Čtvrtá ruka
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104783/bmid_ctvrta-ruka-YEZ-104783.jpg
4
544
544
Román Čtvrtá ruka si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž. Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.... celý text
Přidat komentář
Kdyby se měly točit filmy podle jediného autora na světě, doufám, že to bude Irving. Je to génius. Tahle kniha je oproti ostatním jeho dílům trošinku slabší, to je fakt, ale i tak si zaslouží miliardu hvězdiček. :-)
Bizarní příhoda a zbytek života je jiný ... ale všechno zlé jen něčemu dobré, takže nakonec všechno dobře dopadne. Pat je muž, dělá co ho vábí a moc to neřeší, ale láska nakonec změní i jeho.
Koho by to napadlo stýkat se rukou mrtvého manžela? J.Irvinga v románu. Neuvěřitelně napsané, jako vše, co jsem od autora četla :D
Ne tak skvělá jako ostatní, co jsem zatím od autora četla. Ale i tak mě bavila. Opět příběh plný absurdit (ale to vám u Irvinga přijde normální :), zvratů, bolesti i lásky, plný zvráceností, kdy vám hlavou proletí jen užaslé: Cože?
Říkáte si, že to nemůže myslet vážně. Ale myslí. Říkáte si, že se vám to přece nemůže líbit. Ale líbí. Irving je prostě jedinečný, neopakovatelný, svůj a buď ho milujete nebo ho odsuzujete. Možná ho nechápete, ale stejně se k jeho knihám rádi budete vracet. Protože v nich najdete přesně to, po čem prahnete.
Člověka se všemi jeho zvrácenostmi, slabostmi, chybami a pokřiveností. Ale zároveň i člověka, který tam hluboko uvnitř miluje, trpí, touží, žije - a umírá...
Ze začátku mi trvalo se do knížky začíst,ale jako vždy jsem děj už od 70 strany hltala a hltala.Prostě Irving.
Irving mě nikdy nezklamal a ani tentokrát ne. Kniha je tak irvingovská, že chybí jen zápas, nahrazený jiným sportem, medvěd, nahrazený svérázným psem a trpaslík. Zato je tu hlavní hrdina, známý a slavný, kterého potká nehoda, a ta může být docela dobře prokletím i požehnáním, podle toho, jak se k tomu hrdina postaví. "Zapomeň na to, co bylo. Začíná nový zápas"...to bylo dobré!
Styl psaní Johna Irvinga mě strašně baví. Nechyběl absurdní příběh, zmrzačený hrdina, humor i dojemnost a ty nekonečně dlouhé odbočky, kdy jsem přestávala věřit, že se někdy může vrátit a přesto jsem se vůbec nenudila. Chyběli jen medvědi. Báječné!
Příjemná oddechovka, člověk se i zasměje.
Jenom občas dráždil překladatel pletoucí si ruku s paží, foťák s kamerou, podnebí s počasím.
"Většina inteligentních, činorodých a osvícených lidí neumí moc dobře psát." - jsem rád, že u Irvinga výjimka potvrzuje pravidlo
Typický Irving, kde se lidem dějí bizarní věci, které se ale tváří jako něco úplně normálního :-) Tentokrát byl příběh možná trochu slabší, proto nedávám 5 hvězdiček. Ale nedokážu říct, že by v knize bylo něco špatně a čtení mě bavilo. Proto ne 3 hvězdičky. Prostě poctivé 4 :-)
Asi bych dala jen čtyři, nebýt umění Johna Irvinga spočívajícího ve vylíčení abnormalit jako čehosi naprosto normálního. A to je dobře, protože nenormální věci jsou normální...
Krom toho oceňuji vyprávění ve 3. os. a to, jak se lovci lvů věcí dějí; zdánlivě bez jeho přičinění.
Zdlouhavé a namáhavé čtení, které má sice hezký nápad, ale po dějové lince to trochu vázne. Od Irvinga jsou určitě lepší knížky.
Nějak jsem se ztrácela, nemohla se začíst a také přemýšlela, jak tohle někdo vymyslí. Pana J. Irvinga mám ráda, ale tato knížka mi nesedla. Na mě příliš mnoho žen a jeden muž)).
Jako každá kniha od J.Irvinga opět nezklamala. Bylo to velmi pěkné čtení, u kterého si každý čtenář odpočine.
To je tak, když začnete s autorovými nejlepšími knižkami a pak se propracovávate k těm, řekněmě méně zdařilým...Čvrtá ruka neurazí, dá se přečíst, ale je to přesně ten typ knihy, který přečtete a za pár dní si ani nevzpomenete, že jste ji četli.
Moja prvá kniha od tohto autora, takže jeho rozprávačský štýl mi chvíľami prišiel čudný. Kľukatá dejová línia, uletený námet, zopár pekných momentov a zaujímavých myšlienok. Čítalo sa to dobre a nenudil som sa, ale Irving asi dokázal napísať aj lepšie knihy.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Nebude to titul, který si u autora zařadím na špičku, ale je to dobrý. Perfektně vykreslené postavy, včetně hlavního hrdiny, o kterém nelze říci, že by byl na ženské, jen prostě pasivně přijímá, že jdou ženy po něm.... výchozí situace je až absurdní, ale co z toho autor dovedl vytvořit ..... smekám.