Dcery Říma

11.04.2024

Kdyby román nabízel více napětí a vzrušení pro lepší představivost čtenáře.Juliovsko -claudiovská dynastie je námětem,který se sám vybízí k napsání výborného románu.Něco tomu chybělo,čekala jsem více.

26.11.2022

Tato kniha mi teda úplně nesedla. Možná je to jen moje chyba že jsem se prostě neorientovala v těch rodinných vztazích a tím to dělalo knihu pro mě složitější na čtení. Jako příběh takový byl pěkný, knihu jsem dočetla, protože mě zajímalo jak dopadnou trpaslíčci. To byla dějová linka která mě velmi zaujala.

16.03.2022

Tentokráte nás Tanja Kinkel zavede do Říma na sklonku vlády Gaia Julia Octaviana, prasynovce Gaia Julia Caesara, prvního občana státu, známého spíše pod svým čestným titulem Augustus. Za průvodce nám poskytla mladičkou Římanku Tertii, prodanou pro svůj trpasličí vzrůst svým otcem-rolníkem do otroctví. Spolu s ní dorazíme do životem kypícího města Říma. Nahlédneme do života nejrůznějších vrstev římské společnosti. Pobudeme mezi těmi nejnižšími (otroci, kurtizány, kejklíři, …) a vyšvihneme se až na tehdejší římský společenský „Olymp“, mezi příslušníky juliovsko-claudiovské dynastie. Příbuzenstvo prvního občana Říma poznáme v době, kdy je jejich mocenský souboj o nástupnictví téměř dobojován. Příliš hráčů ve hře již nezbývá. Tertia se dostane do domácnosti ženy, která ve „hře o trůny“ ještě zůstává - Augustovy vnučky Vipsanie Julilly, tímto se zároveň stane nedobrovolnou, nicméně aktivní a prohnanou, součástí zmíněného smrtelně nebezpečného klání. Někteří z jeho aktérů budou těm, kdo četli knihy od Roberta Gravese (případně zhlédli seriál) o koktavém „hlupákovi“ Clau-Claudiovy známi. Veskrze je tento „římský“ román velmi inteligentní historickou exkurzí do života nejlidnatějšího města tehdejšího světa: ukřičené hemžení chudinské Subury, zdánlivý poklid uhlazeného, nelítostného Palatinu. Autorka přichází s originální intrikou, s mimořádně neotřelým nápadem, jak by mohl vypadat pokus o konečné vítězství v závodě o absolutní moc. Nenudí ani pasáže, které se boje o mocenských půtek přímo netýkají: chod veřejného domu, život domácích otroků, římské malířství (vůbec jsem netušila jaký význam Řím malířskému umění přikládal), básnictví (zastoupené Ovidiem Nasem), apod. I s tímto autorčiným dílem spokojenost, římské prostředí (taktéž skvělý román „Synové vlčice“) jí evidentně svědčí.

„Příběhy jsou pro něj skutečností“, pomyslela si. „Nevidí rozdíl mezi skutečným otrokem a zamilovaným. Proč by pro něj měl existovat rozdíl mezi mrtvými ve staré básni a mrtvými někde v Germánii, když žádné neviděl na vlastní oči.“

„V paměti se vynořily příběhy, s nimiž vyrůstala: první Brutus, ten, jenž vyhnal z Říma krále, zabil své syny, když to vyžadovala bezpečnost města. A před ním zabil Romulus bratra Rema také kvůli Římu. Žádná oběť není dost vysoká pro blaho otčiny …. Je to něco velkého, když někdo obětuje svou rodinu pro mír v zemi. Ale je to velikost boha beze stopy lidskosti. …. ochota obětovat lidi pro svou ctižádost ji rozzuřila, avšak ctižádost byla malá a lidská a dokázala ji pochopit. Nedovede ale pochopit boha, jenž už nevidí lidi, nýbrž jenom stát.“

05.12.2021

Po dlouhé době kniha, kterou jsem měla problém odložit!
Historický román jak ho mám ráda: drží se známých historických fakt dané doby, přitom je zpříjemněn domyšlenými drobnostmi. V tomto případě tedy byla ta “drobnost” životní příběh otrokyně, ale asi víte, co myslím.

28.08.2020

Děj románu nás přenese do uliček nevázaného antického Říma, kde nic není tak, jak se na první pohled zdá. Spodina tu není tím nejhorším, co by nás mohlo potkat, ale spíše setkání s patriciji se zde nezdá být dobrou volbou.
Co stojí za vyzdvižení je styl autorky, která pár větami vtáhne do děje, rychle osvětlí základní dějiny, dokáže velmi sugestivně vylíčit tehdejší atmosféru, včetně detailních popisů vůní květin, bylin, jídel, nemytých upocených těl otroků, nebo pachu krve z gladiátorských zápasů. Stačí jen zavřít oči.
Co se týče příběhu, tomu kraluje pokrytectví a přetvářka, lhostejnost k životu druhých, pocit výjimečnosti střídá pocit absolutního dna. Na hlavní hrdinku je toho docela dost a je nad slunce jasné, že se se všemi nástrahami velkého světa popere tak, jak to žádá románová literatura. Závěr knihy byl pro mou melancholickou duši přeslazený, nicméně jednou za čas a v této menší míře je to ještě snesitelné.

30.04.2020

Krásný příběh.

píšete, že knížka nemá šťávu. Mně naopak její pomalé plynutí vyhovuje. Patří do doby, kterou popisuje a umožňuje vychutnat si popisy kolem děje. Líbí se mi.

Vcelku pěkná, pohodová, zajímavý námět, ale nečekejte žádný strhující děj a bomba závěr, tahle kniha tak nějak plyne a plyne, pomalu a líně a když si ji nepřečtete, tak také o nic nepřijdete. A je to škoda, historická témata dávají spoustu příležitostí pro napsání dějově průraznějšího příběhu. A škoda na druhou je, že autorka zvolila vcelku zajímavé a neotřelé téma, jen ho neprezentuje příliš poutavě. Byla to má první kniha od Tanja Kinkel a rozhodně se nebudu po jejich dalších knihách pídit cíleně, ale padne-li mi nějaká, třeba v knihovně, pod ruku, klidně si ji přečtu.

13.03.2017

vcelku pěkně napsané, jenom to jaksi "neodsejpá"...ale jinak pěkné.