Čtvrté křídlo

01.06.2024

Moc mě bavili draci, těch bych snesla ještě daleko více. Originálně zábavná byla taky situace, kdy si Violet před školními zápasy na žíněnce pomáhala tím, že soupeře vždy lehce přiotrávila, to jsem snad ještě nikde nečetla. Milostná linka byla decentní a konec úspěšně láká ke čtení dalšího dílu.... Co víc si přát?

01.06.2024

Ukazovala se všude a já ji odkládala, co to šlo. Jenomže draky MILUJU, a když jsem ji konečně otevřela, záhy jsem všechno to nadšení kolem pochopila :).

Byla jsem vtažena a pohlcena během několika málo stran. Pusu jsem samým napětím otevřela už při první Violetině zkoušce, velmi rychle jsem odhadla Daina a hledala cestu ke Xadenovi. Co vám budu - dostal mě :D
Všude byla spousta draků a já se v mezičase chodila dívat z okna našeho bytu a očima pátrala po obloze, kdy přiletí ten můj (ne, nejsem pošahaná, svýho draka už si přeju setsakramentsky dlouho :D)
Líbila se mi Violetina nedokonalost, která nezmizela jako mávnutím kouzelnýho proutku. A jedno máme dokonce společné - dáváme lidem, kteří nás zraní další a další šance, než se spálíme úplně.
Bože a ta chemie a napětí mezi postavami :)!

Nebudu lhát, že jsem mezi řádky cítila inspiraci jinými autory. A taky mě úplně nebavil závěrečný střet. Nechybělo mu nic, co by měl mít, jen se mi to nějak...táhlo.
Poslední věty jsem přečetla s úžasem, který jsem doprovodila ne zrovna slušným komentářem :D

Miluju to! Takže jo, tentokrát jdu s davem. Potřebuju další díl a nepřestanu vyhlížet svýho draka :D

31.05.2024

Když jsem zjisitla, že vyjde Čtvrté křídlo v češtině, bála jsem se, že to bude další přehypovaná fantasy. Ale s mým udivením nebyla.
Samozřejmě občas jsem tam viděla podobnost se SJM, ale ani mi to nevadilo. Někdy jsem měla tušení jaký plot-twist by mohl nastat, ale to nemění nic na tom, že ta kniha je velmi dobrá.
Autorka píše stylem, který vás nutí číst dál. Atmosféra, popisy jak funguje komunikace mezi jezdcem a drakem byla famózní.
Ale rozhodně to není kniha pro každého. Kdokoliv by mohl říct, že ta kniha je jedno velké chodící klišé. Ano, občas byla, ale stylem jakým to autorka napsala mi vše vynahradila.

31.05.2024

(SPOILER) Přidávám se k té mase okouzlených čtenářek. Autorka se mi trefila do mé čtenářské noty. Píše stylem, který mě nutí neustále číst dál. Nějaké to fantasy už mám za sebou, proto nemohu přehlédnou řadu podobností například se sérií acotar, nic méně mě to vůbec neuráží.

Školního prostředí jsem se po přečtení anotace trochu bála, ale nakonec mě to velice příjemně překvapilo. Od začátku je jasné, že mezi Violet a Xidenem něco bude, ale vůbec mi to prožitek z budování jejich vztahu nepokazilo.

To jakým způsobem jsou v knize vymyšlení draci mě extrémně baví. Hlavně musím vypíchnout způsob jejich komunikace s jezdcem a jejich nadřazenost pro svět lidí.

Dostal mě zejména ironický smysl pro humor, který se nenápadně plazí napříč celou knihou.

Samozřejmě celou dobu víš, že tam něco nehraje a že kniha dětských povídek bude mít hlubší význam, stejně jako ti celou dobu vrtá hlavou Aetosův signet a co se přesně odehrálo při oné vzpouře... závěr knihy nám tyto otázky nastínil, ale vzhledem k tomu, že podle autorky jde o 1 z 5 knih myslím, že v tuto chvíli nevíme vlastně vůbec nic.

Jediná otázka, která pro mě teď visí ve vzduchu...

Jsou Violet a Xaden Enemies to Lovers nebo Lovers to Enemies???

Uvidíme co se dozvíme v září.

31.05.2024

(SPOILER) Úplně si nejsem jistá, co o téhle knize říct. Hype je v tomhle případě nezasloužený, to asi jako v první řadě... Je to obyčejná romantická fantasy, tedy spíše romantická slátanina než fantasy. Jako to že tam jsou draci, z téhle knihy nedělá fantasy a navíc mi to přijde jako vykrádačka například té Divergence, nebo HG, taky trochu HP a GOT. Jen autorka nemá tak skvělé a originální nápady jako zmiňovaní autoři. Worldbuilding? Naprosto žádný. A nejvíc mě dostala ta romance, to je fakt katastrofa jak dneska autorky píši love story. Sestra hlavní hrdinky jí hned na počátku upozorní, aby si dávala pozor na dotyčného bad boye a ačkoliv oba mají důvod se fakt nenávidět, tak si asi můžete domyslet, jak to nakonec dopadne. V průběhu se dozvíme že ten sexy velitel se do ní hned zamiloval a v podstatě od počátku jí chrání, místo aby jí chtěl zabít, jak tomu původně mělo být. Nemůžu z tohohle...

Magie se tady odehrává lusknutím prstu a nejvíc podceňovaná hrdinka se stává nakonec nejlepší, nejsinější, nechytřejší a prostě asi zachrání svět.

Celkově logika v tomhle příběhu neexistuje. To čtení myšlenek, kdy jsou propojení všichni? Bože...

Za mě blbost, kterou ženy a děvčata žerou kvůli zmiňované romanci. A to asi jako pro úspěch stačí...
Ten hype není kvůli tomu, že by byla ta kniha tak skvěla, ale vymakaný marketing. Ono stačí najít pár lidí, kteří nadšeně knihu vychválí a spousta lidí tomu uvěří, protože stokrát opakovaná lež se nakonec stane pravdou, byť kniha je jinak dost podprůměrná. Tohle je přesně ten případ.

Jazyk tenhle knihy nic moc, ale na druhou stranu uznávám, že se to lehce četlo.
Takže tak.

30.05.2024

(SPOILER) Toto je moje první recenze na Databázi knih. Upřímně tím “výbuchem" kolem fantasy ji k této knize prostě musím napsat. Kniha byla celkově velmi zpopularizovaná a jakožto fanynka Sarah J. Maas jsem si řekla, že si ji prostě přečtu.

Bohužel kniha neobstála na základních pilířích, které si kladla. Prakticky už jen recenze Jennifer L. Armentrout je za mě mylná: “Brutální hry, nebezpeční draci.. třaskavé sexuální napětí. na obalu knihy.

Děj známe, ten nemusím rozebírat. Brutální hry úplně mé očekávání nesplnily. Prakticky jsem měla pocit nějakého nebezpečí pouze při prvním úkolu kdy se budoucí studenty snažili dostat přes lávku aby měli šanci studium začít. Zároveň ta neúprosná snaha dát do knihy lásku vs nenávist dvou hlavních postav byla spíše k popukání. Prakticky tam skoro žádná nenávist nebyla, jen neustálé “slintání a koukání se na sebe s “hladem v očích. Dokonce se autorce povedlo i to, že víme mnohem víc o životě a historii mužské postavy (možná i o vzhledu) než o hlavní hrdince.

Lákadlo nebezpečných draků bylo špatně uchopeno. Dle mého názoru se spíše hodili jako užitečný komunikační nástroj, někdy také pro lechtivé konverzace.

Celkově je v ději hodně mezer a kdyby se toto lépe propracovalo, tak to mohlo být i dobré fantasy. Teoreticky příběh a téma dost připomíná Divergenci s draky navíc.

Pozn.: Opravdu si Violet nepamatuje nic z knihy, kterou dle jejích slov četla 1000x? Předpokládám, že by jí mohla v hlavě nechat nějaké indicie jak se stvůrami bojovat.

29.05.2024

(SPOILER) Dnes jsem dočetl světový, všemi uznávaný, žhavý fantasy román a fenomén Čtvrté křídlo, no a páni. Nechce se mi ani věřit, že se najdou mezi námi jedinci, kterým kniha doslova změnila jejich reálný život a jejich pohled na něj, ale budiž. Někdy ke štěstí stačí málo, mně nestačí.
Začnu obalem... a ten je sakra "sexy" a proto dávám hvězdu ( dlouho sem nečetl fantasy kde zaznělo tolikrát toto slovo). Když se otevře kniha, vyskočí na vás mapa. Bohužel na ní není x a vy se nemáte vydat hledat poklad. Tato mapa vykresluje svět, kde se má příběh odehrávat a to i přes ten fakt, že hl. hrdinka se většinu času zdržuje na jednom místě (škola jezdců mapa je také, ale bradavice fakt nečekejte), takže se o tom úžasném kontinentu moc nedovíme, ale věřím že do budoucna se to změní, jelikož nás čekají další čtyři žhavý díly. Prakticky mi chyběly veškerý popisy míst(každá základna je čtverec protože jasně proč se namáhat) nebo měst (Aretie ,ale ta je spálená proč se namáhat nám přiblížit jak vypadá, hlavně že tam je a to stačí), prostředí atd hodně sem se spoléhal na vlastní fantazii. OK
Obsah knihy: když jsem se dostal na stranu 50 došlo mi, že když si odmyslíte draky a magii tak je to jen nějaká šílená eroticky sršící telenovela, kde tempo udržují především dialogy. A když si odmyslíte draky a magii tadáá máme tu brak, teď si zase přimyslete magii a draky virbl... máme tu brak s draky a magií...Teď vážně, ta kniha by měla být v sekci červená knihovna nebo někde daleko od regálů s kvalitní fantasy
Kniha nelogická, postavy otravný a pokud je někdo zajímavý, je tam minimálně. Je tu:
Hlavní hrdinka, klaďas, tyran, záporák, věrná kámoška, u každého víte hned kdo je kdo. Tak jsem si přál někdy aby Rhiannon Violet bodla do zad jen abych zažil ten hype zvratu.
Když došlo na překážkovou dráhu sakra může mi někdo vysvětlit, namalovat, ukázat jak překonala komín ? Doteď sem na to nepřišel, tak mizerný popisy sem dlouho nezažil do háje
no a na konci bitva kde prostě nikoho nic nepřekvapí, popravadě si ji ani nedokážu představit protože světe div se chybí lepší popis prostředí .
Co se týče útoku na emoce to se paní Jarošový povedlo smrt Liama mi byla k lítu. No a když se Violet během 3 dnů totálně zamilovala a pak se opět nesmyslně odmilovala, musel jsem napsat bývalý ex, že ji ztvárnili v knize.
Tato kniha má od fantasy daleko a ani se to nesnaží popřít je to brak ale dokáže zabavit, jako třeba když se nudíte ale jdete do kina na uplně pitomej film na kterej pak zapomenete.
Pokud se s touto knihou tolik žen ztotožnuje sakra ani se nedivím, že nemám vztah :D prptože jediný co si dokonale umim představit je pan xaden a tam se s popisem nešetřilo nene

29.05.2024

Je mi jasné, že tohle hodnocení se asi nebude spoustě lidí líbit a je moc dlouhé, ale mám pocit, že si ta jedna hvězdička zaslouží zdůvodnění (spoilery jsou až na konci textu)... Poprvé jsem knihu odložila jako naprostý brak po pouhých 25 stranách. Všechny ty přibývající pětihvězdičkové komentáře mě ale nahlodaly a cítila jsem se špatně, že jsem knihu odsoudila po přečtení prvních 5 % textu. Tak jsem dala Čtvrtému křídlu pro klid duše druhou šanci prostřednictvím audioknihy. Výsledek? Můj celkový názor se nijak zvlášť nezměnil.

V knize jsou jediné dvě pasáže, kde jsem uvažovala o tom, že zvednu hodnocení aspoň na ty 2 hvězdičky: první, když se na scéně objeví draci a dojde k propojení - to bylo opravdu zajímavé a druhá pasáž je posledních cca 50 stran knihy, kde dojde k očekávanému, ale relativně dobře zpracovanému plot twistu a k boji. Až v tomto úplném závěru jsem měla pocit, že se autorka aspoň trochu snažila vyplodit nějaký propracovanější příběh. Bohužel zbylých 90 % knihy je slátanina, která když se nad tím člověk aspoň trochu zamyslí, nedává moc smyslu. A na to já jsem fakt háklivá.

Napětí v celé knize je od samého začátku udržováno na maximálním možném stupni - od samého začátku máte pocit, že pro hlavní hrdinku přichází rozhodující životní událost - něco jako postupné budování napětí a následné vyvrcholení zde vůbec není. Věřím tomu, že právě toto (že máte od samého začátku pocit, že přichází vyvrcholení příběhu a na této úrovni se autorce podaří vás udržet více méně opravdu celých 500 stran) je to, co lidi, žene k vysokému hodnocení. A i když to odporuje teoretickému principu struktury "správného" textu, kdo z "normálních" čtenářů by si takový dramatický příběh nepřál, že? Jenže problém nastává, když je toto napětí budováno na úkor logiky. Samozřejmě, že to vede k tomu, že děj od samého začátku musí být maximálně a nesmyslně nebezpečený, smrtící, emoce jako nenávist a láska musí být vyšponované na maximum, stejně tak hlavní hrdinka i všechny vedlejší postavy, musí být charakterově, fyzicky i vzhledově vymyšleny v extrémní podobě. Celý ten příběh pak působí jako instatní slepenec všech fungujících vrcholných motivů z jiných knih. Přesně jak jsem někde viděla nebo slyšela - je to skoro jako když byste dali knihu napsat ChatGPT se zadáním "analyzuj současnými čtenáři nejlépe přijímané knihy z žánru fantasy a romance a sestav nový 500stránkový příběh za použití nejnapínavějších a nejžhavějších motivů, které se v těchto knihách vyskytují". Dostanete přesně Čtvrté křídlo. Celkově to pak působí jaksi instantně, ploše, bez pocitu, že si autorka dala s vymýšlením příběhu a logiky svého světa opravdu pečlivou práci.

Jediný svět představený v této knize, je totiž ta prapodivná nesmyslně smrtící vojenská škola jezdců na dracích, která existuje v jakémsi vzduchoprázdnu bez logického napojení na zbytek světa, o kterém se nedozvíte nic. Studenti školy se tam beztrestně v obrovském počtu zabíjejí přímo před zraky svých profesorů, u kterých netuším proč v té škole jsou - působí spíš jen jako diváci nějaké zvrhlé reality show. Při teoretických hodinách učitelé maximálně tak položí otázku, ale odpovědi a vysvětlení si dávají sami žáci, a fyzický výcvik probíhá ve stylu: pusťte se spolu do vzájemného smrtícího souboje a tím se naučíte bojovat. Případně poproste jiného svého spolužáka ať vás trénuje. A když chce někdo někoho zabít v těch pár situacích, kdy je to podle pravidel nepřípustné, tak tomu, kdo se o vraždu pokusil, učitelé maximálně s klidným hlasem řeknou "snaž se dodržovat pravidla"?!? Vůbec celý ten koncept "školy jezdců" je veskrze zvrácený a je tam jen jako kulisa, aby se pod záminkou "školních úkolů" mohly pořádat smrtící překážkové dráhy a zápasy. Jak by jakékoliv vojenské vedení mohlo připustit, aby se jim nejlepší a motivovaní budoucí vojáci zabíjeli mezi sebou v rámci školní přípravy ještě dřív než se dostanou na skutečné bojiště?!? Záminka, že tak ve finále zůstanou jen ti nejlepší, je přece tak ubohá. I ten nejhorší kadet z kvadrantu jezdců by byl pořád nadprůměrný obyčejný voják v kvadrantu pěšáků - lidské síly není ve válce nikdy dost. Navíc jak spolu pak mají ti "vítězové" bok po boku bojovat, když jediné v čem je tato "škola" celou dobu podporovala byly vzájemná nenávist a nedůvěra.

Všechny zásadní postavy, které se v příběhu vyskytují, jsou tam jen jako přesně naprofilované figurky, aby se v knize mohly odehrávat příslušná dramata. Potřebujete mít :
- jednu šíleně křehkou, ale rádoby přirozeně inteligentní a vychytralou hlavní hrdinku s vyjímečnými nově objevenými superschopnostmi,
- fyzicky dokonalého sarkastického záporáka, alias skrytého neprávem utlačovaného hrdinu a budoucího vášnivého milence, za kterého budete chtít položit život,
- jednoho celoživotního rádoby starostlivého přítele - skoro milence, ze kterého se vyklube protivný zmetek a nechá tím dostatečně vyniknout kvalitám záporáka alias skutečného hrdiny,
- jednu oddanou přítelkyni, o kterou se může hlavní hrdinka strachovat, a která ji podpoří a vyslechne, když je zoufalá, ale pro příběh nemá absolutně žádný smysl,
- jednoho obětavého veskrze sympatického přítele, kterého necháte v závěru s velkými emocemi zemřít,
- jednoho krvežíznivého sadistického záporáka, který bude neustále poblíž, a kterého hlavní hrdinka nechá několikrát ze soucitu přežít, aby mohl nadále vytvářet napětí a situace, kde se bude bojovat o holý život.

Opravdu nikdy v životě jsem neměla tak dlouhý seznam věcí, nad kterými jsem v příběhu musela kroutit hlavou. Spousta z nich už byla zmíněna v jiných kritických recenzích buď přímo zde nebo třeba u zahraničních recenzentů na YouTube a se všemi se překvapivě 100% ztotožňuji - ti nejznámější, nezávislí, se stovkami tisíc sledujích, jejichž názorů si vážím, obvykle ze Čtvrtého křídla rozhodně nejsou tak nadšení jako čeští knižní propagátoři, kteří se až na čestné výjimky, vezou na vlně obrovského nekritického hypu, který byl ohledně této knihy vytvořen.

29.05.2024

Já nevím… Něčím mi to prostě nesedělo. Možná jsem z podobných knih vyrostla, nebo se definitivně ukázalo, že mě prostředí školy nebaví. Nepřišlo mi to příliš originální, všechny jednotlivé prvky jako bych už od někud znala (a to jsem zase tolik podobných knih nečetla). Možná, že kdyby mi seděl víc styl psaní, mé hodnocení by bylo vyšší. Xadena jsem si nebyla schopná oblíbit, vlastně ani nevím proč, možná kdyby mu byl poskytnut i jiný prostor, než něco ve stylu že je hrozně sexy... Kniha mě bavila hlavně na začátku a na konci, kdy to konečně přestalo být pořád do kola to stejné. Zároveň nejsem schopná říct, co přesně se mi nelíbilo, asi prostě ta kombinace. Nebo jen nemám ráda typická fantasy s draky a lidmi, co na nich jezdí, a toto nenabídlo nic, co by mě přesvědčilo. Druhý díl si ale přečtu, konec vypadal slibně, že by to mohlo být o něco lepší.

27.05.2024

Kniha je fascinující fantasy román, který čtenáře vtáhne do světa plného magie, dobrodružství a silných emocí. Hlavní postavou je Violet Sorrengailová, mladá dívka, která je nucena vzdát se svého snu stát se učenkou a místo toho se přidat k elitní Dračí jízdě, kde jsou její přežití a úspěch nejisté.

Příběh je nabitý akcí a napětím, jak Violet prochází tvrdým výcvikem, čelí nebezpečným výzvám a musí se vypořádat s vlastními obavami a nejistotami. Autorka exceluje v popisu složitých a dynamických vztahů mezi postavami, zejména mezi Violet a tajemným Xadenem, který jí pomáhá i provokuje.

Yarrosová skvěle vykresluje svět, ve kterém draci a magie nejsou jen ozdobou, ale klíčovými prvky děje. Vývoj postav je přirozený a uvěřitelný, čtenáři mohou sledovat, jak Violet roste a sílí, nejen fyzicky, ale i emocionálně a mentálně.

"Čtvrté křídlo" je kniha, která nabízí víc než jen epický příběh; je to také sonda do lidské odvahy, síly a odhodlání. Yarrosová mistrně propojuje fantastické prvky s hlubokými emocionálními tématy, což činí tento román nezapomenutelným čtenářským zážitkem.

26.05.2024

Moje druhá fantasy kniha v životě.
A tahle teda byla skvělá. Nic jsem od toho nečekala a byla příjemně překvapena. Jsem ji slupla jak malinu během pár dní. Violet mě bavila svou bojovností a jemností a Xaden je chlap s tajemstvím. Liama, takového kamaráda by si přál každý. Promyšlenost světa a popis draků a ten konec prvního dílu příjemně překvapil ,protože nic není tak černobílé.

(SPOILER) „Je to ten nejkrásnější muž, jakého jsem kdy viděla. A díky šikmé jizvě vypadá dokonce přitažlivěji. Zatraceně přitažlivě. Brutálně přitažlivě. Vypadá tak přitažlivě, že by mě to mohlo dostat do potíží, a přitom mi to pořád připadat sexy.“

Mám dost.
Skončila jsem na straně 354. Nutně si od téhle knihy potřebuji dát pauzu, jinak by mi odumřely všechny mozkové buňky. Ani nevím, kde začít. Pozitiva? Nádherná obálka. Tím to končí. Přitom začátek nevypadal vůbec špatně.

Jestli toužíte po další knize, kde má hlavní hrdinka místo mozku vagínu, pak je kniha přesně pro vás.
Ne, teď vážně.

Tohle má s pořádnou fantasy společného asi tolik co bernardýn s čivavou.

Máme tu kupu nelogických věcí, které nás pronásledují celou knihou (vojsko nutně potřebuje vojáky, přesto v pohodě dovolí kadetům, aby se navzájem zabíjeli, instruktoři mají autoritu roztomilého koťátka a na akademii nepanuje téměř žádný řád, Violet tráví jednoho člověka za druhým, při čemž to nikomu nepřijde podezřelé. Kadet poruší pravidla, chce zabít dalšího kadeta a co udělá učitel? Nic. Nijak se ho nepokusí zastavit. Proč? Nemám ponětí. Doslova všichni učitelé tam byli totálně k ničemu a žádné porušení kázně nemělo důsledky. Tahle vypadá výcvik vojáků, kteří mají bojovat bok po boku? No potěš koště.

Hlavní postavy následují klasický vzorec všech dosavadních romantasy – drobná, křehká hrdinka (ano, to, že je křehká nám v jednu chvíli opakuje na každé stránce). Naopak on je vysoký, svalnatý, nebezpečný, tajemný, smrtící… bla, bla, bla. Chápeme.

Violet je klasická nejspeciálnější hrdinka ze všech speciálních a tak speciální, že dokonce i její vlasy mají speciální barvu. Prostě je ve všech ohledech výjimečná! A tak inteligentní (což nám autorka připomíná extra často, abychom na to nezapomněli), až na to, že ji všichni musí neustále zachraňovat před její hloupostí a v jednom kuse kňourá, když s ní někdo přestane zacházet v rukavičkách.
Jediná věc, co se mi líbila na Violet, byla není nemoc. Myslím, že spousta čtenářů, která trpí podobným chronickým onemocněním by se s ní mohla ztotožnit.

A pak tu máme Daina. Tomu klukovi jsem chtěla vyrazit zuby pokaždé, když se objevil. Naprosto zbytečná postava, která tam je jen proto, aby čtenář mohl fandit Xadenovi.
Jack je zase klasický padouch, co hrdinku trýzní a je ve všech směrech kretén, jehož jediným úkolem v celé knize je šikanovat naši hrdinku. Toť vše.

Příběh je NESKUTEČNĚ předvídatelný a vrcholem tohohle stylu psaní je zdůraznění slov tečkou:
„Pojď. Sem. A. Vyklop. To.“
„Co. To. Sakra. Je.“
„Já. Jsem. Tady.“

Violet samozřejmě zkouškami prochází hladce, až zázračně. Bez problémů všechno zvládne. Propojí se s dvěma draky (oba jsou samozřejmě naprosto výjimeční, nejsilnější a nejvzácnější). A navíc má schopnosti, které dosud nikdo neviděl. Všichni postavy jen kulí oči, jak je Violet speciální a uuužasná! Zároveň mě bavilo, že kdykoli, když se objeví Xaden, začne hrdinku brnět hlava. :D Takovou pitomost čtu opravdu poprvé.

„On se ani nepokouší vypadat sexy… on zatraceně sexy prostě je.“
„Xaden je přesně to – nádherný a smrtící.“
„Svatá prostato. Ten je ale sexy.“
„Není to zvrácenost, že mě tenhle vzhled přitahuje?“
„Každá hrana Xadenova těla je vybroušená jako zbraň, samá ostrá linie a stěží spoutaná síla. A to břicho… Totiž, kolik břišních svalů vůbec existuje?“

Ano. Tuhle slátaninu dostanete snad na každé třetí stránce. A pro vás, co tuhle knihu vychvalujete jako jednu z nejlepších fantasy jakou jste kdy četli, mám otázky… To vám fakt stačí tak málo? Nebo to je vaše první kniha v žánru?

Jdu se vrátit k opravdu kvalitní četbě.

26.05.2024

Těsně po dočtení jsem dala 4 hvězdičky, protože jsem měla pocit, že mi tam něco malého a drobného nesedělo. Nicméně s odstupem času měním na 5 a přidávám se k fanclubu. Na knihu myslím, vrátila jsem se k několika pasážím, těším se na překlad druhého dílu...a vlastně si říkám, co chtít víc. :)

26.05.2024

Tak tohle byla pecka. Už dlouho mě takto žádná kniha nechytla. Nemohla jsem ji odložit. I když pravda, již od prvních chvil jsem tušila, jak se to bude vyvíjet, je to takový klasický scénář. I přesto konec překvapil, ale mé tušení, jak se bude děj vyvíjet to neovlivnilo. Už se nemohu dočkal druhého dílu.

25.05.2024

Kniha je horská dráha zvratů. Ani jednou mi nepřišla nudná, smála jsem se, brečela a zamilovala se. Byla jsem nadšená od první věty až do té poslední a pro jednou musím říct, že ten hype stál za to.

"Zemřeš jako písařka? Nebo budeš žít jako jezdkyně?"

24.05.2024

Na knihu jsem se těšila a naprosto splnila moje očekávání. Děj boží, postavy boží, draci ještě více boží. Navíc se kniha četla sama. Za mě to nejlepší co jsem v daném žánru četla a těším se na další díly.

24.05.2024

Největší hit roku. A musím přiznat, že jsem se na vydání této knihy také moc těšila. Bylo toho všude plno a prostě jsem si chtěla udělat vlastní názor. Těšila jsem se na nový svět, draky, prostě na vše. Ale možná jsem byla až moc natěšená a měla jsem velké očekávání.
Samotný vymyšlený svět se mi líbil, ale nečekala jsem od toho až takovou pohádku. Myslím, že chyba je také v načasování, jelikož jsem před Čtvrtým křídlem četla mnoho výborných fantasy knih, které mě dostaly. Navíc to velké očekávání.. Prostě to přišlo ve špatný čas. Už teď vím, že jakmile vyjde druhý díl, tak si ho přečtu a doufám, že s ním přijde už i ten wow efekt.
Bohužel u tohoto dílu žádný takový efekt nepřišel. Chvílemi jsem se musela do čtení i dost nutit. Musím ale vyzdvidnout konec. Ano, tam se to konečně rozjelo a uvidíme, jak se to vyvine.

24.05.2024

Už se těším na další díly.

24.05.2024

MILUJU. Knížku jsem četla v angličtině už v prosinci a teď, když konečně vyšla česká verze, jsem si musela dát reread a bylo to stejně boží, jako když jsem ji četla poprvé.
Příběh je velmi čtivý, napínavý, plný akce a draků. Kniha měla spád, žádná hluchá místa, byl tam zvrat za zvratem. Má mapu .
Prostředí miluju! Drsná škola, nový fantasy svět, DRACI.
Hlavní postavy jsem si úplně nezamilovala, kromě Liama (!!), ale ani mi nikdo vyloženě nevadil. No dobře, Jacka jsem nesnášela od první chvíle, kdy se v knize objevil. Violet je taková klišé postava, slabá, křehká, ale nakonec nejsilnější hlavně se tam asi stokrát zopakuje, jak má děsně slabý kosti, ale za celou knížku tam má zranění tak dvě.. Xaden je za mě v pohodě, ale pořád to není taková láska, jako třeba Rhys .
Ukončení knihy bylo skvělý, za mě ne moc překvapující a žádný extra cliffhanger, ale tím líp, když se mi nebudou líbit další díly, můžu předstírat, že je Čtvrté křídlo standalone