Cujo
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/304248/bmid_cujo-xHe-304248.jpg
4
2302
2302
Americký spisovateľ Stephen King je majstrom moderného hororu a thrilleru, jeho knihy vychádzajú na celom svete a patria k najpredávanejším. V románe Cujo zdanlivý pokoj malého mestečka naruší besnotou nakazený bernardín. Z milého a prítulného psa sa stáva hrozná beštia, ktorá celkom zmení život obyvateľov mestečka, je ich strašným tieňom, trestajúcou rukou osudu, čo prináša smrť. Jeho kradmé kroky, temné vrčanie a vražedné tesáky cítiť takmer na každej stránke knihy... Napínavý, dynamický dej románu autor umocňuje brilantným zobrazením psychiky hlavných postáv.... celý text
Přidat komentář
Z počátku jsem se do knihy nemohla moc začíst, dokonce jsem ji na čas odložila. Cca v půlce knihy jsem ale začala chápat co se děje a dějové linie do sebe začaly zapadat. Část jsem poslouchala i jako audio. Knihu proto nakonec hodnotím 4 hvězdami. Byl to zajímavý příběh, hezky vyprávěný s dostatečnou gradací. Líbila se mi pointa, kterou jsem si z toho tak trochu vzala a to, že ač vše napáchal Cujo, stejně za situaci mohli lidé, kteří zanedbali situaci a nechali ho nemocného doma. :/
King určitě napsal mnohem lepší věci.. rozjezd byl hodně zdlouhavý, akci brzdilo příliš vedlejších dějovych linek, které nesouvisely s dějem.
Pořádné napětí se autorovi podařilo vytvořit až k závěru knihy, který byl hodně skličující až depresivní. Za ten přidávám hvězdu.
Neskutečná bomba, ostatně jako každá Kingova kniha. Oceňuji neskutečný talent vytvořit úžasný svět s příběhem, který by skvěle obstál i bez zařazení do hororů. Nádhera
Ač jsem velký příznivec a sběratel knížek Stephena Kinga, tak k Cujovi musím říct "dnes ne, Mistře".
Chápu, že s realistickým vyobrazením onemocnění by to nefungovalo, ale pokud chci vzít něco tak reálného, jako je virus vztekliny, pak není potřeba přibarvovat si to do hororu. Vidět a slyšet nakažené zvíře je samo o sobě dost hororový zážitek. Jenže takové zvíře rozhodně není schopno úkladného a vypočítavého chování, jaké předváděl celou dobu velký a kdysi hodný bernardýn. Kousal by sám sebe, kousal by auto, žral kameny a jiné nepoživatelné předměty, škrábal by se do masa, upadal do křečí, štěkal by nepřirozeným hlasem... možná by lepší službu udělal nádor na mozku. A v tom letním vedru, které bylo dle popisu obzvláště horké, by nejspíš byli ti dva mrtví už první den.
Odhlédnu-li od těchto věcí, není to úplně špatný příběh. Postavy jsou propracované, rukopis je víceméně kingovský. Jenže mi Cujo nechal na okraji, někde na střeše, vysoko nad děním na dvoře opraváře Joa Cambera. K této kingovce se nejspíš už nevrátím.
Před třiceti lety jsem viděla film a dodnes si ho pamatuji . Vůbec nejsem příznivce hororů, ale když se objevilo téma ve Výzvě, nemohla jsem odolat. I v knize je to hrůza, taky mi vadilo trochu moc ,,omáčky,, okolo, ale to prý je u Kinga běžné. Nevím, nic jiného jsem od něj nečetla, ale od téhle jsem se nemohla odtrhnout.
Knihu samotnou jsem sice nečetl, ale narazil jsem na její namluvenou verzi z dob, kdy se tomu ještě neříkalo audioknihy. Na svědomí ji má Hana Makovičková, pro mě neznámá herečka a televizní hlasatelka z dřívějších dob, a musím říct, že se jí to povedlo a namluvení působí i dnes jako profi standard.
Překvapilo mě, že jméno psa má španělskou výslovnost jako "Kucho" a né "Kužo", ale mělo mi to dojít, že se tady bude spíš kuchat než kužit.
Děj samotný zas takové terno není a musím říct, že se mi to šíleně táhlo. On je to teda celý Stephen King - protáhne nás zdlouhavou minulostí různých postav, osvětlí situaci v rodinných vztazích a pohraje si s podrobným vykreslením jednotlivých charakterů, abychom věděli, proč a jaký to má vliv na aktuální děj kolem vzteklého psa. Nicméně zachraňování marketingové kampaně není něco, co bych musel pořád dokola slyšet, když chci trochu horor. A toho tu vlastně moc není. Psího teroru je tam podle mě zatraceně málo a jako horor mi to nepřipadá, nebo alespoň ne s prvky nadpřirozena.
Protože co je tu nadpřirozené? Mihnou se zde sice nějaké náznaky posednutí zlem z městečka Castle Rock, které v dřívějších knihách představoval šílený vrah Frank Dodd, ale... co to má společného s tím, že Cujo chytil vzteklinu od netopýra? Podle mě nic a autor asi ze začátku chtěl to zlo nějak použít, ale nakonec mu to nevyšlo, tak se na to nakonec vybodl... ale už se mu nechtělo ten začátek přepisovat nebo mazat.
Prostě: na to, kolik na knihu existuje opěvných názorů a chvály, je to pro mě docela zklamání a knihu řadím zatím mezi tu horší polovinu toho, co jsem od Stephena Kinga přečetl/poslechl.
Už asi nikdy nebudu schopná se podívat na velkého psa a nevzpomenout si přitom na hrůzného Cuja. Kniha to byla hnusná, plná krve, bahna, vedra, vztekliny. Přesto dokázala vzbudit takové napětí, že jsem ji nedokázala odložit a přestat číst. Uff, ale jsem ráda, že je to už za mnou.
Cuja som na poličke už dlhší čas a doteraz netuším prečo som jeho čítanie toľko odkladal. Jedna sa o jeden z najlepších Kingových hororov. Výborne napísané postavy, napínavý dej a veľmi smutný záver. Na konci mi okrem hlavných postáv bolo ľúto aj samotného Cuja, ktorý vlastne za nič nemohol. Vplyvom náhodných udalosti a nezodpovednosti jeho majiteľov sa z milujúceho a dobráckeho psa stal krvilačný netvor.
Napriek svojej "nehrúbke" (nemám moc rád tenké knihy) to bol dosť pútavý a napínavý príbeh, a osobne sa mi ten koniec páčil viac než keby to dopadlo inak. Jediným mínusom teda pre mňa je že to bol taký skromný a málo prepletený príbeh než aké uprednostňujem.
Autor je mistrem svého řemesla. Ač jsem milovnice psů, tak byly chvíle, kdy jsem se Cuja bála i na druhé strany knihy. Skvělá psychologie postav, jen ten konec jsem si přála jiný. Nenechte se odradit pozvolnějším začátkem, stojí to za to.
Jeden z nejlepších Kingových hororů. Pro mně se tato kniha dělí o první místo s osvícením.
Přitom jsem od toho moc nečekal. Tento Kingův horor jsem si vždy nechával na později, protože jsem si nemyslel, že horor se psem mě bude bavit. Opak byl pravdou - Stránky jsem hltal jednu za druhou a nemohl jsem přestat.
Kniha se děli na dvě části: Rodinné drama a potom vzteklý pes Cujo. Jestli vás tato kniha bude bavit, záleží právě na tom, jestli vás bude bavit číst to rodinné drama. Podle mně to rodinné drama zvládl King geniálně. Opět to stojí na postavách, které má King prostě v malíku. Opravdu mi přijde, že ty postavy jsou skutečné a že tyto osoby i po dočtení knihy dále žijí svůj život.
Druhá část je právě ta část s Cujem a tady ani nejde o to, jak Cujo trhá lidi na kusy ale jde o napětí, že se schyluje k něčemu hroznému a nic tomu nedokáže zabránit. Cujo je sakra děsivej a ke konci knihy jsem toho čokla nenáviděl.
SPOILER!!!: Kinga nenávidím a zároveň miluju ze stejného důvodu: Nenávidím ho proto, že vždycky hraje na city prostřednictvím dětského utrpení. A jelikož mám syna ve zhruba stejném věku jako Tad, tak mě to vždycky dostane a to dost. Ale ze stejného důvodu jeho horory miluji, právě proto, že ve mě vyvolávají silné pocity. Ale sakra, tady jsem si hodně přál aby to mělo šťastný konec. Z toho konce mi je ještě teď těžko.
Cujo je kniha, kterou jsem nejenom četl ale zároveň i prožil s hlavními postavami. 5 hvězd je málo.
Čoklík, co tyranizuje Kingovo oblíbený městečko Castle Rock v americkým Maine. Takovej skoro až banální nápad, co člověku přijde na mysl v drogovým opojení. A těch si King v tý době dopřával tolik, že už si ani nepamatuje, jak tenhle román vznikal.
Prej je mu to líto. Další už si naštěstí (díky jeho manželce) pamatuje.
Potkáme se, jako u Kinga ať už pod parou nebo střízlivýho vždycky s fantasticky promyšlenejma postavama. Některejm fandíme, jiný nesnášíme a se zadostiučiněním přihlížíme jejich smrti. Cujo vraždí. Je to pes, co byl v nesprávnej čas na nesprávným místě a jeho původní povaha se naprosto změní.
O Kingovi se říká, že je to mistr hororu a takový ty věci. Jako kdyby někdo potřeboval olíznout a nalepit člověku na čelo nálepku, aby nezapomněl. Aby jedním dvěma slovama shrnul celou podstatu autora. Dost divný. Tady se King pokoušel o hororový prvky z jakýhosi nadpřirozenýho, předem avizovanýho světa. A působí to - červené oči v Tadově skříni - dost prkenně. Samotnej Cujo - ten reálnej a nemocnej - je děsivej dost.
KV : databáze knih, téma č. 3- kniha od J. Austen nebo S. Kinga.
Jako milovnice hororů je asi jasné, kam jsem sáhla ...
Autor opět uměl, skvělé vyvedený příběh s děsivým dějem.
Zvíře nakaženo nemocí bohužel přenosnou na člověka dokáže někdy lidem v okolí způsobit pořádnou "paseku" . Hodný bernardýn, kterého by určitě každý pohladil se během pár desítek minut proměnil na krvelačnou bestii ohrožující životy. Donna, která byla na cestě do opravny se synem Tadem zůstala uvězněná v porouchanem autě s útočným psem. Tadovi se udělá špatně, tak se Donna rozhodne situaci vzít do svých rukou.
Takhle dokonale vyprávěný a napínavě podaný horor jsem dlouho nečetla a vlastně jsem sama na sebe naštvaná, že jsem tu knihu dlouho odkládala. Děj skvěle ubíhá, od začátku se buduje silná psychologie postav, která je čtenáři tak přiblíží, že nikomu nemohou být lhostejné. Příběh je vyprávěn z mnoha pohledů včetně psího a dětského, což jen napomáhá vše vykreslit do detailu. Oceňuji i absenci nadpřirozena, se kterým King velmi rád pracuje. Je vidět, že umí vybudovat mrazivý (ve spalujícím horku) horor pouze s pomocí věcí reálných a dobře známých, jako je vzteklina. Celou zápletku tvoří pouze souhra spousty špatných náhod a vyloženě definice toho "být ve špatnou dobu na špatném místě". Nakonec mě psychologie dvou venkovských rodin bavila ze všeho nejvíc. Rozhodně doporučuji a chápu, proč je to jedno z Kingovo nejznámějších děl.
Děj je samozřejmě dalekosáhlejší než anotace, pohltil mě od první stránky. Neznalce Kinga by možná mohl odradit jeho, téměř vždy, pomalejší počátek knihy, kdy se postupně seznamujeme s postavami a zdánlivě se toho v knize moc neděje. Kniha se točí hlavně kolem rodiny Trentových a několika dalších postav. Děj byl reálný, uvěřitelný a tentokrát se zde nevyskytuje žádné nadpřirozeno, ale všichni víme, že v Castle rocku se toho děje daleko víc (mrk, mrk). Další plus vidím, že tu bylo i pár scén z pohledu Cuja a jeho přemýšlení. Nicméně musím hodnotit opět skvěle vydařenou a gradující atmosféru, kdy jsem ke konci téměř ani nedýchala. Shrnout by se to dalo tak, že se svět a celý vesmír spikl proti vám, kdy jste ve špatném čase na špatném místě.
(SPOILER)
Doteď jsem Kinga nikdy nečetl, protože jsem ho měl za overhyped chlápka, co solí jednej "horor" za druhym. Obrovská chyba.
Skvěle popsaný duševní stavy, pochody a motivace, od psa k dítěti (a ostatních). Plno blbejch náhod, ale ne nerealistickejch. Závěr mě jako rodiče úplně zničil, takhle na nic mi dlouho nebylo. Skvělá kniha, ke který se pravděpodobně už nikdy nevrátím.
Neznalce Kinga by možná mohl odradit jeho téměř vždy pomalejší počátek knihy, kdy se postupně seznamujeme s postavami a zdánlivě se toho v knize moc neděje. Kniha se točí hlavně kolem rodiny Trentových a několika dalších postav. Děj byl reálný, uvěřitelný a tentokrát se zde nevyskytuje žádné nadpřirozeno, ale všichni víme, že v Castle rocku se toho děje daleko víc (mrk, mrk). Další plus vidím, že zde bylo i pár scén z pohledu Cuja a jeho přemýšlení. Nicméně musím hodnotit opět skvěle vydařenou a gradující atmosféru, kdy ke konci jsem téměř ani nedýchal. Shrnout by se to dalo tak, že se svět a celý vesmír spikl proti vám, kdy jste ve špatném čase na špatném místě.
Přátelský bernardyn Cujo je během své lesní potulky skrabnuty netpyrem prenasejicim vzteklinu - a nikdo si nevšimne, ze se pomalu mění v pominutou bestii. Děj vygraduje uvězněním matky a jejího malého syna v porouchaném autě na dvoře farmy majitelů psa. Úplně mi ta atmosféra zoufalství a beznaděje i po letech ožívá před očima - opuštěná farma, nikde nikdo, horko, auto, které se pomalu mění ve smrtící past, telefon vzdálený čtyři metry od něj...... Mobily byly v sedmdesátých letech hudbou vzdálené budoucnosti. Výborně napsaný thriller.
Štítky knihy
psi nevěra zfilmováno tajemství strach horory Cena Augusta Derletha Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Tohle pro mě byla v době čtení nejtěžší Kingovka. Jako velké milovnici psů mi bylo neskutečně líto toho psa, ale ani osud dítěte s matkou v autě mi nebyl lhostejný. Poté, co jsem se sama stala matkou, je mi jasné, že už nikdy tuhle knihu číst nechci a nebudu.