Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534261/bmid_chirurg-65f1f8bb9273d.jpg
4
2967
2967
Chirurg v příhraniční nemocnici MUDr. Hynek Grábl se ocitl v mrtvém bodě a balancuje se svou neutěšenou profesní i osobní situací. Jeho kariéru špičkového odborníka na pražské klinice uťal opilecký karambol – a následky teď nese nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena, kterou už ani nedokáže mít rád, a dospívající děti, jež krizi intenzivně vnímají. Život ani rodinné finance nevykazují příznivou účetní bilanci a na horizontu zítřka číhají všechny symptomy krize středního věku. Hrdinova snaha nalézt východisko se ale dál podobá spíš jízdě na horské dráze a nejednou končí kocovinou. Pomůže mu, když najde vztah ke stárnoucím rodičům, pořídí si milenku nebo se přiměje odborně růst? Na operačním sále i mimo něj se většinou dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz, kdo poražený a kudy kam. Hynkovi často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Jedním slovem, pobavila jsem se. Knížku docení spíše čtenáři, kteří již mají něco odžito a ví, že život není jen procházka růžovým sadem, ale je to spíše nahoru,dolů a určitá nuda a stereotyp, ať již v práci anebo ve vztahu, čeká každého z nás. Chirurg Hynek je rozporuplná postava, výborně napsaná. Tak jak si ví rady s každou situací na operačním sále, tak v osobním životě je to nerozhodný, tápající člověk, unavený právě každodenním, nezábavným, stereotypem. Knížka je velmi čtivě napsaná a řekla bych, že by z ní mohl být parádní film. Třeba s Hynkem Čermákem v hlavní roli :-).
Popravdě jsem od takto hodnocené a chválené knihy čekala víc. Je to oddechovka, která se mi četla lehce a rychle. Prostředí nemocnice bylo popsáno skvěle a příběh mě vtáhl. Hlavní postava průšviháře, který řeší problémy chlastem, milenkou a neřešením problémů, mi však k srdci nepřirostla a v některých částech dost štvala. Proto mi také vadí ten happy endový konec.
Naskočíte do života jednoho čtyřicátníka, lékaře, kdesi v pohraničí. Víceméně se ani neděje nic zvláštního, prostě obyčejný měsíc, obyčejného chlapa. Svádí boj s nástrahami každodenního života, a po svém a svým způsobem se s tím vyrovnává. Je fakt, že ne vždy jsem mu fandila, schvalovala způsob jakým přistupoval k vzniklým situacím, a občas mě iritovala jeho až zavilá poctivost a čestnost. Byť občas mi přišlo že je čestný jen když se mu to hodí, nebo když potřebuje. Druhý aspekt by byl pohled jeho ženy. Zde vykreslené jako protivná fúrie, která vlastně si jde také tvrdě za svým aniž by brala ohled na ostatní a jediné co umí je ječet a vyčítat - jedna zvlášť omýlaná věta "kdy taky budeš myslet i na mě". Jako žena (a manželka) jsem se občas zkoušela zamyslet nad danou situací, jak bych reagovala já na jejím místě. Je fakt, že občas mi přišla její reakce dost neadekvátní, ale myslím, že její jednání a chování tak utvářelo vlastně většinu děje. Za mě 5*. Čtivé, poutavé. Jak jsem psala na začátku. Na první straně naskočíte a na konci vyskočíte. A život plyne dál. Se všemi svými nástrahami.
Hodně lidí zde píše, že se "kniha čte sama", nevím, co to znamená, ale souhlasím s tím. Joo, takovýho Hynka Grábla máme doma skoro všechny, že dámy? Druhá, třetí nebo čtvrtá míza přijde skoro na všechny muže, někdo utratí rodinné úspory za sportovní auto a jiný si pořídí milenku. Ještě takovýto poslední nadechnutí před tím, než to chlap vzdá a zůstane po večerech doma se ženou koukat na Ordinačku. Proto je to tak čtivý, protože člověk obrací stránku za stránkou, čeká, co Hynek zase podělá a v duchu se ptá, proč ho jeho žena nemajzne válečkem na nudle po hlavě?! No asi proto, že i když dělá Hynek chyby, tak je to vlastně docela sympaťák.
Za mne skvělá kniha, poslouchala jsem jako audioknihu a nemohla se odtrhnout...
Vzestupy a pády ze života doktora.
Kniha mě moc bavila, děj pádí vskutku rychle a ani se nenadějete a jste u konce.
Výborně napsáno.
*****
Zajímalo by mne, jestli to autorka podle někoho psala nebo to je jen a jen dílo její fantazie. V každém případě, kdykoli si doktor Hynek Grábl u nějakého pacienta něco pomyslel ...přimělo mě to zamyslet se..."sakra, co si asi musí moji doktoři myslet v duchu o mně, když mě vidí" a zastydět se za své zdevastované tělo a slíbit nápravu. Číst tento příběh byl příjemně strávený čas. I když za něco by si Hynek zasloužil ...píp...., tak jinak měl mé sympatie a jedna jeho ztráta mě dokonce chytala za srdce. Od autorky si určitě přečtu další knihy.
Nemohla jsem se odtrhnout, začetla jsem se tak, že jsem si zapomněla rozsvítit i lampičku
K téhle knížce už není potřeba něco říkat, protože jí už všichni četli. Velmi čtivý příběh doktora Hynka, jeho pády a slabé stránky, ale i radosti jsem přečetla jedním dechem. Životní příběhy “obyčejných” lidí mě vždycky baví a ne jinak je tomu i v tomto případě.
Moc zajímavý, čtivý příběh, který vás vtáhne do děje a už vás nepustí. Co mě rušilo, byly gramatické chyby, ale to se dá odpustit.
Hynka jsem v mnohém chápala a v něčem zase moc ne, ale už pár let se držím pravidla nesoudit koho boty nenosím. Nikdy totiž nevíme, jak bychom se v té samé situaci zachovali sami...
Děj nebyl až tak překvapivý, prostě tak nějak klidně plynul kupředu, asi jako plyne život nás všech, den za dnem, noc za nocí. Občas je člověk nahoře, občas dole, a když padá, tak to většinou bolí. Já jsem hlavnímu hrdinovi přes všechny jeho chyby a přešlapy tak nějak držela palce, fandila jsem mu, protože i když toho spoustu takříkajíc posral, svým způsobem mi tím, co cítil, jak to viděl, imponoval... A každý v životě děláme chyby, každý občas přešlápneme tu startovní čáru a moc bychom si přáli vrátit čas a zkusit to znovu.
Rozhodně stojí za přečtení, už pro tu různorodou mozaiku osudů, které stránkami jen tak nahodile prolétnou...
Skvělý příběh bez velkých gest i slov. A současně jedna z mála knih, kdy jsem téměř od začátku litovala každé přečtené stránky, neb mě posouvala ke konci. A já, emotivní zběsilec, jsem se snažila číst pomalu. :)
Výsek ze života jednoho nešťastníka, který mě asi půl příběhu štval svou neschopností čelit běžným životním nepříjemnostem, pak mi ho bylo líto a strašně jsem mu přála, aby se vzchopil a srovnal si život do latě (i tu domácí štěknu). Je fuk do jaké, ale JO. Příběh je vlastně celkem všední, což mu dodává na uvěřitelnosti a je jasným důkazem, jak můžeme zaplatit, když uhýbáme, namísto abychom se vzchopili a řešili. Ona je pak ta koule čím dál větší a může nás taky klidně úplně zavalit.
Já, i cynik, který nesnáší happyendy, jsem si ho, světe div se, tady tak přála. :-) Fakt divný.
Petro Dvořáková, moc se ti to povedlo, tvé knihy mě zajímají čím dál víc.
PS. Důkaz - závidím všem, na které kniha teprve čeká.
Zajímavá a velmi čtivá kniha. Po Vránách a Dědině, které jsem četla od této autorky, je tato nejlepší.
Tak kniha se mi líbila moc. K lékařům vzhlížím s velkým respektem. Při čtení knihy jsem si uvědomila, že jsou to vlastně obyčejní lidé se starostmi a potřebami, jako my všichni ostatní.
Kniha je zaměřená na jednu hlavní postavu. Chirurg středního věku pracuje v maloměstské nemocnici, svou rozjetou kariéru mezi elitou musel opustit (nebudu spoilerovat). Kniha je psaná ich formou, vypráví určité období z chirurgova života a zaměřuje se na jeho pocity. Knihu jsem nečetla v tištěné podobě, ale poslouchala jako audioknihu a musím říct, že to byla výhra. Kniha je nádherně namluvená a myslím, že v psané formě nemůže tolik vyznít, jelikož hlasem se podařilo napodobit spoustu pocitů a emocí. Ne že by mě kniha nudila, ale čekala jsem od ní trochu víc. Je to takové plynutí děje, sem tam se něco stane stejně jako v běžném životě, ale žádný hlubší výkyv nebo pointu nečekejte.
Kniha asi cílí do kategorie romány pro ženy, ale nevadilo mi to, četla se velice dobře a byla zábavná i pro mě. A ano, Grábl nebyl nepodobný mnoha mužským stereotypům. Stejně jako jeho žena těm ženským. Je to takový krátkočasový vhled do jednoho obyčejného života, jednoho obyčejného člověka, jakých je kolem fůry. Který bojuje se svou minulostí, svými kostlivci ve skříni, svou nedokonalostí, svými kvalitami a svým okolím stále stejnými kartami, jaké měl vždy rozdány. Kniha se mi na jednu stranu líbila tak, že bych byl schopen pokračovat stále dál ve čtení, kdyby se příběh dál rozvíjel, nicméně si uvědomuji, že skončila vlastně tak akorát, než si čtenář uvědomí, že nic nového nepřináší, stále stejný sled akcí a reakcí....skončilo by to brzy zatuchlou nudou a v případě opravdového zvratu by asi utrpěla už tak lehce pokulhávající motivace postav-charakterově jen stroze popsaných. Tak nějak si po dočtení uvědomuji, že tomu něco chybí-ať už jde právě o to, jakou péči věnuje autorka postavám, jejich charakterům a motivacím, nebo o slohovou stránku, kde mě přímo bily do očí některé pasáže, kde třeba chybělo více přímé řeči, protože bez ní ta situace nebyla prakticky reálná. Neumím si představit, že se tak odehraje. Takže fajn, shrnu to: kniha skvělá, hovorová, jazykově živá a tudíž skvěle čtivá. :))) Leč kvalit literárních navrch by si zasloužila.
Já vlastně nevím, proč jsem doktorovi tolik fandila. Však to žádný hrdina není a přesto jsem doufala, že ho potká šťastný konec. A on se ho nakonec vážně i částečně dočkal. Kniha mě moc bavila, za mě určitě povedená.
Já pořádně nevím... Rozhodně co stojí za zmínku, je popis pozadí a místa děje. Celá komunita hrající vyšší ligu v nemocničním prostředím. Dokázala jsem z toho pochopit (ne)logiku a fungování, mnohým z nás, neznámého prostředí. Jazyk psaní je svěží, hovorový. Jako byste si po dlouhé době elegantních parfémů přičichli k čerstvému ovoci. Naneštěstí mě vzadu v hlavě svěděla jedna věc na našem hrdinovi. Jakési stereotypní ´´typické´´ chování muže, jak jej mnohdy vnímají ženy.Je nutné za každou změnu zmiňovat muže jako věčně lačnící po ženském těle? Mnohdy mi přijde že muž je opět brát pouze jako stroj, nikoli jako bytost. To, že je okolím brán hlavou, živitelem rodiny, tomu věřím, bohužel se tak děje. Ale nadruhou stranu všechny tyto věci vytvořili jeden ucelený charakter. Mnohdy mi ale přišlo že výrazy jako do*rdele jsou využity tak nějak nešikovně a někde se zkrátka nehodí. Líbila se mi postava typické semetriky, manželky a vztah k tatínkovi, který je příjemný jako čaj po zimní procházce lesem. Body kladné dávám za výborný popis prostředí, body záporné další knihu popisující muže jako predátora. Rozhodně ale stojí za přečtení a beru jako šikovně napsanou oddechovku, která někoho zavede i zamyšlením se.
Po zklamání z Vran si to u mě Dvořáková velmi polepšila????
Chirurg rozhodně stojí za přečtení.