Čtyřiadvacet hodin v životě ženy / Vierundzwanzig Stunden aus dem Leben einer Frau

Mistrná psychologická novela zabývající se náhlým vzplanutím citů, ovlivněna Zweigovou inklinací k psychoanalýze a jeho přátelstvím se Sigmundem Freudem. Součást novelistického díla, zabývajícího se psychologickou analýzou lidí, ocitajících se v mezních situacích pohnutí mysli a konajících ve vleku svých emocí.

V mořském letovisku pro lépe situovanou evropskou klientelu z vyšších společenských kruhů dochází ke skandálu. Po návštěvě šarmantního francouzského elegána náhle opustí jednoho z hostů jeho dlouholetá žena – jak se ukáže, podlehnuvší vášni k mladému šaramantnímu muži. Tato záležitost se stane tématem sporů stolní společnosti, kdy dochází k verbalizaci názorů na danou ženu – od pohrdání a nepochopení až k shovívavému postoji jednoho z hostů na základě myšlenky, že „žena je v určitých chvílích svého života mimo svou vůli a rozum vystavena temným silám“. Tato myšlenka je většinou hostů odmítnuta a situace hrozí rozepří. Nastalé vášně pomáhá urovnat postarší anglická dáma. Zároveň se svěří onomu hostu se svým dávným osudovým setkání s mladým polským aristokratem v Monte Carlu, který pro ni znamenal vzplanutí citu, o kterých si myslela, že v ní jsou již dávno mrtvé. Příběh vášně a zaslepení končí potupou a posléze tragicky. Pro starou ženu ovšem také duševní katarzi mít možnost tento příběh vyprávět člověku, který projevil shovívavost k na první pohled nesmyslnému a iracionálnímu náhlému citového zmatení. Pozitivním momentem je určité vyústění tohoto příběhu a vyrovnání se s neklidnými vzpomínkami na vypjatou životní situaci. Propracovaná a čtivá psychologická novela.