Dědečkův velký útěk
David Walliams
Jackův děda je už starý a zmatený: Když jde do obchodu, zapomene si přezout papuče. Jí jen konzervy, z kterých vytváří nepoživatelné míchanice. Často si nemůže vzpomenout, jak se Jack jmenuje. Stále ale věří, že létá jako stíhač Královského letectva a bojuje proti Němcům v slavné bitvě o Anglii. Tak tomu před mnoha lety skutečně bylo… Jediný, kdo ho chápe, je právě jeho vnuk. Ve chvíli, kdy Jackovi rodiče umístí dědu do podivného a nehostinného domova pro staré lidi, se Jack rozhodne, že dědečka zachrání. Vydají se společně na velkou dobrodružnou cestu, dokonce opravdu vzlétnou do oblak. Nový román Davida Walliamse je úžasnou směsicí smutných momentů, detektivních motivů i typicky walliamsovského humoru. Řeší se v něm problém Alzheimerovy nemoci, vztahy v rodině a čtenáři se navíc dozví i něco z historie. Knihu opět ilustroval Tony Ross.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Grandpa´s Great Escape, 2016
více info...
Přidat komentář
Budu hodnotit z hlediska dospělého, který četl dětem 6+8 let.
Příběh je opravdu poutavý a otírá se o historii Bitvy o Británii v kombinaci s jasným Alzheimerem... Pěkně se dá vysvětlit, že "náš" kousek světa nebyl vždy "bezproblémový" a že nás všechny jednou dožene stáří... Při čtení byla i příležitost nakousnout příběh našich letců v RAF, protože i naší země se tato část historie týká a moc se o ní nemluví.
No, a teď máme doma na poličce jednoho "spitfajra", jednoho "harikejna" a samozřejmě nesmí chybět ani ten proklatý "mesr". A asi je jasné, kdo musí v simulovaných soubojích prohrávat, achjo...
Kniha, která baví velké i malé. Úžasný poutavý příběh, ve kterém najdete i plno informací a poučení.
Za pozitivní věc na této knize považuji dobrý styl psaní a její čtivost. Naopak se mi moc nelíbilo generalizování a stereotypizace.
Poslouchala jsem svou první audioknihu a hrozně se mi líbilo, jak to bylo namluvené a díky tomu se mi i hezky představovalo co se tam děje.
Knížka o dědečkovi a jeho vnukovi měla nádherný děj s hezkým ponaučením.
Moje první audiokniha, skvěle namluvená Jiřím Lábusem. Poslouchali jsme společně s dětmi a velmi mile mě překvapilo, jakou hloubku měl příběh Jacka a jeho dědečka, kterému propukla Alzheimerova choroba. Kniha umí být ve správných momentech velmi vtipná i velmi vážná. Příběh je lineární, ale velmi napínavý a dobrodružný. Poslech mě určitě nalákal vyzkoušet další audioknihy, jen se obávám, že pan Lábus nastavil laťku hodně vysoko.
(SPOILER)
(+ SPOILER) Zaujala mě zjevná obliba autora čtenáři i téma Alzheimerovy choroby, v literatuře pro děti ne úplně běžné. Nedovedla jsem si moc představit, jak lze to, co je pro nás dospělé jen těžko akceptovatelné, přetavit v nějakou počáteční informaci pro děti; že existuje možnost postupné a nevratné proměny někoho blízkého a milovaného, na kterou jsme my i lékaři krátcí. A nic na tom nemění, že je ten někdo třeba bývalým letcem RAF a vybojoval spoustu jiných bitev vítězně…
Walliams to asi zvládl výborně, nakolik to můžu posoudit jako dospělák. Pokusil se vysvětlit, že se lze i na to měnící se dívat s láskou, to, jak ošidná mohou být na pohled báječná řešení, jak složitá jsou rozhodnutí a jak statečné (a přitom často nemožné) je nepříjmout hned ta nejjednodušší. Jakákoliv. Má můj obdiv za to, co všechno dokázal v tomto ohledu nějak vetknout do dětské knížky, aby zůstala knížkou pro děti.
Já dítě nejsem, a vedle řádně napínavých akčních momentů mi ostatní vyprávění přišlo místy překvapivě ploché a legrácky nedětsky podivné, laciné až trapné (Kost a Maso, pokažený školní výlet v důsledku připojení učitele k dojícímu přístroji, aj.).
I další mi vadilo (v dětské knížce, zdůrazňuju). Třeba obsazení dvojitého záporáka mafiánským vikářem s potetovanými a vyholenými vazaly bez skrupulí. Myslím, že taky církev – stejně jako Alzheimer -, je těžko představitelný pojem. A že, stejně jako Alzheimer, by mohla být ta informace o ní (pokud by už vůbec musela hrát nějakou roli) jen neutrálněji počáteční.
A týká se to i poměrně drsných paralel s válečným děním (např. ředitelčina "přesvědčovacího" bodce) i bezmála hororové grotesknosti, se kterou je vylíčeno zařízení pro staré lidi, se kteroužto institucí prckové zatím asi rovněž moc zkušeností (a tím ani srovnání, zahánějící noční můry) nemají.
Prostě mi to přišlo zbytečně vyhrocené. Komentáře ale mluví o opaku. Že by taky děti – stejně jako my dospělí – potřebovaly čím dál větší hardcore?
Hvězdičkami nehodnotím, to nechávám na těch, kterým je kniha určena.
Audioknihu načetl moc pěkně Jiří Lábus.
Docela zajímavé, humorné i vážné čtení pro děti, které díky skvělému načtení panem Lábusem získává ještě na kvalitě. Příběh o vztahu válečného veterána, letce a jeho vnuka, kteří spolu vzdorují Alzheimerové chorobě.
Přečteno, abych věděla, co dám ke čtení synovi (10). Je to druhá kniha autora, kterou jsem četla - ještě Malý miliardář (také super). Moc pěkný příběh silného vztahu vnoučka (12) s dědečkem, který má Alzheimera a žije svými vzpomínkami z minulosti, kdy byl vojenským letcem. Vnoučka do svého imaginárního světa minulosti vtáhne a ten tím také žije a dědečka vroucně miluje. S dědečkem jsou ale už potíže, různě se toulá a pořád ho hledají a tak ho chtějí dát do domova pro staré. Dědeček a vnouček se ale tomuto osudu nechtějí poddat a tak se dědeček ještě jednou a naposled v životě stane hrdinou. Kniha je pěkně vypointovaná a stejně jako u Malého miliardáře jsem na konci brečela dojetím. Konec je pěkný, plný katarze, trochu smutný, ale ne moc, děti to mohou pochopit různě, jak jim jejich zralost dovolí. Příběh je to dobrodružný a napínavý - všechna čest, že takové téma autor umí zpracovat takto čtivě, klukovsky hravě, napínavě a zároveň dojemně. Budí to lásku ke starým lidem, sděluje to, že jejich život má stále hodnotu, i když se některé mentální funkce ztrácí. Stylisticky je kniha opět jako Malý miliardář velmi jednoduchá, děj nerozvětvený, ale velmi jasně a bez zákrutů plynoucí přímočaře vpřed. Je to lehce humorné, ale ne tak ztřeštěně a dětsky primitivně jako v Malém miliardáři, prostě jde knihou tak jako vkusně a citlivě zlehka trochu i humor. Také na rozdíl od Malého miliardáře zde nejsou žádné vulgarismy a sexuální narážky. Jazyk je sice stylisticky jednoduchý, ale ne nízký (což mírně vyčítám Malému miliardáři, kde tohle trochu, nicméně snesitelně, bylo). Kniha má cca 450 stran, ale písmena jsou velká a spousta obrázků - četla jsem to cca 3 a půl hodiny. Na konci knihy je slovník, který je dobrý s dětmi projet, protože daná věková kategorie ještě určité věci neví - ale není jich moc (luftwafe, příděly, gestapo......). Syn už četl Malého miliardáře, Babičku drsňačku a Půlnoční gang- vše hltal, četl sám od sebe ve volných chvílích, při psaní těchto řádek si vedle mě právě čte Pana smraďocha, je v polovině, začal ho číst před pár hodinami....Líbilo se mu vše, nejvíce Půlnoční gang, který se mu ale nelíbil hned od začátku a několikrát ho nejdříve odložil. Syn odskakuje k těmto knihám od Harryho Pottera, kde čte pátý díl. Knihy od Walliamse přečetl vždy za 2-3 dny. Jsou podle mě velmi vhodné na to, aby se děti rozečetly.....
Krásný vztah vzniká vnoučka se svým dědečkem. Děti jsou někdy moudřejší než dospělí. A tady tato věta, kterou běžně v životě slyšíme, platí dvojnásob. Dědeček od Jacka má alzheimerovu chorobu, ale vnouček mu rozumí. I když má výpadky paměti, dokáže pochopit, co tím myslí.
Starý pán se několikrát zatoulá a tak Jackovi rodiče umístí v domově pro seniory. Není to normální domov. Lidem tam dávají injekce a prášky, aby spali a neotravovali sestřičky. Pěkné povedené sestřičky. Jsou to chlapi, kteří se vydávají za ženské. Jack pomůže utéct dědovi i všem lidem z domova. Starší pán, veterán Královského letectva, nakonec se ještě naposledy proletí v letadle.
Je to dojemné, laskavé, milé a humorné čtení.
Možná autor chce poukázat, že podobné domovy jsou. Ano, jsou. Měli bychom opravdu zvážit, kde své blízké dáváme.
Vím, že není lehké přijmout, že váš příbuzný je nemocný a nejste schopni se sami o něj postarat, natož ho ještě umístit někam do domova. Velmi dobře je zjistit si jaké jsou jejich reference a promluvit si se současnými obyvateli toho domova.
Román je nejen pro děti, ale je pro všechny generace.
Úžasná dětská knížka, která vlastně obrací všechny archetypy dětských dobrodružných knih naruby. Vnouček plní svému dědečkovi jeho velké poslání (a zároveň svou iniciaci). Vnouček je ten, který se chová dospěle. Na závěr dostaneme Malého, ehm, pardon, Starého prince, který odlétá výš a ještě dál na svou planetku s ústřední myšlenkou z Coco - dokud na mě myslíš, nezmizím (potuplováno doslovem...).
Krásný příběh pro celou rodinu...
Tahle knížka mi udělala ohromnou radost. Většina pohádkových knížek je o tom, jak princ zachránil princeznu, a pak žili šťastně až do smrti. Tahle je naopak o tom, jak lidi "blázní" těsně před smrtí. Navíc je o velkém přátelství, řeší složitou životní situaci a probírá ryze klučičí témata, takže obrovská pochvala panu autorovi, že se nebál vybočit ze stereotypu.
Audiokniha, kterou opět skvěle četl Jiří Lábus. Protože jsem předtím poslouchal „Babičku drsňačku" vypadalo to, že to půjde podle stejného kopyta. Skoro ano, ale zde už byl děda nemocný hned od začátku... Je to spíše pro dospělejší děti, i když nevím co dnešní děti čtou (jestli čtou) nebo poslouchají. Je to smutná kniha a my si uvědomíme co nás asi čeká...
Pár vtipných částí tam bylo, cituji volně jednu:
„Typické, není tady papír. Můžete mi nějaký opatřit."
„Není čas Drobná." Děda se snažil mluvit zdvořile, ale měl už paní Drobné plné zuby.
„Ale co mám podle vás dělat?"
„Otřepte se a pojďte. Tak to děláme my muži."
Chvilku bylo ticho a pak se vesele ozvala paní Drobná.
„Vida, díky, funguje to."
:-)
Tohoto autora mám velmi ráda. A další kniha byla skvělá a jenom potvrzuje to, že má autor takový úspěch. Vypíchnu skvělé odhalení v závěru. A opět tady byl smutný konec, ale i přesto jsem si knihu moc užila a vřele ji doporučuji.
Nečekala jsem nic a jsem příjemně překvapená. Je to milá knížka o vztahu dědy a vnuka, o letadlech a o stárnutí, nemoci s dojemným koncem.
Ja som na konci knižky aj plakal.Ale super knižka.Aj sú vtipné aj sa v nich niečo dozvieš a v tejto knihe som sa napríklad dozvedel že aké lietadla mali nemci a anglicania a ako sa volali.
(SPOILER) Knihy Davida Walliamse mi připadají celkem vtipné, ale na konci vždycky hlavní postava umře. I když se mi závěr nelíbil, je to hezká knížka.
Jackův dědeček je válečný hrdina, bohužel díky stáří začíná zapomínat. Jackovi rodiče ho proto umístí do domova důchodců. Dědeček si myslí, že je zpátky ve válečných letech. Chce najít svůj spitfire, s čímž mu Jack pomůže a přitom spolu prožijí hezké i smutné chvíle. Příběh se mi moc líbil, jako všechny od tohoto autora.
Štítky knihy
láska naděje humor útěk senioři Alzheimerova choroba dědeček vnoučata prarodiče a vnoučataAutorovy další knížky
2012 | Babička drsňačka |
2012 | Pan Smraďoch |
2013 | Malý miliardář |
2014 | Ďábelská zubařka |
2013 | Kluk v sukních |
(SPOILER) Knížka mi na konci přišla opravdu smutná, ale nakonec jsem si řekla:
Neřeš přece konec když začátek byl skvělý!
To mě rozveselilo a knížku jsem si přečetla znovu.
Po druhém přečtení jsem si ale řekla že dědeček se pořece nenašel takže pořád ještě může být na obloze a zažívat dobrodružství!