Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516124/bmid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu-NL7-516124.jpg
4
1947
1947
Devítiletý německý chlapec Bruno neví nic o konečném řešení židovské otázky, ani o koncentrácích. Neví nic o strašlivém utrpení, které jeho národ uvalil na miliony Evropanů. Ví jenom to, že byl odtržen od svého šťastného domova v Berlíně a převezen do odporného domu uprostřed oplocené pustiny, kde se nemůže ani zabavit, ani si najít přátele. Až se jednoho dne setká se stejně starým chlapcem Šmuelem, který žije podobně vykořeněný život, jenže na druhé straně vysokého plotu. I on, jako ostatní, nosí pruhované pyžamo. Bruno je zvídavý a přátelství se Šmuelem mu dá příležitost zjistit, co se to za tím plotem vlastně děje. Proto si i on oblékne pruhované pyžamo a protáhne se dovnitř, netuše, že jeho nevinná zvědavost ho dovede k odhalení strašlivé pravdy. Mladistvý čtenář prožívá s Brunem krok za krokem zmatek dítěte náhle přesazeného z pohodlného života ve městě do pusté krajiny utrpení a neštěstí.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , Slovart (ČR)Originální název:
The Boy in the Striped Pyjamas, 2006
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla do výzvy. Je také ve výčtu knih pro četbu k maturitě střední školy. Čtenáři v mé knihovně si ji vybírají z důvodu, že je to útlá kniha. Příběh jednoho roku z pohledu malého chlapce, který netouží mít nic jiného než normální dětství. Za neinformovanost krutě zaplatí.
Kniha napsaná z dětského pohledu. Ten konec....Proboha ten KONEC!!! Myslím, že budu rozdýchávat dlouho
Každoročně v lednu k příležitosti mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27.1.) čtu nějakou knihu k tématu. Četla jsem Tatéra z Osvětimi, Mengeleho děvče, Jak Hitler ukradl růžového králíčka, Hanu, Kdysi, Pootm, Cilčinu cestu a tentokrát jsem se pustila do Chlapce v pruhovaném pyžamu než se do něj pustíme s dětma. A ta knížka mě úplně dostala. Jakmile přešel na druhou stranu plotu, četla jsem bez dechu a brečela jak želva. Tak silné čtení jsem hodně dlouho nezažila. Nevím, zda zvládnu film.
Vyděla jsem i film, kniha se dobře četla, jak přešel na druhou stranu plotu tak jsem měla žaludek až v krku.
Velice emotivní příběh. Po přečtení knihy, jsem nebyla schopna slov a po shlédnutí filmu se mi draly slzy z očí.
Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.
Tohle je za mě knížka, která je bez debat skvělým prostředníkem k seznámení dětí s 2. světovou válkou a koncentračními tábory. Styl psaní bych označila štítkem čtivý a jednoduchý (i když pro mě možná až příliš). Příběh mě bavil, jednalo se vážně o takovou jednohubku. Z válečného období toho už mám načteno dost, ale přesto se mi líbila jistá originalita tohoto textu v tom, že se na všechno díváme pohledem tak malého chlapce, který bydlí tak blízko jedněm z největších hrůz odehrávajících se v dějinách lidstva, aniž by to vlastně tušil. Nerozuměl vůbec ničemu a to pro mě byla v tomto žánru novinka. S Brunem jsem sympatizovala, i když mě v jistých chvílích štval (choval se někdy opravdu sebestředně). Šmuela jsem obdivovala za jeho sílu navzdory věcem, kterými si každodenně procházel. O emoce tu taky není nouze a pravděpodobně vám i nějaká ta slzička ukápne. Konec mě srazil do kolen totálně a nebyla jsem schopná ho vstřebat. Závěrem, vám tuhle knížku můžu doporučit, pokud se chcete v lehce tíživé atmosféře na toto období našich dějin podívat zase očima někoho jiného.
Možná až moc zjednodušené. Ačkoliv je Bruno zřejmě neobyčejně naivní, tak přece jen během toho roku přátelství na nějaká nepříjemná témata narazit museli a něco mu dojít muselo. Také jsem nepochopil proč se tak dlouho odkládalo vyslovení slova žid.
(SPOILER)
Při čtení této knihy se mi nahrnuly slzy do očí
Z celého toho příběhu je mi velmi smutno, ačkoliv jsem již viděla film před čtením knihy, stejně mě to dostalo úplně stejně jako předtím. Musím zde vyzdvihnout Johnův popis postavy Bruna. Za mě až neuvěřitelným způsobem dokázal popsat přemýšlení malého kluka v útlém věku. Celá kniha se mi dobře četla, neustále jsem byla v napětí co se bude dít dál.
Výborně napsaná kniha z pohledu malého chlapce. Možná je trochu škoda, že anotace vlastně vyzrazuje celou zápletku knihy (i když já jsem pointu znala z jiného zdroje).
Každopádně dětský jazyk, kterým je kniha psaná, se velmi dobře čte, a jsou tu i hezky zkomolená jména a názvy, jak to děti občas mají. A ačkoli kniha pojednává o hrůzných věcech, nic z toho není v knize přímo zmíněno a vše je pouze naznačeno.
Jedinečná kniha. Alespoň já jsem nikdy podobnou nečetla. Celou dobu je čtenář v napětí, co přijde...
Tak to je konec příběhu o Brunovi a jeho rodině. To se ví, že se to stalo hodně dávno a nic takového se už nemůže opakovat. Ne teď a ne v této době....
Kéž by, ale nevím....
další rest dětský literatury dohnán a stejně jako u dalších knížek s touhle tématikou bych i Chlapce dal na seznam povinné četby pro děti. Musím smeknout před Boynem, protože ten nápad kdy čtenář s hlavní hrdinou postupně odhaluje (pomocí hry a průzkumu) tajemství a hnus Aušicu je geniální, takže je to jak šité pro seznámení se s tématikou holokoustu. Jediné, co mi na tom vadilo bylo to epizodické pojetí příběhu bez výraznějšího dějového oblouku. O to silnější je ale pointa, která vás udeří rovnou mezi oči.
Přátestvi chlapců na opačné straně plotu za 2 světové války Německého chlapce Bruna,který příběhem provází a židovského Šmuela,oboum je 9 let.Výjimečný příběh přálelství a hrůzách války.Konec jsem proplakala.
Přečetla jsem během chvilky, nádherně psáno z pohledu nevinného dítěte... ale na konci jsem měla na krajíčku... :'-)
(SPOILER)
Otec Bruna je povýšen, stane se velitelem koncentračního tábora a celá rodina se musí z Berlína odstěhovat. Všichni se trápí. Otec vidí,že rodina trpí, matce se na venkově nelíbí, Bruno se bez kamarádů nudí. Spřátelí se s židovským chlapcem. Trochu utopie, ale proč ne, je to přece kniha pro děti. Bruno zahlédne film o táboře, který ukazuje, jak lidé v táboře po práci sportují, zahradničí, schází se v bufetu. Je tam tolik dětí a Bruno by si s nimi chtěl hrát. V převlečení vleze do tábora...... Konec je tragický. Všichni ho hledají. Je ale pozdě. Vězni se zrovna museli jít sprchovat. A Bruno s kamarádem jdou s nimi.......
Kniha je zvláštní, měla by dětem přiblížit válku, konec je krutý.
Viděla jsem i film. Asi se mi líbil trochu víc. Celou dobu jsem ale seděla s ovladačem v ruce, abych televizi mohla vypnout.
Kdysi jsem viděla film a proto jsem vlastně sama sebou překvapena, že můžu pár let po shlédnutí prohlásit: mám i přečteno. V 99% případů se totiž nejdříve vrhám na knižní předlohu, teprve poté si dovolím film. Opačný postup mě už pak upřímně příliš nebaví; jsem příliš ovlivněna filmovým zpracováním a nemůžu si postavy ani prostředí představovat po svém. Jelikož je ale CHLAPEC V PRUHOVANÉM PYŽAMU natolik známou knihou a její audioknižní zpracování trvá jen něco málo přes pět hodin, své přesvědčení jsem přece jen přehodnotila.
Kdybych knihu četla bez znalosti děje a hlavně konce, asi by mě emočně zasáhla mnohem více, stejně jako před lety film. Nyní už jsem ale věděla a možná i kvůli tomu by v mém subjektivním hodnocení film převážil nad knihou (což se mi také moc často nestává).
Každopádně je to pro mě asi jeden z nejhezčích (víte jak to myslím) příběhů z období druhé světové války, který musí chytnout za srdce úplně každého.
Holocaust s pohledu dvou malých kluků.
Jeden je árijským synem velitele v Osvětimi a druhý židovským obyvatelem koncentračního tábora. Oba se potkávají na opačné straně plotu, spřátelí se a vzájemně si pomáhají přežít. Skončí to tak, jak to skončit zákonitě musí
Nevím pro jakou cílovou skupinu je kniha určena. Silné téma, avšak budování atmosféry, kdy ¾ knihy sledujeme hry deseti letých chlapců by napovídalo, že se autor zaměřil na dětského čtenáře, avšak závěr knihy je rozhodně pro dospělé.
Celkově mě zpracování tématu neoslovilo.
Hodnotím 50%.
Vaaaau, krásne a smutné. Pohľad na ťažkú dobu, v ktorej žid nebol považovaný za človeka. Príbeh dvoch chlapcov medzi ktorými bol plot koncentračného tábora je veľmi silný. Len 9 ročný chlapec sa zaujímal ako to vyzerá na druhej strane - v tábore. Návšteva tábora sa mu žiaľ stála osudnou a končí svoj život s jediným dobrým kamarátom, priateľom - ktorého mal.
"Stalo sa to pred mnohými rokmi a nič podobné sa už nikdy nemôže stať. Nie dnes, nie v tejto dobe."
Pohledem malého kluka jednoduše vyprávěný příběh dvou chlapců, které od sebe ale dělí víc než jen plot z ostnatého drátu. Příběh o přátelství doslova na život a na smrt. Dětská naivita, neznalost a nepochopení, spolu se sobectvím, necitlivostí a přehlížením ze strany dospělých nakonec nevyhnutelně vedou k tragickému vyústění. Nemyslím si, že by takhle zpracované téma holokaustu nějak degradovalo realitu. Říká se, že v jednoduchosti je krása – v tomto případě je v jednoduchosti síla a opravdovost.
Dlouho jsem váhala, zda se do tohoto příběhu pustit. Těch příběhů s tématem holocaustu je dnes na trhu nezměrné množství, že se člověk až ztrácí. A jelikož toho mám načteno s tímto tématem dost, nebyla jsem si jistá, jak mne další příběh bude umět oslovit. Čímž nechci vůbec snižovat hodnotu těchto knih nebo zlehčovat celé to téma, to určitě ne. Bohužel však vnímám to, že některá díla, která nejsou autobiografická a autorem není přímý pamětník popisovaných událostí, mi mají tendenci splývat. Ale jelikož tahle kniha má dost dobrá hodnocení, tak jsem si říkala, že ji vyzkouším - ve formě audioknihy. No a bojím se, že půjdu s hodnocením poněkud proti proudu.
Myslím si, že je o tématu důležité psát, aby se na ty hrůzy 2. světové války nezapomnělo a nikdy se to neopakovalo. Nicméně i když obsahem je kniha dost silná, neseděla mi v tomto případě ta forma. Psáno to je z pohledu 9letého chlapce, který je dost naivní a trošku hloupoučký, zdálo se mi. Ve svém věku na to snad má nárok a člověk by to možná i odpustil. Chápu autorův záměr dívat se na téma holokaustu optikou malého dítěte, kde ta hrůzostrašnost událostí v tom kontrastu vyzní ještě silněji. Ale faktem je, že ta stylizace do pohledu naivního dítěte mi tu prostě neseděla. Styl psaní v tomto duchu mi tu přišel nepřirozený, hodně zjednodušující (zbytečně moc) a psaný dost na sílu. A to byl pro mne asi ten největší kámen úrazu.
Nemohu však upřít autorovi to, že tím koncem mne dokázal zasáhnout, nečekala jsem to. Člověk od určitého bodu tuší, že příběh nemůže dopadnout zrovna vesele. A bylo to skutečně dost silné. To zas jako autor umí, přiznávám.
Bohužel však nedokážu hodnotit lépe než třemi hvězdami. Obsahem silné, důležitost mluvit o tématu určitě vnímám, ale dost mi neseděl ten způsob psaní, kterým se autor vydal. Asi chápu, proč ho zvolil, ale bohužel jsem měla pocit, že u poslechu audioknihy kvůli té formě poněkud trpím. A to asi jako čtenář úplně nechcete...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust pro děti od 10 letAutorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Zo začiatku som si vravela, že kniha je celkom fajn napísaná aj pre detského diváka. Že by mohla byť takým mostom k tematike "konečného riešenia židovskej otázky" počas 2.svetovej vojny. Ale záver ma presvedčil o tom, že toto ešte pre deti nie je.
Z toho som aj ostala trocha v rozpakoch. Ak chcela autor infantilný pohľad na vec, nemal to ukončiť tak neprístupne pre detského diváka. Ale ak to chcel písať dospelému čitateľovi, tak to bolo ozaj príliš infantilné.
Inak sa to čítalo dobre. Myslím, že pekný príbeh. Neuveriteľný, ale pekný. Vravím, celý čas som to brala ako kniha pre väčšie deti, ktoré by mohli byť už postupne zasvätené do dospeláckeho sveta. Ale to asi iba v tom prípade, ak záver ostane nevysvetlený. Neviem od akého veku by mohli byť na to deti pripravené.