Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti
Dominik Landsman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474808/bmid_denicek-moderniho-fotra-aneb-proc-b-xQg-474808.jpg
3
1488
1488
Deníček moderního fotra série
< 1. díl >
Když se měl Dominiku Landsman stát poprvé otcem, rozhodl se, že si založí blog, na němž by pravdivě – a toto slovo zdůrazněme! – popisoval strasti a slasti „obyčejného“ chlápka odvedle, jemuž se právě narodil syn. Zprvu nezúčastněný fotr, který miminko zažívá tak trochu zdálky, se brzy stává „otcem na mateřské dovolené“ a tím také začíná boj o přežití obou a zachování rodinného blaha. Nutno říct, že synek Čeněk je dítě velmi činorodé, ale také destruktivní a každý potomkův pokrok většinou odnese vyčerpaný tatínek jizvami na duši i na těle. Hlavní je, že dítě prospívá, ať už to stojí, co to stojí. Z blogu se následně stala kniha, která se dočkala několika volných pokračování – a v roce 2021 je do kin uveden i film režiséra Jana Haluzi s Terezou Rambou a Jiřím Mádlem v hlavních rolích.... celý text
Přidat komentář
Tak první knížka z této série. Ani jsem nevěřila, že se to tohohle vážně někdy pustím. A po dočtení si říkám, jakože OK. Žádná bomba, ale taková oddechová četba. Že začátku jsem se taky dost smála, bohužel jak jsem četla dál a dál, tak mi humor v knize začínal být trochu protivný a přišlo mi, že je vlezlý. Autor se snažil být tak moc vtipný, až to bylo občas fakt vynucené.
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a bylo to skvěle načtené, pan Švarc má velice příjemný hlas. Knihu jsem poslouchala v práci a i tak sem se u toho nasmála. Někdy mě to přišlo jak ze života protože některé situace byli skoro stejné jak u nás. Kdo by se chtěl od srdce zasmát tak doporučuji. Určitě sáhnu po autorově další knize
Ale jo, jako audiokniha k úklidu to není úplně špatné. Člověk se na to nemusí moc soustředit. Nic moc se tam neděje a každý vtip - i ten nevtipný - je ještě pro jistotu dvakrát zopakován, a tak i když posloucháte na půl ucha, nemá vám moc co utéct.
Bylo jen málo situací, kdy bych si řekla, že to je fakt ze života (ale možná mám narozdíl od autora celkem hodné dítě). Přišlo mi, že autor s humorem až moc tlačí na pilu. Osobně příliš nemusím vtipy stavěné v první řadě na zvratkách, slintech a výkalech (a nepřijde mi, že život s dítětem je jen o tom).
Každopádně jak říkám. Jako zvuková kulisa k úklidu to celkem šlo.
Sleduju autora na instagramu, takže mi jeho humor není cizí, tady jsem se, bohužel zasmála málokdy. Občas toho bylo až moc, a místo, aby mi to připadalo vtipné, bylo to spíš trapné. Jindy jsem se však od srdce zasmála a připomněla si i svoje příhody se synem :)
Vtipné, milé, občas trochu moc zvracení, ale ono co člověk jiného čeká od dětí. I přestože děti nemám, úplně si dokáži představit, že některé situace jsou vyloženě ze života, i když někdy trochu přibarvené a někdy zase ani trochu. Pobavila jsem se, odpočinula jsem si. Knížka se mi opravu líbila a časem třeba zkusím i pokračování
Poslouchala jsem jako audioknihu a i když jsem se u toho skutečně nasmála, tak v závěru jsem spíš trochu pohoršená...
Nečetlo se mi to moc dobře, protože to bylo do velké míry repetitivní, není to podle mě kniha na to, aby si člověk každý večer četl hodinu vkuse v posteli. Ale poslouchat jen tak jednu dvě příhody u práce bylo fajn. Po další knížce od autora určitě nesáhnu, ale tahle se mi ve finále docela líbila.
Kniha sa mi veľmi páčila. Dávno som sa tak nenasmiala. Pozor! Nebezpečné počúvať ako audio v aute. Záchvaty smiechu môžu byť pri ceste po diaľnici nebezpečné. Pri státí na križovatkách sa ostatní vodiči nás Vás pozerajú opatrne.
Pred humornými knihami mám čoraz väčší rešpekt. Väčšinou narazím na príliš silený humor, kedy sa snaží autor za každú cenu byť vtipný a ak by to čitateľ náhodou nepochopil, tak mu to treba v tom texte aj patrične pripomenúť. No a presne toto sa mi stalo na niektorých miestach aj pri tejto knihe. Navyše ma rušil aj príliš hrdinský, macho-vský štýl. Odhliadnuc od tohoto všetkého boli predsa len momenty (a bolo ich viac), kedy som sa naozaj bavila. Takže za mňa taký priemer.
Naprosto skvělé, velmi vtipně napsané. U některých pasáží jsem smála, až mi slzy tekly.
Ač v domácnosti více vydělávající potlačila jsem své feministické tendence a nastoupila na mateřskou a následně rodičovskou. Nyní si ji užívám již šestým rokem s dvěma malými ratolestmi. V době, kdy jsme stále doma mi tato knížka opakovaně zvedla náladu. Běžné situace rodičovského štěstí popisované s lehkou sebeironií, nadsázkou a hlavně humorem. Vřele doporučuji, ale jak píše autor - rozhodně ne těm, co děti ještě nemají, ale V budoucnu by je mít chtěli
Deníček moc ráda sleduju na sociálních sítích, takže jsem věděla do čeho jdu a tenhle styl humoru je mi blízký, takže jsem se u knížky skvěle bavila a odreagovala. Není to žádný vrchol literatury, ale když se chcete zasmát rozhodně doporučuji!
Knížku jsem si vybrala ze dvou důvodů, jednak ze zvědavosti, ještě jsem od D. Landsmana nic nečetla, neznám ho ani z internetu, a pak se mi hodí do výzvy. Ale musím říct, že jsem se docela bavila a zasmála. Humoru tam je opravdu hodně, možná až moc, situace jsou hodně nadsazené, opakují se, ale jako audiokniha při vaření to bylo fajn, díky audiu je určitě i jedna hvězda navíc.
Jako ukázka mi to ale stačí, a tak další knihy zatím vyhledávat nebudu.
Tak obcas me to i pobavilo ne ze ne :) bylo to dokonce i ctivy, ale knihu jsem cetla hlavne kvuli vyzve, sama od sebe bych ji uplne necetla. Ale proc ne :)
Ze začátku mi přišla kniha hrozně vtipná a skvělá. Ale v průběhu čtení se některé věci opakují a stávají se předvídatelnými. Dočetla jsem, nebylo to špatné, ale ani mě to nijak neohromilo.
Máte-li potomky (čím menší, tím líp) a zálibu v humoru ad absurdum, pak vám tahle knížka může padnout do noty. Nečekejte žádnou sofistikovanou zábavu pro členy Mensy, je to prostě jen více či méně vtipné komentování strastí prvorodiče, který miminka zná jen z vyšňořených fotek časopisů pro ženy. Kdo nezažil, nepochopí... Pro mne oddychovka, po které jsem sáhla jednak kvůli Výzvě, a jednak jako vyvážení četby mnohem ponurejší literatury.
Četla jsem jen ze zvědavosti, vlastně jsem ji ani nedočetla a takový styl psaní není úplně pro mě.
Nechci knihu nijak dehonestovat, své čtenáře si jistě najde, mne však ani jako ,,dovolenková" kniha nebyla pochuti.
Také se na pomyslné ose od vtipnosti k trapnosti přikláním spíš k té druhé straně.
Knihu nedoporučuji bezdětným. Alespň já mám po přečtení knihy chuť se odstěhovat na ostrov bez mužů, aby mi nehrozilo otěhotnění. A že já děti vždy chtěla. Dle mého názoru autor akcentuje vtipnou formou zejména ty těžké části rodičovství, ovšem již ne ty pěkné, které leckdy akcentují mé kamarádky, které děti mají. Z jejich vyprávění mám dojem, že i když je to těžké, stojí za to mít děti. Z této knihy mám pocit naprosto opačný.
Z počátku jsem u některých pasáží smála, až mi tekly slzy z očí. Bohužel ke konci humoru ubývalo a moc se nebylo čemu smát. Některé věci se neustále opakovaly a nebyly pak již vůbec vtipné. Dávám hvězdy za slzy smíchu ze začátku.