Dějiny Česka
Jan Klápště , Ivan Šedivý , Michal Pullmann , Matěj Spurný , David Kalhous , Petr Sommer , Josef Žemlička , Martin Wihoda , František Šmahel , Martin Nodl , Jiří Hrbek , Marie Šedivá Koldinská , Jiří Štaif , Rudolf Kučera , Jakub Rákosník , Vít Smetana , Radka Šustrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/360858/bmid_dejiny-ceska-fsg-360858.png
3
39
39
Publikace navazuje na koncepci ediční řady České dějiny, a snaží se tak především o autorské uchopení vybraných témat. Takové pojetí odpovídá současnému stavu historiografie lépe než koncept, který by usiloval o syntézu. Autorům jde o problémovou bilanci těch kapitol dějin českých zemí, které pokládají za relevantní a důležité, a dávají proto přednost spíše volnějšímu esejistickému pojetí. Východiskem knihy není koncept „národních dějin“, tedy jakési zásobárny příběhů. Dějiny českých zemí jsou nahlíženy jako historie proměnlivého teritoria začleněného do přirozených středoevropských a evropských souvislostí (geografických, tematických i metodologických).... celý text
Přidat komentář
Jazyk této knihy, obzvláště první kapitoly je pro člověka se standardním slovníkem zcela nepřístupný. Proč místo slova sdělit něco někomu použít konvenovat, to nechápu. V tom mě zachaňovala angličtina. Co se týká obsahu, jsou zde chvíle určitých aha momentů k pochopení souvislostí s tím jací jsme. Například Češi vs Němci a jejich nepřátelství, které zřejmě vzniklo z toho, že elity chtěli své občany vyburcovat k činům. Poté Židi a Němci. Domníval jsem se, že Němci byli ti zlí, co zplynovali Židy. Je to trochu jinak. Židy nikdo neměl rád a u nás se proti nim brojilo stejně jako v ostatních zemích. Nakonec přišli pečliví a důslední Němci a vyřešili to.
Co mě též překvapilo, je kvalita lobování T. G. Masaryka pro existenci Československa. Za to ho uznávám. Stejně i přesto, že západní mocnosti v domění, že nebude 2. sv. válka se k nám otočili zády, my jsme to stejně opět udělali, tak že jsme získali své území nazpět a jako bonus jsme odstěhovali 3 miliony Němců. Bylo to dobře nebo špatně? Záleží na jakém kontinentě. V Indii to funguje, v Evropě to nefunguje, aby v jednom státě žilo více národností.
Dále se mi určitě libí postřehy toho, že díky socialismu se zrovnoprávnila společnost, vznikly sociální jistoty a všeho se dostalo na všechny a nikdo nebyl nechán na holičkách.
Druhá strana je likvidace lidí v průběhu daného režimu. Nicméně po 2. sv válce jsme komunisty zvolili a vůle lidí byla znárodňovat. Častokrát ale určený směr nabere jiný směr. Podobně jako Chomeiní v Íránu. Jak se dostal k moci? Lidé si ho zvolili a islámskou novou ústavu si sami odhlasovali.
Co vidím, je ovšem to, že Rusové se nezměnili. V průběhu 20. století na nás tlačili ve vlastním zájmu a za pomoci zastrašování. A my jsme jim lezli do zadnice a tak jsme poté skončili špatně. Rusové se od té doby nezměnili. Doporučuji navštívit jejich sousedské země, tam vám povypráví o jejich bratrské pomoci, které většinou pomáhají padajícími bombami.
Po přečtení této knihy hodnotím 20. století jako to nejbrutálnější a nejkrvavější a nejšílenější století celosvětových dějin.
Táto kniha ma úprimne sklamala. Spočiatku ma skutočne vtiahla do svojho obsahu. Ako slováka ma skutočne zaujímalo, aké zásluhy mali českí králi pri formovaní dejín budúcej Českej Republiky. Postupne táto nadšenosť knihy začala upadať. Povedal by som, že posledných 50 strán bolo skutočne bolestných. Text bol neskutočne nezaujímavo písaný a mnohé udalosti 20 storočia z Česko-Slovenska neboli ani spomenuté, iné zase z môjho pohľadu prekrútené, so snahou zahaliť skutočné dejiny. Ku koncu knihy som mal zmiešané pocity. Táto kniha môže byť celkom užitočná pre základné vedomosti dejín Česka, ale ani z ďaleka nie je taká dobrá, ako mohla byť.
Dějiny Česka považuji za poměrně informativní knihu, která má však řadu nedostatků. Vytknul bych především to, že některé kapitoly (zejména týkající se starších období) jsou napsány formou, která není příliš čtenářsky přívětivá a často jsem se v informacích ztrácel. Možná je to tím, že mojí parketou je spíše moderní historie. Té tu bylo naopak věnováno na moje poměry málo prostoru a rozhodně se dalo napsat více detailů.
Pokud si chcete zopakovat, kdy byla Bitva na Moravském poli, kolik manželek měl Karel IV., co je to tzv. Pragmatická sankce atd., tak tahle kniha není pro Vás. To si raději kupte Dějiny zemí Koruny české I-II. (to koupíte za pár kaček). Řekl bych, že tato publikace se nehodí do rukou "wkipedicky vzdělaných" lidí, kteří absolvovali vysokou školu života (to se taky odrazilo na hodnocení).
V čem je tato kolektivní práce tak vynikající? Protože hledá souvilosti a příčiny v českých dějinách, nad kterými se čtenář musí zamyslet. A hlavně vyvrací mýty, které někteří lidé nechtějí slyšet. Pokud si chcete rozšířit své znalosti o souvislosti, tak myslím, že budete spokojeni.
Autori zapomeli psat o Horakove, generalovi Pikovi a dalsich zlocinech komunismu, ktere jsou soucasti nasi historie. Jak tohle mohlo nakladatelstvi vydat? Odpad je to
Tohle nemá s dějinami nic společného! Jedná se absolutní svinstvo snažící se vymazat zločiny komunismu... prostě hnus. Tahle kniha je dobrá maximálně tak do kamen nebo jako ukázka snah o přepisování skutečných dějin.
Volnější styl mi v některých úsecích vyhovoval, u jiných knih světových dějin se často v datech a jménech ztrácím, ale tady mi zase kolikrát vyloženě chyběly konkrétní fakta a události a místy jsem byla znechucená redundantní implementací honosných slov a frází. Kapitola věnovaná 20. století, na kterou jsem se moc těšila, mě zklamala a jednu hvězdu dávám hlavně za úvodní části.
Pří nahlédnutí do této knihy mne napadlo, že komunisté vlastně kopírují praktiky islámu. Popřít dějiny a udělat tlustou čáru za pravdou a vytvořit vlastní dějinnou interpretaci. Nejlépe je to vidět v dějinách 19. a 20. století. Vytěsnit, vše, co ukazuje jejich vlastní zrůdnou podstatu. Jako by nestačilo, že z desetitisíce let lidské solidarity udělají politické výpalné, pustí se do vlastních dějin, jako nějaký psychotik, který popírá realitu.
Na adresu autorů bych se zeptal, kam dali svou akademickou čest, že souhlasí s tím, aby vzniklo něco co se prezentuje jako dílo, které nemá ambice něco vykládat? Ve skutečnosti prezentuje dějiny tak pokřiveným a zkresleným způsobem, že se na tom nedá stavět nic lepšího, než připravit se na opakování již prožitých zkušeností. Hůře by to nenapsal ani středoškolský student. Pusťte ten bolševismus k vodě.
To je jen dokladem přetrvávající nezralosti české společnosti i úpadku akademické obce.
Komunisté zjednodušili vlastické poměry, žádné vraždy ani zločiny, odboj za války zbytečný, komunisty měli lidé rádi, národ dokonce vlastně podporoval vstup armád v 68, Kléma to zvládl a autoři knihy jsou bez prominutí ubožáci! Odpad a ne odborná literatura
Kniha o dějinách naší země, která v kapitole o komunistickém režimu jaksi opomene zmínit třeba vraždu Milady Horákové si podle mě nezaslouží se vůbec dostat na trh.... strašné co jsme schopni sami o sobě vydat.... :-(
Napriek tomu, že už v úvode je čitateľ upozornený na iný štýl písania Dejín Česka - tj. voľný, esejistický prístup musím povedať, že ide o rozčarovanie a sklamanie. Zo začiatku kniha pôsobila dobre - obdobie Veľkej Moravy je napísané prehľadne a zároveň vecne. Niektoré kapitoly sú celkovo napísané veľmi pekne a je v nich mnoho užitočných informácií (tu vyzdvihujem najmä kapitoly o 2. republike a Protektoráte, kde sa dozvedáme mnohé veci napr. ohľadne sociálnej starostlivosti v protektoráte a ako súvisela neskôr s očakavaním ľudí o sociálnu starostlivosť počas 3. republiky a ďalej), či kapitolu o 19. storočí, kde bolo okrem iného spomenuté aj hnutie za práva žien a mnohé iné zaujímavé informácie. Niekedy však mám pocit, že ide skôr o prezentáciu svojho názoru (viď. najmä kapitolu o 1. republike) a snahu “zničiť mýty”, ktorá častokrát nemá úplne jasnú a presvedčivú argumentáciu a naopak zamlčiava isté pozitívne stránky 1. republiky. Veľké sklamanie je úplná ignorácia vývoja po roku 1948, ktorá sa zmestila skutočne na zopár stránok. Verím, že NLN do budúcna nechá Dejiny Česka prepracovať na štýl, ktorý je mnohým čitateľom bližší a ktorý sa pokúsi skôr o syntézu, než o sebaprezentáciu a vyjadrovanie svojich názorov, či písanie esejí na určité špecifické témy, pri vynechávaní iných dôležitých tém.
Jak je i v anotaci uvedeno, spíše než "dějiny Česka" jde o "moderní" (spíše bych řekl módní) volnější eseje někalika autorů na témata českých dějin, hodně prezentující jejich osobní názory, často na na vodě stojící. Do série Dějiny států tahle kniha úplně nezapadá. Celkově zklamání.
Celkově nevím jak přistoupit k hodnocení této knihy. Pokud člověk odhlédne od toho, že se jedná o další část řady Dějiny státu od NLN, tak se dle mého názoru jedná a velmi povedený sborník. Sami autoři již v úvodu vytyčují, že se jedná o jejich eseje na dané téma a to opravdu v knize je. Ale právě tím, že se jedná o část výše zmíněné řady má člověk trochu jiná očekávání. Například eseje na sebe vůbec nenavazují a spíše se snaží bořit mýty, než vykládat dějiny Česka.