Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2976
2976
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Po zklamání z Vran si to u mě Dvořáková velmi polepšila????
Chirurg rozhodně stojí za přečtení.
Jedním slovem, pobavila jsem se. Knížku docení spíše čtenáři, kteří již mají něco odžito a ví, že život není jen procházka růžovým sadem, ale je to spíše nahoru,dolů a určitá nuda a stereotyp, ať již v práci anebo ve vztahu, čeká každého z nás. Chirurg Hynek je rozporuplná postava, výborně napsaná. Tak jak si ví rady s každou situací na operačním sále, tak v osobním životě je to nerozhodný, tápající člověk, unavený právě každodenním, nezábavným, stereotypem. Knížka je velmi čtivě napsaná a řekla bych, že by z ní mohl být parádní film. Třeba s Hynkem Čermákem v hlavní roli :-).
Popravdě jsem od takto hodnocené a chválené knihy čekala víc. Je to oddechovka, která se mi četla lehce a rychle. Prostředí nemocnice bylo popsáno skvěle a příběh mě vtáhl. Hlavní postava průšviháře, který řeší problémy chlastem, milenkou a neřešením problémů, mi však k srdci nepřirostla a v některých částech dost štvala. Proto mi také vadí ten happy endový konec.
Naskočíte do života jednoho čtyřicátníka, lékaře, kdesi v pohraničí. Víceméně se ani neděje nic zvláštního, prostě obyčejný měsíc, obyčejného chlapa. Svádí boj s nástrahami každodenního života, a po svém a svým způsobem se s tím vyrovnává. Je fakt, že ne vždy jsem mu fandila, schvalovala způsob jakým přistupoval k vzniklým situacím, a občas mě iritovala jeho až zavilá poctivost a čestnost. Byť občas mi přišlo že je čestný jen když se mu to hodí, nebo když potřebuje. Druhý aspekt by byl pohled jeho ženy. Zde vykreslené jako protivná fúrie, která vlastně si jde také tvrdě za svým aniž by brala ohled na ostatní a jediné co umí je ječet a vyčítat - jedna zvlášť omýlaná věta "kdy taky budeš myslet i na mě". Jako žena (a manželka) jsem se občas zkoušela zamyslet nad danou situací, jak bych reagovala já na jejím místě. Je fakt, že občas mi přišla její reakce dost neadekvátní, ale myslím, že její jednání a chování tak utvářelo vlastně většinu děje. Za mě 5*. Čtivé, poutavé. Jak jsem psala na začátku. Na první straně naskočíte a na konci vyskočíte. A život plyne dál. Se všemi svými nástrahami.
Hodně lidí zde píše, že se "kniha čte sama", nevím, co to znamená, ale souhlasím s tím. Joo, takovýho Hynka Grábla máme doma skoro všechny, že dámy? Druhá, třetí nebo čtvrtá míza přijde skoro na všechny muže, někdo utratí rodinné úspory za sportovní auto a jiný si pořídí milenku. Ještě takovýto poslední nadechnutí před tím, než to chlap vzdá a zůstane po večerech doma se ženou koukat na Ordinačku. Proto je to tak čtivý, protože člověk obrací stránku za stránkou, čeká, co Hynek zase podělá a v duchu se ptá, proč ho jeho žena nemajzne válečkem na nudle po hlavě?! No asi proto, že i když dělá Hynek chyby, tak je to vlastně docela sympaťák.
Za mne skvělá kniha, poslouchala jsem jako audioknihu a nemohla se odtrhnout...
Vzestupy a pády ze života doktora.
Kniha mě moc bavila, děj pádí vskutku rychle a ani se nenadějete a jste u konce.
Výborně napsáno.
*****
Zajímalo by mne, jestli to autorka podle někoho psala nebo to je jen a jen dílo její fantazie. V každém případě, kdykoli si doktor Hynek Grábl u nějakého pacienta něco pomyslel ...přimělo mě to zamyslet se..."sakra, co si asi musí moji doktoři myslet v duchu o mně, když mě vidí" a zastydět se za své zdevastované tělo a slíbit nápravu. Číst tento příběh byl příjemně strávený čas. I když za něco by si Hynek zasloužil ...píp...., tak jinak měl mé sympatie a jedna jeho ztráta mě dokonce chytala za srdce. Od autorky si určitě přečtu další knihy.
Nemohla jsem se odtrhnout, začetla jsem se tak, že jsem si zapomněla rozsvítit i lampičku
K téhle knížce už není potřeba něco říkat, protože jí už všichni četli. Velmi čtivý příběh doktora Hynka, jeho pády a slabé stránky, ale i radosti jsem přečetla jedním dechem. Životní příběhy “obyčejných” lidí mě vždycky baví a ne jinak je tomu i v tomto případě.
Moc zajímavý, čtivý příběh, který vás vtáhne do děje a už vás nepustí. Co mě rušilo, byly gramatické chyby, ale to se dá odpustit.
Hynka jsem v mnohém chápala a v něčem zase moc ne, ale už pár let se držím pravidla nesoudit koho boty nenosím. Nikdy totiž nevíme, jak bychom se v té samé situaci zachovali sami...
Děj nebyl až tak překvapivý, prostě tak nějak klidně plynul kupředu, asi jako plyne život nás všech, den za dnem, noc za nocí. Občas je člověk nahoře, občas dole, a když padá, tak to většinou bolí. Já jsem hlavnímu hrdinovi přes všechny jeho chyby a přešlapy tak nějak držela palce, fandila jsem mu, protože i když toho spoustu takříkajíc posral, svým způsobem mi tím, co cítil, jak to viděl, imponoval... A každý v životě děláme chyby, každý občas přešlápneme tu startovní čáru a moc bychom si přáli vrátit čas a zkusit to znovu.
Rozhodně stojí za přečtení, už pro tu různorodou mozaiku osudů, které stránkami jen tak nahodile prolétnou...
Skvělý příběh bez velkých gest i slov. A současně jedna z mála knih, kdy jsem téměř od začátku litovala každé přečtené stránky, neb mě posouvala ke konci. A já, emotivní zběsilec, jsem se snažila číst pomalu. :)
Výsek ze života jednoho nešťastníka, který mě asi půl příběhu štval svou neschopností čelit běžným životním nepříjemnostem, pak mi ho bylo líto a strašně jsem mu přála, aby se vzchopil a srovnal si život do latě (i tu domácí štěknu). Je fuk do jaké, ale JO. Příběh je vlastně celkem všední, což mu dodává na uvěřitelnosti a je jasným důkazem, jak můžeme zaplatit, když uhýbáme, namísto abychom se vzchopili a řešili. Ona je pak ta koule čím dál větší a může nás taky klidně úplně zavalit.
Já, i cynik, který nesnáší happyendy, jsem si ho, světe div se, tady tak přála. :-) Fakt divný.
Petro Dvořáková, moc se ti to povedlo, tvé knihy mě zajímají čím dál víc.
PS. Důkaz - závidím všem, na které kniha teprve čeká.
Zajímavá a velmi čtivá kniha. Po Vránách a Dědině, které jsem četla od této autorky, je tato nejlepší.
Tak kniha se mi líbila moc. K lékařům vzhlížím s velkým respektem. Při čtení knihy jsem si uvědomila, že jsou to vlastně obyčejní lidé se starostmi a potřebami, jako my všichni ostatní.
Kniha je zaměřená na jednu hlavní postavu. Chirurg středního věku pracuje v maloměstské nemocnici, svou rozjetou kariéru mezi elitou musel opustit (nebudu spoilerovat). Kniha je psaná ich formou, vypráví určité období z chirurgova života a zaměřuje se na jeho pocity. Knihu jsem nečetla v tištěné podobě, ale poslouchala jako audioknihu a musím říct, že to byla výhra. Kniha je nádherně namluvená a myslím, že v psané formě nemůže tolik vyznít, jelikož hlasem se podařilo napodobit spoustu pocitů a emocí. Ne že by mě kniha nudila, ale čekala jsem od ní trochu víc. Je to takové plynutí děje, sem tam se něco stane stejně jako v běžném životě, ale žádný hlubší výkyv nebo pointu nečekejte.
Kniha asi cílí do kategorie romány pro ženy, ale nevadilo mi to, četla se velice dobře a byla zábavná i pro mě. A ano, Grábl nebyl nepodobný mnoha mužským stereotypům. Stejně jako jeho žena těm ženským. Je to takový krátkočasový vhled do jednoho obyčejného života, jednoho obyčejného člověka, jakých je kolem fůry. Který bojuje se svou minulostí, svými kostlivci ve skříni, svou nedokonalostí, svými kvalitami a svým okolím stále stejnými kartami, jaké měl vždy rozdány. Kniha se mi na jednu stranu líbila tak, že bych byl schopen pokračovat stále dál ve čtení, kdyby se příběh dál rozvíjel, nicméně si uvědomuji, že skončila vlastně tak akorát, než si čtenář uvědomí, že nic nového nepřináší, stále stejný sled akcí a reakcí....skončilo by to brzy zatuchlou nudou a v případě opravdového zvratu by asi utrpěla už tak lehce pokulhávající motivace postav-charakterově jen stroze popsaných. Tak nějak si po dočtení uvědomuji, že tomu něco chybí-ať už jde právě o to, jakou péči věnuje autorka postavám, jejich charakterům a motivacím, nebo o slohovou stránku, kde mě přímo bily do očí některé pasáže, kde třeba chybělo více přímé řeči, protože bez ní ta situace nebyla prakticky reálná. Neumím si představit, že se tak odehraje. Takže fajn, shrnu to: kniha skvělá, hovorová, jazykově živá a tudíž skvěle čtivá. :))) Leč kvalit literárních navrch by si zasloužila.
Já vlastně nevím, proč jsem doktorovi tolik fandila. Však to žádný hrdina není a přesto jsem doufala, že ho potká šťastný konec. A on se ho nakonec vážně i částečně dočkal. Kniha mě moc bavila, za mě určitě povedená.
Výborně napsaná kniha, bavila mě, až mi bylo líto, že neměla víc stránek....