Čtvrtá ruka
John Irving
Román Čtvrtá ruka si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž. Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.... celý text
Přidat komentář
Irving ma neprestáva baviť. Ďalšie vydarené dielko nabité hromadou nečakaných situácií, ktoré sú trošku uletené a nepredvídateľné. Koniec je síce sladký a dojímavý, ale aj napriek tomu sa ešte udržuje nad hranicou a nespadá do romantických brakov.
Když si člověk nastaví u Irwinga moc vysokolou laďku (Pravidla moštárny, Svět podle Garpa), má pak tendence všechny knihy od tohoto skvělého spisovatele porovnávat, snažím se od toho odprostit, ale nejde to. Kniha má velice zajímavé téma a byla přečtena druhým dechem, první patřil výše zmíněným knihám. Určitě bych však knížku doporučil k četbě.
Přestože bylo v knize několik dobrých a zajímavých myšlenek, tak jsem se z ní jako z celku netěšila jako z jiných Irvingových knih. Kniha mi trošku přijde nerozvinutá, jak to Irving jindy umí. Některé okamžiky mi přišly nerealistické (třeba chování a reakce některých postav), zato ale některé svou jedinečností a originalitou jakoby vypadly ze života, který se neřídí žádným klišé (akce se žvýkačkou). Při čtení posledních stran jsem "kousala nehty nedočkavostí", jestli to Wallingford nakonec zpacká, nebo ne. Nevím, jestli to je třeba překladem nebo stylem psaní, ale hodnotím to ve srovnání s jinými jeho knihami jako průměr.
Moji první přečtenou knihu od J.Irvinga hodnotím na 1-.Originální a čtivý příběh.
Určitě se k tomuto autorovi brzy vrátím.90%
Pro mě briliantní příběh se vším, co mám na Irvingovi ráda. Vtipné až absurdní historky (odpalování hovínek lacrosovou pálkou,...), nadhled, sarkasmus, zároveň však realistický pohled na život, v němž má každý právo na druhou šanci...
Těžko asi zpětně hodnotit knihu, kterou jsem četla už před několika lety, aby byl zachován ryze subjektivní názor na ni. Řekněme, že to Irving umí i lépe. :-)
Pokoušel jsem se to číst, ale bohužel jsem skončil na cca 70té stráně. Ani nevím, zda na to má vliv tématiky knihy - která se mi zdá originální -, nebo mi prostě jen v určitou dobu, kdy jsem knihu četl neseděla taková literatura. Nemůžu hodnotit, jelikož jsem to prostě jen oddálil a knihy si přečtu jindy.
Snad příště pane Irvingu.
Klasicky Irvnig, je to pro me od neho asi takove nejprostsi i nejsprostsi dilo, a hlavne konci doopravdy dobre bez jakehokoli dodatku, proste blazeny usmev a pocit uveritelne "pohadky" je strasne prijemny.
Pri cteni teto knihy(shodou okolnosti ctvrte od tohoto spisovatele), jsem si uvedomil, ze nejvic obdivuji popisovani postav, ktere me vzdy zaujmou a pritom si je neumim "dokonale" predstavit, alespon takovy pocit mam.
Kniha je psána vtipně a satiricky. Ze začátku se mi hodně líbila, ale čím víc se blíží ke konci, tak je vážnější a připadá mi strašně nesourodá. Prostě se mi to zdá, že to k sobě svým vyzněním nesedí. Jedna dějová linie (zpočátku se jí autor hodně věnuje) vyšumí do prázdna a polovina postav se chová jako těžce duševně nemocní lidé. Škoda skvělé formy, padla za oběť slabému obsahu. :/
První půlka má dokonalý spád, pak příběh začíná lehce stagnovat, ale následuje strhující konec, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Neuvěřitelně čtivé, originální, poutavé...
Byla to první Irwingova knížka, kterou jsem četla. Hned jsem dostala chuž i na ty další.
To mohlo dopadnout jedině dobře :-) Nikdo není ztracený, pokud jde za svým srdcem.... Ani bulvární reportér, který přijde na to, že se zamiloval do "Jejího" života a je schpný se kvůli ní změnit. Velice čtivá kniha, ostatně jako většina od Irvinga a 4 hvězdy za lidský příběh.
Raději mám Irvingovi knížky tlusté, než ty hubené, protože hubené brzo končí... Po přečtení této mě napadlo, kam na to chodí. Originalita, originalita...
Nemuzu si pomoct, ale tuhle knihu mam od pana Irvinga nejradsi. Paradni a strhujici cteni s doslova zadnymi vlaznymi a nudnymi misty. Proste cteni na jeden dech :)
Štítky knihy
americká literatura transplantace reportéři, reportérky, zpravodajové
Autorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
Velmi oblíbená Irvingovka. Útlá knížka, co má spád a švih a já se u ní skvěle bavila!