Čtvero ročních dob
Izumi Šikibu
Výbor z poezie japonské dvorní dámy a proslulé básnířky z doby Heian (794-1185) Izumi Šikibu (978- po r. 1036). Její klasická pětiverší (tanka) odrážejí jak intenzivní prožívání všech krás lidského života a přírody, tak buddhistické vědomí pomíjivosti všeho. Řada básní paní Izumi byla zařazena do císařské sbírky japonské poezie Gošúišú z roku 1086 a dalších oficiálních básnických analogií včetně prestižní Nové sbírky starých a současných japonských básní (Šinkokinšú) částečně přeložené do češtiny pod názvem Bledý měsíc k ránu (Mladá fronta 1994). (Literární deník paní Šikibu Závoje mlhy vyšel v nakl. Paseka r. 2003.)... celý text
Přidat komentář
Tahle poezie se mi dostala do rukou v opravdu správnou chvíli. Jemné, svěží a palčivě smutné tanaky, které se opravdu krásně čtou. Zároveň si myslím, že se každému líbit nebudou, občas působí trochu nahodile.
Spíše než poezie mě tady zaujaly krásné jemné ilustrace. Básně jsou jemné, romantické a poměrně melancholické, jejich čtení určitě potěší.
Básně normálně nečtu, ale tyhle mě dostaly.
V lese nás oslnil
vodopád
bílý déšť
květů u plotu nuzákovy chýše.
Myslím si, že tato básnířka jako jedna z velmi mála básníků,dokázala naprosto živě a přesně převést své niterné cítění na papír.Prostě skvělé.
"Na tomto světě
láska nemá žádnou barvu-
a přece,jak hluboce
je mé tělo
tvým zbarveno."
"V zahradě bez šlépěje bílý sníh
mě naplňuje lítostí
Čekám,přemítám
jaké by bylo shledání
kdyby ted´ ke mně zavítal."
Krásná japonská poezie ve formě básní tanka. Autorka neměla lehký život, zažila mnoho ztrát i okamžiků štěstí, a přesně tyto emoce její básně obsahují. Dokázala zachytit život, lásku, bolesti, melancholie i štěstí, které převedla do slov. Nádherné básně z přírody, které ukazují momenty z lidského života v dávných dobách. Kniha je doplněna o krásné a jednoduché ilustrace, které podtrhují sílu slov básní. Skutečně krásný zážitek.
"Kéž by zavítal milý
k nám na zahradu
jen tak se brouzdat
letním kvítím
co všude roste halabala."
"Jednou se vyspíš
a překvapí tě
podzim
jako dnes ráno
když zadul vítr."
"Stále je pod mrakem
a zdá se, že mlha nasáklá
smutkem podzimu
zvedá se
přímo v mém srdci."