Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2983
2983
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Vůbec se mi do ní nechtělo, protože Dědina mě nebavila a odložila jsem ji, ale nakonec jsem ji dala šanci a na začátku jsem si myslela, že to je obyčejná oddechovka na kterou zapomenu. Nicméně, mě tak vtáhla do děje, že jsem ji nemohla odložit ani na spaní a pořád četla. Hynek a jeho pohled na svět a život jako takový, mě neskutečně bavil, uvědomovala jsem si roli věčně "přinasrané" manželky a silně mě zasáhla pasáž s otcem, a celkově, to bylo výborné. Opravdu doporučuji.
Obdivuji paní autorku, že se dokázala vžít do role muže-vyprávěče. Příběh je natolik autentický, že s hrdinou knihy prožíváme jeho pocity jak při jeho náročné práci, tak i v soukromí, že se stává naším blízkým přítelem. A za to děkujeme autorce.
Výborně! Tohle čtení jsem si vážně užila! Nakouknete pod ruce chirurgovi, a i když nejste z oboru (což já nejsem), máte pocit, jak kdyby vám prostředí nemocnice bylo dobře známé. I když možná bych vlastně ani nepotřebovala vědět, co všechno se takovému doktorovi honí hlavou?? ;-) Věkově jsem Hynkovi blízko a tenhle pohled chlapa po čtyřicítce mě opravdu bavil, i když někdy jsem absolutně nechápala.. "Poprvý v životě mně dojde, co doopravdy leží za těma máminejma zbožnejma řečma, že člověk si svoje peklo připravuje sám.." A že připravit si peklo, to pan doktor opravdu zvládal! Nejvíc mě asi dostala část týkající se vztahu k otci. Prostě život není černobílý a já za tuto knížku autorce děkuji!
Na tuhle knihu jsem se hodně těšila. Asi jsem ji četla v blbém rozpoložení?!, každopádně mě to vůbec nebavilo. Zřídka kdy odkládám knihu, ale v půlce jsem to vzdala... Asi jsem čekala něco poutavějšího... toto píšu dva dny po dočtení té první poloviny knihy a už nevím o čem byla... Za mne ne.
V audiopodobě dobře poslouchatelné, nenáročné. Běžný příběh běžného chlapa ve středním věku, který díky zodpovědnému povolání a ambiciózní manželce řeší nejrůznější dilemata. Není to špatné, lehký nadprůměr. Zajímaly mě hodně dobře popsané medicínské problémy a nemocniční prostředí. Moje druhá kniha autorky, zdá se mi ne tak dobrá jako Dědina. Ale ráda si od ní přečtu další věci.
29. 5. 2020: Po nějaké době se mi kniha rozležela a přidávám další hvězdu. Je tam plno věcí k zamyšlení a život popsaný sakra bez příkras, utkvělo mi to v hlavě víc, než jsem po přečtení čekala. Vztah s otcem, matkou, dětmi. Dobré.
Skvěle napsáno, autenticky vylíčená klasická krize středního věku, kdy si člověk pamatuje začátek, ale dohlédne už na konec :-) Hlavní hrdina mi byl celkem sympatický, prostě normální chlap, jeho chování je pro mě osobně pochopitelné, i když neříkám, že správné ... oceňuji velmi uvěřitelně popsané nemocniční prostředí a konkrétně obor chirurgie, autorka evidentně ví, o čem píše, jde poznat, že je to člověk z oboru... za mě lepší průměr, Dědina se mi líbila o trošku víc...
Dědina se mi líbila. Ale Chirurg je mnohem lepší. Od začátku do konce horská dráha. Kromě toho jsou v příběhu pěkně vylíčeny strasti a slasti chirurga, jeho vztah k pacientům, vedení a denní odpovědnost za lidské životy. Skvělá knížka.
Dobre napsane, ctive, velmi realisticky pribeh ale neprinesl mi to, co bych ocekavala.
Další brilantní kousek v současné české literatuře. Kniha skvěle zachycuje české nemocniční prostředí z pohledu profesionálů a jednoduše jak to v takové jedné české malé příhraniční nemocnici chodí a jaké to je, tam pracovat. To na knize nejvíce oceňuji, že člověk měl možnost takto nahlédnout pod pokličku českého zdravotnictví.
Druhým hlavním tématem knihy jsou vztahy a krize středního věku, kdy se hlavnímu hrdinovi v podstatě rozpadlo manželství a skoro s nikým nevychází a navíc na něj právě přichází středního věku. To je také krásné vykresleno, jak se díky tomu karambolu před pár lety rozpadá jeho manželství a zároveň s celou situací přichází ta krize středního věku a jak se k ní hlavní hrdina staví.
Příběh se seskládá z jednotlivých zážitků MUDr. Hynka Grábla, nemá jasný začátek a jasný konec, prostě na začátku knihy naskočíte do života tohoto doktora a na konci knihy vyskočíte. Příběh lehce graduje na konci, ale jinak skoro vůbec.
Styl psaní autorky je skvělý. Přestože se v knize hovoří o složitých lékařských zákrocích, autorka to dokázala popsat tak lehce a srozumitelně, ze to dokáže strávit snad každý čtenář.
Co se týče postav tak musím opět bohužel konstatovat, že mi jich moc sympatických nebylo, snad jen dcera Grábla, Anička. Ale byly dobře vykreslené, bylo jasné, kdo má jaké rysy a povahu a byl opodstatněný důvod některé nenávidět, občas včetně hlavní postavy.
Ale celkově musím říct, že se mi kniha líbila. Pokud máte rádi příběhy z nemocničního prostředí a zároveň rozbor mezilidských vztahů, tak tahle kniha je přesně pro vás. Rozhodně doporučuji! Další skvostný kousek v současné české literatuře, kterých je jako šafránu.
Když jsem před dvěma lety četla fenomenální Dědinu, věděla jsem jistě, že česká spisovatelská obec našla nový talent. Tomuto přesvědčení zůstávám po přečtení Chirurga stále věrná. Dvořka zůstává mojí favoritkou, líbí se mi její styl psaní, protože mám pocit, že skrze něj poznávám i autorku samotnou, a to i v případě, že hlavním hrdinou románu je muž. Hynkův příběh je vyprávěn nesmírně věrohodně, znalost nemocničního prostředí se promítá ryze autenticky a život v něm i mimo něj je náročný. Jak ve výchově dětí, která představuje nejtěžší práci v životě a výsledek není hned vidět a pak tu nemocniční, která "hned" vidět je, ale vyžaduje odpovědnost, za kterou se někdy musí "platit" a navíc těžkou práci s lidmi, kterým můžete a nebo nemůžete věřit, ale nějak s nimi vyjít prostě musíte. A pak taky potřebujete občas být sám sebou...a to je snad to nejtěžší...přiznat si pravdu...No, a tak to v tom prostým životě většinou prostě je...:-))Skvělá práce, Dvořka! Jen tak dál...
Přestala jsem číst asi ve čtvrtině. Nebavilo mne to, takové ploché. Lepší knihy čekaly na přečtení.
(SPOILER) Nemocniční prostředí a důkladě popsané operování na sále hodnotím pozitivně a v beletrii se s tímto prostředím ne úplně často setkávám. V knize se toho odehrává opravdu mnoho, dějových aktů je tam určitě dostatek. Ať už pohnutá historie doktora s přesahem do současnosti, jedno téměř rozpadlé manželství a k tomu romantická zápletka (dejme tomu), dospívající mládež, rodinné vztahy a vztahy v nemocnici. Co jsem nečekala byla zápletka s náhradami bez certifikátu a to vysloužilo knize moje hodnocení čtyč hvězd. Určitě bych to nepřirovnávala k Ordinaci v růžové zahradě, jak jsem již několikrát slyšela. Přišlo mi to určitě lepší. Pěkná oddechovka od kvalitní české autorky.
Moje 3. přečtená kniha od Petry Dvořákové. Začaly to Vrány, kniha super. Pokračovala jsem Dědinou, ta byla taky fajn, ale už o stupeň horší.
Chirurg byl ale na můj vkus slabý. Téma běžné, myslím, že obdobnou náladu má mnoho lidí po 40., cítíte se vlastně mladě, ale už tak nejste svěží, jak byste chtěli.
Příběh je takový o ničem, nevím no. Za mě 3 hvězdy. A to především kvůli tomu, že autorka je Češka a za snahu.
velmi snadne a prime cteni. verila jsem mu to a citila se spolu s nim unavena po nocnich, otravena z domaciho stereotypu. je mu pres 40 a porad resi, ze zklamal rodice.
Tak tohle mě vážně bavilo. Moc se mi do knihy nechtělo, protože Dědinu jsem odložila a od Chirurga jsem čekala podobnou nudu, ale opak byl pravdou. Prostředí je mi velmi blízké, také mám za sebou "pár" hodin na sále a plně jsem chápala a prožívala každé slovo. Trochu mi vadilo, jak Hynek nazýval pacienty, jak na ně nahlížel mnohdy velmi vulgárně a neslušně, ale z praxe vím, že někteří si to fakt zaslouží :-) Držela jsem mu palce ať do toho chlastu znovu nevlítne, prožívala s ním vztahy v nemocnici i soukromí, jeho smutky a malé radosti. Byl zde i pěkně vykreslený charakter Hynka. Přečteno jedním dechem a už mi chybí, že nevím jak se dnes má???
Skvěle napsané,nemohla jsem se vůbec odtrhnout a to jsem ke knihám z nemocničního prostředí (zvlášť z prostředí operačních sálů) velmi kritická, neboť z něho pocházím. Často totiž tyto příběhy bývají přitažené za vlasy a mnohdy i dost mimo.. Tady ale dávám maximální počet hvězd,protože si to fakt zaslouží. Je to napsané velmi reálně, bez příkras a věrohodně. Je vidět,že autorka ví naprosto přesně ,o čem píše. Ještě musím zmínit i ten důmyslný obal - zelenkavý na povrchu jako operační plášť a pod ním "jádro"knihy syrové-krvavé-dokonale promyšlené-tleskám! Rozhodně kniha,kterou už mám v knihovně zařazenou jako stálici a ke které se s chutí budu vracet.
Vulgární, ukřivděný, namyšlený doktor. Nechce se mi věřit, že by nějaký doktor používal takový slovník. Nemohla jsem se ani soustředit na děj, jak mě jeho jazyk iritoval. Navíc celé šablonovité. Docela by se mi zamlouval román psaný očima jeho ženy. Určitě by nevyšla jako furie a stíhačka.