Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29820/bmid_den-trifidu-65e238215baa1.jpg
5
5849
5849
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů od, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen v časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Neřádím se mezi fandy žádného žánru a právě naopak s chutí mezi různými literárním žánry přebíhám a střídám. K Wyndhamově knize Den Trifidů jsem se dostala na doporučení, že bych si takovou klasiku neměla nechat ujít. Nenechala jsem a rozhodně nelituji. Přečetla jsem ji jedním dechem a to díky tomu, že se jedná o poměrně tenkou knížku (k mému překvapení). Mnohem s menším nadšením jsem sledovala filmové zpracování, protože jde o neskutečný brak.
Excelentní příběh o přeměně dnešního světa ve svět apokalyptický a následně post-apokalyptický. Není třeba se déle rozepisovat. Kniha se právem řadí mezi nejslavnější sci-fi. Znát jméno Wyndham a Den Trifidů je pro fandu tohoto žánru povinnost.
Oproti všem těm sci-fi, co se teď v poslední době točí, ti věční vetřelci, všelijací mimozemšťané, co chtějí zabrat nebo zničit naši planetu, bylo toto velmi "osvěžující". Že si lidstvo samo může připravit svou zkázu je velmi reálné a pravděpodobnější než zásah z vesmíru.
Knihu mi doporucil kamarad,podle nazvu me nijak nezaujala,ani nic nerikala,ale jen co jsem se do ni zacetla,uz jsem ji nezavrela.Opravdu vyborna kniha,cte se jednim dechem.
Konečně jsem se k této knize dostal a rozhodně nelituji. Ačkoliv normálně čtu spíš literaturu faktu, u téhle knihy jsem se zasekl a za pár dní ji přečetl.
Kniha vas chytne od prvni stranky, a celou dobu.. stranku po strance vas drzi... Vazne, nejsou tam zadne nudne pomlky (snad prvni kniha co jsme kdy cetla:).... ale zas tam neni ani zadne BUM... ale aj tak moc prijemne pocteni..
Wyndham předložil nezapomenutelnou a dnes už kultovní ukázku toho, jak se může to, co lidstvo jeden den krotí, ovládá a považuje za neškodné, stát druhý den naprosto nekontrolovatelnou katastrofou.
Tu knihu jsem dostala (sama bych si ji nikdy nepořídila, už na základě názvu, obálky a zařazení do sci-fi žánru) a myslela jsem, že se u ní unudím k smrti. Připadalo mi to neskutečně naivní, slabomyslné, banální, na sci-fi i dosti nudné. "Koukněte, ty květiny CHODÍ!" :) Ale uznávám, že já sci-fi nerozumím, ostatně, nikdy mě (kromě pár skvělých výjimek) ani nebavilo.
Jedna z knížek, kvůli které jsem zase jednou nespala, nejedla a jen jsem četla. Mnozí autoři podobných žánrů by se mohli inspirovat.=)
Moje oblíbená knížečka,mám to nejstarší vydání(1972) ,je v polorozkladu,ale mě to nevadí...příběh mě zaujal hned od začátku. Nijak zvlášť scifi neholduju,ale skvělý příběh a dokonalý konec.Určitě doporučuji..:)
Je to dlouho, co jsem tuto knihu četla. Moc se mi líbila. Jsem zvědavá jak se mi bude líbit Noc trifidů, když její hodnocení je slabší.
Kniha sama o sobě je vcelku výborná. Prokreslené postavy a dobrý děj. Ani tak moc nevypráví o trifidech samotných. Je to prostý boj o holý život, když lidstvo postihne velká skáza.
Vůbec mi nevadil sdlouhavější začátek, kdy hrdina vypráví o tom, jak se trifidi dostali na Zemi.
Po čase mě ale kniha začala trochu nudit.
Pak se ale objevilo další překvapení a kniha znova nabila dobrý spád.
Takže dobrá kniha pro čtenáře science fiction.
Na postkatastrofických příbězích je něco, co mě nikdy nepřestane přitahovat a děsit zároveň. Vždy mě donutí si uvědomit, jak jsme díky své závislosti na technice ztratili určitou dávku soběstačnosti a schopnosti přežít. Možná by nebylo na škodu na nás vypustit pár komet a trifidů, abychom se zase sebrali a zesílili, abychom opět dokázali, že jsme pány tvorstva. Také mě to ale vždy donutí se zamyslet nad svou vlastní šancí na přežití a dojít k závěru, že by byla menší než mizivá...
Den trifidů mi v mnohém připomínal Wellsovu Válku světů a to nikoliv jen tématikou, ale hlavně i stylem vyprávění a důrazem na morální poselství, které ve srovnání se současnějšími knihami působí až téměř plyšově.
Jedna z najlepších kníh, ktoré som čítala. A som rada že ma manžel vtiahol do sveta sci-fi a fantasy. K tejto knihe sa človek vždy rád vráti :)
Četla jsem ji někdy před lety. Pamatuji si, že byla celkem napínavá, ale hlubších dojmů ve mě nezanechala. Asi na takový styl literatury nejsem. Bohužel.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus napětí strach invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál světová literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Knihu jsem četla asi kolem roku 1985, ještě na střední. Od té doby si ji čtu co pět let znova, protože je to velmi optimistická kniha, o vůli lidí začít znova...