má velké problémy sám se sebou. Určitě čtivý příběh, ale co mi nejvíce vadilo styl psaní(mluvy) postav. Tato knížka je taková oddychovka na odpoledne.
Hodnotím průměrně, protože Dědina se mi líbila rozhodně více. V tomto případě mi vůbec neseděl způsob mluvy jednotlivých postav. Příběh jsem vnímala podobně jako sledování epizody Nemocnice na kraji města - hlavní hrdina, oblastní chirurg s vroubkem z minulosti, se vypořádává s problémy přicházejícími s krizí středního věku a přitom řeší různá morální dilemata. Autorka podobně jako v Dědině zkoumá, do jaké míry ovlivňuje osobnost člověka rodina a jaký význam má vůle a touha něco změnit.
Hynek, můžete jím pohrdat za jeho slabosti- kterých má nemálo, můžete ho uctívat jako skvělého chirurga, můžete smeknout za jeho odvahu a poctivost. Nevím jak by to napsal chlap, ale P. Dvořáková popsala rozervaný život chirurga ve středním věku tak, že jí věříte každé slovo.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Je to příběh o člověku, který se snaží bojovat se svými démony. Někdy se mu to daří a někdy zase ne. Normálně chodím nerada k lékaři, teď budu mít z nemocnice úplnou hrůzu. Je to dost hrozné, když život člověka může záviset na tak nevyrovnaném a unaveném člověku (a to vůbec neuvažuji o tom, že by mohl být pod vlivem alkoholu). Ještěže alespoň ten konec vyzněl docela optimisticky.
Po několika měsících po přečtení knihy jsem si pustila audioknihu načtenou Pavlem Baťkem. Skvěle zpracováno. Jako by to vyprávěl sám Hynek Grábl ;)
Četla jsem po dlouhé vynucené pauze jako knihu první a moje nadšení z ní spíš přisuzuju tomu absťáku ze čtení.
Je to prostě povídání o životě. O tom, jak se vleče den za dnem a vy se ve svém životě musíte smířit s minulostí. A i když máte pocit, že to zvládáte, zjistíte, že to tak růžové není. Z mého pohledu žádná zápletka, vyvrcholení, ale čtivý příběh jednoho doktůrka
Já si z toho beru to, ze bych si teda měl dávat víc záležet na tom, co za prádlo si obleču k doktorovi.
Dobrá knížka, velmi čtivá, zhltla jsem ji za 2 dny. Pro mě dost zajímavá oddechovka, člověk krásně procitne do postav.
Moje třetí přečtená kniha od Petry Dvořákové a opět naprostá spokojenost. Naprosto skvělá psychologie postav ,hlavně jak se povrtala v hlavě hlavní postavy a vše hodí na papír ,jak to vidí a cítí ,to je naprosto skvělé. Co mě u autorky udivuje ,jak se dokáže přesně vcítit do myšlení mužských postav,prostě úchvatné !!! Další pecka za plných pět hvězd.
Druhé setkání s PD bylo lehké zklamání, ale spíše než její styl a přirozenost s jakou popisuje prostředí a charaktery lidí mi „nesedlo“ téma. Ano, chirurg:o)))
Hlavní hrdina je dokonalý muž a určitě tím nemyslím sen každé ženy, ale jeho „ztvárnění“, protože tohle bylo přesné – od myšlení, chování, vyjadřování až po výsledné chlapské jednání…. Není to vysněný muž, možná až na tu profesi, jinak totiž nic moc …. I když tenhle „obyčejný“ chlap je vlastně dost typický :o))
Závěr nebyl špatný, možná i reálný, jen pokud doktoři a sestry opravdu máte svoje směny takové dnes a denně, tak nevím nevím…. Co alespoň jistě vím, že většina z nás by v nemocnici hledala takového lékaře profesionála!!
Dojem z knihy je příjemný, díky za další čtenářské setkání.
(SPOILER) Čekala jsem že příběh skončí nějakou ,,bombou", bohužel. Ale jo, jen na mě příliš vulgarismů, 4 * si zaslouží.
Dlouho jsem se na Chirurga těšila, ale nakonec to moc nedopadlo. Věřím, že se autorce podařilo ukázat stav dnešního zdravotnictví, i na psychický rozklad lékaře, jež se kvůli alkoholu ocitl z pražské kliniky až v příhraniční vesnici. Ale to je asi vše. Nic to ve mě nezanechalo a rušil mě vulgární projev, kterým je kniha napsaná. Na můj vkus tam toho bylo zbytečně moc.
Slupla jsem knížku jak malinu. Moc hezky napsáno,čtivé a jelikož pracuji v nemocnici,vím, že je to ze života....
Z čtenářských komentářů je zajímavé sledovat, jak kniha působí na čtenáře samotné. V popředí je čtivost, reálnost postav a prostředí. Lze však spatřovat i nějaká poselství této knihy kromě zábavy? Co v této knize mohou nalézt čtenáři ze strany pacienta nebo z pohledu zdravotníků a dalších, kteří se zamyslí nad prostředím dnešní české nemocnice, českého zdravotnictví? Jaké jsou zde vztahy, problémy a jejich příčiny? Nakolik je určující pro fungování zdravotnictví jeho ekonomický, politický a sociální kontext? Jistá podobnost je zde nejen s knihou Dědina, ale skoro se všemi autorčinými knihami včetně té první. Po přečtení několika rozhovorů žurnalistů s autorkou a recenzí, jsem objevil zajímavé širší společenské souvislosti v jejích knihách. Není od věci shlédnout také několik dokumentů ve formě videa na youtube, ČT. Zkusme se zamyslet nad tím, jaké případné otázky jsou nám čtenárům v knihách této autorky kladeny?
Musím říci, že jsem u této knihy podlehla poměrně dobrému hodnocení. Knihu jsem dočetla poměrně rychle, protože nevyžaduje přílišné zamyšlení. S hlavním hrdinou procházíme díky ich-formě jednotlivými pracovními dny. Stále jsem čekala, kam se to vyvine - bude se příběh vyvíjet směrem k jeho alkoholovým excesům, bude se následovat jeho rodinný a milenecký život, bude z něj nakonec správňák, stane se i přes všechny úskalí primářem? Tak nějak se rozvíjely stále všechny dějové linie.
Co mě rozhodně zaujalo jsou na papír přenesené myšlenky úspěšného chirurga, to jak smýšlí o pacientech - jako o babách.... Všichni si nakonec za svoji nemoc asi mohou přeci sami. Pacienti jsou bráni jako housky na krámě. Zajímavé jsou některé popsané případy, tedy pokud se takto vyvíjí, řeší i ve skutečnosti. Za mě naprosto zbytná knížka.