Den Trifidů
John Wyndham (p)
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý jev na nebi způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1999 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Děsivé a poutavé zároveň. Do knihy jsem se začetl už na samém začátku. Představte si, jak by vypadal svět, kdyby v důsledku katastrofy nepředstavitelných rozměrů najednou většina lidstva oslepla. Těch málo lidí, jejichž zrak zůstal ušetřen, bude postaveno před těžkou volbou. Mají se pokusit pooci nevidomým nešťastníkům, přestože tím jen dokáží naprostou beznadějnost celé situace? To ale není vše. Největší hrozbou se stanou chodící lidožravé rostliny, uměle vytvořené člověkem, které využijí oslabení lidského druhu a začnou postupně ovládat planetu.
Den trididů je kniha s varovným poselstvím. Zahrávání si s přírodou nás všechny může přijít draho.
Den trifidů mi kdysi půjčila babička v knihovně. Vůbec jsem netušila o co jde a od té doby jsem knihu přečetla ještě asi 2x a musela jsem si jí pořídit. Je to jedna z nejlepších knih, co se mi dostala do rukou, troufám si říct, že patří mezi mých Top 5. Miluju tento žánr, miluju úvahy o konci lidstva a četla jsem toho plno, ale Den trifidů nad většinou jasně vítězí. Vím určitě, že se ke knize ještě vrátím a vůbec nelituji času, který trávím právě s ní.
Výborná kniha plná zajímavých myšlenek předstihující svou dobu. Těším se na další autorovy knihy.
Tak mně se knížka líbila moc. Přestože poprvé vydaná v roce 1951, tak působí nadčasově, připadalo mi, jako by to bylo napsáno dnes. Myslím, že autor vše vystihl naprosto trefně, včetně věty: Přijedou Američané a zachrání nás. :-)
A vůbec mi nevadilo, že dle některých byl příběh méně akční, co se týkalo trifidů. Chování lidí po apokalypse mě zajímalo daleko víc.
Četla jsem v září 2010. Podle mých poznámek:
Knížka se mi zpočátku vůbec nelíbila, pak to docela šlo. Podle doporučení od známého jsem čekala něco úplně jiného (každý máme svůj pohled).
Tohle je prostě naprosto úchvatná knížka. Nečtu sci-fi....nebaví mne, ale tohle je tak úžasné a na tu dobu, kdy to bylo napsané, je to až geniální.....rozhodně si to přečtu ještě jednou, dvakrát, třikrát.......
Když se probudíte v den,
o kterém náhodou víte, že je to středa
a všechno kolem připomíná neděli,
začnete tušit, že něco není v pořádku.
Příběh napsaný v roce 1951 !!!! pohltil spousty generací. Já jej četl již více jak pětkrát a stále má své pouto, své dobrodružství. Snad při každém čtení najdu nějakou novinku nebo zajímavost. Nutno dodat, že kniha u nás vyšla již v několika překladech a tak se sem tam do příběhu dostane nové slovo nebo jinak přeložená věta. Proto doporučuji, nečíst stále tu samou knihu, raději si kupte jinou. Teď naposled jsem si koupil (07-2017) další vydání nakladatelství BB/art s překladem Jaroslava Kořána. Dokonce i básně v této knize použité, jsou trochu jiné. Překladatelka Hana Žantovská jim vdechla nové kouzlo:
…...........................Tak už se tedy nebudeme,
…...........................za nocí toulávat.
…...........................Ač oba dosud milujeme,
…...........................ač stejně bude luna plát.
Co dodat k tomuto příběhu? Snad jen to, že nikdy a snad nikoho nezklame a tak není problém jej komukoliv věnovat. A i když víte, že dotyčná osoba snad nikdy nic nepřečetla, tohle jí pohltí.
Jediný nezdar u tohoto příběhu musíme přičíst filmové tvorbě. Do dnes nikdo nedokázal natočit Den Trifidů v takové podobě, aby se to líbilo stejně jako knižní předloha. Ale vzhledem k tomu, že tento rok vyšlo nové vydání i v mnoha zahraničních státech – je naděje, že se toho někdo ujme. Nejblíže tak k tomuto ztvárnění dospěl Danny Boyle s filmem 28 dní poté, leč místo Trifidů tam vložil zombíky – smůla.
V tomto vydání z roku 2017 je použit jiný obrázek na obalu. Opět je jiný než předchozí a je snad i lepší a výstižnější. Tento má na svědomí Karel Jerie. Český malíř a kreslíř komiksů. Což mě vede k otázce, zda by náhodou neměl náladu udělat alespoň komiksovou verzi této knihy.
Malá ochutnávka:
Z ulice pod mými okny se vznesl šílený a nakažlivěš děsivý výkřik. Ozval se celkem třikrát, a když zazněl naposledy, visel ještě hodnou chvíli ve vzduchu.
Otřásl jsem se......
…....teď jsem už věděl, že se děje něco strašného.
Už v roce 1951 poukazoval John Wyndham na nebezpečí přelidnění naší planety Země. Napsal, že 25 milionů nových hladových krků ročně povede ke kolapsu. Tato vizionářská myšlenka se v současnosti stává víc a víc probíranou snad na všech sjezdech a schůzích celého světa. Tak si tak říkám – kdy protivník nasadí Trifidy?
Z Trifidího oleje jsem vylouhoval několik citátů a už je má pan spisovatel na svém port-profilu.
CITÁT - V chaosu slepých jednooký králem.
Den Trifidů odstartoval moji zálibu v post-apokalyptických knihách a sci-fi celkově. Doporučila mi ji učitelka na základní škole :D
Jedná se rozhodně o jednu z nejlepších knih, co jsem četl a beru ji jako průkopníka tohoto žánru. Mám rád knihy, zaměřené na chování obyčejných lidí po katastrofě a J. Wyndham je v tomto směru opravdu velmi čtivý.
Obcas clovek v "Levnych knihach" narazi na poklad. O Dni trifidu jsem mela nejake matne povedomi jako o klasice sci-fi a knize, kterou bych si jednou mela precist. Jelikoz ale sci-fi vlastne nectu, asi by na seznamu "jednou si prectu" zustala hodne dlouho. No ale kdyz uz tam lezela za cca 60 Kc - nekupte to. Cestou domu jsem ji otevrela, ze se jen podivam na zacatek ... no a najednou jsem byla na strane 50, ani jsem nevedela jak. Ano mohlo to byt delsi, mohlo tam byt vice postav, ktere se zdrzi vic nez jen chvili, ale i tak se mi to hodne libilo. Zadne prekombinovane nebo prehnane akcni sceny, ale dobre plynouci kniha s nadcasovym pribehem. Donutil me premyslet o tom jak se svet stale zrychluje (coz je i hezky shrnuto na zacatku doslovu), jak je v vlastne v moderni dobe jednotlivec sam o sobe neuzitecny, co vsechno potrebujeme k zivotu,jak nam to za normalnich okolnosti pripada samozrejme atd. Nevim jak vy, ale ja bych byla v pripade nejake katastrofy uplne k nicemu, protoze o tom jak se vyrabi/delaji/funguji i ty pomerne jednoduche veci nevim vlastne vubec nic.
Pokaždé, když se mi do ruky dostane nějaká kultovní kniha, cítím se jako bych vstupoval na posvátnou půdu a v očekávání tajím dech s tím, co mě to vlastně čeká. A Den trifidů kultovní je! Dokonce mí rodiče, kteří žánr fantasy/sci-fi zrovna nemusejí, knihu kdysi četli.
Kniha je velice čtivá a líbila se mi. Nejsou zde žádné zbytečné popisy - jen úvahy, které se přímo pojí k nastalé kritické situaci. Samotný název se mi zdál poněkud zavádějící, protože těch rozbrojů s trifidy nebylo moc, ale autor se to snaží ke konci knihy vynahradit. Stejně tak prostředek knihy se mi zdál poněkud rozvleklý a dozvídal jsem se pouze co, kdo, kdy, kde a proč a kniha trošku ztratila tempo - proto ostatně hodnotím o jednu hvězdu méně.
Za co jsem rád je fakt, že kniha ve mně dokázala vzbudit emoce - konkrétně naštvanost a cítil jsem se přesně tak, jak bych se cítil za dané situace.
Knihu mohu jen doporučit. Umím si představit, že bych si ji přečetl znovu.
Opět luxusní zážitek s touto knihou. Spolu s Jobem jediné dvě scifárny, které jsem kdy dočetla a líbily se mi. Nelze vytknout vůbec nic, snad jen, že tak hltáte stránky, že prostě není raz, dva co číst..... Velké díky a obdiv.
Fantasy knihám se vyhýbám, ale přečíst si Trifidy byl rozhodně krok správným směrem. Je to výjimečný a strhující příběh, plný skvělých myšlenek (což se mi na knize líbilo nejvíc) a postřehů. Autor příjemně vyvážil míru líčení katastrofy a jejích následků. Pokud vezmeme v potaz, že byl příběh napsán před více jak šedesáti lety, můžeme jenom s obdivem smeknout.
PS: nenechte se ovlivnit filmem, je to jen ubohá parodie na knihu
Dlouho jsem se této knize vyhýbala kvůli averzi vůči filmu. Nicměně mne kniha mile překvapila díky realisticky vykreslenému světu těsně po konci civilizovaného světa.
Po dlouhé době jsem si znovu přečetl - stále se mi tento již kultovní scifi román neskutečně líbí.
Povedené dílo. Líbil se mi začátek a konec, prostředek byl takový rozvláčný. Možná jsem čekala trochu více toho boje mezi obyvatelstvem a trifidy, ale toto zde bylo spíše jako okrajová záležitost. Lidé se budou sebevíc držet přesvědčení, že na Zemi patří, ale mně se vkrádala myšlenka, jestli opravdu nenastal čas pro trifidy, čas výměny. Dinosauři také museli ustoupit ... Ale i myšlenka Billa v závěru knihy nebyla zcela k zahození. John Wyndham měl dar vidět do budoucna. Co my víme, co je pravda? Dílo směle konkuruje sci-fi výtvorům Hollywoodu.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2014 | Den trifidů |
1992 | Kukly |
1996 | Pavučina |
1994 | Midwichské kukačky |
1992 | Chocky |
Super námět a atmosféra, jako bych tam byl :)