Den, kdy jsme se opili dortem

23.02.2020

Přečetla jsem v rámci čtenářské výzvy - kniha, která je méně než 20x v přečtených. Měla jsem ji doma, dosud nečtenou. A to byl tedy objev! Úžasné povídky a obyčejných lidech, na první pohled to vypadá jako obyčejné vyprávění, ale jakmile se začtete, úplně tam jste a jako byste ty lidi znali, je to jako nakukovat sousedům do obýváku, fakt bravurní!

22.05.2018

Kniha 11 povídek, z nichž titulní „Den kdy jsme se opili dortem“ je pravděpodobně nejhorší, představuje kvalitní rychločtení, které prožijete s permanentním úsměvem na rtech, dovolil bych si je srovnat s tvorbou Ivana Krause.

Spektrum a zaměření povídek je variabilní, William Trevor dokáže například vynikajícím způsobem vystihnout aspekty manželství, kdy se manželka dokonale vysměje manželovi, který od ní utíká a ještě ho setře tím,že stihla románků daleko víc, nebo naopak zabrousí do života studenta, který se stydí za svoji matku, protože je rozvedená a má umolousané oblečení.

„Když večer pokročil, objevila se někdy i paní Keeganové a usrkovala gin s vodou. Vypadala tak trochu jako cuchta, šedé vlasy mívala neupravené a na nohou pantofle. Manžel si s ní ve stylu a způsobech nijak nezadal a jeho zarudlá pleť nasvědčovala tomu, že se rád oddává zboží, s nímž obchoduje u baru“