Den trifidů
John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550544/bmid_den-trifidu.png
5
5779
5779
Postapokalyptická sci-fi The Day of the Triffids, Den trifidů, vyšla poprvé v roce 1951 a britský spisovatel John Wyndham se v osmačtyřiceti letech stal konečně slavným. Den trifidů čerpá z atmosféry doznívajícího traumatu druhé světové války a ovlivněn je zneklidňujícím obdobím války studené. A tak je Wyndhamův románový příběh možná více psychologickým než sci-fi románem. Román přeložil v roce 1971 nedávno zesnulý Jaroslav Kořán. Do té doby se o slavné knize mezi českými sci-fisty jen mluvilo ? pokud se samozřejmě nedostali k originálu. Dvacetiletý odstup a následné několikeré vydání svědčí o stálém čtenářském zájmu. Dnes už úsměvně působí skutečnost, že jakkoli si John Wyndham vybral za zemi původu člověkem vyšlechtěných trifidích monster Sovětský svaz, českému cenzoru se tehdy zdála vhodnější spíše Čína. A tak to taky ve většině následujících reedic zůstalo. Rozhlasová úprava vychází z odeonského vydání z roku 1990, které respektuje původní překlad Jaroslava Kořána. Čte Norbert Lichý.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2016
,
Radioservis
Originální název:
The Day of the Triffids, 1951
Interpreti: Norbert Lichý
více info...
Přidat komentář
Knihu mi doporucil kamarad,podle nazvu me nijak nezaujala,ani nic nerikala,ale jen co jsem se do ni zacetla,uz jsem ji nezavrela.Opravdu vyborna kniha,cte se jednim dechem.
Konečně jsem se k této knize dostal a rozhodně nelituji. Ačkoliv normálně čtu spíš literaturu faktu, u téhle knihy jsem se zasekl a za pár dní ji přečetl.
Kniha vas chytne od prvni stranky, a celou dobu.. stranku po strance vas drzi... Vazne, nejsou tam zadne nudne pomlky (snad prvni kniha co jsme kdy cetla:).... ale zas tam neni ani zadne BUM... ale aj tak moc prijemne pocteni..
Wyndham předložil nezapomenutelnou a dnes už kultovní ukázku toho, jak se může to, co lidstvo jeden den krotí, ovládá a považuje za neškodné, stát druhý den naprosto nekontrolovatelnou katastrofou.
Tu knihu jsem dostala (sama bych si ji nikdy nepořídila, už na základě názvu, obálky a zařazení do sci-fi žánru) a myslela jsem, že se u ní unudím k smrti. Připadalo mi to neskutečně naivní, slabomyslné, banální, na sci-fi i dosti nudné. "Koukněte, ty květiny CHODÍ!" :) Ale uznávám, že já sci-fi nerozumím, ostatně, nikdy mě (kromě pár skvělých výjimek) ani nebavilo.
Jedna z knížek, kvůli které jsem zase jednou nespala, nejedla a jen jsem četla. Mnozí autoři podobných žánrů by se mohli inspirovat.=)
Moje oblíbená knížečka,mám to nejstarší vydání(1972) ,je v polorozkladu,ale mě to nevadí...příběh mě zaujal hned od začátku. Nijak zvlášť scifi neholduju,ale skvělý příběh a dokonalý konec.Určitě doporučuji..:)
Je to dlouho, co jsem tuto knihu četla. Moc se mi líbila. Jsem zvědavá jak se mi bude líbit Noc trifidů, když její hodnocení je slabší.
Kniha sama o sobě je vcelku výborná. Prokreslené postavy a dobrý děj. Ani tak moc nevypráví o trifidech samotných. Je to prostý boj o holý život, když lidstvo postihne velká skáza.
Vůbec mi nevadil sdlouhavější začátek, kdy hrdina vypráví o tom, jak se trifidi dostali na Zemi.
Po čase mě ale kniha začala trochu nudit.
Pak se ale objevilo další překvapení a kniha znova nabila dobrý spád.
Takže dobrá kniha pro čtenáře science fiction.
Na postkatastrofických příbězích je něco, co mě nikdy nepřestane přitahovat a děsit zároveň. Vždy mě donutí si uvědomit, jak jsme díky své závislosti na technice ztratili určitou dávku soběstačnosti a schopnosti přežít. Možná by nebylo na škodu na nás vypustit pár komet a trifidů, abychom se zase sebrali a zesílili, abychom opět dokázali, že jsme pány tvorstva. Také mě to ale vždy donutí se zamyslet nad svou vlastní šancí na přežití a dojít k závěru, že by byla menší než mizivá...
Den trifidů mi v mnohém připomínal Wellsovu Válku světů a to nikoliv jen tématikou, ale hlavně i stylem vyprávění a důrazem na morální poselství, které ve srovnání se současnějšími knihami působí až téměř plyšově.
Jedna z najlepších kníh, ktoré som čítala. A som rada že ma manžel vtiahol do sveta sci-fi a fantasy. K tejto knihe sa človek vždy rád vráti :)
Četla jsem ji někdy před lety. Pamatuji si, že byla celkem napínavá, ale hlubších dojmů ve mě nezanechala. Asi na takový styl literatury nejsem. Bohužel.
Skvělý příběh, mohl mít ale klidně mnohem víc stránek. Ke konci už to bylo bráno dost "hopem".
Jedna z prvních sci-fi hnih,kterou jsem četla.Myslím,že je velmi vydařená a ráda se k ní vrátím.
Docela chápu, proč kritika Den trifidů ve své době moc nebrala: on totiž nese místy až nesnesitelně moc prvků romantizujícího šestákového braku (hrdinný Bill a sexbomba Josella jsou už svými jmény předurčeni k rozmnožování řad lidstva usilovným pářením). Neff se při psaní Tmy asi hodně inspiroval Wyndhamovými naturalistickými popisy dezorientované společnosti. Na o 50 let starší Válku světů to nemá ani omylem (i když myšlenka, že k rozvratu naší křehké společenské struktury stačí pouhá ztráta zraku, je převratnější než Wellsův předpoklad, že i troubící Marťani jsou na nás krátcí), ale postapo je to stále luxusní. A hlavně je to důkaz, že dílo o vzbouřených kytkách nemusí být automaticky dementní (zdravím Shymalana).
Řekl bych, že jde o knihu silně nadhodnocenou, což je pravděpodobně dáno samotným jménem knihy, které je dnes pro sci-fi fanoušky poněkud kultovní. Já zde ale nechci hodnotit děj knihy, který dnes, v jednadvacátém století je neskutečně známý z jiných filmů či knih zabývajících se postapokalyptickým stavem tohoto světa. Co se poselství, které nám kniha přináší, týče, musím uznat, že tu určitě je, nejde však o poselství samé, ale o jeho podání. Celá kniha se mi jeví spíš tak, že jsem se ji měl přečíst zhruba v rozmezí mezi patnácti až osmnácti lety, tehdy by mě bavila a připadala by mi i nadmíru moudrá a inteligentní. Dnes jsem však uvyklý na určitý literární standard a kvality, takže se mi dnes kniha jeví poněkud "dětská". Autorský styl není ničím zajímavý ani překvapivý, psychologie postav není dobře vykreslená, jak je zde mnohokrát zmíněno, spíš naopak jsou postavy plitké a neskutečně mě iritovaly rozhovory mezi vypravěčem příběhu a Josellou, které byly neskutečně kýčovité, naivní a příliš vykonstruované. K tomu všemu ono poselství, které kniha nese, není příliš šokující, a to jsem tak trochu čekal, takže shrnuto a podtrženo je kniha velkým zklamáním.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Oproti všem těm sci-fi, co se teď v poslední době točí, ti věční vetřelci, všelijací mimozemšťané, co chtějí zabrat nebo zničit naši planetu, bylo toto velmi "osvěžující". Že si lidstvo samo může připravit svou zkázu je velmi reálné a pravděpodobnější než zásah z vesmíru.