Den Trifidů
John Wyndham (p)
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý jev na nebi způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1999 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Kniha se dobře četla a i když jsem čekala něco naprosto jiného v ohledu na to že to je scifi a fantasy tak byla úžasná.
Kniha trefně popisuje, jak snadno a rychle společnost sklouzne vinou katastrofy od spořádané demokracie přes totální anarchii až k ozbrojenému teroru.
Často jsem si představoval, jak bych se v kůži hlavního hrdiny zachoval já, tváří v tvář čelit každodennímu boji o holý život a při tom neselhat sám před sebou i ostatními...
Kromě beznaděje, zoufalství, krutosti a smrti je na světě přece jen pořád láska, lidskost a hlavně naděje.
Jedna z prvních sci-fi, co jsem četl. Hodnotím nejvýše stejně jako Nonstop. Je to naprostá klasika.
Stejně jako mnoho čtenářů přede mnou jsem čekal trochu něco jiného. Ale popravdě nelituji jediné vteřiny, které jsem nad knihou strávil. Začátek knihy mě ihned vtáhl do děje a charakter apokalypsy, která není plná zombíků nebo mutantů (a trifidi jsou zde spíše okrajový problém) mě plně vyhovovala. První část knihy věnující se holému přežití, každodennímu vnitřnímu boji je velmi záživná a dobře se čte. Druhá polovina knihy, přecházející více do filozofické roviny již na záživnosti trochu ztrácí, ale nabízí mnoho zajímavých úvah o člověku i společnosti. Ve výsledku nelze než knihu hodnotit plnou palbou, o to víc při vědomí, kdy kniha vznikla a jak revolučně tehdy musela působit.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Četla jsem ji kdysi v mládí (dávno tomu) a moc se mi líbila. I po letech se mi zdá skvělá a čtivá. Ještě si zopakuji její volné pokračování: Noc Trifidů (Clark Simon). Obě jsou také dobře zpracované jako audio knihy.
Knížka, kterou bych dala jako povinnou četbu. Nejen proto, že dnes nikdo neví, co se může zítra stát, ale HLAVNĚ proto,že lidská touha přežít je obrovská a to nám jako druhu dává naději. čím jsem starší, tím častěji ji čtu. Možná jako náplast na tu beznaděj, když vidím dnešní svět.
Klasika - co dodat. Knihu jsem četla v rámci maturitní četby, ale přečetla bych si ji i tak. Krásný příběh, který je poutavě podán a samozřejmě nechybí spousta filozofických úvah ohledně světa, lidí a vztahů.
Klasické sci-fi od tohoto autora. Jak málo stačí k tomu, aby se v mžiku zhroutila civilizace a celý společenský systém a tím následně chování lidí v boji o přežití. Stále aktuální téma.
Sice jsem od knihy čekala trochu něco jiného, ale i tak jsem si pěkně početla. Sporadické romantické výlevy a teatrální fňukání nad koncem světa jsem překousla a užívala si super mrazivou atmošku čpící zoufalstvím. Myslela jsem, že to trifidi víc rozjedou, ale i tak mi při vcítění se do takovéhoto světa běhal mráz po zádech. Dobré zamyšlení pro lidstvo.
Kniha je horší verzí Malevilu s lehce výraznějšími sci-fi prvky. Čekal jsem něco víc - nemohl jsem se pořádně začíst a prožít si příběh. Takhle jsem knihu louskal po několika stránkách za den.
Tato kniha stála za to a je vidět, že má celkově vysoké hodnocení. Myslím, že je to tím, že kromě samotného děje obsahuje i mnoho filosofických úvah o světě a vztazích mezi lidmi. Jde tam o lidskost a o člověka postaveného do mezní situace. Autor provází hlavního hrdinu různými stádii postapokaliptické reality a různými způsoby jak se s ní vyrovnat. Ukazuje, že nejdůležitější je myslet jinak a oprostit se od všech podvědomých zakořeněných pravidel a norem. Je zajímavé, že jakoby globální katastrofa posloužila k určité očistě lidstva od válkychtivých dominantních ozbrojených jedinců. Protože tito nakonec prohrávají, aby přežili ti, kteří chtějí svorně pracovat. Je to utopie napsaná krátce po druhé světové válce a přemýšlela jsem, jestli má něco společného s románem 84 od Orwela, protože to je také utopie. Myslím, že jde o to vyrovnat se nějak se světem a kam se řítí...
Pěkná kniha.
Děj svižně ubíhá a když jsem se náhodou nudil, měl jsem pocit, že mě autor schválně nachytal, protože většinou došlo k zajímavému zvratu, jenž mě emočně dostal.
O apokalyptických situacích rád čtu a v knize je to vystiženo. Kdybych to měl někomu převyprávět, tak s pocitem, že se to opravdu stalo nějakému "mému známému".
Dostalo mě to, měl jsem s touto tématikou nejeden sen a těch úvah, co proběhlo...
A i romantická pletka byla jiná, než jinde, takže tam jsem se taky pěkně nachytal.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2014 | Den trifidů |
1992 | Kukly |
1996 | Pavučina |
1994 | Midwichské kukačky |
1992 | Chocky |
Nedokážu říct, co mě na této knize tak upoutalo - už jako malou holku - ale budu jí číst zas a znova!