Cimrman v říši hudby
Zdeněk Svěrák , Ladislav Smoljak
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455541/bmid_cimrman-v-risi-hudby-Y0A-455541.jpeg
4
170
170
Divadlo Járy Cimrmana série
< 6. díl >
Hudební profil znovuobjeveného hudebního génia. Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a opera Úspěch českého inženýra v Indii. Mistrovo dílo rekonstruovali J. Klusák, L. Smoljak a Z. Svěrák. V tradiční úvodní přednášce jsou poskytnuty základní údaje k tématu, pominuta není Cimrmanova hudebně pedagogická činnost. Muzikology, a jistě nejen je, určitě nadchne výklad symfonické básně Kovář Jirsa a klavírní výtah partitury v podání dirigenta Vondrušky. Zajímavou zkušenost divákovi poskytne recitace libreta bez dochované hudby… V další části představení pak opera Úspěch českého inženýra v Indii (s orchestrem, dirigentem a zdařilými pěveckými výkony herců) pojednává o tom, kterak český inženýr zavedl v Indii výrobu pravého piva. A ještě slovo hudebního restaurátora: „Původní partitura byla v žalostném stavu. Noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky.“ Jan Klusák. „Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři…“... celý text
Přidat komentář
Když jsem kdysi s Cimrmanem začínal, ještě na základce, nebyl jsem zrovna zaujat jakoukoliv hudbou a představa starých dědů, kteří na mě něco zpívají, mne jednoduše neohromila. Poměrně dlouho jsem se proto tonuto kusu vyhýbal. Časem, když jsem hudbu začal mít rád a i k této hře jsem se vrátil. Nu, teď se na ní koukám snad nejčastěji.
Co to textu dramatického, je to hra snad nejchudší. Nepřekvapivě. Ale pokud jste ji alespoň jednou viděli živě a znáte melodii, nelze ji snad nečíst nahlas a to velice pomalu. U Colonelovy árie se navíc nejspíš, jako já, zaseknete dost na dlouho, protože se zacyklíte. Při představě chudáka Svěráka, kterak si na jevišti vyhazuje nožkou.
Říše hudby je prostě skvělá. Celý nacionalistický koncept hrdých Čechů, překonávajících v zahraničí naše utlačitelské sousedy je zkrátka bravurní – a krásně sarkastický. Naši dnešní národovci musí tu hru milovat a přitom si neuvědomovat, že je jim výsměchem. Velký Vaněk pokoří malého Wagnera, protože má statečné srdce, zlaté ručičky a vůbec, je to prostě veliká duše.
Přiznám se, že tato hra pro mne byla dosud vlastně jednou velkou neznámou. Věděla jsem o její existenci, ale jako u jediné jsem nevěděla, co mohu čekat. Vlastně jsem ji asi jako jedinou nikdy neviděla.
Musím bohužel přiznat, že jsem tento text po dočtení odkládala poněkud s rozpaky. Spolu s Vraždou v salónním coupé, která mi jako psaný text taktéž úplně nesedla, se tohle bohužel asi nezařadí mezi mé nejoblíbenější hry. Ale jelikož se jedná primárně o divadelní představení, nechci to úplně šmahem odsoudit - určitě si to pustím i v hrané podobě.
Nicméně v čem byl pro mne problém. Tato hra v sobě obsahuje fresky 2 oper (tuším?), které se mi líbily a které mne bavily (hlavně část Panama), to jsem se dost pobavila. Bohužel mne úplně nezaujala část seminární. Nevím, nemohla jsem se do toho vůbec dostat, pochytit ten cimrmanovský humor. Asi v tomto případě opravdu chybí ta elementární znalost hereckého vystoupení a také to, že neznám tu hudební složku. A tudíž proto to nízké hodnocení z mé strany. V tomto případě uznávám, moje chyba, budu muset napravit a hodnocení pak případně upravit, až budu moct tuto hru lépe ocenit jako celek.
Jeden z největších Čechů se představuje jako skladatel, který je sám sobě libretistou, biletářem, prvním tenorem i kritikem. Pro své posluchače totiž sepsal mj. operní jednoaktovku "Úspěch českého inženýra v Indii".
Počáteční nedůvěru Jára Cimrman bez problémů rozptýlí,
dokáže totiž lehce přesvědčit, že není nástroje, na který by nedovedl zahrát.
Navíc se, věřte nebo ne, projevil, a to zcela přirozeně, jako znamenitý hudební pedagog a ještě k tomu, jako nanejvýš šetrný hospodář … „Měl například stáj s vlastním chovem smyčcových žíní.“
Samotné hudební produkci jako vždy tradičně předchází oblíbený seminář, kde se dozvíte spoustu zajímavostí o Cimrmanových prvních hudebních krůčcích a třeba taky, proč se nestal virtuózem, zjistíte dokonce i kam se poděla třetí věta.
Ale teď už se pohodlně usaďte a "zaposlouchejte" se do geniální Cimrmanovy skladby: … „Rytmické furioso měchù, zvonící kovadliny a sršících jisker přechází zvolna v plastický popis kovárny a jejího okolí. Kovárna je malé, sešlé stavení s kamennou podezdívkou, vyjádřenou durovým akordem žesťových nástrojù. (Prof. Vondruška zahraje durový akord.) Má vysoký cihlový komín. Ten hraje fagot. Dřevník je vzdálen od kovárny 20 krokù. (Klavírista zahraje postupně 18 tónů.) Ještě dva, prosím! (Vondruška tedy dva dodá.) Kolem dřevníku se vine pěšina do vsi, vzdálené asi 1,5 km. (Vondruška odmítá motiv pěšiny zahrát s ohledem na čas.) Z časových důvodů vynecháme. …“
Geniální, že?
Neměně zajímavé, a jistě hodné rozboru, jsou i géniovy texty:
DVOJICE
Dvě paže bílé,
jak je to milé.
Dvě oči modré,
i to je dobré.
Ani dvé uší
krásu neruší.
Tvých ňader párek
milenci dárek.
Dvě tvé brady to je jiné,
lépe když se nepaří.
Když se brada k bradě vine,
pak se lásce nedaří.
Jistě uznáte, že před sebou máte člověka, kterého byste stěží jinde pohledali – Cimrman se prostě opět projevil jako génius a člověk na svém místě ...
„A když paní Kreibichové během rozhovoru ještě při procházce učebnami promazal žaluzie, spravil mlýnek na kávu, profoukl okarínu a natřel dveře, poznala, že má před sebou člověka, kterého hledala.“
Celkem pravidelně se nechám zlákat na další přednášku o našem velkém mysliteli, zvlášť, když vychází z pera dalších z naši géniů – cimrmanologů Svěráka a Smoljaka – kteří svého Cimrmana doslova vymodelovali do nejmenších detailů. Dali tak vyniknout podivínskému a laskavému géniovi.
Texty těch dvou jsou totiž … osobité s originálním podtextem, groteskní s krásně poetickým nádechem, pseudovědecké, přesto s dokonale chytrým obsahem … tohle je naprosto dokonalá mystifikace, par excellence – pánové Svěrák a Smoljak jsou pro mě mistry falzifikace – samozřejmě v tom dobrém slova smyslu – jejich „hra na vědu“ nemá asi obdoby (vlastně mě ani nenapadá, kdo by se byť jen přiblížil jejich velkolepému stylu) …
Mimochodem, ve vědě je vždycky důležité podložit své teorie neprůstřelnými důkazy, a přesně to se našim cimrmanologům vážně dokonale daří :-) …
Profesor Vondruška:
„Já vám budu dávat pokyny,
kdy budete tleskat.
Aby v tom byl
konečně pořádek.“
Cimrman v říši hudby - Hra o zlatých českých ručičkách, cukru a pivu.
Na můj vkus bylo na pódiu moc lidí a někdy tam zaznělo až moc hudby. Trochu … dost (skoro furt) jsem se u toho nudil. Ještě štěstí, že jsem se pobavil u předcházejícího semináře. Zajímavostí této hry je fakt, že je o hodně kratší, než perfektní a vtipný seminář, který si před hrou poslechneme. Hra samotná však trvala jen asi dvacet pět minut a ještě, že tak. Toto je nejrozdílnější dílo Járy Cimrmana. Za seminář jsem dal pět hvězd, za hru (Tyhle Český ručičky zas tak zlatý nejsou) jen tři až dvě. Ano, hádáte správně, dal jsem dva a půl Hetešákovo hudebních houslových motýlků sedajících na ječmen.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Komentář k semináři Cimrmanova činnost operní která předcházela tuto hru najdete zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky/cimrman-v-risi-hudby-79801
Citát: Mělo to vyrábět cukr!
Dá se říct, že se jedná o jednu z nejkratších her ... Více převyšoval seminář, ale to kupodivu vůbec nevadilo ...
Počítám, že za chvíli budu mít přečtenou celou edici. Další dílek do skládanky. Je to super.
Rozumím tomu, že spoustě lidem tento Cimrman nesedne. Je to jednoduché, hra obsahuje spoustu hudebních pojmů a je nutná znalost slov. Pro lidi hudebně pozitivní, mezi něž patřím, je i tato hra skvělá zábava.
Velice atypická hra Járy Cimrmana. Krásná hudba. Nejlepší árie:
"Plukovník Colonel v bílých šortkách"
"Ich bin Ingenieur Wagner und diese Maschine ist Diffuseur"
"Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři."
Nezapomenutelný Svěrákův taneček.
Seminář mě tentokrát nezaujal a vyrušující dirigent mi je vyloženě proti srsti. Ovšem jednoaktovka Úspěch českého inženýra v Indii je dokonalá.
Další z geniálních kousků Divadla Járy Cimrmana. Hlášky jako "Pivo dodá síly, Plzeň zdraví Díllí, "Chceš-li být však virtuosem – a to ty jistě chceš – musíš vše, co jsi dosud hrál smyčcem před kobylkou, hráti za kobylkou", "To jste divný chodec, když Vám chybí bodec" a další prostě nikdy nezestárnou, stejně jako celá tato brilantní hra.
Není oboru, kam by Mistr plodně nezasáhl... Pro mě jedna z nejoblíbenějších her. Opera Panama... Kovář Jirsa... ("Dřevník je od kovárny vzdálen 20 kroků..." "...ještě 2!" "...kolem dřevníku se vine pěšina do vsi vzdálené asi 1,5 kilometru... aha... z časových důvodů vynecháme")
Nejraději mám zvukový záznam, kde prof. Vondruška hraje roli roztržitého a vyrušujícího. "To jste divný chodec..."
A samozřejmě: "Rozmysli si, Jíro, rozmysli..."
:-)
Hra, kterou mám od Cimrmanů úplně nejraději ! Proto musí být tato útlá knížečka (spolu se všemi dalšími od JdC) součástí mé knihovny. To prostě jinak ani nejde.
Mým štěstím bylo, že jsem hru viděl v klasickém, tedy tom ideálním obsazení : Čepelka,Brukner,Svěrák a Hraběta - jako Vaněk,Wagner,plk.Colonel a Krišna a ještě k tomu s dcerou, se kterou se na Největším Čechovi shodneme. Tak jsem si říkal, že když chlapci kdysi hráli Záskok v Národním, mohli by tuto krásnou operu zapět tamtéž . A tímto děkuji woodwardovi za velice přínosný komentář.
A také to píši z nostalgie proto, poněvadž jsem byl kdysi (stejně jako inženýr Vaněk) zaměstnancem firmy Kolben,Daněk ! (A tam jsem je poznal - české inže,inže,inženýry, kteří měli ony zlaté české ručičky).
PS
Tímto se zpožděním mnoha let děkuji dámě, která stála přede mnou ve frontě na "Severní pól". Dlouhou chvíli jsme si krátili povídáním: "Pokud to neznáte - jděte na Cimrmana v říši hudby ! Nebudete litovat !"
Nelituji !!!
Ich bin Ingenieur Wagner und diese Maschine ist Diffuseur...
Chudák Zuckerfachman, nemá šanci. A jakmile přijde řeč na český pivo je mu to jasný:
Ich muss mein fünf Pflaumen packen...
Zde je důkaz, (pokud by vůbec bylo nutné něco dokazovat) že Mistr byl opravdu velikánem českým. Němec by to nenapsal. ;)
Řada fórů se mi dlouho líbila, dneska už moc ne. Asi jsem je slyšel zbytečně mockrát.
Rozhodně zajímavé semináře Cimrmana v hudebním odvětví. Ta místnost není vůbec špatný nápad, ale dnes by to asi neprošlo. Jinak Úspěch českého inženýra v Indii má ty nejlepší rýmy co u nás nemají obdoby.